RCMANIA.cz

Symplex píše:Před léty jsem měl Mk 17 dvě koupené u nás. Obě měly kluzné ložisko,

To je podle mě nesmysl - jak Mk-16 (obě verze) tak Mk-17 (opět obě verze) mají kliku uloženou stejně, na dvou malých ložiskách. Akorát to možná někomu zvenku připadá (protože předek karteru je válcový a není tam ten větší průměr pro větší zadní ložisko) jako kdyby tam bylo futro.
Mj. i Mk-12V ("B") (obtažená Webra Mach I) je na ložiskách.
https://www.worthpoint.com/worthopedia/ ... -291262627
http://sceptreflight.net/Model%20Engine ... h%201.html
rozdíl akorát je v tom, že ta Webra je udělaná perfektně (mj. taky to byl mimořádně úspěšný motor) a velmi dobře běhá, kdežto ta ruská kopie je jak od sekyry a běhá přesně tak, jak je udělaná .
Btw, ještě jeden detail - ten Mach I je německá Webra, ne rakouská.

Celeron píše:MichoCZ: Palivo mám s 2% amylnitridu.
Prosím Tě, jestli to není tajný, kde se dá v dnešní "sekšírovaný" době sehnat amylnitrid? Co jsem slyšel, tak ho zařízli hodně dlouho před nitrometanem protože je zařazenej mezi fety.

Nemusíme za ním plakat, protože místo amylnitridu se dá použít přísada pro dieselové automobilové motory s názvem SuperDieselAditiv, co se běžně všude prodává (u nás stojí plechovka o objemu 500ml stojí 10€).
Existuje přísada zimní http://www.vif.cz/files/files/bezpecnos ... _zimni.pdf i letní http://www.vif.cz/files/files/bezpecnos ... _letni.pdf.
Letní je pro nás určitě lepší, protože té aktívní látky co zvyšuje cetanové číslo (2-ethylhexyl-nitrát) je v ní mnohem víc, zatím co zimní verze obsahuje téměř polovinu svého objemu různé lehké uhlovodíky pro snížení teploty zamrzání nafty, co je ale pro modelářské motory k ničemu.
Zde je link na debatu na ruském fóru, které jsem se účastnil, konkrétně na příspevek jednoho, kterému se pomocí této přísady podařilo zvednout otáčky staroučkého MK-12V z 13300 ot/min na neuvěřitelných 16300 ot/min http://forum.rcdesign.ru/f5/thread46799 ... ost7307612 dale tady je i můj příspěvek http://forum.rcdesign.ru/f5/thread46799 ... ost7349191, kde informuji o přísadě, která je v prodeji u nás a dávám i dva odkazy na ty katalogové listy.

Jinak hotové palivo s amylnitridem je v podstatě blbost , protože staří znalci možná pamatují, že amylnitrid bylo možno dlouhodobě skladovat jen v čisté podobě v tmavé skleněné skumavce a přidával se do paliva jen těsně před použitím, protože ve směsi s éterem, petrolejem a ricínem velmi rychle degradoval a už to nemělo na výkon nijaký účinek.

Odhaduji, že SuperDieselAditivu by tam chtělo přidat tak kolem 1-2%. Ten chlápek s přezdívkou Olaf používal nějaké aditívum prodávané v Rusku od firmy MOL a dával ho tam 3-4%, jenže ta jejich přísada má v sobě aktívní látky jen kolem 25%. Každopádně jedna jediná plechovka za 10€ té naší letní směsi, při koncentraci 2%, by měla vystačit na přípravu 25 litrů paliva. To je víc než dost a prodraží to litr paliva jen o 40 eurocentů (tedy asi o 10Kč), což je pakatel.
Ale úpřimně se přiznám, že ja jsem to zatim nestihl vyzkoušet.

MPml píše:Symplex: Před léty jsem měl Mk 17 dvě koupené u nás. Obě měly kluzné ložisko

To je podle mě nesmysl - jak Mk-16 (obě verze) tak Mk-17 (opět obě verze) mají kliku uloženou stejně, na dvou malých ložiskách. Akorát to možná někomu zvenku připadá (protože předek karteru je válcový a není tam ten větší průměr pro větší zadní ložisko) jako kdyby tam bylo futro.

