RCMANIA.cz

Chlapi, tady máte tu mouchu na stropě...

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=Oq_PKx-AmDA[/youtube]

No tomu říkám panečku AERODYNAMIKA

ještě s těma družicema, družice se na oběžné dráze drží proto že odtředivá síla je rovna gravitační. Na geostacionární dráze je potřeba takový oběhový rychlost jako je úhlová rychlostzemě, proto se drží nad jedním bodem povrchu....

Pro ty co nevěří, že družice padají. Vzpomeňte si, když padal ten americký satelit. Kdyby tamnebyla žádná gravitační síla tak tam krouží dodnes.
Existují tzv. Kosmické rychlosti, které určují jakou rychlosti musí být daný objekt vystrelen aby... Např. 1.Kosmicka rychlost udává rychlost družice krouzici při povrchu Země. 2. Kosmicka rychlost je tzv. Unikova rychlost, která určuje min.rychlost, kterou musí těleso mít aby uniklo např. Zemi.

Jen pro zajímavost. Loni 24.9.2011 spadl po cca 20 letech ve vesmíru americký satelit UARS. Na oběžné dráze byl od roku 1991 a fungoval do roku 2005. Šest tun šrotu se pohybovalo rychlostí 28 160 kilometrů za hodinu. Z větší části satelit shořel v atmosféře a na Zemi spadlo zhruba jen půl tuny zbytků rozdělených do cca 26 kusů.

Zde je video, na kterém je vidět rozpad satelitu v atmosféře.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=3TaTVNzLFXI[/youtube]

Karas píše:Pro ty co nevěří, že družice padají. Vzpomeňte si, když padal ten americký satelit. Kdyby tamnebyla žádná gravitační síla tak tam krouží dodnes.
Existují tzv. Kosmické rychlosti, které určují jakou rychlosti musí být daný objekt vystrelen aby... Např. 1.Kosmicka rychlost udává rychlost družice krouzici při povrchu Země. 2. Kosmicka rychlost je tzv. Unikova rychlost, která určuje min.rychlost, kterou musí těleso mít aby uniklo např. Zemi.

Není to přesné.
1. kosmická rychlost je minimální rychlost potřebná k tomu, aby se družice vůbec udržela na oběžné dráze Země.
2.kosmická rychlost je minimální rychlost potřebná k tomu, aby se družice dostala mimo gravitační vliv Země
3.kosmická rychlost je minimální rychlost potřebná k tomu, aby se družice dostala mimo gravitační vliv Slunce

Neudávají tedy skutečnou rychlost, ale limity, ve kterých se rychlosti mohou pohybovat.

Příklad i pro natvrdlé fyziky:

Mám dělo, hlaveň vodorovně a střílím kouli. Je to na Zemi, která ale pro zjednodušení přišla o atmosféru a kouli nic nebrzdí.

- Málo prachu, rána krátká, koule spadne pod nohy.
- Přidávám, letí dále.
- Přidávám, letí ještě dále.
- Přidávám, letí ještě dále.
- Přidávám, dosahuji 1. kosmické rychlosti a koule už na Zem nedopadne a začne běhat okolo. Když budu borec, střelím se tak do zad.
- Přidávám, letí výše, už se nepicnu.
- Přidávám, letí ještě výše.
- Přidávám, letí ještě výše.
- Přidávám, dosahuji 2. kosmické rychlosti a koule se odtrhne od Země a začne běhat okolo Slunce.
- Přidávám, letí ještě dále od Slunce.
- Přidávám, letí ještě dále od Slunce.
- Přidávám, dosahuji 3. kosmické rychlosti a koule se odtrhne od Slunce nenávratně zmizí ve volném vesmíru.

A teď dotazy pro méně natvrdlé fyziky.

1. Proč jsou kosmodromy co nejblíže rovníku?
2. Proč rakety startují východním směrem?

protože na rovníku máš rychlost "navíc" díky rotaci země a na východ aby jsi toho otáčení využil

A prémiová otázka: Kolik že to dá?

zdzd píše:A prémiová otázka: Kolik že to dá?

Něco přes 1000 km/h navíc, měřeno na obvodu Země. Počítal jsem to před několika lety, nevím už přesně.

E:
Tak ne, 1750 na Zemi.

Na nízký oběžný dráze to přidá cca 2000 km/h.

volente píše:A jedna a půl třetina ze sta je kolik?

že by 50?

volente píše:Buď rád, mě kuchali dvakrát a vždycky při vědomí. Raději bych aby mě ty 2-3 hodiny chyběly.

No a kdyby jsi byl těch 5 hodin ve stázi, tak ti nic chybět nebude. Tedy nebudeš vůbec vědět že jsi tam tak dlouho byl (Listr tam byl 3mil. let a bylo to jak okamžik)

j.j.

Zeměkoule má obvod cca. 40 000 km, co dává obvodovou rychlost na rovníku asi 1666 km/hod, neboli 460m/s, tedy jedenapůl násobek rychlosti zvuku.

Jakákoliv věc na rovníku už má tuto rychlost "nakoupenu" a to ve směru na východ. Zeměkoule tak funguje jako prak.

Startovat na pólu znamená se připravit 1,5M rychlosti, startovat na rovníku směrem na západ znamená připravit se o 3M. Skoro 1km/sec.

1. kosmická je pro Zeměkouli 7,9 km/s. To musím docílit v každém případě, ale jde o to, kolik musím urychlovat. Je to 7,9 km/s na pólu. Na rovníku mi stačí přidat jen 7,45 na východně, ale 8,35 západně. A to je znatelný rozdíl.

Pri nekonečných cestách vlakom do školy sme dospeli k otázke na ktorú sme nenašli uspokojivú odpoveď. Dospelo to skoro až k tomu že sme to chceli v praxi vyskúšať ale nikdy k tomu nedošlo.

Predstavme si taký obyčajný osobný vlak. Sedíme vo vagóne kde sú kupéčka po 6 sedadiel proste štandart.
K pokusu budeme potrebovať malý koaxiálny vrtulník ktorý po pridaní plynu visí sám na mieste a pilota.
Vlak stojí v stanici. Pilot s vrtulníkom vyletí do stredu kupé a vrtulník visí sám bez akejkolvek pomoci pilota v jednej výške a na jednom mieste. Pre istotu pilot odloží vysielačku aby nemohol ovplyvniť výsledok.
Teraz tá zaujímavá časť.
Vlak sa začne rozbiehať. Čo sa stane s vrtulníkom? Ostane visieť na mieste alebo vrazí do steny kupé ? Logika mi hovorí že by mal vraziť do steny ale "selský rozum" zas že ostane na mieste tak teraz fakt neviem mám to 50:50.

Při zrychlování vrtulník vrazí do stěny kupé ze stejného důvodu, ze kterého to tebe zamáčkne do sedadla.

Vzduch ve vlaku se nahrne dozadu balónek by letěl dopředu ale vrtulník by se asi rozsekal...

A žě vůbec řešíte takoveto koniny