Problémem miniaturizace jednokanálových RX s LC dekodérem je dosažení rozumného Q toho LC obvodu.
Totiž pro dosažení rezonančního kmitočtu 700 Hz (používaných vysílači Mars) se vyžaduje indukčnost 0,75H a kapacita 68nF. A jak cívka tak i styroflexový kondenzátor - to se velmi obtížně miniaturizuje.
Když jsem začinal se stavbou jednokanálů, tak z nevědomosti jsem v BradHobby použil běžny destičkový keramický kondenzátor TK782, pro LC obvod absolutně nevhodný. No, nefungovalo a tehdy jsem netušil proč. Bylo to jednak kvůli nelinearitě dielektrika, ale i jeho vysoké plusové toleranci kapacity (ty kondy měly běžně 100nF i víc, takže kmitočet uletěl dost mimo). Čili vyhnout se objemnému styroflexovému kondiku prostě nešlo.
Ještě vetší potíž je s miniaturizací cívky. Z hlediska indukčnosti je optimální toroidní jádro, ale to se obtížně navíjí. Lze to snadněji pomocí čluneku zhotoveného z kusu 2mm silného drátu, např. spice z kola. Do obou konců se udělají lupenkovou pilkou asi 5mm hluboké podélné zářezy, které se opracují jehlovým pilnikem tak, aby tam nebyly žádné ostré hrany. Do těch zářezů se namotá tenký CuS drát. Čim je ten člunek delší, tím víc drátu se do něj vejde při zachování dostatečně malého průřezů tak, aby to prošlo středem toroidní cívky i s už dostatečně naplněným vinutím. Já jsem používal člunek délky asi 80mm a na jádro ze dvou na sebe slepených toroidů průměru 8mm se mi podařilo navinout asi 600 závitů dratu 0,07mm. Pomocí člunku se to navíjí velmi snadno a nic se neuzlí.
Ale neřešitelným problémem takových cívek (stejně jako u 2000z 0,06mm na E-čko 3x3mm) je značný ohmický odpor dosahující stovky Ohmů. Tim pádem je sice dosažena kýžená vysoká indukčnost, ale za cenu velmi mizerného Q, a tedy i selektivity detekčniho LC obvodu. Tuto situaci lze řešit buď zvýšením kmitočtu modulačního signálu ve vysílači (to má ale za následek zabírání širšího kmitočtového pásma kanálu a pak možné rušení sousedních kanálů), nebo se smířit s tím, že se nakonec použije velký styroflexový kondenzátor, a taky cívka navinutá silnějším drátem na velký hrnek. Tím ale jde snaha o miniaturizaci do ztracena. Kdo někdy otevřel Marsovský přijímač RX mini, tak viděl, že v Modele šly touto cestou. Přijímač s názvem "mini", rozhodně mini není, protože ten kondík a hlavně obrovský feritový hrnek zabíraji asi 1/3 jeho objemu. Ale pro masovou výrobu to byl nesporně správný postup. Rozhodně ani malý BrandHobby, ani ještě menší David, nemohli dosahovat srovnatelnou selektivitu v citlivosti na ten správny 700Hz modulační signál jako Mars RX mini.
P.S. Koukl jsem se do sklepa, jestli z těch dob něco najdu a našel jsem ten člunek na navíjení toroidů.

A je delší než jsem si pamatoval, celých 110mm, zde jsou fotky (na druhé je pootočen aby bylo vidět ty zářezy do kterých je navinut drát, v tomto případě CuS 0,08mm)