Ne jen podle Tebe, ale je to skutečně úplný nesmysl.
Klika je ve dvou stejných ložiscích, bohužel ale dost malých a z toho plynou i nedostatky a krátká životnost toho motoru. Klika má poměrně dlouhý tenký hřídel, o průměru jen 5mm, který počas provozu pruží - ohýbá se, co pak ničí jak ojniční čep, tak i spodní oko ojnice, jakož i diskové šoupátko v zadním víku.
Na ruských webech jsou návody pro úpravu těchto motorů. Nejlepší z nich nahrazovali původní klikovou hřídel novou, se zvětšeným, odstupňovaným průmerem, vzadu na 6mm, do skříně se pak vyvrtávalo nové osazení pro větší zadní ložisko a šoupátko z duralu se nahrazovalo šoupátkem z pertinaxu. Jinak pertinaxový variant jsem si vyrobil i já sám, ale pro výrobu nové kliky jsem neměl ani vybavení, ani sílu/vůli.

MPml píše:...
rozdíl akorát je v tom, že ta Webra je udělaná perfektně (mj. taky to byl mimořádně úspěšný motor) a velmi dobře běhá, kdežto ta ruská kopie je jak od sekyry a běhá přesně tak, jak je udělaná .
Btw, ještě jeden detail - ten Mach I je německá Webra, ne rakouská.

No, ono asi dost záleží od roku výroby.
První série MK-12V byly prý srovnatelné s Webra Mach jak výkonově tak i životností, jenže postupně výrobu zprznila tzv. "socialistická raciaonalizace" a "zlepšovatelství", kdy pro zjednodušení výroby se začalo upouštět od nekterých technologických operací (cementace například) a kvalitní výroba se nahrazovala hrubou "stachanovštinou". Takže motory, které byly prodávané v 60. letech byly jakž-takž dobré, během 70. let šla jejich kvalita postupně prudce dolů a to, co se ještě vyrábělo/prodávalo v 80. letech už nestálo za nic. Celkem se motor MK-12V vyráběl asi v 5 verzích, poslední z konce 70. a ze začátku 80. let měla stříbrnou neeloxovanou skříň i žebra válce, a skříň už nebyla vepředu dělená, ale tvořila s předkem jeden celek. Takový jeden motor doma mám. Mohu jej nafotit pro zajímavost.

Symplex píše:Před léty jsem měl Mk 17 dvě koupené u nás. Obě měly kluzné ložisko...
...
cca 1974 - 1977, už přesně nevím.

A rozebíral jsi je někdy, když to tu tak bohorovně tvrdíš?
Možná si jen MK-16/17 pleteš s jinými u nás prodávanými ruskými motory. Napřiklad OTM-1,5 Stryž nebo Veterok-1,5 měly opravdu kliku v kluzném uložení. Ale to bývalo i u MVVS-1,5D a na jejich životnost a výkon to nemělo až tak zásadní vliv. Taky všechny malé motory ENYA jakož i OS-PET měly kluzné uložení, ovšem v bronzovém pouzdru (s japonskou precízností), takže i životnost byla nakonec docela dobrá. Motory s valivými ložisky navíc byly vždy minimálně o 40-50g těžší.

Jinak stačilo by se i podívat do přiložené knížky s návodem, tam je náčrt motoru v řezu.
Tohle jsem si z ní kdysi seskenoval:

Asi máte pravdu. Pletu si to s jinými rusáky. Měl jsem postupně Kolibříka 0,8 a Striže 1,5.
Hlavně jsem díky tomuto vláknu začal vzpomínat na začátky s motory - kolibřík byl pro začátečníka oříšek.
Ani nevím, kde motory skončily (asi stěhování).

Celeron píše:
Prosím Tě, jestli to není tajný, kde se dá v dnešní "sekšírovaný" době sehnat amylnitrid? Co jsem slyšel, tak ho zařízli hodně dlouho před nitrometanem protože je zařazenej mezi fety.

