namrug píše:telemetriu by som chcel len na to aby mi lietadlo neuletelo alebo nespadlo si myslim ze prakticky by na to stacilo len signalizovanie stavu napajacich zdrojov ci sa mylim ?
Kromě toho se pro tento účel ještě používá kvalita přijímaného signálu měřená na straně telemetrického přijímače. Pokud jde o měření palubního napětí za provozu to bývá často více zkreslující, a to nemluvě o tom, že pokud se neměří jednotlivé články tak může docházet opakovaně k hlubšímu vybití některého z nich což pak zkracuje životnost lipolek, a proto někteří volí raději telemetrické čidlo odběru proudu s tím, že se pak na základě něj v čase odečítá spotřebovaný náboj v mAh což obvykle poskytuje lepší přesnost a přehled o stavu vybití lipolky na palubě modelu než jen pouhé měření napětí.
namrug píše:niekde som o tom cital ze sa to da aj svojpomocne urobit potom by mi stacila aj setova rc suprava turnigy 9x?
Stará Turnigy 9x s originálním modulem Turnigy nepodporuje telemetrii tj. tam k získání telemetrie přímo v Tx nepomůže ani žádné bastlení.
Stará Turnigy 9x s využitím Frsky modulu, open source firmware a bastlení (tj. po hardwarové úpravě) umožňuje telemetrii, ale je to vhodné spíš pro zkušenější bastlíže. Pro nezkušeného bych to moc nedoporučoval.
Turnigy 9XR Pro už je kompletně připravená právě pro napojení na telemetrii Frsky. Stačí jen vložit do slotu Frsky Telemetrický modul a napojit komunikační kabel pro telemetrii. Pro nezkušeného je kombinace Turnigy 9XR Pro + telemetrický modul s přijímači Frsky ta nejvhodnější kombinace. Právě Frsky modul je považován za obecně spolehlivější řešení, které navíc poskytuje i telemetrii. Z hlediska nových telemetrických čidel je vhodné k Turnigy 9XR Pro použít combo tj. sadu XJT modulu i s přijímačem X8R
viz tento odkaz.
namrug píše:je ta telemetria v takom pripade vobec potrebna ?
Dá se létat i bez ní, ale spousta lidí ti řekne, že jakmile si na ni zvykli už by si neradi odvykali tj. je to s ní prostě lepší. Telemetrie v Turnigy 9XR Pro má hlasový výstup a tak nemusíš koukat na displej což za letu obvykle ani není moc vhodné a na kritické stavy za letu např. slabší signál, klesající palubní napětí tě může upozornit vysílačka hlasem. Řada lidí to bere jako vhodné vylepšení.
namrug píše:to tak casto moze dojst k poskodeniu modelu prip k poskodeniu modelom pre poruchu ci vybitie napajacich zdrojov ?
Lipolky, které se celkem běžně používají v modelech jsou z hlediska životnosti poměrně velmi háklivé na opakované hluboké vybíjení. Obecně by se u nich nemělo vybíjet více než 80% jmenovité kapacity. Po ukončení letu by se měla lipolka odpojit a nechat bez odběru odpočinout cca 10 minut a pak orientačně nějakým multimetrem přeměřit napětí jednotlivých článků na balančním konektoru. Pokud je napětí po zmíněném odpočinutí okolo cca 3,7V na článek pak je vybití v optimálních mezích. Pokud by bylo napětí některého z článků nižší než cca 3,6V tak už to signalizuje zbytečně hluboké vybití.
Pokud dochází opakovaně k hlubokému vybíjení některého článku lipolky pak se začne zvyšovat jeho vnitřní odpor a dochází k tzv. proudovému změknutí což se následně projevuje tím, že i když je lipolka plně nabitá tak už poté začíná čím dál víc ztrácet schopnost poskytovat pro daný model dostatečně vysoký proud a tím se výrazně snižuje doba letu na jedno nabití.
Zejména začátečníci často neodhadnou vhodné intervaly pro tzv. létání na čas bez měření a pak se diví, že jim v řadě případů neobvykle brzy odházejí lipolky. Při lepším měření a včasné signalizaci prostřednictvím telemetrie např. odběru v mAh v kombinaci se sledováním napětí jednotlivých článků se pravděpodobnost takového výraznějšího poškozování lipolek snižuje.
