Forza 700

[Hum4nfrog]

Děkuji za pochvalu. Fotograf jsem spíše teoretik a tohle je pro mě velká škola. Stejné pozadí a ostrost dávají docela zabrat. Většinu fotek jsem dělal několikrát a zkoušel různé clony a čas, abych jednak reguloval hloubku ostrosti a jednak vyrovnal expozici. Po prvních fotkách, které se mně zdály neuspokojivé jsem trochu přeuspořádal obývák do jednoduchého minialteliérku (Tímto děkuji svojí ženě, že mě to trpí ). Pak se fotky zlepšily. Profík ze mě rozhodně ale nebude...

[Hum4nfrog]

Rotorová hlava je tedy téměř hotová. Stačí už jen nasadit gripy na příčnou hřídel, řádně zalepit šrouby do příčné hřídele a nasadit táhla. Šrouby v příčné hřídeli jsou inbusy M6 s normálně velkou hlavou. Nelíbí se mi, když někteří výrobci používají pro tuto aplikaci stejně velký šroub, ale s malou hlavou. Bývá pak docela problém zalepené šrouby povolit.

[Hum4nfrog]

Stavba se přiblížila do bodu, kdy se při montáži vrtulníku obvykle odchýlím od návodu. Při rozvádění kabeláže se mně nechce zápasit s ocasem namontovaným na vrtulník a proto se do montáže elektroniky pouštím už v této fázi.
Rozmístění jednotlivých elektronických komponent je u Forzy poměrně dané. Plocha vpředu je určena pro regulátor, polička za rotorovou hlavou pro bezpádlovou jednotku a polička za ní pro přijímač.
Serva vybavená zástrčkami servo konektorů přímo vybízejí ke kabeláži přímo na míru a proto jsem tuto možnost využil a to nejen u kabelů serv. K tomu ale bylo třeba nejprve osadit všechny prvky elektronické výbavy, aby bylo možné kabely naměřit.

[Hum4nfrog]

Kabely jsou tedy naměřené přesně na délku. Všude kde se dotýkají rámu, nebo procházejí okolo ostrých hran jsou kabely chráněny buď síťkou, nebo smršťovací bužírkou.
Kontronik důrazně doporučuje použití toroidů na obou kabelech BECu. Posunul jsem je blízko k bezpádlu a z montážních důvodů jsou kabely navzájem provlečeny středem toroidu sousedního kabelu.
Vzhledem ke kompaktnímu uspořádání jednotlivých elektronických komponent je kabeláž na Forze docela krátká. Jediná vzdálená součást je regulátor. Zdvojení kabelů BECu je tedy opravdu na místě.

[pkotatko]

Hezka prace.

[Hum4nfrog]

Veškerá kabeláž je na Forze vedena vnějškem. Rám je velice kompaktní a vecpat kabely dovnitř rámu by bylo dost obtížné. I když ne nemožné. Servisovatelnost takové kabeláže by byla ale daleko btížnější. Proto jsem se rozhodl kabely přiznat.

[Hum4nfrog]

Poslední částí, která nyní na Forze chybí je ocas. Protože je kardan s ocasní trubkou dodávám ve stavebnici již smontovaný, je první podsestavou kterou je nutno při stavbě ocasu smontovat táhlo vrtulky. Táhlo je karbonová trubka, která je na koncích opatřena hliníkovými koncovkami. Na nich se mi líbí, že jsou to válečky, z obou stran vrtané a v prostředku je závitová díra pro táhlo. Závitové tyče jsou tedy na pevno zatažené do oček a seřizování délky táhla se odehrává v závitech na táhlo nalepených koncovek.

[Hum4nfrog]

Ke kompletaci ocasní trubky chybějí v této fázi očka táhel, vodítka táhla a kapotáž ocasu. Očka jsou shodná s očky táhel serv popsaných dříve. Zajímavá jsou vodítka táhla vrtulky, která nejsou dělená jak tomu bývá obvyklé, ale z jednoho kusu. Aby bylo možné jimi prostrčit smontované táhlo i s oky, jsou ve vodítkách oválné díry. Oválné díry jsou také šetrnější k vrtulkovému servu, protože se táhlo při výkyvu servopáky o vodítko neohýbá.
Asi nejzajímavější je kapotáž ocasní trubky. Jedná se o tenkou karbonovou skořepinu, která není jen na parádu, ale je nosná. Povrch je zpacován stejně pečlivě jako u kanopy a bližší prohlídka ukazuje, že její výroba asi není zrovna jednoduchá. Pravá a levá polovina kapotáže jsou pravděpodobně laninované zvlášť a pak slaminivané dohromady. Vzniklý spoj je pečlivě vytmelen a vybroušen. Na povrhu není znatelná sebemenší chybička v lakování a i pohled dovnitř kapotáže ukazuje, že si výrobce práci rozhodně nijak neulehčoval.

[Hum4nfrog]

Ještě před tím, než jsem ocas namontoval na rám vrtulníku, mně napadlo, jak je na tom toto konstrukční řešení s váhou. Vzal jsem tedy trubku s kardanem, jeho ložisky, táhlo s vodítky, kapotáž a její sponu a vše položil na váhu. Ta ukázala 295 gramů. Docela by mě pro porovnání zajímalo, kolik váží samonosný ocas s táhlem a řemenem.