Náhodou jsem při hledání něčeho narazil na Tvůj přídspěvek, tak nevím jestli tahle odpověď po letech bude pro Tebe ještě mít nějakou cenu.
Já jsem o tom už jednou psal zde viewtopic.php?f=8&t=30867&start=195#p1405019, že mnohem lepší je přídavek běžně prodávané přísady pro dieselová auta s názvem Super Diesel Aditiv, je to ještě lepší než amylnitrid, cca 4% neuvěřitelně zvyšují výkon (pozor aby to vydržela klika/ojnice). A na rozdíl od amylnitridu nedegraduje, je stály, takže se nemusí do paliva míchat těsně před použitím a nemá takový odporný zápach. Prodávají se letní a zimní verze, pro naše motory je lepší letní, protože je v ní víc té aktivní látky, jelikož zimní obsahuje i nějaké přísady pro potlačení zamrzání nafty. V něm tou účinnou látkou, nahrazující amil-nitrid a zvyšující cetanové číslo, je 2-etylhexylnitrát, kterého v letní směsi deklarují až 50-100%. V zimní je účinné látky určitě méně, jelikož tam jsou přidávany ještě další přísady (uhlovodíky C10 až 14) proti zamrzání nafty, co my modeláři samozřejmě asi nepotřebujeme.
Zde jsem našel odkaz na to vlákno, kde jsem o tom aditivu napsal mnohem podrobněji viewtopic.php?f=8&t=86615&start=15#p1459040

Jinak, nekontroloval jsem zda ty odkazy na ruské fórum ještě fungují. Já jsem totiž po rozpoutání ukrajinské války na jaře 2022 z toho fóra odešel a na ruských stránkách už nediskutuji. I předtím jsem se s mnoha názory tam diskutujících nemohl ztotožnit, většinu tam tvořili proputinovští, nebo prosovětští dědci, pro které byly sovětské motory nejlepší a i sovětské hodinky nejrychlejší. Navíc moderátor dost dbal aby se tam neobjevila i jen nepatrná zmínka o politice a cizince (jako já) posuzoval přísněším metrem. Když jsem se jednou neudržel a zareagoval na provokaci nějakého dědka ostřeji, tak jsem dostal napomenutí a výhružku, ýe napříště bude ban. Taky že ho dostal jeden starý sovětský reprezentant, ale již žijící v Izraeli. 1/4 roku nesměl na fórum. Ten se jim na to taky vykašlal, tedy nevím zda on ještě žije.

Ahoj, som tu novy a mam prvy krat motor MK-17, kupil som ho z bazaru a mam tuzbu sa s nim pohrat.

Mam problem s upevnenim vrtule - nedrzi pevne.

Ked dotahujem maticu, posuva sa na hriadeli aj ten zadny doraz vrtule. Kedze na hriadeli nie je ziadny odskok, zadna oporna plocha, tak sa mi posuva s vrtulou aj jej zadny doraz - az ku kartru motora, k lozisku, tam po dotyku zacne tahat klukovku dopredu, tak ze sa to zakusne.

Zadny doraz vrtule ma sice zverny kuzel, ale ten sa pri dotahovani matice vpredu, posuva po hriadeli dozadu, nema sa o co opriet. Tak nejako to neviem rozlustit.

Prosim ako to ma byt spravne? Ako sa ma zafixovat vrtule na hriadeli?

Dakujem za pomoc.

MK-17 jsem měl, možná ještě někde mám dva. S tím prvním jsem létal Z-50L postavený podle ABC. Nastartovat to byl fakt problém. Létal, ale né moc dlouho, možná měsíc. Po první čumákovce se ohnula hřídel a vrtule začala mávat. Pan soustružník si s tím hrál a prohlásil že tohle bláto se dá tak akorát zahodit. Tenkrát nebyl moc velký výběr motorú (70-sátky) a tak jsem si koupil MK-17 novou. Tuším 150 Kčs a to tenkrát bylo hodně peněz, skoro bych měl pocit že jako dnešních 150 EUR. Pro záběh jsem ji upevnil do jasanového motorového lože. Připravil jsem si zakoupené palivo a po mnoha pokusech jsem ji nastartoval. Jen jednou a naposled. A přesně jak říkáš, že máš touhu si s ním pohrát, tak když jsem neměl co dělat, vytáhnul jsem motorek, nachystal palivo, nasadil pořádnou rukavici a hrál jsem si. A když mne to přešlo a palivo došlo, nová 17-ctka skončila v krabici vedle té předešlé. Já vim je to smutné avšak reálné. Takže za mne, pokud si chceš hrát, MK-17 je opravdu dobrá volba. Teď mne napadlo, že pokud by MK 17 měl letět, tak nejlépe směrem k popelnici. To ovšem platí jen v mém případě, možná řada jiných lidí má s tímto motorem jen kladné zkušenosti.

