Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

[jag42]

Já se pokusím Ti to vysvětlit trochu lidštěji

3 článek 2600mAh = 3 x 4,2V x 2800mAh = 35280mWh = 35,2Wh

4 článek 2600mAh = 4 x 4,2V x 2800mAh = 47040mWh = 47,04Wh

Kapacita baterky je u obou stejná (2800mAh), ale výkon je daný i napětím.

[jyrry]

http://www.fyzikaonline.cz/

[Drondys]

Aku zdrojovu baterku potrebujem pre 4s lipolky s kapacitami 3000 alebo 4000 mAh?...

...Teoreticky by sa to malo dat pomerne lahko spocitat...

Ono to až tak jednoduché zas není.

Auto/Moto aku nejsou navržené pro hluboké vybíjení, ale spíš k tomu, aby podaly maximální výkon v krátkém okamžiku (start motoru = velký odběr proudu) a poté byla tato energie opět alternátorem doplněna. Opakované hlubší vybíjení jim obvykle škodí.

Pro hlubší vybíjení jsou vhodné tzv. trakční aku, které jsou stavěny na to, že se v nich nahromaděná energie odčerpává pomalu, zpravidla až do úplného vybití a jednorázový krátký velký odběr proudu jim škodí.

Je potřeba znát vybíjecí charakteristiku příslušného Pb, nabíjecí proud používaný při nabíjení příslušné lipolky a také při jakém minimálním zdrojovém napětí je ještě schopna pracovat konkrétní nabíječka, která bude použita a i tak může být dost rozdíl u nového a staršího zdrojového Pb aku.

[VTjr]

Ah (ampérhodina) je jednotka, kterou se vyjadřuje náboj, který je při plném nabití schopna pojmout v daném případě lipolka. Tato veličina se sice nazývá "kapacita", nejedná se však o fyzikální veličinu kapacita s jednotkou farad.

1 Ah je definována jako náboj, který akumulátor či článek dodá do obvodu při konstantním proudu 1 ampér za dobu 1 hodiny v podstatě bez ohledu na různost napětí, případně z hlediska soustavy SI je to 3600 coulombů.

Jednotka energie je Watthodina (Wh), případně z hlediska soustavy SI Joul.

Jedna watthodina odpovídá práci s příkonem jeden watt po dobu jedné hodiny tj. 3600 joulům přičemž příkon se u stejnosměrného proudu vyjadřuje jako násobek napětí a proudu.

No a když ten náboj, který je akumulátor schopný dodat, a kterému se obyčejně říká kapacita, vynásobíš napětím, které má (asi nějakým průměrným, protože se v průběhu nabíjení/vybíjení mění, nebo to počítat přes integrály) tak dostaneš tu jeho celkovou práci, neboli energii. Z Ampérhodin bez koeficientu rovnou Wathodiny. Čili například akumulátorový LiPol 3 článek o "kapacitě" (správněji náboji) 3333 mAh a napětí cca 12 V bude mít v sobě teoretickou energii 40 Wh nebo taky 144 kJ. Tomu by napříkad odpovídalo i to, že pře teoretické 100% účinnosti a 100% využitelnosti náboje akumulátoru (ani jedno ale bohužel v paraxi neplatí) by na něj mohl běžet 40 W elektromotor na plný výkon celou 1 hodinu, nebo 400 W 6 minut. To myslím docela dobře odpovídá realitě.

Pokud ale náboj (v tomhle případě už raději vyjádřený v Coulombech, čili 1/3600 Ah) tím napětím naopak vydělíš, tak dostaneš kapacitu přesně ve smyslu definice této fyzikální veličiny, čili ve Faradech. Kupříkladu u trojčlánku s "kapacitou", tedy správně nábojem 3333 mAh = 12000 C a napětím cca 12 V dostaneme hodnotu 1000 F = 1 kF
Sakra, to je ale hodnota, že to bude v jednotkách kilofaradů , to mě předtím ani nenapadlo

[mior]

No teraz sme mu ale riadne zamotali hlavu...