[Hum4nfrog]

No a na řadě je samý konec vrtulníku - vrtulkový domeček. Konstrukčně se jedná o poměrně konzervativní koncepci, která opět sází na spolehlivost a osvědčená řešení.
Je příjemné, že kuželové soukolí je shodné se soukolím předním. Není tak nutné mít v zásobě dvoje různé soukolí pro případ nějaké nepředloženosti. U hřídele vrtulky přijde rovněž vhod, že se dá vyměnit jen samotná hřídel. Nejsou vyjímečné případy, kdy se ohne hřídel, ale kolo je v pořádku.
Po aféře s praskajícími hřídelemi vrtulky u T-REXů 700 v zápichu osazení, začali se ostatní výrobci tohoto osazení na vrtulkové hřídeli houfně zbavovat také. Nejinak je tomu u Forzy. Hřídel je hladká, bez vrubů v kritické oblasti namáhání.

[Hum4nfrog]

Smykátko vrtulky využívá v poslední době stále více oblíbený způsob přesouvání náboje smykátka, kdy pákou kývaná vidlička zapadá do kruhové drážky v kroužku přesuvníku. Je to podobné jako u přesouvání kol v převodovce automobilu. Kroužek se ale ve vidličce neprotáčí. Jsou v něm ložiska. V kruhové drážce se jen lehce posouvají čepy vidličky při jejím kývání.
Pěkné je napojení táhel gripů vrtulky k vidlici smykátka. Táhla jsou rozvidlená a prochází jimi ocelový čep, který je na koncích pojištěn segrovkami. Čep je navíc proti protáčení a posunutí ve smykátku pojištěn příčnými červíky.
Po vložení ložisek a rozpěrného kroužku do kroužku přesuvníku je třeba do ložisek vsunout bronzové pouzdro a to našroubovat do vidlivce smykátka. Pouzdro je nutné do smykátka dobře zalepit Loctitem a nastavit při tom správnou vůli v ložiscích které svírá. Zde jsem narazil na jeden nepříjemný problém. Úzké tolerance v závitu a kvalitní Loctite způsobily, že při zašroubovávání pouzdra do vidlice začal Loctite rychle tuhnout a v půli závitu jsem již prsty pouzdrem nepohnul. Musel jsem se rychle rozhodnout, zda rozšroubovat, vyčistit a zkusit štěatí znovu, nebo pouzdro silou dotáhnout. Zvolil jsem druhou možnost a sáhl po klíčích. Při dotahování posledních milimetrů jsem už měl strach, že na smykátku něco povolí, protože utahovat jsem již musel pořádnou silou. Nakonec jsem dojel do konce závitu a i vůle v ložiscích vyšla. Nepříjemné překvapení ale nastalo, když jsem se pokusil smykátko nasadit na hřídel. Nešlo tam. Loctite už byl ke konci utahování tak hutný, že vytemoval kraj pouzdra směrem dovnitř do díry. Následovalo tedy opatrné dobrušování a leštění pouzdra tak, aby se na hřídel zase vešlo s vědomím, že smykátko už asi nikdy nedokážu rozšroubovat. Zkušenost mi ale říká, že pokud nedojde k nějaké nepříjemnosti, nebude jeho demontáž hodně dlouho zapotřebí.

[Hum4nfrog]

Při návrhu rotorové hlavy vrtulky šli konstruktéři znovu cestu cizelování osvědčené konstrukce. Náboj vrtulky je tedy z jednoho kusu s příčnou hřídelí a maximálně vylehčená objímka náboje je k hřídeli vrtulky přitažena dvěma červíky. Gripy jsou dodávány s namontovanými radiálními ložisky a tak zbývá jen do gripů vložit distanční podložky a axiální ložiska. Na gripech je zvláštní, že aby bylo dosaženo co nejmenší hmotnosti a zároveň co největší styčné plochy mezi gripem a vrtulkovým listem, je osový vývrt v gripu tak malý, že jím projde jen hlava šroubu. Ložiska již ne. Podložky a axiální ložiska je tedy nutné do gripu vkládat bokem drážky listu. Aby bylo umožněno kývání vtrulkových lostů mívají jejich gripy v uložení ložisek vůli, která se odstředivou sílou vymezí. V klidu ale tato vůle nepůsobí vůbec důvěryhodně. Pro vymezení této vůle i na zemi, je u Forzy pod vnitřní radiální ložisko vždy navlečen "O" kroužek, který po smontování odpružuje celý grip proti axiálnímu ložisku. Gripy pak nijak nevaklají, ale můžou stále kývat.

[JirkaA]

Kontronik důrazně doporučuje použití toroidů na obou kabelech BECu. Posunul jsem je blízko k bezpádlu a z montážních důvodů jsou kabely navzájem provlečeny středem toroidu sousedního kabelu.

To je ale úplně špatně, to může dělat psí kusy, rušení z jedné větve se ti bude velmi efektivně přenášet do druhé!!! Rozděl to, jinak si koleduješ o problémy.

[Hum4nfrog]

Přiznám se, že na tohle nejsem odborník. Každý kabel má svůj toroid. Nejsou navinuty nijak dohromady. Jak daleko musejí být toroidy od sebe aby se neovlivňovaly?

[JirkaA]

Můžou být vedle sebe ale kabel nesmí jít zkrz toroid sousedniho kabelu, musí jít mimo.