Já s tím posledním příspěvkem hluboko nesouhlasím.
Motory MK-17 měly spoustu chyb a nedostatků, ale co se týče startovatelnosti, tak ty se startovaly naopak poměrně snadno. Bylo hodně mnohem horších motorů, konkrétně OTM-08 Kolibrí, to nastartovat byl opravdu kumšt. Ale i československé MVVS-1,5D se startovaly hůř (tedy nekteré kusy hůře a jiné lépe, a nikdo z nás nebyl schopen přijít na to v čem je u těch neposlušných zrada).
Ovšem pro toho, kdo nemá zkušenosti a cit pro detoňáky bude každý detoňák problémový a jen na hraní.

VladoSlav píše:Ahoj, som tu novy a mam prvy krat motor MK-17, kupil som ho z bazaru a mam tuzbu sa s nim pohrat.

Mam problem s upevnenim vrtule - nedrzi pevne.

Ked dotahujem maticu, posuva sa na hriadeli aj ten zadny doraz vrtule. Kedze na hriadeli nie je ziadny odskok, zadna oporna plocha, tak sa mi posuva s vrtulou aj jej zadny doraz - az ku kartru motora, k lozisku, tam po dotyku zacne tahat klukovku dopredu, tak ze sa to zakusne.

Zadny doraz vrtule ma sice zverny kuzel, ale ten sa pri dotahovani matice vpredu, posuva po hriadeli dozadu, nema sa o co opriet. Tak nejako to neviem rozlustit.

Prosim ako to ma byt spravne? Ako sa ma zafixovat vrtule na hriadeli?

Dakujem za pomoc.

Vyrob si oceľovú podložku s dierou 5mm a vonkajším priemerom cca 7mm, hrubú 0,5 - 1mm, demontuj ten unášač vrtule, čo sa Ti posúva a daj tu podložku medzi neho a predné ložisko. To by malo pomôcť. Aby si unášač demontoval, tak asi budeš musieť motor celkom rozobrať, teda demontovať zadné veko, valec s vložkou, vybrat piest s ojnicou- A potom si na koniec hriadel nasaď maticu M5 tak aby vytvorila zakoncenie hraidele, to aby si pri vytláčaní hriadele nepoškodil závity. No a postav motor na zadnú stenu na bukovú dosku a cez bukový špalík klepni kladivom jemne po tom konci hriadele, mal by sa Ti ten unášač zvliecť dole. Alebo to potlač nejaký malým lisom. Bez ojnice a valca skús potom ten predok zložiť s tou podložkou a pritiahnuť vrtuľu. Malo by sa to otáčať celkom ľahko. Ak nie, tak hľadaj príčinu.

Veľa zdaru.

VTjr píše:Ovšem pro toho, kdo nemá zkušenosti a cit pro detoňáky bude každý detoňák problémový a jen na hraní.

Něco na tom je. Bylo mi krásných 16 a neměl jsem vedle sebe vúbec žádného odborníka, anebo někoho kdo něco podobného stavěl, natož s něčím takovým létal. Ale nehrál jsem si potom jen já, bylo nás víc, ale po určité době ,,detonoval,, snad každý z nás. Spouštěčem byla bolest v paži anebo prstú. Ona ta vrtule byla docela ostrá i přes dvojitou rukavici.
Ale já se na ty motory nehněvám. Položil jsem si tehdy otázku, zda se chci věnovat tomuhle anebo škole. Vyhodnotil jsem si že B je správně a motory šly do krabice, kde na ně padá prach dodnes. Těžko říct, možná to byla zlá série, oba motory byly z jedné prodejny jen pár týdnú po sobě. A možná bylo na pytel to palivo, které jsem k nim ve stejné prodejně kupoval. A internet nebyl . Mimochodem ty krabičky byly opravdu dobře udělané.
Zústaly mi pěkné vzpomínky na řadu letú s pohledným účkem, které jsem si na koleně vyrobil podle článku z ABC, z materiálu o kterém jsem do té doby ani neslyšel (balza).

