Uzasne!!!! Diky. Bylo to na mne trochu moc rychle to video... Ale zvladl jsem to pochopit. No když pak ke konci videa jsou všechny kamery ukazane soucasne, tak jsem malem omdlel.
Je to fascinujici. Sily, které tam musí působit musí byt neuveritelne. Myslim, ze pozorovat vrtulníky uz nepojedu.....
Tak a ted zpet. Predpokladam, ze to bylo schema skutecne "hlavy", nebo jak se to jmenuje. Tak se "zavrenyma" očima, co je k tomu blize? FB, ci FBL ?
Tak k otazce terie letu. Model, oznacovany jako sestikanalovy, je presna kopie rizeni skutecne heli. Budeme-li se bavit o starsich tipech - Mil 2, 17, Bel UH1, nebo o jednoduchych strojich Robinson R22, atd, pak je rizeni jako u modelu BEZ padel a zaroven BEZ FBL jednotky. Jsou tam pouze mechanicke, nebo hadraulicke ridici systemy, zadna elektronika do toho nekeca. Nektere stroje (dvoulisty hlavni rotor) mely padlovou tyc se zavazim, pro trochu lepsi stabilitu. Veskere rizeni ale obstaraval pilot. Novejsi stroje z doby pokrocile elektroniky uz maji ruzne pomocne systemy. Tyto pomahaji se stabilizaci v dusledku porivyu vetru, prizemni turbulence atd.
Ridi se vsechny zmenou uhlu nabehu listu. Stoupaji tak, ze se zvisi uhel nabehu po cele draze otocky listu. Naklony se ridi zmenou uhlu nabehu v urcitem bode obehu listu. Do podrobnejsiho vysvetleni se poustet nebudu, tolik mista tady neni. Zaroven se zmenou kolektivu i cykliky se musi ridit i otacky, jelikoz zvyseny nabeh listu klade vetsi odpor. Idealni stav jsou absolutne konstantni otacky. U starych tipu to byla prace pilota, kde se jednalo o hlavni problem uceni se ridit. Jednou rukou ridil knipl (naklony) druhou rukou na pace podobne rucni brzde z auta ridil kolektiv a otacenim jeji rukojeti otacky motoru a nohama pak vrtulku. U modernich stroju ridi otacky v zavislosti na zatezi elektronika.
Modely dokazi vice proto, ze jsou lehci a maji vetsi pomer vykon/vaha. Dale materialy pri mensi vaze dokazi prenest tu zatez, ktera je mensi nez u skutecne heli. V neposledni rade je tu vliv tzv "G" kdy pri 3D akro jsou tyto hodnoty v modelu tak vysoke, ze by znamenali minimalne omdleni pilota.
Za hrubky v textu se omlouvam, na techniku jsem genius, na jazyk blbec s potvrzenim dislexie, disgrafie, a par dalsich. Proste disblbec. V prispevku tlumocim ve zkratce to, co si pamatuju z vejsky - obor LT+RT na VA Brno, 2004 ukonceni. Od te doby jsem se o teorii prilis nezajimal a je mozne, spise jiste, ze moderni stroje maji nejake to vylepseni.
eddiex píše:Tak a ted zpet. Predpokladam, ze to bylo schema skutecne "hlavy", nebo jak se to jmenuje. Tak se "zavrenyma" očima, co je k tomu blize? FB, ci FBL ?
Video jsem nevidel, ale odpoved je jednoducha. Kukni se na konkretni stroj, ktery Te zajima a pokud je to dvoulist s tyci a zavazim na konci, pak to ma blize k padlovce. Pokud vicelist, nebo i dvoulist bez te tyce, pak FBL. Ta zavazi na tyci vytvareji hmotny rotujici disk, cili setrvacnik (nebo taky gyro) a kompenzuji vliv okoli. Tedy do urcite miry.
error414 píše:stim G nesouhlasim, bozzda meril pretizeni G u ewryho a tusim ze hodnota byla nekde kolem 6-8G, mozna min.
Zajimavy. Cekal bych treba pri Tic-Tocu daleko vetsi cisla. Hadat se ale nebudu. Presto by to takovy nekolikatunovy mazlik nebyl schopen zaletet, protoze zastavit takovou hmotu a poslat ji zpet, to by listy a ostatne ani dalsi casti nedaly. A k samotnym hodnotam, 8G uz je slusna sila. Vetsina netrenovanych lidi hodi minimalne savli. Hlavne u kladnych Gcek si budes myslet, ze Ti praskne hlava.
Dekuji moc. Zacina to byt jasnejsi. Myslim jen v zakladu. Vysokou při svém veku uz nestihnu, ale mozna bych pochopil, kdybyste tu jen jednou vetou osvetlili co je "cyklika" a "koliktiv".
