Modely kategorie V

[Hiesbok]

http://zpravy.idnes.cz/ceska-televize-uzavrela-smlouvu-se-tremi-agenturami-pcr-/domaci.aspx?c=A170214_213435_domaci_jol

hnus fialovej

stačila by půlka na rozjezd

přebytek státního rozpočtu je obrovský , rozhazují za nesmysly a stále jenom lžou

bez státní podpory zejména obou ministerstev to prostě nepůjde

nebo ať přestanou lhát a na férovku veřejně řeknou že nemají potřebu děcka technicky vzdělávat

nikdo se za to na ně zlobit nebude, prostě mají jiné potřeby

nejsou ale samy během 5 let jsem rozeslal více než 600 emailů na různé nadace a firmy
Čezem počínaje přes RWE, škodovku , vodafone, tcpa atd.
Fabriky neustále brečí, že nemají technicky vzdělané zaměstnance, ale nepustí ani kačku.

Asi nemám ty správné známé na těch správných místech.

Více než 90 % e-mailů bez odpovědi, zbytek mnoho důvodů proč to nejde.

Na inzerát v RC revue se mi ozval jeden člověk.

Postupně dopracuji to co jsem „načrtnul“ do konkrétní podoby včetně financování.

Pokud jednou bude zájem třeba se to bude hodit.
Přeji hezký den
rh

[jio]

Dlouho jsem váhal toto napsat, ale "kdo se bojí sere v síni" jak pravila kdysi má bábi.

Modelářský kroužek jsem vedl v létech cca 1994 - 2001.
Za tu dobu jsem do kroužku investoval cca 100 000 Kč ze svého, zejména za materiál
+ min 2500 hodin. (3 roky jsem na materiál pro kroužek nedostal ani kačku)
Nakonec se mi poštěstilo, že si něco zaplatili i rodiče dětí, ale bylo to jako když plivne.
Díky tomu se nám například povedl i zájezd na velkou cenu Modely ve Mělníku (cca 1998).
Pro děcka to byl velmi motivační zážitek.

Vzhledem k tomu, že už jsem tenkrát pociťoval potřebu něco řešit, řešil jsem .
Nechápu proč, ale svaz modelářů mne tenkrát nenapadl.

Byly volby, první politik se kterým jsem "řešil" byl p. Pithart, poslední byl u mne pan Veleba.
V podstatě k ničemu - ztracený čas. Nebudu to dále rozvádět.

Před cca 5 lety jsem začal " buzerovat" ministerstvo školství a průmyslu.
Bylo mi řečeno , že mě rádi podpoří , ale musím být neziskovka.
Fajn udělal jsem neziskovku.
Pak jsem musel mít historii.
atd., atd.

Pak jsem už nadával tak, že si mě pozvali na kobereček na ministerstvo školství (za pana Chládka), že něco vymyslíme.
Bylo to po těch volbách, kdy všichni politici měli plnou hubu keců o tom, že je nutné podporovat technické vzdělávání dětí a mládeže.
Byl jsem na ně opravdu sprostý.

Po návštěvě úředníka na ministerstvu jsem ještě před budovou intenzivně zvracel. Z lidí.
Kdybych měl sebou svoji sukovici, řezal bych to po hlavách od vrchu až po vrátného.
Pracovní morálka nulová (stále byl v hloučcích někdo kdo měl čas kouřit - nechápu).
nebylo vidět, že by někdo něco dělal.

Velice zkráceně
Ministerským úředníkem mi bylo vysvětleno, že oni tam nejsou pro to, aby řešili jakékoliv vzdělávání mládeže , ale že jsou tam pro to, aby úřadovali. (udržel jsem se a naškrtil ho i když mi to několikrát opakoval)
Mluvil a mluvil a nakonec mi dobrácky poradil abych s tím zkusil podnikat.
Ale nesmí to být moc drahé, aby to bylo pro děti dostupné.
Příkladem mi uvedl, že u ministerstva byla cukrárna, která jim prodávala chlebíčky za 12,50 (V Praze tak 3 roky zpět?) a že je zdražili na 25 a to že už je moc a že si je tam proto kupovat nebude - je to na něj drahé (chudáček ministerský úředník, neměl na chlebíček za 25)
Chce se mi zvracet ještě dnes.

