jyrry píše:No, je to lákavé... udělat si vlastní snímač toho co chci měřit/vědět... Ale to bych musel proniknout do toho Arduinování... najít vhodné vlákno co to obnáší, co se k tomu potřebuje...
Jo tááák... jde o to "jen" nasypat ten program do procesoru, ju? To by se snad dalo zkusit... hraní na podzimní večery... ne že bych to nějak moc potřeboval (vario, GPS mám) ale zajímá mně to, bylo by hezké umět něco dalšího.
Zajímavé by bylo čidlo kritického úhlu náběhu pro varování před pádovkou. Pitotka to nezvládá a GPS už vůbec ne. Pokud se toho někdo ujme, tak rád budu testerem. Klidně si navrtám do ér díry. U jetů a jiných rychlých se používá takový plandavý praporek na boku trupu v místech začátku kabiny. Možná už jste si toho někdo všiml. Hýbá to potenciometrem. Pomalejší éra mají snímač tlaku pod náběžkou.
To čidlo kritického úhlu náběhu by blo dobré. Kdyby to někdo postavil, jak to ale zkalibrovat, aby to bylo spolehlivé? Jyrry ty ten Gr. senzor vario s GPS používáš? Já ho mám taky a po koupi fungovalo dobře, ale pak leželo asi dva roky v krabičce a když jsem ho teď namontoval, funguje mi jen vario a výškoměr, ale GPS nemůžu rozchodit. Hledáním v diskuzi jsem zjistil, že je na GPS záložní akumulátorek 3V a ten byl vybitý, tak jsem ho nabil, ale GPS je stejně mrtvá. Nevidí ani jeden satelit. Nemáš s tím nějakou zkušenost (nebo někdo jiný). Používám ho zatím jen jako vario a výškoměr, a GPS mi až tolik nevadí, ale jako pojistka pro hledání modelu po havárii, nebo úletu b se hodila. Jinak to vario se dá přepnout na rozlišení 0,5m/s.
No, z nějakého popudu jsem si to GPS koupil, chvíli si s tím hrál, kolega kvůli tomu i nakřápnul éro (co nejrychlejší průlet na zádech co nejníž... byl teda fakt hodně rychlý a hlavně hooodně nízko ). Teď to leží a čeká na další "hrací období"... Měl bych to tedy provětrat... Příležitost bude - druhý zálet B-25...
Lark píše:To čidlo kritického úhlu náběhu by blo dobré. Kdyby to někdo postavil, jak to ale zkalibrovat, aby to bylo spolehlivé?
Jak myslíš skalibrovat? Je potřeba aby to spolehlivě a rychle snímalo polohu toho praporku nebo tlak a převádělo na data. Vlastní nastavení hlášení se musí udělat na modelu. Prostě se musí to éro párkrát k pádovce přivést, jako u skutečného éra. Hlášení musí přijít ještě s rezervou.
Skutečný Čmelák to má spojené s rychloměrem a hlášení se nastavuje o 15 km/h dřív. Snímač je pod náběžkou kousek od pitotky. Možná jsi viděl, jak je v křídle strčená závlačka spojená provázkem se šprckou na pitotce. Tou závlačkou je ucpaný ten snímač, aby si tam mouchy a brouci neudělali hnízdo a neucpali to.
Proto jsem se ptal na tu kalibraci. Takže by se to muselo pro každý model po zalétnutí nastavit. Tedy ze záznamu telemetrie, třeba podle propadu na výškoměru?
To jyrry: Ten GPS modul je potřeba občas připojit na baterku, třeba samostatně na 4čl. NiMH ab se ten akumulátorek dobil. Spotřeba čidla je rovných 100mA.
To snímání kritického úhlu náběhu mi nedá pokoj. Našel jsem jednu bakalářku, která o tom stručně ale výstižně pojednává. (Čmelákovský systém je v kapitole 3.3)
Tak jsem to prohlížel, ale pořád vidím spoustu proměnných. U toho systému na Zlínech jde taky o to, kam přesně ten kanálek umístit, aby byl v tom správném místě a jak už jsem psal, jakým způsobem seřídit ten spínač, aby to spínalo opravdu na rozhraní minimálky a pádovky, když ta hranice je hodně závislé na zatížení i na náklonu křídla. Ladit to způsobem pokus, omyl při létání až k pádovce mi přijde dobré tak na rozbití éra, i když by se to dalo provádět v dostatečné výšce. Pořád to ale bude hrozné laborování. Stav toho spínače by se dal jednoduše posílat na zem (u HoTTu) třeba zapojením odporového děliče místo teplotního čidla a jeden odpor děliče přemosťovat tím spínačem, nebo pokud by se dal použít nějaký převodník tlaku, to vyhodnocovat napěťovým vstupem.
Zatížení křídla prakticky nemá vliv. Téměř každé éro, než přejde do pádu, začne prosedat. To je ten moment, kdy potřebujeme hlášku. V ten moment naroste ve ''slavíku'' tlak a roztáhne baro krabici v rychloměru u Zlin systému. U Cessna systému zase nastane podlak (fixírkový efekt na náběžce). Jde tedy o snímání toho tlaku a jeho převod. Nelze to nastavit jinak, než zkouškou za letu.
Jó to všechno chápu, ale kolik těch zkušebních letů pro seřízení budeš muset udělat. Zdá se mi to moc komplikovaný. Než to vyladím, tak to éro dřív rozsekám. Alespoň já asi určitě.
Hrubé odladění se musí udělat na zkušebním éru a těch startů bude opravdu hodně. Na Čmeláka už si dáš odladěné čidlo s nastavenou vyšší hranicí a při několika letech to jen doladíš. Základní zkouška se dá udělat i lehounkým fouknutím hubou.
Na to já už nemám. Až budeš mít nějakou představu, tak se nezapomeň pochlubit. Bylo by to určitě hodně užitečné, jen nevím jestli je něco takového realizovatelné na modelu.
U jetů a jiných rychlých se používá takový plandavý praporek na boku trupu v místech začátku kabiny. Možná už jste si toho někdo všiml. Hýbá to potenciometrem. Pomalejší éra mají snímač tlaku pod náběžkou.
). Teď to leží a čeká na další "hrací období"... Měl bych to tedy provětrat... Příležitost bude - druhý zálet B-25...
