RCMANIA.cz

Hmmm, ještě že se blíží zima. Za dlouhých zimních večerů budu mít na nějakou dobu co číst . Vlado, nechceš své zkušenosti vydat tiskem?

Můj život je příliš krátký na to abych psal knihu o něčem, co už bylo mnohokrát a mnohem lépe napsáno a co, bohužel, dnes zajímá opravdu jen málo lidí. Obecně dnes převládá většinový (neznamená, že jediný správný) názor, že spalovací motory jsou na brzkém ústupu a že je snad ve všech oblastech nahradí elektrika, či něco nového, lepšího. Jenže to je jen bláhové zdání, spalováky tu budou ještě hodně dlouho a určitě naše generace (a odvažuji se tvrdit, že ani ta nastupující) se jejich úplného konce nedožije.
Samozřejmě v modelářství to vypadá úplně jinak, tam už elektropohon prakticky vytlačil téměř všechny spalováky pod 10cm3 a nejhůř jsou na tom žhavíky, které právě dominovaly v kategorii od 5 do 25cm3. Zezhora se na ně tlačí benziňáky, které díky lehkému elektronickému zapalování a litiových baterek začínají být efektivní i v menších kubatůrách, zdola zas elektrika, kterou pořád ještě brzdí poměrně vysoká pořizovací cena jednotek o vyšším výkonu.
Ale modelářský provoz nenaráží na ty limity infrastruktury, které omezují a ještě dlouho budou omezovat rozvoj elektromobility. Je to i tím, že modelářský provoz představuje jen malinkatý zlomek celého provozu a nezávisí na něm dostupnost služeb a zboží, jakož i pohodlí obyvatelstva, je to pouze záliba.
Navíc dnešní propagátoři elektromobilů velmi rádi zamlčují negativa elektromobilů. Sice tvrdí, že mají vyšší účinnost, už i dostatečný dojezd srovnatelný se spalováky a navíc rekuperaci energie. Jenže dojezd, i kdyby byl opravdu stejný, pořád naráží na dost dlouhou dobu dobíjení. Zatím co spalovák stačí za 5 minut natankovat plnou a jede okamžitě dál tak na i to nejrychlejší dobití akumulátoru je třeba si udĕlat delší přestávku. Tohle nakonec známe i z modelařiny - spalovákový model tankuji a létám, za hodinu udělám 4-5 startů, elektroletem udělám stejný počet jen když mám několik sad plně nabitých akumulátorů (co leze do peněz), pokud mám jen 2, tak vylétám jednu dřív než druhou nabiji, takže taky musím čekat a pokud mám pouze jednu, tak čekám ještě víc, nebo prakticky nelétám. Jenže výměna akumulátorů v autech je tak trochu sci-fi, jednak pro poměrně velkou náročnost (možná i nebezpečnost), ale hlavně proto, že já jako majitel elektromobilu, který se poctivĕ stará o svou baterku, ji jen tak nevyměním za nějakou cizí, o stavu které nevím vůbec nic. To by fungovalo, jen kdyby se baterky pronajímaly. Anebo si to mohou dovolit velké firmy s vlastní sítí akumulátorových skladů a dobíječek. Pronájem je sice možný, jenže v tu ránu by i provozní láce ježdění s elektromobily byla tatam.
S účinností elektromobilů to taky není až tak růžové jak se tvrdí. Jednak tu jsou ztráty v energetické síti, ztráty při nabíjení a taky v motoru. Asi to bude o něco lepší než se spalováky, ale ne zas o tolik, jak se propaguje. Za trestuhodné považuji ústup od dieselů, které oproti benziňákům mají cca o 10% vyšší účinnost a jezdí na méně kvalitní palivo (s jejich emisemi si přece lze poradit, jen nesmí ekologové zbytečně talčit na pilu tak, že výrobcům pak nezbývá než podvádět).
A s tím dojezdem - je rozdíl tu samou trasu jet v létě a pak v zimě, když se musí v kabině topit - to pak dovede dojezd zkrátit velmi výrazně, stejně jako svícení v noci. Uvíznout v kolonĕ, v noci, v zimním mrazu, kde se bude jen popojíždět, přitom dlouho topit, svítit a nabíjecí stanice v nedohlednu - to může být i o život.
Taky si moc neumím dost dobře představit reálný provoz na nabíjecích stanicích, když bude penetrace elektromobilů je jednotky, ale desítky % všech automobilů. Tam, na rozdíl od bebzínových pump, na kterých auta stojí u stojanu 5-10 minut, budou elektromobily stát hodiny. Osádka pak samozřejmě bude sedět někde v bufetu - to ale budou muset být ty bufety o řád větší a nabíjecí stanice taky velikosti parkovišť u hypermarketů. V Oslo, kde penetrace elektromobilů dosahuje cca 20% mají s energetikou vážný problém. To se ale taky moc nemedializuje.
A taky se soustavně zamlčuje jedna věc, že přes všechny dráty proteče asi jen desetina energie proti tomu, co proteče stojany čerpacích stanic PHM. Rezerva výkonu elektrorozvodných soustav a elektráren je minimální, takže při vyšší penetraci elektromobilů budeme muset krajinu 3-4-krát víc zadrátovat a postavit spoustu nových elektráren. Kde na to vezmeme a kolik let to bude trvat, to nikdo neříká. A tak se může stát, že přebytečný benzín a naftu budeme spalovat místo přímo v motorech, centrálnĕ v spalovacích elektrárnách, protože tolik atomek nedovedeme postavit a vrtulí či slunečných panelů taky ne. Nemluvě o problémech s výkupem pozemků pod nové VVN přenosové sítě (už dnes mají Němci problém dostat energii z větrných parků ze Severního moře na průmyslový jih.)