Dnes pracuji vlastní silou jednoho muže. Kdo má kroužek a ozve se mi , vždy dostane minimálně solidní cenu na naše výrobky a balsu, nebo něco navíc.
Dělám co mohu. Jde to až na pár drobných vyjímek z mojí kapsy.

Z mého pohledu chybí celková jednoduchá a reálná koncepce tohoto vzdělávání , která bude v souladu s potřebou budoucích zaměstnavatelů. Ty by mohli jinou silou tlačit na MŠ a MPO než já jako jednotlivec.
Něco jsem kdysi částečně zpracoval. Jak z pohledu modeláře, který vedl modelářský kroužek, tak z pohledu potenciálního zaměstnavatele.
Omlouvám se za délku a provedení příspěvku. Emoce po těch letech stále pracují.

koncepce.pdf

Když to čtu, je mi z toho docela smutno. Smutno proto, ze podobné jednání by snad mělo trvale vést SMČR a ne nějaký "strejda" z Horní-dolní (prosím nebrat osobně). Jak se zdá, tak to je další role, kterou SMČR neplní. Nebo se pletu?

[TomasC]

Panuje naprosto stejná zkušenost jako bylo popsáno výše.
Nějaké peníze se občas vyjednat podaří, akce VOSA je asi známa. Dotace mláděže na soustředění a závody existuje.
Pak je občas problém v tom, že kroužky nejsou členy SMČR, náplň podobná, ale prostě jiný subjekt.

Ale necítím potřebu nikoho přesvědčovat...

[DAF]

Samozřejmě, že každý má svobodnou volbu. Z loňska mi k dnešnímu dni zůstalo z deseti pět kluků. Jinak jsou tam nováčci, ovšem i u nich byla jistá obměna. Jak jsem zjistil, někteří si to představovali třeba jinak, jeden případ měl i jiné (jejich osobní) příčiny. Takže volba pro registraci do svazu je dle mého názoru zatím na zváženou. Jestli to s nimi vydržím a jestli se tam stabilizuje nějaké "silné jádro", budu o tom uvažovat. Zatím to funguje relativně bez problémů, co jsem potřeboval, to jsem si mohl (po schválení) koupit, ale nepřeháním to. Na vercajk, hlavně nějaký stroj (vrtačka apod.) by se zřejmě musel udělat nějaký projekt se žádostí o dotaci. Pokud bych to šikovně odůvodnil, bylo by možné uvažovat o realizaci projektu - koupě. Ale jak jsem psal výše, je problém kluky na něco pustit. Pak ovšem zde vzniká další problém, nebudou mít možnost si na nic sáhnout a naučit se s tím pracovat - viz příspěvek kolegy Hiesböka o rozvoji manuální zručnosti a dílenské gramotnosti. Nemám problém za klukem u vrtačka stát s prstem na resetu a určitě se nebudu bát ten prst použít. Určitě by to kluky také bavilo, vyzkoušet si takovou práci. Jak jsem psal, určitě bychom nějaké vybavení brali, hlavně teď pevné a stabilní stoly. Jinak z běžného modelářského nářadí používáme klasický balsoříz, samozřejmě brousítka se smirkem, lámací nože, máme už také pérové svorky (to byl trochu problém sehnat je za rozumnou cenu), dokonce už máme žehličku na fólie a jak jsem zmiňoval, malý dremel. Budeme mít hobby hoblík, nějaký úhelník, abychom stavěli přesně, a časem dokoupím erární lámačáky. Lupenkovou pilku a jehlové pilníčky mají kluci své.
A teď se naopak zeptám, jaká v kroužcích užíváte lepidla? My používáme klasický Kanagom (i když vím, že to už ten, co býval), Purex, chystám se použít Herkules, či jiné podobné disperzní. Vteřiňák běžně nepoužíváme, ten prosazuju jen na rychlé opravy, nebo speciální práce (lepení zasklení kabiny, až na to přijde čas). Na papírové potahy používáme lepící tyčinky. Chystám se s nimi na práci s Vliesem, takže lepící lak. S vypínákem a vrchním lesklým jsme už pracovali.

