RCMANIA.cz

Čau lidi. Zajímalo by mi, proč je některé letadlo náchylné na pád po křídle a jiné ne. Měl jsem CAP 232 a ten se krásně prosedal. Nyní mám Katanu a ta po vytracení rychlosti okamžitě padá po křídle. Co na to má vliv? Je to špatnou konstrukcí nebo se to dá nějak řešit? Dík

profil kridla

Myslím, že hezky a maximálně stručně a přitom srozumitelně napsané vysvětlení co a proč se s tím letadlem vlastně při přetažení děje je tady:
http://www.rcmodely.com/index.php?option=com_content&view=article&id=89:vliv-vazkosti-pi-obtekani-kidla&catid=45:zakladyaerodynamiky&Itemid=59
Hlavně druhá půlka článku (kapitola "Odtržení proudu" a dál) se tím přímo zabývá.

pilotvresina píše:profil kridla

Nejen profil

Podle mě na to má největší vliv váha modelu (malá váha=prosedání,velká váha=pád po křídle) a dále taky ten profil.Proto se 3D akrobati dělají co nejlehčí ,aby při malých rychlostech na kterých se lítá skoro furt nepadalo po křídle.Jestli to tak není tak mě opravte.Michal

na to jestli letadlo spadne po křídle nebo jen sklopí čumák a zase se rozběhne má největší vliv tvar křídla a jeho aerodynamické a geometrické zkroucení. Případně další věci jako povrch křídla, proto se používají turbulátory na uších.

sachssport píše:Čau lidi. Zajímalo by mi, proč je některé letadlo náchylné na pád po křídle a jiné ne. Měl jsem CAP 232 a ten se krásně prosedal. Nyní mám Katanu a ta po vytracení rychlosti okamžitě padá po křídle. Co na to má vliv? Je to špatnou konstrukcí nebo se to dá nějak řešit? Dík

Najdôležitejší faktor je plošné zaťaženie spojené s profilom a konštrukciou (uhly nábehu, ťažisko, vyváženie).

djmikin píše:Podle mě na to má největší vliv váha modelu (malá váha=prosedání,velká váha=pád po křídle) a dále taky ten profil.Proto se 3D akrobati dělají co nejlehčí ,aby při malých rychlostech na kterých se lítá skoro furt nepadalo po křídle.Jestli to tak není tak mě opravte.Michal

Není to tak

Klíčové faktory pro chování při přetažení jsou
- profil křídla včetně vlastností povrchu
- půdorys křídla
- geometrické a aerodynamické zkroucení křdla (zejména "negativy" na koncích mají zásadní význam - snižují úhel náběhu na konci křídla a tudíž brání tomu, aby se proudnice urvaly nejprv na konci, což je průser)
- celkové uspořádání letadla (vzájemná konfigurace ploch, těžiště atd.)

Váha (teda hmotnost) je sama o sobě v podstatě nevýznamaná, význam má až na konkrétním letadle s konkrétním křídlem. Nicméně je spíš o rychlosti jakou to v dané konfiguraci letí, chování při přetažení bude víceméně stejné, akorát na vyšší hmotnosti to všechno bude rychlejší a tudíž blběji zvladatelné

off píše:
Váha (teda hmotnost) je sama o sobě v podstatě nevýznamaná

Lietam s Katanou 2x2m. Pri hmotnosti 6,5kg sa mierne trhala na minimálke v obratoch kde sa požíva plná výškovka.
Po výmene akumulátorov má 5435g a nespadne po krídle bez použitia smerovky ani pri takmer zastavení vo vzduchu.
Ťažisko je na pôvodnom mieste a nič iné sa na Kači nezmenilo iba letová hmotnosť (plošné zaťaženie)

LV píše:

off píše:
Váha (teda hmotnost) je sama o sobě v podstatě nevýznamaná

Lietam s Katanou 2x2m. Pri hmotnosti 6,5kg sa mierne trhala na minimálke v obratoch kde sa požíva plná výškovka.
Po výmene akumulátorov má 5435g a nespadne po krídle bez použitia smerovky ani pri takmer zastavení vo vzduchu.
Ťažisko je na pôvodnom mieste a nič iné sa na Kači nezmenilo iba letová hmotnosť (plošné zaťaženie)

No jasně vždyť jo. Ale původní přispěvatel psal, že "Podle mě na to má největší vliv váha modelu". To není pravda - podle toho lehoučký model by do vývrtky nepadal, zatímco Tvá Katana by v ní byla skoro furt a opravdické letadlo by ani nevzlétlo a už by v ní bylo.

Takže hmotnost sama o sobě fakt není významná. Jó, to plošné zatížení, to je jiná káva (on to asi tak myslel, jen to blbě napsal), ale i tak primární jsou v každém případě vlastnosti křídla.