Že MK-17 nebyl vrchol techniky, o tom není třeba polemizovat. Ale spouštěl se poměrně dobře, lépe než brněnská jeden a půlka.
A pokud se tazatele unašeč s klínkem posunuje i při utahování vrtule, možná nebude ani třeba rozborka. Jen upozornění, pokud na ní skutečně dojde, poznač si polohu pístu a v případě tohoto motoru i válce. Já si třeba udělal lehký vryp na dno pístu (nikoliv na pracovni plochu!!!). Podobně (zase někde z venku) se dá poznačit válec. Pokud bys to dal při zpětné montáži jinak, vlastně bys motor znovu zabíhal znovu a zmenšil bys tak jeho životnost.

Úsměv píše:Těžko říct, možná to byla zlá série, oba motory byly z jedné prodejny jen pár týdnú po sobě. A možná bylo na pytel to palivo, které jsem k nim ve stejné prodejně kupoval. A internet nebyl . Mimochodem ty krabičky byly opravdu dobře udělané.
Zústaly mi pěkné vzpomínky na řadu letú s pohledným účkem, které jsem si na koleně vyrobil podle článku z ABC, z materiálu o kterém jsem do té doby ani neslyšel (balza).

Mohlo to bý jednak tou nezkušeností (já jsem svůj první motor MK-12V při prvnich pokusech o záběh zničil), ale velmi pravděpodobně to mohlo být i tím vyčichlým palivem, které se prodávalo v ne přiliš hermetických skleněných lahvičkách s korkovými zátkami. To pak stačilo aby se kartón s nimi nechal stát delši dobu někde v teple, nebo na slunci a většina étheru se z něj vypařila. Motory se pak špatně startovaly a když naskočily, tak musely pak běžet na přiliš vysokém kompresním poměru, co nadměrně zatěžovalo jejich klikový mechanismus. A to se pak lámaly ojnice a kliky. Vyčichlé palivo se poznalo podle toho, že lahvičky nebyly zcela plné.
Na zlou sérii bych při nákupu sovětských motoru v našich obchodechmoc nesázel, protože Rusové produkci ne export pečlivěji kontrolovali. Loterií byl spíš jejich nákup v obchodech někde v Rusku, tam se na pulty dostal kdejaký odpad.
Jenže modelářské diesely, tedy detoňáky maji pozoruhodnou vlastnost proti žhavíkúm a benziňákúm v tom, že jdou neomezene seřidit takřka na každé palivo, protože krom bohatost směsi lze štelovat i kompresní poměr. Takže za nejhorší nedostatek považuji přiliš těsný protipíst, motor, kde protipíst při povolení šroubu neodskakuje ani při detonací, nebo ani za plného chodu, nelze dobře seřídit a je nezbytná úprava, uvolnění licování protipístu. S tak blbým motorem jsem se setkal poprvé s jednim v Rusku koupenym MK-12V (asi v roce 1973) a pak kupodivu u MVVS-2,5DFR zakoupeným v roce 2000. Tehdy mě značka MVVS poprvé dost zklamala, protože krom nepohyblivého protipístu tam bylo i prasklé plastové zadní viko.

DAF píše:Že MK-17 nebyl vrchol techniky, o tom není třeba polemizovat. Ale spouštěl se poměrně dobře, lépe než brněnská jeden a půlka.

Moje zkušenost s detoňaky byla taková, že všechny, co měly zadní sání diskovým šoupátkem se spouštěly snadněji než s předním sáním klikou. Tedy motory JENA-2 a JENA-2,5, MK-12V, MK-16, MK-17, Ritm-2,5, ale i MVVS-2,5DR byly fakt hodné, naproti tomu OTM-0,8 Koiibri, OTM-1,5 Stryž a i MVVS-1,5D byly prevíti. Navzdory přednímu sání se však takové MVVS-2,5TRS nebo D7 startovaly snadno dokonce i OTM-2,5 Sokol byl docela hodný. Ale asi nejlépe se startovala Jena-1, která sice vypadala, že má přední sání, ale ve skutečnosti má to sání řizené pístem, takže je jedno zda je sací kanál zepředu, zezadu nebo zboku. Jen u ní zas nebylo jasno do kterého směru otáčeni naskočí.
Já si to vyvětluji tím, že motory se zadním sáním mají menší objem klikového prostoru, tudíž vyšší tzv. spodní kompresí a účinnější vyplachování/přefuk. Při startu rukou se pak směs snadněji dostavá do válce. Nejprevítštějši motor co znám, OTM-0,8 Kolibri má na zadním víku skříně zbytečně velké odsazení kvůli tomu, že píst by do něj zasahoval v DÚ, a to velmi zhoršuje spodní kompresi, takže motor je velmi obtížně startovatelný. Ale možná je ta moje teorie lichá a všechno je jinak.