[Vlado C]

Najviac mi pomohol jag42 a jyrry Este si to v klude musim prejst aby som si to lepsie pamatal. Ale mohutna vdaka vsetkym ktori sa snazia mi pomoct, aby som nezomrel celkom hlupy.

Ale zopakujem otazku v konkretnejsom a praktickom ponati:
Ked teda mam prejst na 4S 4000 mAh (uz ma v jeseni/na podzim cca 10 startov) a kupovat trakcnu baterku tak mi skuste ukazat ako spocitat s akou kapacitou (v Ah) ju mam kupovat ak chcem s nou robit 6 startov za jedno poobedie. Ako by to vyzeralo doobeda to mi nemusite vysvetlovat.

Nabijacka (RAytronic C16) je schopna pracovat pri min. napäti 10 V a nabijaci prud by som mal rad na urovni skromnych 1,5C =6A.

Vopred dakujem a predpokladam ze to nepomoze len mne. Zda sa mi to ako dost frekventovany problem dost limitujuci pohodlne pouzivanie e-akrobatov. A ja mam pohodlie tak rad.

[mior]

No tak poďme počítať:

máš 4S 4000mAh , čo je 4Ah. Chceš nabíjať 6x, tak 4x6 = 24Ah.

Lenže Ty máš 4S, čo je pri plnom nabití 4x4,2V = 16,8V a pravdepodobne budeš mať trakčnú baterku 12V. Plus musíš rátať nejaké straty v spotrebe nabíjača + účinnosť meniča, čiže musíš rátať s dvojnásobkom.
Teda trakčná 12V baterka by mala mať najmenej 48Ah!

[kocour]

Nejsem žádný expert, ani lítač s hotlinery. Mám polomakety větroňů s motorem v čumáku. Mám takové 3 kusy - Asiago 2,1 kg, 3 článek LiPo 2,6 Ah, odběr kolem 30 - 35 A., Polydor 2,8 kg, pohon 3 článek LiPo 3,6 Ah, odběr tak 36 - 38 A, ES 49 2,2 kg, baterka 3čl 2,6 Ah. Nabíječka Schulze next 6-30.5. Teď jsem začal sledovat kolik vybiju v režimu vybíjení a kolik tam dostanu v režimu nabíjení. Vždy stálý proud 3 A (nabíjení i vybíjení). Z těch 3 článků 2, 6 Ah dostanu při nabíjení i vybíjení tak 1,4 Ah, u 3 čl. kolem 3 Ah. Dá se odhadnout stav těch baterek ? U těch 2,6 Ah je to asi špatné a budou na odchodu, u té 3,6 Ah to bude asi lepší. Nabíječka nabíjí na těch 12,6 V, vybíjí na kolem 11 - 11,1 V (tedy 3,6 - 3,7 V na článek) Stáří baterek je asi 2 roky, počet cyklů u těch menších tak 40 - 50, u těch větších míň. Rád bych slyšel, zda se s tím dá ještě lítat, když nemám žádné nároky na prudké stoupání. Hlídátko Schulze do modelu, které hlídá přes servisní konektor jednotlivé články, mám, zatím mi nikdy nevypnulo motor.

[jyrry]

.....

Doporucuji zmerit napeti na baterkach se zatezi, nejlepe v konkretnim eru v te konfiguraci jak to ma letat. Pokud napeti pri plnem plynu moc nepada, maji aku jeste vyhovujici vnitrni odpor a letat se na ne da. Po nabiti by trojclanek nemel padnout pod nejakych 11V, mozna i 10,5V by stacilo.
Ono mereni kapacity pri malych proudech, ktere nabijece obvykle umoznuji, toho moc neukaze. Aku se zvetsenym vnitrnim odporem pri tom malem proudu mohou dat slusna cisla, ale pri zatizeni jako v eru napeti rychle pada.