Ty tu Katanu nejspíš prostě teď už tak nenatáhneš, aby spadla do vývrtky - viz ten článek, prostě letí pomalejc a výškovka v úplavu za utrženejma proudnicema od kořene křídla už nemá účinnost, aby dál zvětšila úhel náběhu. Ideální situace a tichá závist

A co takhle těžiště...To na to vliv nemá?

Lindbergh píše:A co takhle těžiště...To na to vliv nemá?

Rozhodopádně...

off píše:- celkové uspořádání letadla (vzájemná konfigurace ploch, těžiště atd.)

... ale zase jen nepřímý. Změna těžiště povede ke změně vzájemné závislosti úhlu náběhu křídla a VOP, tudíž ke změně odporu a tudíž ke změně rychlosti při daném úhlu náběhu resp. ke změně úhlu náběhu křídla při dané rychlosti.

Těžiště nicméně neovlivní vlastnosti profilu, takže ani to, ZDA se za daného úhlu náběhu proudnice urvou ani KDE se urvou. Ovlivní KDY se urvou, jak rychle se to celé odehraje a jak bude letadlo ovladatelné až se to stane.

off: Jasný, já jen aby se na něj nezapomnělo... Když si vzpomenu na své začátky, jak jsem těžiště neřešil

Off napsal
Váha (teda hmotnost) je sama o sobě v podstatě nevýznamaná, význam má až na konkrétním letadle s konkrétním křídlem.
pepin:
Takže třeba 2m akrobat s váhou 6kg padat bude,ale 2,5m akrobat vážící také 6kg už padat nebude,vždy jsem měl padání po křídle spojené s vyšší váhou modelu oproti jiným obdobným lehčím modelum podobné charakteristiky.Specielně Katana má pěkně uzké konce křídel-dle mého -naprosto nevhodná předloha pro malý model.

pepin píše:Takže třeba 2m akrobat s váhou 6kg padat bude,ale 2,5m akrobat vážící také 6kg už padat nebude

Dejme tomu,že ten větší je přesná geometrická zvětšenina toho menšího.

Budou nejspíš padat oba, pokud "padáním" myslíme to, že mude mít tendenci řachnout do vývrtky (což asi jako akrobat mít bude). Ta základní charakteristika chvování při přetažení (pád do vývrtky) bude u obou stejná, akorát ten s vyšším plošným zatížením poletí rychlejc, bude míň náchylný na odtržení vlivem různých "nerovností vzduchu", ale když už ho přetáhneš, tak to bude rychlejší děj.
Spíš když to bude nějaká "krabice" s tlustým profilem, která primárně na přetažená nereaguje nijak brutálně, tak tu snížení plošného zatížení může ještě uklidnit v tom smyslu, že se fakt jen prosedne event. skloní na čumák a sama rozjede.

Ale ony jsou to opravdu komplexní věci a když se vyvíjí nová doopravdická mašinka, tak zrovna vlastnosti při přetažení jsou jednou z největších "neznámých" pri záletu...

Dovolím si povedať slovo ktoré mi kedysi pripadalo neslušné (lebo som nejak nedokázal pochopiť ako sa to určuje.. a všeobecne, aerodynamika je podľa mňa pekná mrcha, veď čím škaredšie hrboľaté je krídlo tým lepšie letí...)
Jo, to slovíčko: Reynoldsovo číslo, Re..

Je definované aj rýchlosťou, ale aj hĺbkou pôdorysu krídla. Preto že sa väčšina krídel ku koncu zužuje, Re na konci krídla klesá a čím je menšie tým horšie funguje profil, a aj preto sa to prúdenie najprv utrhne na konci.
Ďalších "tisíc drobností" to len doplňuje a ešte viac zhoršuje, ako napríklad smer obtekania keď neukončený koniec krídla situáciu ešte zhoršuje, alebo hladký povrch so snahou o lamninárne obtekanie ktoré je pri tak malých rýchlostiach takmer nemožné..

Ak je to len drobný rozdiel, mierne zdvihnutie krídelok alebo hlavne turbulátor na konci krídla spolu s hladným povrchom strednej časti, môže spôsobiť že sa prúdenie utrhne najprv v strede, nevznikne kloNivý moment a model len presadá.. Ale pri veľkom rozdieli je z modelu "pěkná svině" a nepomôže ani malé plošné zaťaženie (pilot si naň zvykne a ešte viac zníži rýchlosť)..
Samozrejme ale menšie zaťaženie by všeobecne malo správanie modelu zlepšiť.. až na výnimky kde profil pri malej rýchlosti "blbne" a brzdí aj keď nemá takmer žiadny nábeh a vztlak, a pri trochu väčšej sa obtekanie zlepší - taký model letí oveľa lepšie po pridaní záťaže.

Ak sa raz prúdenie začne na konci trhať, náklon aj otočenie vplyvom zvýšenia odporu, spôsobí výrazné zlepšenie obtekania druhej strany a preto sa druhá strane už neutrhne a je z toho tak prudký obrat..