[STROHUR]

Za mě je největší problém nedostatek vedoucích , potřebovali bychom otevřít ještě jeden den a jeden vedoucí tam být sám nemůže . Dělal jsem to léta zadarmo , jen syn a pak dcera chodili zdarma , ale zase mi kroužek pomohl zaplnit dotazník , když jsem po 25 letech měnil zaměstnání a i z toho důvodu na mě koukali jinak.
Ted sháníme někoho kdo by byl ochotný děti pohlídat , / ostatní se naučí /.
Když jsme stavěli balsové lodě nechal jsem děti řezat / pod dozorem/ na elektrické lupínkovce a v poho , vrtačku si zkusili taky . Největší úraz bylo říznutí do prstu při řezání lodičky z odřezků, / přes můj výslovný zákaz řezání nožem přes léta/. Nejvíc se bojím já když klukům držím pravítko při řezání nosníků.
Lepíme vším herkules
epoxy 1200
kanagom
purex / mám na něj mít zbrojní pas/
vteřinák
letoxid

[tomashr]

Já bych se tě strašně nerad dotknul už proto, že si všech vedoucích kroužků opravdu vážím, ale neodpustím si poznámku, že stavba kostry vteřiňákem je naprosto jiný zážitek než s kanagonem a zase je to jeden bod, kde podle mě přílišné lpění na tradici věc zbytečně komplikuje.
Kolik já jako kluk zažil zklamání, když se mi to začalo rozpadat při dalších krocích - kdybych začínal dnes, tak naprosto nevěřím, že bych u modelařiny vydržel. Přitom když si to člověk pěkně osazuje hustým vteřiňákem a nakonec to rovnou na plánu přefoukne aktivátorem, tak prostě rozpadnutí neexistuje nehledě k tomu, že to lze bezpečně sundat z plánu tak 2-3 minuty po aplikaci aktivátoru...

Jinak Kanagom opravdu dnes navíc stojí za prd, daleko lepší je UHU hart, viz http://www.uhu.cz/cs/p/uhu-hart-35-g-4026700400786.html . Pokud bys třeba kvůli bezpečnosti trval na acetonovém lepidle, tak zkus toto, možná budete příjemně překvapeni. Cena je vedle Kanagomu na pohled vysoká, ale pokládám to za relativně dobře vynaložené peníze.

[DAF]

K nepoužívání vteriňáku mám důvod. První je obecně bezpečnostní, aby si kluci neslepili prsty apod. Druhým jsou výpary při tvrdnutí. Sám vím, jak pálí oči, není-li prostor dostatečně větrán. Nehodlám řešit ani jeden z naznačených problémů. Doma sám ho ale užívám poměrně často. Vteřiňák pak hlavně užíváme na opravy. Epoxyd bude další, které budeme používat.
Úraz, pokud to tak lze nazvat, jsme měli jeden, když si bez mého vědomí vzal kluk lámací nůž a hrál si s ním. Pracovat s ním neměl. Bylo to ale jen škrábnutí. Ten kluk na to stejně nebyl a už nechodí, byl to frajer v pubertě.
Jinak na kroužku jsem sám na deset kluků. Většinou ne všichni přijdou, tak to jde. Ale kdyby tam občas někdo se mnou byl, vůbec bych se nezlobil.

[Hiesbok]

http://www.mladykonstrukter.cz/stavba-modelu-letadel-praxe/robin/cs_CZ-46921.html
za mne také UHU Hart
lepili jsme s ním už v roce 94
toto lepidlo bylo specielně vyrobeno pro malé modeláře
pokud je čerstvé nedám na něj dopustit
Jednu dobu jsem je dostával do stavebnic, pak z toho nějak sešlo.
Postupně přes zahraniční kontakty řeším možnost nákupu za speciální ceny přímo od výrobce.
Ale pouze pro děti v kroužcích, s přímou referencí výrobci z naší neziskovky.
Netuším jak to dopadne, ale není to úplně nereálné.
S balsou to vyšlo
Uvidíme.