[kocour]

jyrry: Díky za radu. Mám udělátko MUI od Jetiho. Zatím jsem to používal pro nalezení vhodné vrtuzle, takže vím, jaký je odběr na zemi při plném běhu. Doufám, že to má dostatečnou přesnost.

[Drondys]

Napětí lipolky při zatížení v rámci používané konfigurace v modelu by nemělo poklesnou o více než cca 10% oproti stavu bez zatížení. Pokles o více než 10% oproti stavu bez zatížení znamená, že je lipolka zatížena větším proudovým odběrem než je vhodné vzhledem k její aktuální kondici z hlediska proudové tvrdosti.

Například pokud je napětí 3S lipolky bez zatížení 12,5V a při zatížení po dobu cca 5 sekund klesne na 10,5V jedná se o pokles o 16% a odběr je v takovém případě vzhledem k aktuální kondici takové lipolky příliš vysoký.

[VTjr]

No teraz sme mu ale riadne zamotali hlavu...

Jasné, bola to len taka doplňujúca srandovná vsuvka
Okrem toho hovoriť o fyzikálnej kapacite akumulátorov a udávať ju vo Faradoch (teda dokonca v kF) je myslím dosť od veci. Akumulátor predsa nie je kondenzátor i keď v poslednej dobe sa niektoré špeciálne superelektrolyty, čiže kondenzátory, začínajú na akumulátory svojími vlastnosťami (teda hlavne kapacitou) dosť podobať.
Ja však vidím zásadný rozdiel medzi kondenzátorom a akumulátorom v tom akým spôsobom sa ten náboj uchováva.
V kondenzátore ide vždy predovšetkým o jeho nahromadenie zvyšovaním intenzity elektrického poľa medzi elektródami s čo najväčším povrchom, s čo najmenšou izolačnou medzerou a maximálnou permitivitou dialektrika. A je jedno či tá konštrukcia a dielektrikum je klasické (kovové platne, naparené kovové povlaky či fólie oddelené vzduchom, keramikou, plastom či sľudou) alebo ako u elytov vo forme chemického roztoku a tenkej vrstvičky oxidu na jednej z elektód, ktorý môže byť z hliníka, tantalu či iných kovov. Elektrická práca, ktorá sa musí vykonať pri nabíjaní, sa použije napr. na vychýlenie iónov z pevných pozícií kryštalickej mriežky dielektrika.
V prípade akumulátora sa však náboj akumuluje do endo- energetickej elektrochemickej reakcie iónov. Výsledkom nabíjania nie je teda enormné zvýšenie intenzity elektrického poľa, ale pozmenené chmické zloženie povrchu elektród a elektrolytu.
Zásadný rozdiel je potom hlavne v pohotovosti, teda ako rýchlo je schopný kondenzátor či akumulátor nahromadenú energiu náboja odovzdať späť.
U kondenzátora je to veľmi rýchle, u elytu tiež, i keď trochu pomalšie, ale u akumulátora je to v podstate vždy dosť pomalé.

Na druhej strane vyjadrenie fyzikálnej kapacity 3333 mAh akumulátora trojčlánového LiPol mi umožnilo urobiť si obraz o tom aké véľké by museli byť tie superelektrolytické kondenzátory, aby boli schopné tie akumulátory nahradiť. Myslím si, že kým sa dospeje ku kapacite 1 kF tak ubehne ešte veľmi veľa vody.