Já si osobně myslím, že perspektivnější je hybridní pohon, který spojuje výhody rekuperace a špičkového výkonu s možností spalování fosilnich paliv a rychlého tankování. Pokud to bude Plug-IN hybrid, tak bude mít něco i z výhod elektromobilů.

Sakra , ale proč jsem se rozepsal tolik o elekromobilitě, když téma je o spalovákách.
Prostě jde o to, že kdybych pouze přeložil, neřku napsal, dobrou knihu o spalovácích (ani nevím zda bych toho byl schopen), tak by mi ji stejně nikdo nevydal, protože dnešní lidé ji asi nebudou číst. V malém nákladu se to nevypaltí a velký se neprodá.
Koukni se, kolik lidí dnes diskutuje na RC-manii ve vláknech o spalovácích? Nepočítám ty, co se jen na něco zeptají, počítám jen Ty, co o tom něco vědí a rádi se o své znalosti podělí, případně si nějaké věci navzájem vydiskutují a vyjasní. Nevím, ale takových je tu možná deset-dvacet, ne víc. I proto občas chodím na ruská fóra, ale ani tam to v tomto ohledu není o moc lepší, přitom Rusko s ruskojazyčnou oblastí bývalého SSSR je asi 20x lidnatější než bývalé Česko-Slovensko. Taky tam diskutuje jen několik desítek pořád stejnych lidí a většina obsahu fóra se zabýva zcela jinou tématikou. Navíc dnes mnozí modeláři chtějí jen jednoduché, rychlé, stručné návody, principy je moc nezajímají. Stejně jako mnohé nezajímá aerodynamika, na co asi narazil i pan Lněnička, který vlastním nákladu vydal několik velice dobrých, populárních knížek, ale ten svůj i tak dost malý náklad nemohl v rozumném čase vyprodat.

Nakonec o propadu zájmu o spalováky svědčí i nedávný krach fabriky produkující ASP/Magnum/PlanetHoby/SC a taky ústup MVVS od žhavíků a detoňáků do sféry velkoobjemových benziňáků. Jestli historici, členové SAMu, nostalgicky pláčou nad zlatými časy modelařiny, které podle nich skončily na den přesnĕ v roce 1950, tak ja zas si myslím, že právě v této době, nebo spíš kolem roku 1960 začaly ty pravé modelářské zlaté časy, především malých spalováků (nebyly ještě obří modely, u nás ani nebyly dovolené), které skončili zhruba na konci milenia. Pak nastoupila doba elektrická a obří benzínová. To ale často není ani modelařina, ale pouhý biznys.

