RCMANIA.cz

Dobrý den,
poprosil bych zkušené ohýbače:) aby mi poradili s jednou záludností.
Mám zájem ohnout plochou tyč o rozměru 40x4mm do pravého úhlu (nejlépe s co nejmenším poloměrem). Dlouho a dlouho jsem hledal informace na internetu, a zatím mi z toho vyplynulo: velice záleží na konkrétní slitině duralu, na jeho tepelném zpracování ve výrobně, na jeho stáří od samotné výroby. Zatím mám v plánu ohýbat slitinu EN AW-6060 (nevím jakou má hodnotu T)
Mám zájem, aby místo ohybu bylo pokuď možno co nejtužší (nepoškodily se vlastnosti materiálu) a ohyb vypadal čistě.
Požádal bych Vás tedy o zodpovězení: 1-je zmíněná slitina vhodná pro ohyb za studena? Jestli ano tak za jakých podmínek?
2-Musí se slitina dodatečně ještě najak "vytvrdit"? Případně jak?

Mám zájem, aby výsledný úhelník byl co nejvíce tuhý-kladl odpor na případné další namáhání.

Mockrát děkuji za reakce k tématu.

Ptej se na:

http://www.mojehobby.cz/userInfo.php?udid=6296

Ale připrav se spíše na výkop směrem k řešení, než ke kompletnímu návodu.

Ohybali sme v praci plechy 3mm ENAW6060 zastudena R=3 úhel 140°a taky sem se bal ze to praskne. Ale neprasklo, dokonce ani prasklinka. Jako se nam obvykle stava u ENAW1050 H24. Proc? Protoze H111

Musis jeste vedet, jak tvrdy ten materiál je - to je to oznaceni H H111 H14 H24 atd.

http://www.alfun.cz/sortiment/hlinik/plechy-a-pasy - dole je orientacni tabulka, kde podle tvrdosti plechu a typu slitiny muzes zjistit minimalni polomer ohybu (vnitrni!) - Napr 5754 v tl. 3-6mm ma minimalni polomer ohybu roven tl. plechu.

Nak

Když je požadavek na: "do pravého úhlu (nejlépe s co nejmenším poloměrem)" tak bych to nejspíše svařil ze dvou dílů

A nebo pokud ten prurez dilu neni moc velky, tak nechat vyrobit formu (cca 30kkc) a fabrika by to vytlacila z hliniku jako profil rohy by byly krasne ostre. Reseni je velka spousta, zalezi jen na penezich a casu. Nak

schválně jestli si to ještě pamatuju, kde to najít...a hele, vono jo takhle to popisuje pan výrobce duralových letadel. Je to sice pro 6061, ale tam asi nebude moc velký rozdíl.
Celé je to v palcích, záleží na stavu tepelného zpracování. V "0" to asi mít nebudeš, v T4 asi taky ne, jestli jo, tak po zformování bys to měl vystárnout do nejstabilnějšího stavu T6.
Takže tipuju že to v T6 už máš a tudíž pro tl.=4mm=0,157" je vnitřní min. poloměr 0,75"=19mm.
Jak je z tabulky vidět, v T4 je už ta hodnota zajímavější (9,6mm) a v 0 je to jen 0,16", tj. de facto tloušťka materiálu 4mm.

moby píše:....... ohýbat slitinu EN AW-6060 (nevím jakou má hodnotu T)

Pokud to máš na seriovou výrobu, tak si s tím určitě poradíš jinak než radami z RCmanie
Jestli chceš ohýbat amatérsky bez vybavení jeden kus tak takhle:
-označíš si místo ohybu a potřeš to obyčejným mýdlem (normálním tuhým mýdlem, ne nějakým gelem, šamponem...).
-POMALU to nahřeješ nad plynovým vařičem, nebo podobným zdrojem tak, až mýdlo zhnědne (tmavší hnědý odstín, nesmí to být černé jako bota). Tím POMALU je myšleno, aby se prohříval materiál v celé tloušťce a nespálil jsi jen mýdlo na povrchu. Stačí to nahřát cca 5cm na každou stranu od osy ohybu.
- do svěráku si dáš L vložky z kousků hliníkového plechu a přes ně to ohneš - rukou. Pokud to má být hodně ostrý ohyb, tak tomu pomůžeš kladivem přes tvrdé dřevo, nebo měkký hliník (kousek hliníkové sběrny)

Na to ohýbání nespěchej, nemusí to být nahřáté na tu teplotu při vlastním ohýbání, jde s tím (konkrétně s touhle slitinou) pracovat ještě půl hodiny potom co to přestaneš nahřívat. Do druhého dne se to vrátí na původní strukturu a tvrdost materiálu. Dřív nezkoušej pevnost toho ohybu.

Taky bych trošku přispěl do diskuse. Návod je skoro stejný, jak píše "JMalik", rovněž ohřívám plynovým hořákem, jenom místo mýdla používám dubovou třísku a ohřívám na teplotu, až začne po povrchu zanechávat stopu a lze s ní psát jako propiskou. To je přesně ta teplota, kdy lze dural ohnout bez toho, aby jeho struktura popraskala. Na ostřejší ohyb si rovněž pomohu kladivem. Po několika hodinách (už si přesně nepamatuji tu dobu), nabývá dural opět svých původních vlastností. Samozřejmě záleží na materiálu. Ohýbal jsem tak nespočet různých dílů v době, kdy ještě pod pojmem dural se dal prakticky koupit pouze jeden materiál a svařování hliníků a jeho slitin bylo víceméně doménou několika profi firem. Dnes si to většinou nařežu, případně nastříhám a nechám svařit i když občas tuto metodu použiji i dnes.

jipav píše:............ jenom místo mýdla používám dubovou třísku.............

S tou dubovou třískou bych to viděl jako lepší a přesnější postup. Dubová tříska bude mít i za 100let stejné složení. Do mýdla netuším co mohou přidávat za čvacht.
( Vůbec jsem to s tím dřívkem neznal, dík za příspěvek)

Jen podotknu, že to po ohřátí můžeš klidně vychladit na normální teplotu a nepálit si prsty. Pokud chceš vědět, jak to asi tak funguje .. http://tzs.kmm.zcu.cz/nezelez2.pdf

Děkuji Vám za informace ohledně ohýbání, pomohly. Původně jsem uvažoval i o tom, že budu jiné duralové díly svařovat (trubky), ale když se postupně ponořuju do tajů této slitiny, tak mě odrazuje náročné tepelné zpracování materiálu (aby se vytěžilo z materiálu co nabízí), které je v domácích podmínkách těžko realizovatelné.
Ještě jednou díky.

Já na ohýbání duralu, při stavbě ULL použil jednoduchou pomůcku a prošlo to i pevnostnímy testy bez poškození. Část kterou jsem chtěl ohnout, jsem nahřál, ale jenom tolik, aby po dotyku se špejlí na něm zůstavala hnědá čára. Delší a silnější zahřátí mělo pak za následek změknutí, málo nahřáté se při ohybu praskalo. Prasklinky většinou nejsou na první pohled vidět. Je potřeba to odzoušet, ale výsledek byl opravdu skvělý.