I keď na druhej strane človek nikdy nevie.
Existuje totiž tzv. Moorov zákon (empirický, ale zatiaľ stále kupodivu platí), ktorý hovorí, že zložitosť integrovaných obvodov sa zdvojnásobuje každých 24 mesiacov, pričom cena ostáva konštantná. Nuž ak to platí pre IO, kľudne by to mohlo v modifikovanej forme platiť aj pre iné súčiastky, tada aj pre kondenzátory

Ale ak by som opäť použil analógiu s tou výpočtovou technikou, tak vzťah kondenzátorov a akumulátorov a ich kapacít je podobný ako u polovodičových pamätí RAM (či flash EEPROM) a magnetických HDD. Aj keď dnes ú ich kapacity už ďaleko za hranicou ktoré mali staršie HDD, tak HDD išli takisto značne dopredu a stále im unikajú ako kapacitou tak cenou. Polovodičové pamäte však stale sú a budú podstatne rýchlejšie.
Každopádne analógia RAM - keramický kondenzátor, fash EEPROM - elektrolytický kondenzátor a HDD - akumulátor je myslím celkom dobrá

[JMalik]

..........jsem začal sledovat kolik vybiju v režimu vybíjení a kolik tam dostanu v režimu nabíjení. Vždy stálý proud 3 A (nabíjení i vybíjení). Z těch 3 článků 2, 6 Ah dostanu při nabíjení i vybíjení tak 1,4 Ah, u 3 čl. kolem 3 Ah. Dá se odhadnout stav těch baterek ? ..............

Takhle můžeš postupovat v případě, že posuzuješ stav technologie Nixx. Pokud to ještě zkombinuješ s nějakým posouzením samovybíjení a u pohonných packů to změříš při aktuálním proudovém zatížení, tak dostaneš dost slušný obrázek o stavu aku.
Pokud takhle budeš postupovat v případě současných lipol, tak je to nepoužitelné.
Zatím nejde žádným způsobem vyhodnotit aktuální stav používaného packu lipol, pokud nemáš záznamy z historie alespoň o nabíjení. Některé nabíječe umožňují uložit tu nabíjecí křivku do PC, ale stačí si to vypsat i na kus papíru. Důležité jsou počátečního hodnota Ri, její změna v průběhu používání aku a strmost nabíjecí křivky ( jak dlouho to běží při nabíjení ve fázi CC). Právě ze strmosti téhle části nabíjecí křivky v kombinaci s aktuálním Ri můžeš poměrně přesně posoudit stav baterky.
(Pro baterky které jsou na šrot je charakteristické, že velmi rychle opustí fázi nabíjení CC, v kombinaci s nárůstem Ri, které se dál už prakticky nezvyšuje.)
Pokud tahle data nemáš k dispozici, můžeš se už jen orientačně držet toho, co se tady už napsalo (které napětí článku odpovídá přibližně jaké kapacitě, pokles napětí při zatížení...)
Pokud to nemáš v hotlineru, v akrobatu..., ale létáš to v nějakém pohodovém větroni, tak se to obyčejně létá "nadoraz", baterku vyhodíš, až když Tě neuspokojuje hodnota stoupání. Pokud jsou v tom přijímačovky, tak je to nějak únosné. Pokud je to z BECu regulátoru, mohl by jsi to na to celkem snadno zrušit.

[kocour]

Ten nabíječ Schulze ukazuje průběh nabíjení a ta křivka vzbuzuje podezření. Poměrně rychle roste napětí, pak dlouho zůstává skoro na stejné výši a balancují se jednotlivé články. Problém je , že ty modely jsou poměrně (na polomaketu větroně) malé a zvláštní zdroj pro přijimač + serva nemám, potřebuji udržet přijatelné plošné zatížení (tady kolem 45 g/dm2). Takže tu tvrdost aku vyzkouším, ale asi jsou zralé na vyhození.

[jyrry]

... Poměrně rychle roste napětí.....

tak to je tutovka...
Nabijim 3s 5000mAh 10A a napeti pri nabehu proudu vzroste o max. 0,2-0,3V a pak pomalu stoupa - s temi sadami letam; pak mam jednu, kde to nabehne o cca 0,5-0,8V, roste to rychleji a za letu se jevi jako mekke.
Nejake straseni o padu s BECem neberu, vyssi Ri funguje jako pojistka - zatizis motorem, napeti klesne driv a regl odpoji/stahne motor, pro prijimac zbyde o hoodne vic energie, vytahnutelne z mekkych aku mensim proudem.