zdzd píše:Jde to od toho, že čím více a komplikovanějších věcí, tím dříve se něco pokaká. Ovšem i tak se na to bude nezkušený pilot spoléhat a dovolovat si více než na co má. Až po to, že pokud pilot zkolabuje, tak helina místo brzké kraksny bude nekontrolovatelně poletovat sem a tam až do chcípnutí pohonu.
A mezi tím jsou mraky dalších variant. Rozhodně bych se nechtěl vyskytovat na místě, kde se kdokoliv cokoliv podobného snaží poslat do vzduchu...
Ať použijete cokoli co nejjednodušší
vždy je jen otázkou času, že něco odejde včetně pilota nebo i té nejjednodušší vysílačky.
Proto se snažím létat co nejdále odevšeho i od sebe mít co nejlepší pojistku.Pro zvíšení bezpečnosti pro případ rušení, nebo že něco odejde používám jištění pomocí fallsave v přijímači a pokud ten odejde fallsave ve Spiritovi. Nastavené jsem to měl na vypnutí motoru, záchranou srovnání lyžemi k zemi a kolektiv na "autorotaci"/řízený pád. Cílem je co nejrychleji snížit otáčky hlavního rotoru a mít co nejnižší rychlost rotoru a rychlost heli při kolizi. Po nových update nelze nastavit záporný kolektiv, tak mám jen menší hodnotu kolektivu, aby heli klesala co nejpomaleji, místo aby heli vystřelila nahoru a spadla z větší výšky.
Co je bezpečnější pádlová mechanika nebo helikomand?
Jak spočítat s jakou pravděpodobností se Vám př.uvolní/praskne očko nebo zkrytá vada, či únava materiálu způsobí poruchu a podobně.
Počítal to někdo? Třeba bychom byli překvapeni a ta elektonika s nižším počtem součástek by vyšla statisticky spolehlivěji a při horší údržbě či nekvalitních dílech by vyšla tuplem spolehlivěji tuplem.
Pro odlehčení
pokud odejde pilot, může se to řešit tlačítkem mrtvého muže 
. Udělal bych to jednopolohovým tlačítkem na kniplu. Pokud exne pilot, uvolní tlačítko vypínající motor, aktivující záchranu a autorotaci, nebo pokud funguje u Geolinku tak tlačítko může aktivovat třeba automatické přistání.
Mě třeba elektronika pomáhá k lepší ovladatelnosti heli př. ve větru, dále mi pomáhá s bezpečnějším a rychlejším, nácvikem nových prvků a
pokud létám někde mimo tak je jedno jestli létám s nějakou berličkou nebo bez berličky, můžu vždy vypnout motor a poslat heli „bezpečně“ k zemi kde nenadělá škodu.
Osobně bych začínal spíš s heli velikosti 500 přijde mi z dluhodobého hlediska jako nejlevnější varianta na údržbu a opravy. Je u ní již přijatelný přístup k součástkám, má mnohonásobně větší životnost dílů o proti 450, již se přijatelně chová ve větru, dá se s ní již i "pohodlně" autorotovat. Opravy na 700 budou o proti 500 dost drahé a než začátečník zjistí co mu vyhovuje, co potřebuje, než odladí nastavení regulátoru, Spiritu, vysílačky,heli a zjistí které listy mu sedí, které součástky jsou kvalitní, bude to dost ran.
Ale v jednom má Zdzd úplnou pravdu, čím je věc složitější, tím je větší pravděpodobnost, že se něco podělá. 
Nakonec i jeden z Murphyho zákonů říká: "Když se něco může pokazit, tak se to určitě taky pokazí!" 
) možná už jo.
