RCMANIA.cz

Dobrý večer,

chcem sa opýtať skúsenejších, či je možné rc vetroň dostať do výšky ako draka. T.j. uviazať na šnúru, vypustiť do výšky a potom ťažnú šnúru odpojiť. Samozrejme to predpokladá vietor. Je nejaký dôvod prečo sa táto metóda nepoužíva? Vyžaduje napr. tak silný vietor, že lietanie nie je možné?

Ďakujem za odpovede.

P.K.

V podstatě sis odpověděl sám. Vlekání na šňůře tažené běžícím pomocníkem nebo navijákem je vlastně systém drak. Jenom za větru trochu slabšího, než stačí k tomu, aby pomocník (naviják) mohl stát. Pokud je vítr dost silný, aby šlo větroně vytáhnout úplně jako draka, musí být vítr tak silný, že bude větroň při letu na minimální rychlosti proti větru couvat. A v takových podmínkách to není nic moc létání.

No přímo jako draka ne to by byl pořádný uragán ale jinak na šňůře a navijákem je obvyklý start. do jisté velikosti to jde jednodušeji gumickukem.

Možno to zle chápem, ale ako je možné draka s výrazne horšími aerodynamickými vlastnosťami púšťať - ťahať hore aj pri slabom vetre a vetroň s neporovnateľne lepšou aerodynamikou vyžaduje ďaleko silnejší vietor. Nie je možné uvážiť fakt, že vetroň je v tomto momente prípútaný, príp. čo by bolo nutné spraviť aby sa dal vetroň ako drak púšťať pri slabom vetre?

No s nějakým lehkým a pevným modelem by to podle mě jít mělo i za přijatelného větru.. Už jsem taky přemýšlel nad RC řiditelným "drakem".
Počkáme na reakce zkušenějších.

Pokud nemáš zkušenosti s vlekáním modelu na lanku, tak tohle ani nezkoušej, jinak model pravděpodobně rozbiješ. Před třiceti lety (to mi bylo 18...) jsme to prováděli při tréningu s volnými modely kategorie A1 (F1H), pokud nebyl po ruce pomocník. Tyto modely měly poměrně malou řízenou směrovku, která ve volném letu nutila model zatáčet, ale při vleku držela rovný směr. Při dostatečně silném větru se model nadhodil za současného rozběhu proti větru a během vleku bylo nutné udržet přiměřenou rychlost pro vzlet a současně povolovat šňůru pro stoupání. Bylo to velice riskantní, protože model se pohyboval poměrně vysokou rychlostí v malé výšce bez možnosti řízení (volný model). V žádném případě to nejde jako s drakem - letadlo není drak, potřebuje pro udržení vztlaku relativně vysokou dopřednou rychlost. Na delším lanku (v tomto případě 50m) se pohybuje po tečně oblouku a může nabrat rychlost na delší dráze. Na krátkém lanku je ale velmi krátká i dráha a není tak snadné udržet rychlost. Soutěžní volné větroně jsou stavěné pro vlek a poměrně razantní vystřelení, ale i tak bylo nutné vlekat model s citem. Je nutné opravdu citlivě ovládat tah, aby nedošlo k destrukci křídel, nebo naopak k předčasnému vypuštění modelu z vlečného lanka. Za bezvětří to bez pomocníka nešlo, vždy bylo nutné startovat s plnou délkou a někdy jsme se opravdu hodně naběhali. Důležitá je i správná poloha vlečného háčku vzhledem k těžišti a síle větru.

autogyro píše:...čo by bolo nutné spraviť aby sa dal vetroň ako drak púšťať pri slabom vetre?

Důležitá je právě poloha vlečného háčku. Pro slabý vítr, nebo bezvětří, se háček posouvá blíže těžiště. V žádném případě ale nesmí být za těžištěm!!! V silném větru naopak více ke špici. Při slabém větru ale musíš vyvinout dostatečnou rychlost pomocí navijáku, nebo se musíš hezky proběhnout...

Podobně startuje i skutečný větroň pomocí navijáku, který je ukotvený na zemi. Rozdvojené vlečné lano je zavěšeno obvykle na vypínací háky na bocích letounu. Ty jsou umístěny v optimální pozici před těžištěm a umožní letounu po startu nabrat přiměřenou výšku. Letoun se při takovém startu pohybuje po oblouku, lano tvoří poloměr a tah působí proti těžišti. Na vrcholu stoupání pilot uvolní vlečné lano a pokračuje v letu.

autogyro píše:ako je možné draka s výrazne horšími aerodynamickými vlastnosťami púšťať - ťahať hore aj pri slabom vetre a vetroň s neporovnateľne lepšou aerodynamikou vyžaduje ďaleko silnejší vietor

Podstatný rozdíl mezi drakem a letadlem je v hmotnosti. Zatím, co drak se skládá ze dvou smrkových lišt, papíru a trocha provázku, model obsahuje těch lišt více, prkýnka balzy, spojku křídel, rádio atd. atd. Zatížení jeho nosné plochy (hmotnost celého stroje ku ploše nosné plochy) je mnohem větší a proto potřebuje větší rychlost, aby ho vztlak udržel ve vzduchu.

