RCMANIA.cz

Stavba modelu pro závody kolem pylonů.

Zkusím udělat foto-popis stavby modelu pro závod kolem pylonů kategorie F5D.

Pro začátek trošku popisu o co cca jde.

Modely jsou rychlostní speciály. Jde jen o rychlost, nic jiného nehraje roli. Závodí se na trase rovnoranemého trojúhelníku, kde dvě strany jsou 180metrů a jedna 40metrů. Na dráze nás tedy čeká zatáčka o cca 180st a dvě po cca 90stupních. Celá trať se musí obletět 10x. Zda se opravdu létá KOLEM pylonů, tak to hlídají rozhodčí. Časy jsou pod 70sec na 10kol. Světový rekord je 62,31 sec. Já osobně jsem jednou již letěl za 65,23sec. Z toho jasně plyne, že model letí přes 250km/hodinu. To klade na model a i na pilota značné nároky.
Ještě bych se měl zmínit, že létá najednou více modelů. Dva až tři. To zážitek umocňuje.
Poviností pro pilota i mechanika je nosit přilbu!

Model musí vážit více než 1000g a musí mít plošné zatížení nižší než 65g/dm2.

Pohon může být z maximálně pětičlánku lipolek o váze od 200g do 400g včetně konektorů, izolep, atd...
Je zde i omezení 1000Wmin, ale to si nechám na jindy.

Více o pravidlech najde te zde: http://www.fai.org/aeromodelling/system ... ric_10.pdf

Tak o kategorii již něco víme pojďme na model.

Jedná se o model VIPER, který se prodává zde: http://www.stratair.com/Produktdetail.aspx?ArtId=696



Model je zpracován velmi dobře. Hmotnosti jednotlivých dílů někde najdu a uveřejním.

Tak a teď k jednotlivým obrázkům.

Nejprve si připravíme všechno potřebné. Stavebnice modelů 4x, motory NEU 4x, serva křidélek 8x, serva VOP 4x, akumulátory v potřebném množství. Chybí přijímače a regulátory. Objednáno u JeTi.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Začneme křídlem, kde je vlastně jen montáž serv křidélek, pák a nějaká elektro instalace.

Protože i nejtenčí (9mm) servo Hyperion Atlas DS09-SCD http://www.rc-factory.cz/inshop/scripts ... 5&level=11 z křídla vykukuje je nutné zvládnout montáž velmi precizně.
Páka serva, která se ukryje pod krytku je MAXIMÁLNĚ 4mm a tomu odpovídá i příslušně krátká páka na křidélku. Aby byl využit celý rozsah pohybu serva vytvořil jsem program v Excelu (zde lze program stáhnout ruzne/paka.zip ) , který je schopen na základě zadaných vzdáleností serva a osy otáčení spočítat desítky variant "napákování". Návrat k polárním souřadnicím byl trnitý...
Ze všech byla vybrána jedna varianta pák a úhlů, která nejvíce vyhovovala.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Vytvoření páky v Corelu a její vyfrézování ze sklotextilu pak bylo již snadné.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Protože program vypočítá i délku táhla, tak byl vytvožen přípravek na výroby táhla a táhlo vyrobeno. Jedná se o dva šroubky
M2 (x3 a x4) které jsou spojené pájením se strunou 1,2mm. Drážka v hlavě šroubu je rozšířena frézou 1,2m do hloubky cca 0,5mm. Zapájeno cínem. To musí stačit.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Zde máme fotku kompletu páky křidélka, táhla a páky serva. Páka je 8mm vysoká, táhlo 18,4mm.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Celý pohyb byl následně nasimulován pomocí JeTi boxu. A prošel. Uffff.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]


Pak už se řezalo do křídla. Je to ze začátku morálně náročné, ale když se to rozjede, tak s frézkou v ruce, jde práce rychle od ruky.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Nasazená páka jen mimimálně vyčnívá z obrysu křídla. Malý odpor je velmi žádoucí.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]

Zbývalo páku zalepit do křidélka. Postup je jednoduchý. Páka se za dno přichytí středním sekunďákem (opravdu málo) a následně se prostor kolem vyplní laminovací pryskyřicí s mickobalony. Ideálně velmi řídká konzistence.
[img]externí%20obrázek%20=%20smazáno[/img]


A jak bude montáž po zatuhnutí pokračovat??
Postup bude tento: na táhlo se našroubuje páka serva. Servo se připojí na JeTi BOx, kde se nastaví impulzy 1,5ms. Páka serva se posune o jeden zub na 15ti hranu serva (24stupňů) směrem k odtokovce. Na JeTi boxu se nastaví impulzy 1,3ms nebo 1,7ms tak aby se páka serva pohnula směrem k odtokovce. Servo se přilepí 30minutovým epoxidem.