Byl jsem sám, kroužek byl v úterý a ve čtvrtek ve špičce 20 + 20 dětí + v sobotu létání.
Staršího žáka jsem vždy posadil k mladšímu, aby ho hlídal.
Plně se mi to osvědčilo. Učili jsme se všichni navzájem.

[STROHUR]

20 dětí na kroužku by byl pro mě masakr a malá místnost , běhal jsem maximálně mezi 10 jako tramvaj , každý dělal něco jiného / elektronika i modelařina/ ale produktivita nic moc . Ted se staví na soutěže odladěné modely a trápíme se RC stavebnicemi .
Hlavně je honíme na soutěžích , bez jich ny toho už dávno nechali .

[HonzaS]

Můžu se zeptat jak hmotnostně vychází ty modely jako je Drozd? A jakých dosahují běžných letových časů? Díky.

[DAF]

Deset je až nad hlavu. Děláme jen dřevěné modely, nováčci jeden model, pokročilejší druhý, už složitější. Složení 8 - 12 let. Produktivita jak kdy, záleží komu se zrovna musím víc věnovat. Bohužel, ale jinak to je logické, i když staví stejný model a začínali stejně, za chvíli je na tom každý jinak, takže se musím vracet. Na soutěže nechodíme, zatím. Časem třeba něco bude. Zatím jsme každou stavbu zakončili vlastní soutěží. Kluci si model jednak zalétali, jednak převedli rodičům. A samozřejmě byla cena pro vítěze. Pokud bychom začali i s nějakou jinou soutěží, uvidím, jaká bude odezva, hlavně mezi rodiči. Zatím nemám pocit "odkládárny", většinu to určitou měrou fakt baví. A jinak s lektory je velký problém nejen v oblasti modelářské, není jednoduché obsadit i jiné kroužky. Už teď jsem třeba dostal dotaz, zda budu i příští rok, zatím to vypadá, že ano.

[Petr Budai]

Pokud se bavíme o modelu stavěném dětmi, tak jsi zapomněl dopsat poměr užitečného a přebytečného lepidla. Balsu používám o měrné hmotnosti 110-130g/dm3, potah slabý Japan nebo Modelspan a 4-5x poplácáno lakem. Potom hmotnost je od 18g výše. Výkony obecně stačí na postup na MČR mládeže, ale na veřejných soutěžích jsou nižší. Málokdy tam je více než 3 žáci, tak si před závodem střihnou kámen-nůžky-papír a pak házedly loví krtky, aby si neobrousili nožičky, kdyby náhodou letělo dále.

Dělali jsme i halové A6. Rozhovor na soutěži:
Vedoucí: Kolik si letěl soutěžní let?
Svačící dítě: Nevím, já jsem ho pustil a šel se nasvačit.
Vedoucí: Kde letí?
Dítě (rozhlíží se po hale): Nevím.
Časoměřič: Je obmotaný támhle na svorníku haly.
Vedoucí si bere prášky na uklidnění a 10m tyč na vypáčení modelu se svorníků střechy. Dítě zabít nemůže, co by tomu řekla manželka, je to jeho syn.

[HonzaS]

Jasně, chápu. No, ve škole jsme se o vystřelovákách bavili, chtěl bych to ve volných chvílích zkusit. Tak právě sháním info kudy cesta vede a kudy ne. Nejbližší soutěže mám 30km, s časem je to horší, ale třeba by se nás pár heclo v klubu. Vzhledem k věkovému průměru 54 let už si jinak moc nezasoutěžíme, do halových akrobatů se jim nechce

Díky. Jestli něco ulepím, určitě dám vědět (jestli tudy cesta vedla nebo ne).

[STROHUR]

Ta malá vlaštovka je lítavější než drozd.

[DAF]

Přemýšlel jsem o lepidle UHU, vypadá zajímavě, jen za jeho cenu mám skoro 3 Kanagomy (tady ho seženu za 32 Ká). Dnes už ani tolik nesmrdí. Ještě koupím časem nějakou disperzi.