zdekar píše:.... Takže nenechat se zastavit a zkoumat, ať se zas o kousek posunem dál
Já nikoho nezastavuji, ať si zkoumá, když ho to baví.
Ale doplnit si vzdělání v přírodních vědách by měl především ve svém vlastním zájmu.
Protože jinak se vystavuje nebezpečí, že buď znovu "objevuje Ameriku" nebo pracuje na něčem, co již bylo v minulosti dokázané a že bude, jako Jára Cimrman, "průkopníkem slepých uliček lidského poznání"
zdekar píše:Fyzikální zákon je jen popis jevu, který se napíše tak, aby to pro dané parametry vycházelo. Přidáním parametru nového se celý zákon může sesypat...
No neboj, ona ta naše věda a její zákony nejsou tak vratké aby se hned sesypali.
Ani Einsteinova Všeobecná teorie relativity nesesypala Newtonovu Klasickou mechaniku, ale ve skutečnosti ji rozšířila a zevšeobecnila.
Aby někdo mohl bořit staré zákony musí je především velmi dobře poznat a následně taky vědět kde jsou nějaká slabá místa současné teorie a na ty se pak zaměřit. Dotyčný pán tápe naprosto ve všem, co tu napsal a nemá páru o tom, co je dnešní fyzika tudíž ani neví o čem se dnešní fyzici přou a které věci pokládají za neprobádané záhady, nebo kde jim ta teorie nevychází. A věř mi, že i kdyby to ten špičkový fyzik nám chtěl vysvětlit, tak většina z nás by ho vůbec nepochopila.
Navíc věda od pavědy se liší především přístupem, kterému se říká vědecké bádání. A to spočívá v experimentálních měřeních a sumarizaci dosažených výsledků, včetně statistického zpracování aby byla stanovena i odchylka, čili přesnost (tedy nakolik jsou ta měření spolehlivá). Dalším krokem je posuzování souladu s dosavadními teoriemi a stanovování hypotéz teorií nových. Na základě nich jsou plánovány nové experimenty, které mají ty hypotézy buď potvrdit nebo vyvrátit. Pak se zase dělá důkladné jejich statistické vyhodnocení a srovnáváni souladu s hypotézami. Tohle se opakuje tolikrát kolik je potřeba a pak se to zveřejní ve vědecké obci (mohou se zveřejňovat i postupně jen částkové výsledky) a ta o tom diskutuje a hledá nesrovnalosti. A taky jiní pak na základě toho dělají nezávislé experimenty (někdy za jiných podmínek, jinými přístroji a pod.). A teprve když vědecká obec se s tou novou hypotézou ztotožní může z toho být nová obecně platná teorie. A tak to jde dokola.
To jak klasici (Koperník, Galilei, Kepler, Newton a spol.) bořili staré filozofické a kosmologické koncepty se už asi sotva zopakuje. To totiž nebyl posun ve vědě, to byl boj vědy s nevědou.
Tehdy se věda fakticky znovuzrodila, a etablovala potom, co ji feudální nevědomost a především církev na staletí zadupala do Země.
Skoro jako 
A mohol by si prosím v stručnosti popísať ako teda funguje?
Človeku, ktorý má obrovske vzdelanostné medzery vo fyzike, ktorý načisto tápe v aerodynamike, pletie si pojmy s dojmami, napriek tomu zavádza pojmy vlastné (cyklónový efekt 
A sotva urobí prevratný objav niekto, kto si predtým nenaštuduje to, čo už je poznané.