Vše se ověří a půjde se dál....

Ještě přidám nějké fotky otvoru pro serva, atd... ale na to člověk přijde až když je pozdě.

Nejprve zase trošku povídání.
Modely stavíme, protože se zdá, že soutěží v závodech kolem pilonů bude příští rok docela dost. http://www.svazmodelaru.cz/odbornosti/k ... p?kat=FF5D Určitě si je hoďte do kalendáře a přijeďte se alespoň podívat. Zcela jistě Vás to chytne.
Vrcholem sezóny bude soutěž zde: http://www.modelaircraft.org/ewc2010/ewc.aspx Hodláme se s Honzou Sedláčkem účastnit.




Dnes se stavbou nic moc, volné bylo jen dopoledne.

Neprve asi fotky, které jsou třeba na dokreslení minulého dílu.

Zde je vidět, jaká je "malost" křídla. Servo se do otvoru vejde, jen pokud se mu obrousí patky.


Pohled na servo z boku po křídle. Servo vyčnívá ven a to je to nejtenčí, co lze sehnat (OK, jsou i tenčí, ale ne do modelu s rychlostí letu 250km/h). Celé to bude překryto krytkou, která je součástí stavebnice.


Výsledek včerejšího okamžitého nápadu. Zbytek pryskyřice z lepení pák byl nalit na horní potah křídla v místě kde je servo. Bude sloužit jako opora při lepení serva. Toto je levý kousek, opravdu to nejde zaměnit. Při příštím lepení se ze zbytku udělá pravý kousek. Křídlo bylo chráněno folií na balení svačiny. Lze krásně přihladit na křídlo.


Tak dneska snad jen ofrézování koučků páky na vhodný rozměr. Asi by to šlo udělat obroušením v ruce, ale pro 8pák se už vyplatí udělat přípravek. Páky a serva jsou již rozlišené na pravé a levé. Nutno stále hlídat a označení obnovovat.


Zde jsem, přiznávám, opisoval od Romana Vojtěcha z www.lomcovak.cz Obroušení konců křídel a výškovky z naprosté špičky na přijatelný poloměr. Opravdu to netrhá to potahy a stejně se špička používáním ulomí a musí se to udělat. Zde konce VOP.

Tak nastala chvíle dorazit křídla.
Terčem mnoha úvah bylo elektrické propojení křídla a trupu. Bylo třeba mít cca 6 vodičů (dvě serva). Zvažovali jsme MPX zelený konektor, ale to je VELKÉ a špatně se drží nebo dva servo konektory slepené, ty se špatně se vyndávají a nemají zámek. To se při stresu hodí.nakonec naše úvaha vedla přes balanční konektory na 5ti články. Pomohl pan Dvorský z MGM a poštou bleskově dorazila sada SCA 6L. Zámeček, 6 vodičů, dvojitá izolace umožňuje tahat za vodiče!!!! Nejsou sice lehké (7g), ale stojí to za to. Na krajích jsou MINUSY, zcela uprostřed signál. Minusy a plusy jsou na desce zalepené v křídle propojeny. Na konec vodičů jsem nakriploval normální servo konektory a kabely zapletl do copánku.


Zde je vidět celkové zamýšlené propojení.


Zapájení serv, ověření funkce a usazení serv do 30minutového epoxidu bylo díky výpočtům, přípravám a přípravkům snadnou záležitostí. Tak jsme se plácali po ramenou, že nemám žádné fotky. Sorry.
Zde je přeci jen jedna. Zachycuje Honzu při pasování krytky serva, ale je zde vidět konektor zalepený ve středu trupu. Konektor je usazený šikmo a funkce je skvělá. Zalepeno epoxidem s mikrobalóny.


Zde doplňuji fotku konektorů jak nakonec dopadly. Po vážení je nutno říci, že zapletený kabel není lehký, váží 7g.



K servu byly, po ověření, že vše funguje, vytvarovány patky z 15min epoxidu a mikrobalonů uchycení. Servo je díky tomu přichyceno i ke spodnímu potahu. Ano, výměna serva bude obtížná, ale pokud se servo pokazí ve vzduchu, tak to nebude hlavní problém. A dremel si případně poradí.

Krytka serva přesně obroušená a namáznutá 15min epoxidem. Ten jsme rozdělávali přímo ve stříkačce. Doporučuji. Ušetří to čas.


Na servo je nanesen bobek epoxidu+MB, tak aby se servo uchytilo ze všech stran.