VTjr píše:Moje zkušenost s detoňaky byla taková, že všechny, co měly zadní sání diskovým šoupátkem se spouštěly snadněji než s předním sáním klikou. Tedy motory JENA-2 a JENA-2,5, MK-12V, MK-16, MK-17, Ritm-2,5, ale i MVVS-2,5DR byly fakt hodné, naproti tomu OTM-0,8 Koiibri, OTM-1,5 Stryž a i MVVS-1,5D byly prevíti. Navzdory přednímu sání se však takové MVVS-2,5TRS nebo D7 startovaly snadno dokonce i OTM-2,5 Sokol byl docela hodný. Ale asi nejlépe se startovala Jena-1, která sice vypadala, že má přední sání, ale ve skutečnosti má to sání řizené pístem, takže je jedno zda je sací kanál zepředu, zezadu nebo zboku. Jen u ní zas nebylo jasno do kterého směru otáčeni naskočí.
Já si to vyvětluji tím, že motory se zadním sáním mají menší objem klikového prostoru, tudíž vyšší tzv. spodní kompresí a účinnější vyplachování/přefuk. Při startu rukou se pak směs snadněji dostavá do válce. Nejprevítštějši motor co znám, OTM-0,8 Kolibri má na zadním víku skříně zbytečně velké odsazení kvůli tomu, že píst by do něj zasahoval v DÚ, a to velmi zhoršuje spodní kompresi, takže motor je velmi obtížně startovatelný. Ale možná je ta moje teorie lichá a všechno je jinak.

no, je jedenapůlka středisko se spouští blbě, protože má pro takovýto motor (o tak malém obsahu) nevhodný typ (koncepci) vyplachování a ještě je to malý motor, což předpokládá úplně jiné výrobní přesnosti, než tehdy byli (a mohli) v Brně vyrábět. Ona totiž celá ta geneze té řady byla že z dvaapůlky (25D) která byla mj. mimořádně povedená (v té době to byla bezkonkurenčně nejvýkonnější kluzná dvaapůlka na planetě) vznikla na příkaz shora jednička (1D) a ta neběhala prakticky vůbec - proto taky poměrně rychle skončila. Ale protože byl malý motor třeba (a byl velký tlak shora, aby středisko "něco" malého vyrábělo), a rychle, tak se přijalo nešťastné řešení, že se ta jednička zase zvětšila na jedenapůlku s bláhovou nadějí, že to je dostatečně velký (rozměrově blíž tý 25D) aby se to chovalo stejně dobře jako ta 25D.
Nechovalo , a prostě tak to v motorech nefunguje, malý motor (tj. zhruba pod dvojku nebo 1.7 nelze otrocky zmenšovat z "velké" koncepce a přesnost (výrobní tolerance) musí být úplně jiný (diametrálně menší), než u většího motoru. Navíc u těch jedenapůlek je ještě problém s dole netěsnící vložkou a "kvalitou" výbrusů, protože jejich valná většina je z doby kdy ještě v středisku neměli Sunnena a nebo se to (později) na něm z ekonomických důvodů - kameny pro Sunnena byly drahý a z NSZ nehonovalo - vložky se pouze brousily, navíc díly se dělaly mimo Brno, takže kvalita (přesnost) byla jaká byla - a tohle všechno prostě malý motor netoleruje. Později pak přišel Junior a ten je opět větší a hlavně koncepčně jiný (přefuky má dělané jako IBS a ne šlic řezaný pilou jako 25D/1D/1,5D), takže ten už startovat jde relativně dobře.
Co se týče toho OTM, tak tam je to jak přes kopírák - původní Webra je perfektní, spouštět jde dobře a má výkon, kopie z SSSR se soudruhům zrovna moc nepovedla - kvalita (přesnost) mizerie, konstrukční zásahy proti originálu "všechno špatně".
Provozní chování pak opět přesně odpovídá.