Takze, pochopil jsem spravne, ze jakasi "padla" existuji i v realu? Aha, to jsem nevedel. Myslel jsem, ze padla jsou jen takove siditko pro modely a v realu se nevyskytuji. Proste jsem si to v hlave prirovnaval k RC autum, kde je mnoho takových technických reseni, která v realu nejsou a nahrazuji nejake věci z realnych aut. Třeba ruzne diferenciály, převodovky, spojky, apod., které by v realu nefungovaly, ale v modelech ano. Kazdopadne moc dekuji za trpelive odpovedi. [mimochodem, predpokladam, ze mate helikoptery radi a není pro vas otravne o nich mluvit... ] Preji pekny den.
error414 píše:stim G nesouhlasim, bozzda meril pretizeni G u ewryho a tusim ze hodnota byla nekde kolem 6-8G, mozna min.
No nevim. Ja videl na YT takova videa, ze nepotrebuju ani nic merit a je bez pochyby, ze kdyby vevnitř někdo sedel, tak by z neho byl po tech manévrech jen plakat pilota.
Řekl bych, ze nektere zmeny smeru se rovnaji narazu do steny.
No nevim. Ja videl na YT takova videa, ze nepotrebuju ani nic merit a je bez pochyby, ze kdyby vevnitř někdo sedel, tak by z neho byl po tech manévrech jen plakat pilota.
Řekl bych, ze nektere zmeny smeru se rovnaji narazu do steny.
To je o tom, ze s hmotnejsim predmetem prichazi i daleko vetsi setrvacnost a tak to, co zaleti 2 - 6 kg vazici model proste neni schopen material zvladnout u stroje o nejake te tunce. G je nasobek hmotnosti. Cili pokud mam 10 G u modelu co vazi 5 kg, pak sila pusobici pri tomto pretizeni je 50 kg. Pokud mas 10 g u 5 tun, pak je sila 50 tun.
Kolektiv - vsechny listy se pohybuji shodnym smerem (jejich uhel nabehu), ovlada stoupani a klesani. Cyklika - po obvodu obehu listu se uhel nabehu meni a snizuje, nebo zvisuje jeho uhel nabehu. Tim se meni vztlak a v dusledku toho se heli naklani - toci kolem os. Zmena naklonu dopredu a dozadu, nebo doprava a doleva. Je to jako vyskovka a kridylka u letadla.
Snad je to pochopitelne. Je to samozrejme zjednodusene.
Jeste k tem padlum. Takhle z hlavy si nevibavim zadnou realnou heli, ktera by mela padla tak, jak jsou na modelech. U velkych heli se opravdu asi pouzivala jen ta tyc se zavazim, coz neni to same, jako sistem pouzity na modelech.
bonis píše:Jeste k tem padlum. Takhle z hlavy si nevibavim zadnou realnou heli, ktera by mela padla tak, jak jsou na modelech. U velkych heli se opravdu asi pouzivala jen ta tyc se zavazim, coz neni to same, jako sistem pouzity na modelech.
Velká heli je nepotřebuje, model ano. Je to o poměru hmotností a sil. Padla jsou "přizpůsobovací transformátor" aby modely nebyly příliš divoké. Skutečná helina má takovou hmotnost a rozměry, že to není potřeba.
Laicky bych to napsal asi tak, že čím těžší a větší model, tím stabilnější. A pádla i FBL jednotky jsou stabilizátory. Skutečná helikoptéra je už tak velký model , že se dá řídit bez těch přídavných stabilizátorů.
Člověk je tak složitá bytost, že o tom lidstvo nemá ponětí.
JosefSvejk píše:Laicky bych to napsal asi tak, že čím těžší a větší model, tím stabilnější. A pádla i FBL jednotky jsou stabilizátory. Skutečná helikoptéra je už tak velký model , že se dá řídit bez těch přídavných stabilizátorů.
To není přesné. I velké heli potřebují stabilizátory při určité konstrukci hlavy. Především dvoulisté hlavy nebyly dostatečně autostabilní a proto bylo potřeba dodatečné berličky pro zvýšení stabilizace. Akorát se nepoužívaly plošky, jako jsou na modelech, ale pouze stabilizační tyče se závažím na konci. Příklad jedné velmi známé heli je UH1
Na této fotce je poměrně dobře vidět přepákování.
Tady ještě lépe. Táhlo vede od desky cykliky k stabilizátoru (velmi podobný drátu padel na modelu Raptor) a teprve pak přes přepákování je ovládán list. Z toho vyplývá, že i velké heli za určitých konstrukčních řešení potřebuje stabilizaci.
Ale zvladl jsem to pochopit. No když pak ke konci videa jsou všechny kamery ukazane soucasne, tak jsem malem omdlel. 
, že se dá řídit bez těch přídavných stabilizátorů.