Celkový pohled na krytku po usazení, celkové kontrole, atd…


Kompletní křídla vyčkávají na své trupy.

Tak a to je o křídlech vše. Zatím to vypadá skvěle. Ještě to hodíme na váhu. Ale neočekáváme problém.

Válka s osazením trupu je na několik bitev, snaha bude většinu vyhrát. Pokud to půjde, tak obětovat jen jedno křídlo.

Bitva první: Páka VOP ve směrovce.
Po skvělých zkušenostech s dloooouhou pákou na VOP, kterou jsme pracovně nazvali Sedláčkovo-Ciniburkovo ovládání VOP®, na modelech Excite, jsme se rozhodli, že stejný systém použijeme i na modelech Viper. V návodu k modelu doporučovaný bovden se strunou 0,8mm byl odmítnut. Přeci jen, rychlost 300km/h si žádá své.
Kolik je vlastně místa ve směrovce?? Jde totiž o to, zda se dovnitř směrovky vejde vidlička. Z předběžných výpočtů (3mm nahoru, 1,5mm dolu) vycházel pohyb vidličky na cca 24mm (16mm na nataženo, 8mm do potlačena). Pro rychlejší rozhodování bylo vše nakresleno na SOP polepenou páskou. Vidlička MPJET M2 byla zkušebně zasunuta a krajní vzdálenost označena, domalováním vyšla i druhá poloha vidličky. Jasně vyšlo, že bez úprav vidličky to nepůjde ani tentokrát.
S upravenou vidličkou je to již zcela OK. Úprava spočívá v přemístění rozšíření čepu vidličky, na vnější stranu vidličky, zapájení vidličky a následné obroušení. Výsledkem je vidlička široká 3,1mm!!! Což je výrazný posun od původní šířce 4mm.



Výroba páky VOP, která je dlouhá 89mm, je již bez problémová záležitost. Opět ke slovu přichází COREL, frezka,.. Vše v mistrovských rukou Honzy.


Vyfrézování osazení páky VOP do VOP je s dremelem práce náročná spíše morálně (udělám díru skrz??) než časově.


Zalepení v přípravku je jen rutina. Protože na to byl minule dotaz, tak přihazuji video jak moc je laminovací pryskyřice zahuštěna. Zahuštění je provedeno JEN mikrobalony. VIDEO: http://www.youtube.com/watch?v=IgmIqGbn62c


Po vytuhnutí kontrolní sestavení. Zdá se to OK.


Do spodních částí SOP jsou vybroušeny otvory, kudy bude vidlička nasazovat. Pro to slouží speciálně naohýbaná struna. Na obrázek jsem přihodil i jednu z ideových možností zakrytování. Bude sloužit jako výstup chladícího vzduchu. Na dalších modelech však bude otvor na PRAVÉ straně. To bude vhodnější z hlediska tlakových poměrů na SOP v běžném letu modelu F5D.


Zde je schéma přípravku pro "navlékání" páky VOP na vidličku ve směrovce.



Bitva druhá: usazení serva VOP.
I zde se vycházelo ze zkušeností nabraných u předchozího modelu Excite. Požadavky nebyly malé. Usazení muselo být demontovatelné, neboť ladění táhla bude záležitost na dost dlouho. Usazení musí být tuhé. Hraje se o celkovou tuhost náhonu.
Nakonec jsme po dlouhé a plodné diskuzi rozhodnutu zalepit do trupu destičku z 1,5mm laminátu. Opět na zahuštěnou pryskyřici. V destičce jsou závity M3 pro mírné dotažení.


Předtím však bylo nutno vnitřek trupu obrousit pro lepší kvalitu spoje. Výroba brusného přípravku - Honza.


Servo bude upevněno mezi patky z pertinaxu. Patky jsou opět frézovány. V patkách je závit M3, kterým bude patka upevněna k trupu.


Zde došlo k vývoji situace!!! Mezi servo a zalepenou destičku bude vložena další destička z laminátu 1mm. Důvody jsou dva. Zvýšení celkové tuhosti, neboť patky budou na destičku 1mm nalepeny a zároveň vzniká skvělé místo na umístění přijímače.
Já dám Jeti R6, Honza Futaba R6008HS. Oboje 2,4GHz



Teď zajet ještě do Fabory pro Imbus M3 se zápustnou hlavou. To bude moje záležitost. Honza má naděláno dost dopředu.

Tak dnes bude na pořadu dokončení táhla VOP a celková instalace VOP.