Jenže tady jsou dva odlišné principy.
Letadlo letí díky vztlaku na křídle, kde je třeba dost velké rychlosti obtékání.
Drak však rozkládá sílu větru na složku kolmou od země a složku na šňůře.Proto když má dost velkou plochu a je dostatečně lehký, nepotřebuje nijak velký vítr , ani rychlost běhu.
Tady jde o to oba principy zkombinovat - výtáhnout ho jako draka a pak letět jako letadlo.
Při dostatečné ploše křídla, nízké hmotnosti a současně dostatečné pevnosti konstrukce by to mělo jít.

autogyro píše:Je nejaký dôvod prečo sa táto metóda nepoužíva?

Používá se, ale málo. Důvody jsou v podstatě dva:
1) Jsou potřeba dva lidé - pilot a vlekař a dostatek místa. Musí se rozbalit vlečná šňůra, po vlekání se musí sbalit, vlekař tráví nezanedbatellný čas návratem k pilotovi, tedy nemohou být hned v kontaktu. Je to tedy relativně organizačně náročné. Čím je větroń větší a těžší, tím musí být běžec zdatnější nebo musí více foukat.
2) Hůře se člověk trefí do intervalu, kdy to zrovna nosí nebo se vlekem nedostane na to správné místo, kde je stoupák. Typicky se třeba kousek od pilota zvedá z louky termická bublina, ale vlekař je se šňůrou dvě stě metrů daleko a než dorazí, tak už je bublina pryč. Nebo se termika zvedá někde po větru, ale vlek proti větru končí na druhé straně třista metrů jinde.

No a protože jsme od přírody líní, tak máme v letadle elektromotor a čekáme, až ta bublina přijde. Potom to tam stačí hodit, půl minuty letět na motor za termikou kterýmkoli směrem je potřeba a potom už se jen hodinu vozíme bez motoru v termice. A to je o dost méně náročnější než běhat v letním vedru sprinty po louce

jag42 píše:Letadlo letí díky vztlaku na křídle, kde je třeba dost velké rychlosti obtékání.
Drak však rozkládá sílu větru na složku kolmou od země a složku na šňůře.

Já si myslím, že principy aerodynamiky platí pro oba objekty stejně a jediný rozdíl je v zatížení nosné plochy.

Libor píše:

jag42 píše:Letadlo letí díky vztlaku na křídle, kde je třeba dost velké rychlosti obtékání.
Drak však rozkládá sílu větru na složku kolmou od země a složku na šňůře.

Já si myslím, že principy aerodynamiky platí pro oba objekty stejně a jediný rozdíl je v zatížení nosné plochy.

Taky si myslím, že drak i větroň letí podle stejných fyzikánlích principů. Jednoduchý výpočet ukáže, že plošné zatížení draka je o cca řád nižší, než u volného větroně a o ještě víc u RC větroně. A z toho vyplývá výrazně větší rychlost vleku u modelů.
Ve srovnání s drakem má vlek modelu ještě malé specifikum. Drak při letu "stojí" ve vzduchu, kdežto model se pohybuje po někdy dost deformované kružnici dané délkou vlečného lanka. A pak vlekaři může v závislosti na rychlosti a okamžitém úhlu vlečného lanka pomáhat odstředivá síla - nejvíc u A3jek (25m), nejméně u RC větroňů (150m šňůry).

Mě by zajímalo proč jse to furt řeší když to jde v klidu vystřelit na gumě,tvůj nápad je podle mě bez pořadného běhu nereálný.

BambiSpP píše:Mě by zajímalo proč jse to furt řeší když to jde v klidu vystřelit na gumě,tvůj nápad je podle mě bez pořadného běhu nereálný.

A už jsi to zkoušel? To opravdu tak málo lidí zkusilo kategorie A3, A1 atd?
Je pravda, že v bezvětří se člověk proběhne, ale pokud fouká, tak často stačilo pár kroků a za silného větru se občas muselo i couvat.
Tahali jsme i 2.5m větroně V1 a taky to nebylo nic neřešitelného.
A to nejsem žádný veterán, je mi teprve "lehce" přes třicet a jsem opravdu rád, že jsem tuto dobu ještě stihl.

Jo zkoušel jako malej na letadlech typu andulka,favorit atd.vše volný modely