RCMANIA.cz

jo, pardon, pisu v praci a trochu rychle :-)

No právě mě zaujala ta pasáž o tenkým drátku. Roztloukat svoje Allegra kvůli tomu nebudu ,ale dle mě a dle i obrázku na stránkách výrobce je tam ten pásek hodně masivní a to i uvnitř pouzdra(a nevidím důvod aby to bylo zeslabený- měří to magnetický pole a ne úbytek napětí jako na bočníku). A ty jednotlivý typy se spíš liší použitým HAL senzorem (vlastní čip)kvůli přesnosti na jednotlivých rozsazích(50A,100A,200A)-tedy jeho citlivostí --jinak u 200A je udáván odpor 100mikroohm. Radek

No už je zbytečné o hallovce diskutovat. Pokud je schopen dostatečně přesně měřit úbytek na 6cm kabelu, tak není co řešit. Je to i bezpečnější o absenci dalších dvou pájených spojů v výkonové cestě, které by mohly při vibracích v helině dělat časem další paseku.

Měřená na přívodním drátu je velmi nevhodné. Pěkně s tím cvičí teplota. I kalibrace je problémová. Proti tomu HALL je pohodička.
Zkoušel jsem obojí.

Na schémátko se těším, protože doufám, že to není komerční projekt.

TomasC píše:Měřená na přívodním drátu je velmi nevhodné. Pěkně s tím cvičí teplota. I kalibrace je problémová. Proti tomu HALL je pohodička.

- tak jsi mi zkazil radost Zpět k hallovce

TomasC píše:Na schémátko se těším, protože doufám, že to není komerční projekt.

Schémátko je v tomto případě zbytečnost - zapojení je jasné - halovka, nějaký jednočip s AD převodníkem a schopnosti usb komunikace, na jehož jeden fous je přes nějaký tranďák připojena řada diod. Pár děličů na nastavení vstupu a výstupu a možná dva kondíky, jeden na vyhlazení napájení a druhý na vyhlazení signálu halovky tak aby sčítal analogově v době mezi jednotlivými vzorky. Zapojení je banalita, program je problém a i kdyby kod zveřejnil, věřím že většině to nic neřekne a těm co by to náhodou něco řeklo nebudou mít prostředky jak to do toho jednočipu narvat.

TomasC píše:Měřená na přívodním drátu je velmi nevhodné. Pěkně s tím cvičí teplota. I kalibrace je problémová. Proti tomu HALL je pohodička.
Zkoušel jsem obojí.

Přesně tak - jako nouzovka se měděný vodič a úbytek napětí napětí na něm dá použít. Ale na seriózní aplikaci bych to nedal nikdy. Radek

arda1 píše:.... na seriózní aplikaci bych to nedal nikdy. Radek

takze na hrackarinu - modelarinu - ta med staci.... :-)

jyrry píše:

arda1 píše:.... na seriózní aplikaci bych to nedal nikdy. Radek

takze na hrackarinu - modelarinu - ta med staci....

Ona teplotní závislost odporu u mědi je dost silná = viz např. zde - Teplotní součinitel α20 udává relativní změnu odporu při změně teploty o jeden stupeň Celsia (Kelvina) – u mědi je to asi 0,4 % na 1 °C = změna teploty jen o 20 stupnu (zima-léto) dává rozdíl už cca 8%.
Vašek

vasek píše:....... změna teploty jen o 20 stupnu (zima-léto) dává rozdíl už cca 8%.
Vašek

a myslis ze je tak dulezite resit jestli mi motor bere 50A nebo 54A? Nebo jestli jsem vycerpal 3000mAh nebo 3240mAh (z baterek 5000mAh)?
:-)

jyrry píše:

vasek píše:....... změna teploty jen o 20 stupnu (zima-léto) dává rozdíl už cca 8%.
Vašek

a myslis ze je tak dulezite resit jestli mi motor bere 50A nebo 54A? Nebo jestli jsem vycerpal 3000mAh nebo 3240mAh (z baterek 5000mAh)?

Jistě, máš pravdu, že pro informativní měření to nehraje úplně zásadní roli (i když ona ta chyba může být ještě trochu větší díky "ohřátí" vodiče průchodem proudu ). Píšu to jen pro upřesnění toho o jakých chybách se bavíme při měření proudu v závislosti na odporu měděného vodiče.
Vašek

jyrry píše:...a myslis ze je tak dulezite resit jestli mi motor bere 50A nebo 54A? Nebo jestli jsem vycerpal 3000mAh nebo 3240mAh (z baterek 5000mAh)?

Ne, není

A proto - proč to vlastně vůbec měřit?
Nestačil by prostě jen odhad na základě zkušenosti a měření letového času stopkama na rádiu?

Taky mám něco podobného rozdělaného.