Zde jsou komponenty táhla VOP. Závitová tyč M2 od Vaňoucha je lokálně obroušena, aby se v uhlíkové trubce nemohla otáčet. Upravená vidlička je na závitovce zapájena. Uhlíková trubka je jen ilustrativní zbytek, ve skutečnosti je je trubka dlouhá 460mm. Vpředu na servu osvědčená micro vidlička MPJET.


Po zalepení závitových tyček epoxidem jsou konce trubky omotány proužkem prosycené skelné tkaniny. To zaručí, že trubka nepraskne "po vláknech" a na straně vidličky i vyztuží přechod. Na závěr je vše zasmrštěno horkovzdušnou pistolí za stálého otáčení. Na obrázku jsou jen konce táhla na straně serva. Stranu s vidličkou dofotím.


Po zatuhnutí táhla je vše instalováno do trupu. Táhlo nikde nedrhne (to nebylo jisté) a na výchylky VOP +2,7mm -1,2mm stačí předposlední otvor na páce serva. Páka je na servo nasazena rovně a subtrimem posunuta směrem do potlačena. To dá použitelnou výchylku serva +140% -60%. To přesně vyhovuje zamýšleným výchylkám. Fotka byla poněkud nesnadná, je foceno z místa motorové přepážky, tedy na cca 40cm.


Servo je k trupu přichyceno imbusy se zápustnou hlavou. Šrouby jsou zahloubené do epoxydu s moikrobalóny. Po konečné montáži budou šrouby natřené lehce chemoprénem, aby se nepovolily a přelepené páskou tenkou páskou. Přeci jen je to klíčová servo VOP.


Mezetím se připravují naseparované formy na dvě krytky pák křidélek a tři nasávací otvory. Skelná tkanina, epoxid vakuum, klasika. Když už se rozdělává epoxid, tak ať je využit.



Otvory pro nasávání chladícího vzduchu, tak to je velká otázka. Na minulém stroji jsem měl na chlacení regulátoru něco jako NACA otvor. Přesně dle reportu NACA 5I20. Nejsem o přínosu NACA nasávacího otvoru přesvědčen na 100% a tak jsem zkusil otvor vytvořený promáčknutím a zalaminováním zevnitř (oranžová). Honza na Zeleném šel ještě dál a chlazení regulátoru opravdu nepodcenil. Polotovary nasávacích otvorů pro chlazení motorů budou jednotné.

Tak a zde je vpodstatě poslední kousek fotostavby modelu Viper.

Do trupu jsem pomocí "dremela" vyřízl otvor na výstup chlacícího vzduchu. Výstup má výrazně zakulacené hrany a je ze zevnitř vyztužen kevlarem, který jsem vytahal z tkaniny (odporná práce). Kevlarové vlákno je položeno ve smyčkách na izolepou omotaném molitanu. Molitan jsem zastrčil do trupu a po kontrole přimáčkl na vnitřní stranu trupu.


Po začištění otvoru je výstupní otvor zakryt krytkou. Krytka přesahuje!!! otvor o cca 8mm směrem dozadu. Největší výška výstupu je cca 3mm. To by mělo umožnit dobré "ztrhávání" vzduchu na výstupu. Kryta je přilepena sekundovým lepidlem.
Protože je krytka z 5ti vrstev skla a dvou speje, je využita jako výstup pro antény 2,4GHz. Antény nejsou rovnoběžné s žádným uhlíkem. Pozemní (150m v testovacím modu za chodu motoru) i letové (pět startů) testy zatím nepřinesly náznak problémů s rušením.



Vstupní otvory pro chlazení motoru mají čelní průřez 2,5 x 6mm a na ně navazují otvory vypilované v trupu. Krytky jsou předsazeny, že zasahují i nad kužel, jak je vidět na obrázku. Jsou i mírně předtočený proti směru otáčení vrtule. Doufám, že budou chladit dostatečně. Zatím se to zdá OK.



No a na závěr jeden tip. Šrouby držící VOP. Protože VOP většinou nesundávám, tak malé tečka fixou na popis CD umožní rychlou kontrolu, zda se šrouby samovolně nepovolují.



Celkový pohled na jarní letku.
zleva: YAK-55, Viper, Elexant.



Pokud se vám bude zdát, že je něco geniálně vymyšlené, tak je to s velkou pravděpodobností nápad Honzy Sedláčka. Všechny kraviny a chyby je moje iniciativa.

Dnes (24.3.2010) kolem 2:00 v noci dostavěno.

Ty dodělávky jsou nekonečné.
Zkracování hřídele o 2mm, pájení kabelů k regulátoru, konektory k aku, hledání a nalézání těžiště, nastavení regulátoru, ladění výchylek a dorazů, letové režimy, mixování, výroba obalu na trup, vyvažování vrtule.

