Zajímavá debata..
Myslím, že s moc nepletu, v podstatě si ani tolik neprotiřečíme.
I když si tvého názoru jako vždy vážím, jsem trochu jiného názoru a níže vysvětlím proč.
V podstatě tvrdím, že používání divezitního přijímače v brýlích, je snad mimo situace race copter s 2x clover s odlisnym naklonem, přinejmenším diskutabilní.
Se směrovou anténou a clover, vzhledem ke krátkým vzdálenostem a úhlu příjmu, samozrejmě záleží na druhu (směrovosti), danné směrové antény, stačí mimoděk trochu pohnout hlavou a je to všechen příjem na "clover" anténě.
Navíc při "race copters", stačí bohatě pokrýt příjem dobré "clover" antény.
Vše záleží na situaci - vstupních parametrach a pak troše matematiky.
Něco jiného je pak "Long range FPV", i když v našich podmínkách a zákonech by si tento termín zasloužil torchu blíže specifikovat.
Ovšem bez ohledu na tu specifikaci termínu "Long Range", zase narážíme na dosah běžného (u nás povoleného) RC vysílače, povoleného FPV vysílače včetně jeho výkonu, kvality antén, jejich druhu-směrovosti atd.
Vzhledem k těmto faktorům, je (podle mě) přínos diverzitního přijímače v brýlích, spíše "duševní berlička".
Prostě řečeno, krátké vzdálenosti (a race), dostatečně pokryje klasika a "Long range", stejně jako i AAT, je na samostatné téma.
Pozemní stanice je taky něco o fous jiného.
Mimochodem už se mi stalo, že jsem z letadlem takhle vylétl z úhlu příjmu směrové antény.
Naštěstí to dopadlo dobře, kolega stačil natočit stojan do správného směru.
To je můj názor (ověřený v praxi) a nikomu ho nevnucuji .
(I když na něm trvám, přinejmenším dokud mne praxe, nebo někdo jiný pádnými argumenty nepřesvědčí o tom, že se pletu.
)
