Dnes bylo na Vysočině konečně počasí na lítání, ideální JZ vítr, tak jsem dal do křídla 300g M8 závitovou tyč a vyrazil s EG na svah u skály u Pohledce.
Lítalo to velmi dobře, vítr cca 10 m/s. Nárazy dle WindGuru 15m/s. Bez tyče by EG v tomhle větru nepřežil, svah je dosti turbulentní.
EG seděl ve větru stabilně, turbulence s ním tak nemávaly, líný na křidélka rozhodně nebyl.
Křídlo velmi pevné, při plné rychlosti (hodně potlačená výškovka a následném loopingu nebyl ani náznak prohnutí křídla.
Z EG byl rázem DG-1000, sice to samozřejmě nemělo tendenci padat po křídle v případě ztráty rychlosti, ale namísto toho EG chytal těžké propady (pády po čumáku). Tzn. jakákoliv ztráta rychlosti zde v menších výškách znamená nádherně rozbitý čumák modelu

.
EG si držel i přímo proti větru slušnou rychlost, po větru to pak byl hukot, stíhačka.
Držel jsem ho tedy stále hodně na rychlosti a výškovku měl v nejhorším případě velmi lehce přitaženou, většinou jsem ale létal s lehce potlačenou výškovkou.
Malé varování pro ty, kteří by se pokusili létat v podobné konfiguraci na rovině (ač ve větru) - nedělejte to, téměř s jistotou model rozbijete, a to při značné rychlosti

.
Nepodceňovat rychlost hodu! I při tak silném větru to chce na mírnějším svahu velký švih (má chyba, že jsem to hodil v místě, kde má svah malé zakřivení), nebo aspoň rozběhnutí. Hodil jsem to z místa středně velkou silou a letělo to dost na hraně. Už jsem chtěl prudce přidávat plyn, když model konečně nabral rychlost.
Nejsem si taky jist, co by se stalo, kdybych se odvážil vyletět ve slabším větru (cca 5m/s). Patrně bych musel jít na přistání pod motorem.
Měl jsem ale opačný problém, když začalo lehce kapat a vítr během chvilky zesílil tak o 3m/s, zvuk z přilehlého lesa mi naháněl hrůzu, šel jsem ihned na přistání a raději to zabalil. I ptáci už začali chodit pěšky.
Při odchodu už ten vítr cloumal i s mým tělem.
Závěr, 50cm závitovka asi bude stačit, 100cm asi jen do silného větru kolem 10m/s, v opačném případě velký pozor na ztrátu rychlosti.