Nejzajímavější bylo těžiště. Neuvědomil jsem si obrys křídla, které má náběžnou hranu do elipsy. Odtokovka rovná. Těžiště je tedy v 55-60mm od náběžky. Po prvním naložení jsem byl o 15mm "těžký na hlavu". Přiznávám, že jsem z toho měl docela těžkou hlavu. Nakonec posunutí aku, regulátoru, výměna vodičů za 2,5mm2 to vyřešila. V trupu je vlastně docela pořádek. Vodiče se vejdou na strany akumulátoru. Pohoda.

A teď jedna SKVĚLÁ zpráva!!!
Hmotnost letadla připraveného k letu s 5S akumulátorem (373g) vyšla na 987g. protože model musí mít alespoň 1000g, bude model dovážen a to se dělá o moc snadněji než pokud hmotnost přeleze. Vlastně ještě chybí limiter, ten má mít 20g. Takže to jsme na skvělých 1007g. Asi bych dokázal 7g ušetřit, hlavně na vodičích, ty jsou dost dlouhé. Limit pro Viper je 1030g (pak je maximální zatížení 65g/dm2). Vzhledem k obroušeným koncům křídel a VOP raději 1029g.
Musím někde sehnat certifikovanou váhu.

Na přání modelářů přidávám prográmek pro výpočet táhla v Excelu.

Zálet proveden!!

Takže letové osazení bylo toto:
NEU 1112/2D, ALE STARÁ SERIE, současný má jiné KV!!!!
JETI MASTER 70 Spin BEC
Turnigy 2650mAh 5S 30C - doma přebalené, vyhozená destička, napájené mezi sebou
4,7x4,7 Graupner Cam Speed prop

Dal jsem jen jeden let, pak byla už tma. SUPER výrazné zlepšení proti Excite. Skvěle drží v noži a to byl první let. Pádovka se nekoná, letadlo se jen prosedne. Plné přitažení v rychlosti. OK, žádné trhání.

Ještě, že jsem měl druhé výchylky na 60%. S maximálníma lze točit tak 5 výkrutů za sekundu. Výškovka je dostatečná. Přistání s vyklopenými křidélky bez problémů, jedno křidélko jde asi více nahoru, ale nic, co by nešlo uřídit. Ale nebrzdí to jako Excite, tam šla křidélka více nahoru. Šel jsem pro model cca 10metrů.
Po letu jsem dobíjel 1150mAh, nabito za 12 min.

Honzův zálet byl více závodní. Zmenšil výchylky před startem a hned na létání kolem pylonů. Ani jsem ho jako mechanik nestačil běhat kolem. Každým okruhem šel níž a níž. Přistání má jako šampion z RCEN natrénováno. K modelu tak 3metry.

Zdá se, že VIPER byla správná volba. Ještě to bude chtít trošku poladit, aby bylo létání příjemné, hlavně asi těžiště a diferenciaci křidélek.

TomasC píše:Páka se za dno přichytí středním sekunďákem (málo) a následně se prostor kolem vyplní laminovací pryskyřicí s mickobalony. Ideálně velmi řídká konzistence.

Čaká ma podobná operácia na XCaliburovi ... ak sa môžem spýtať, ako zabezpečíš, že sa lepidlo neroztečie do vnútra ovládanej plochy? Predtým priestor vytesníš niečím okolo - ak áno, čím a ako?

Neroztečení brání obsah mikrobalónů v pryskyřici. Kam ji natlačíš, tak tam zůstane. Prostě to neteče.
Ono se to obtížně popisuje. Hmota je řídká, jde vytlačit jehlou 0,8mm, ale nestéká. Určitě si to vyzkoušej.

TomasC píše:Neroztečení brání obsah mikrobalónů v pryskyřici. Kam ji natlačíš, tak tam zůstane. Prostě to neteče.
Ono se to obtížně popisuje. Hmota je řídká, jde vytlačit jehlou 0,8mm, ale nestéká. Určitě si to vyzkoušej.

Jasné, s balónmi som zatiaľ nerobil, vyskúšam. Vďaka.

No pěkně. A co Excite? Už nestačil??

Přidán další kousek.
Excite je minulost. Chtěl jsem nový stroj a ideálně ve třech kusech. Což je počet, který se maximálně přejímá na závodech. Teď mám dva, kde chci odladit technologie, zálet a po takovém poučení stavět další kousek, či dva.

Tomáši, ty jsi démon Ale držím palce, alespoň jeden Mělník mám v plánu