Zařízení by mělo v základu být s HALL senzorem v kombinaci s Arduinem NANO a DAC MCP4725 jehož výstup bude možné napojit na analogový vstup telemetrického přijímače FrSky.

Letos v lednu jsem dělal zatím obecné testy s Arduinem NANO a DAC MCP4725. Schéma a program zatím jen pro ten obecný test jsem uvedl v tématu viz tento odkaz.

Později uvažuju o tom, že do toho ještě připojím FrSky senzor FLVS-01, který průběžně poskytuje data o napětí každého jednotlivého článků aku.

Navíc chci na jednotlivé aku doplnit některý z paměťových čipů 24CXX, které stojí jen pár kč za kus a stačí pro uložení řady informací jako datum pořízení aku, počet cyklů, jmenovitá kapacita, stav nabití apod. Na aku pak bude kromě balančáku ještě další mini konektůrek, kterým bude možné jej připojit k tomu zařízení. Přes další mini konektůrek na zařízení bude možné dočasně připojit externí LCD displej s tlačítky jehož prostřednictvím bude možné si projít nebo případně upravit informace v paměti aku.

Nedostává se mi dost času na rychlejší dokončení, ale snad to do konce roku dorazím.

FlyBear píše:A proto - proč to vlastně vůbec měřit? Nestačil by prostě jen odhad na základě zkušenosti a měření letového času stopkama na rádiu?

Sledování odebrané kapacity podobným zařízením jako si dělám by mělo umožňovat lepší využití kapacity i komfort třeba i v případech kdy používám pro jednotlivé lety různé aku s rozdílnou kapacitou a nebo když se rozhodnu změnit styl létání a nejsem si moc jist odhadem času pro takovou změnu apod.

Není to samozřejmě nezbytné tj. dá se klidně létat i bez toho na čas jak zmiňuješ a mít stále na paměti pro jaký aku je zhruba jaký čas ve vztahu k určitému stylu letu atd., ale tohle je prostě určité vylepšení tj. něco navíc co se dá využít.

FlyBear píše:A proto - proč to vlastně vůbec měřit?
Nestačil by prostě jen odhad na základě zkušenosti a měření letového času stopkama na rádiu?

S Goblinem umím spálit 3800mAh buď za 4min letu a nebo za 7min letu. Myslím, že tím je řečeno vše. Já jsem pro měřit a signalizovat odebranou kapacitu a podle toho upravit délku letu.
Stopky jsou funkční jen v případě, kdy člověk lítá pořád to stejné na stejných otáčkách.

Drondys píše:Taky mám něco podobného rozdělaného.

Zařízení by mělo v základu být s HALL senzorem v kombinaci s Arduinem NANO a DAC MCP4725 jehož výstup bude možné napojit na analogový vstup telemetrického přijímače FrSky.

Letos v lednu jsem dělal zatím obecné testy s Arduinem NANO a DAC MCP4725. Schéma a program zatím jen pro ten obecný test jsem uvedl v tématu viz tento odkaz.

Později uvažuju o tom, že do toho ještě připojím FrSky senzor FLVS-01, který průběžně poskytuje data o napětí každého jednotlivého článků aku.

Navíc chci na jednotlivé aku doplnit některý z paměťových čipů 24CXX, které stojí jen pár kč za kus a stačí pro uložení řady informací jako datum pořízení aku, počet cyklů, jmenovitá kapacita, stav nabití apod. Na aku pak bude kromě balančáku ještě další mini konektůrek, kterým bude možné jej připojit k tomu zařízení. Přes další mini konektůrek na zařízení bude možné dočasně připojit externí LCD displej s tlačítky jehož prostřednictvím bude možné si projít nebo případně upravit informace v paměti aku.

Nedostává se mi dost času na rychlejší dokončení, ale snad to do konce roku dorazím.

Na tom co popisuješ není nic špatně, je to výborná hračka. Ale je to přesně ten druh zařízení, který já jsem dělat nechtěl. Já tam mám jednočip, cca 8 odporů, dva kondenzátory, regulátor napětí, dvě diody, tranzistor a snímací odpor. Mám to vyzkoušené na pěti vrtulníkách a jednom copteru s průměrnými odběry od 80 do 800 W (špičky 3+ kW), celkem minimálně 1500 startů a funguje to dobře. Pár lidí projevilo zájem, tak jsem to nabídl i dalším.
Pokud je takováto nabídka brána jako komerční projekt, tak to je problém. Asi každý kdo něco podobného dělal ví, že toto na výdělek není, možná se vrátí minimální část vložených investic. Myslel jsem, že to třeba pomůže pár ostatním, kteří nechtějí drahé komerční produkty, navíc takovéto jednoduché zařízení tohoto typu jsem ještě neviděl.