Bojko píše:potřeboval bych poradit se živým přenosem obrazu na notebook s rozlišením 720p. Má první vize byla taková že koupím IP kameru s výstupem na Ethernet a ten pak přes UTP kabel zapojím do routeru. Ukázely se hned první problémy použit 5Ghz nebo 2,4Ghz? ..5Ghz slouží na větší datové toky ale menší vzdálenosti + musel bych dokupovat usb přijímač k noteboku. 2,4 Ghz se využívá na přenos dat z větších vzdálenosti ale budu mít vysílač právě pracujíci na 2,4 GHz nebudou se tyto signály navzájem rušit ? Máte s tím někdo jáke-koli zkušenosti za každou radu budu vděčný...
S přenosovou cestou IP kamera, wifi, PC narazíš na problémy neúnosné časové latence videopřenosu.
Existuje digitální Rx/Tx pro video přenosy z modelů
viz tento odkaz poskytující nízkou časovou latenci vhodnou i pro řízení leteckých modelů.
Videoukázka rozdílů v kvalitě obrazu při rušení během přenosu signálu přes toto digitální zařízení a přes běžné analogové FPV.
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=oNEjmn7XSIU[/youtube]
Další videoukázka FPV při řízení Mikrokopteru s digitálním přenosovým zařízením.
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=ulpbyaU8ffc[/youtube]
Prodává se to např.
viz tento odkaz, ale cena je příliš vysoká. Navíc i toto zařízení přenáší obraz v nižší kvalitě do rozlišení 720 x 480.
Takže z hlediska přijatelného kompromisu by mělo být vhodné použít pro online přenos videa některý z klasických analogových videovysílačů používaných běžně pro FPV v kombinaci s kamerou GoPro přičemž on-line přenos realizovat v nižším rozlišení a nahrávat ve vyšším rozlišení na SD kartu v kameře což GoPro umožňuje současně.
Bojko píše:Další problém vzniká co se týče legislativy? sháněl jsem údaje na stránkách CTU ale zatím marně...
...dělám bakalářku...
Ano rozhodně bude dobré nastudovat si předpisy. Nicméně se obávám, že sis zvolil z hlediska předpisů v současné době velmi problematické řešení bakalářské práce, protože se jedná o práci, která by mohla být případně i důkazem v rámci potenciálního správního řízení vedeného proti tvé osobě orgány ČTÚ/ÚCL.
Z hlediska radiového video přenosu budeš muset hodně slevit ať už půjde či nepůjde o přenos z létajícího modelu nebo jen z pozemního modelu.
Pokud má jít o realizaci projektu létajícího modelu je otázkou zda do toho vůbec má smysl jít a podstupovat případné martýrium k tomu, abys naplnil předpisy ÚCL a nebo zda raději nepožádat o změnu tématu bakalářské práce. Pokud jim na škole vysvětlíš, že splnění požadavků ÚCL je v současné době pro daný účel neúnosné a nesplnění znamená porušení předpisů s rizikem případné pokuty jak pro tebe tak i pro školu tak ti jistě změnu tématu rádi umožní.
Předpisy ČTÚ(pro radiový přenos videa bez ohledu zda půjde nebo nepůjde o létající model)
Videovysílače tzv. analogové tj. pracující s modulacemi díky nímž patří pod všeobecné oprávnění
č. VO-R/10/04.2012-7 viz tento odkaz v němž je pro ČR povolen pouze výkon do 25mW, a to jak pro pásmo 2,4Ghz tak i pro 5,8Ghz.
Digitální přenosy spadají pod všeobecné oprávnění
č. VO-R/12/09.2010-12 viz tento odkaz.
Pokud půjde o létající model pak doporučuji nastuvodat i předpisy ÚCL zejména pak doplněk X.
Předpisy ÚCL(jen pro případ, že má jít o létající model)
Aktuální znění doplňku X:
viz tento odkazPřipravovaná změna doplňku X:
viz tento odkaz a tam viz str. 8 až 12.
V případě řízení létajícího modelu prostřednictvím pohledu ať už z PC, laptopu nebo videobrýlí se díky nesplnění požadavku v definici modelu letadla v doplňku X nejedná o model letadla, ale pouze o bezpilotní letadlo (dále jen UA) a tudíž je ve vztahu k němu předpis vydaný ÚCL v daném případě konkrétně doplněk X právně závazným dokumentem a k tomu, aby ho mohl pilot řídit mimo vizuální dohled musí mít podle ustanovení bodu 4. povolení ÚCL jinak se vystavuje riziku pokuty. Za řízení mimo dohled může ÚCL považovat už samotný fakt, že pilot řídí model jen prostřednictvím pohledu přes videobrýle i když fyzická vzdálenost UA od pilota bude malá a pilot by model mohl vidět pokud by na očích neměl videobrýle. Podrobnější informace k tomu jsou zmíněny
viz tento odkaz. Z předpisu pak pro dané účely vyplývá nutnost registrace UA a jeho pilota na ÚCL a získání povolení, které není zrovna laciné + navíc ještě povinné pojištění + podle připravované změny doplňku X (
viz tento odkaz viz tabulka na str.12) bude mít pilot povinnost i složení praktických a teoretických zkoušek dle kritérií, které určí ÚCL.
I kdyby nešlo o řízení prostřednictvím videopřenosu, ale jen na přímý dohled prostřednictvím přímého očního kontaktu pilota s UA tak máš stejně problém v tom, že se jedná o létání pro účel školního projektu což spadá obecně do kategorie pro experimentální a výzkumné účely a tam i když nejde o výdělečnou činnost tak se stejně jedná bez ohledu na vzletovou hmotnost o UA a doplněk X je stejně závazným dokumentem a taktéž se vyžaduje registrace UA a jeho pilota na ÚCL a získání finančně nákladného povolení k létání od ÚCL + navíc povinné pojištění, a to ve všech hmotnostních kategoriích.