Protože na rozdíl od lidí, jako je Gréta podobní ekoteroristé, přemýšlíš v širším horizontu. Vyměnit auta za elektry je krásné, ale finančně náročné, v krátkodobém horizontu, jak si to oni představují, nerealizovatelné. Auto velikostí srovnatelné s tím, co dne vlastním, je 2x tak dražší (na což prostě nemám a chodit pěšky se mi prostě nechce). Cenový rozdíl za dobu životnosti nevyjezdím. Deklarovaný dojezd 300 - 450 km, to bych se skoro bál jet za tchánem na Šumavu, protože tam (zatím) není kde dobíjet (a zřejmě ani dlouho nebude). Ten dojezd je v takovém případě limitní a při zpáteční cestě bych měl obavu z dojezdu domů (hlavně v zimě a třeba za noci). O nabíjení nemá cenu hovořit, při delší cestě na dovolenou budu sice na 80% nabíjet 30 - 60 minut, ale vzhledem k předpokládanému počtu vozidel přede mnou budu dalších X hodin čekat na zásuvku. "Čerpací", tedy dobíjecí, stanice budu nejspíš muset být vybavené vlastními elektrárnami, aby bylo možné zajistit dostatečný přísun energie. Při dálkových rozvodech se ty dráty budou slušně žhavit i při natransformování na VN. Dnes je klasická benzinka o deseti stojanech schopna za hodinu odbavit kolem sta osobních aut. Údajné výhody - parkování na modrých zónách, možnost využívání pruhů pro IZS, policii a hasiče, dobíjení zdarma, případně další, při zvýšeném počtu uživatelů také padnou. Stejně tak padnou i případné dotace (proč dotovat, když jich bude velký počet a hlavně z čeho). Mimochodem vzpomeňte na vychvalované vytápění akumulačkami, v ten moment, kdy si je pořídilo dostatečné množství lidí, zdražili elektřinu. S emisními normami, které ekoteroristé nastavují, schválně, dám jim normu, že musí stovku zaběhnout jako Husejn Bolt a další roky to budou muset zlepšovat o 10 %, jsem zvědavý, jestli to zvládnou. Uhelné elektrárny mají dnes filtry, že z nich jde pomalu vzduch čistší, než dovnitř (obrazně), ale co místo nich po jejich zavření? Obnovitelné zdroje? Ano, ale budou tyto zdroje schopny výpadek nahradit? Do kdy budou vybudované a za kolik? Elektry budou určitě užitečné ve měštech - závoz zboží, rozvoz pošty, MHD a další místní provoz (tedy i třeba hybridy). Ale na delší cesty budou smradláky zatím nepřekonatelné. Docela by mě v této souvislosti zajímalo, jak velká by musela být baterka pro letadlo, které by mělo létat přes oceán a přitom tam přepravit přiměřené množství cestujících, jak o tom někteří básní.
Ano, s ochranou životního prostředí je třeba něco dělat. Co si takhle odepřít třeba klimošky (předchozí generace bez nich také přežily), případně další věci, které "nutně" pro život potřebujeme? Pokud by se splnily požadavky ekoteroristů (jedna taková parta má název Kameny do převodovky kapitalismu), společnost by se zadrhla a pořádně. To by se Kameny divily výsledku svého snažení! Pak bečeli, co všechno jim chybí. Co by na to řekli producenti ropy? I jim by se znatelně snížily obchody a tím životní úroveň obyvatel.
Auta na spalováky (a vůbec doprava užívající tento druh pohonu) se vyvíjí přes sto let. Najednou to chce někdo od základů změnit během pár pětiletek. To nedokáží ani ti, co uměli poručit větru a dešti .
Admin by tyhle poslední dva příspěvky mohl nechat tak do zítřka a pak je klidně odmáznout, neb přímo nesouvisí s projednávanou tématikou.

Nĕkam to ale asi napsat musíme, ať už sem, nebo na smetiště.
Krom hlasu tĕch, které nazýváš "ekoteroristé" musí být slyšet i hlas těch, co mají reálnĕjší pohled na vĕc.
Zrovna pred týdnem jsem byl na jedné akci a tam se bavil s univerzitním profesorem termodynamiky (ten mne ještĕ jako asistent kdysi učil) o tĕchto vĕcech. Tragédií je, že pravdĕpodobnĕ zneužitá Gréta volá: "poslouchejte vĕdu", ale ve skutečnosti ji naslouchat nechce, anebo jen těm, co se neodvažují říkat nĕco, co je proti proudu dnes populárních mýtů. Ona nechápe, že ani není možné naslouchat vĕdu jako celek, ale jen jednotlivé vĕdce, že vĕda není jedna dogmatická absolutní pravda, ale je to proces, diskuse, ve které se pravda neustále hledá. A velmi často se stalo, že ne vĕtšina, ale osamocený jedinec mĕl pravdu. Takže řádnĕ naslochat vĕdĕ může asi jen vĕdec, nevĕdec si vždy z toho vybere jen to co se mu hodí, zejména to, čemu vĕři a nemusí to být zrovna to správné, nejbližší pravdĕ. Při vší úctĕ ke Grétĕ a jejímu snažení, tohle tínejdžerka sotva dovede rozlišit. A hysterizující apely vĕci nevyřeší, spíš budou zneužity pro zištné zámĕry určitého biznysu, kterému je ve skutečnosti osud planety a lidstva naprosto lhostejný.
Já si myslím, že pokud se bude "příliš tlačit na pilu", tak se nezlepši nic, že to je cesta do pekel. Pokrok nejrychleji probíhá cestou evoluce, ne revoluce, kdy se z původního nenechá kámen na kameni a pak se vše buduje znova. Možná lépe, ale to s sebou přináší obrovské náklady, které pokrok zpomalí natolik, že se ke svĕtlým zítřkům nakonec dopracujeme za mnohem delší dobu než postupnými reformami.

Tvůj příklad s Usainem Boltem se mi v tomto ohledu velmi líbí.

Nicménĕ, ja bych byl radši, aby to admin nemazal, nepřesouval. Ono to s tím palivem ve skutečnosti velmi úzce souvisí. My modeláři zažíváme nástup elektropohonu v malém. V tomto rozsahu to nemá zasadní vliv na planetu a společnost, ale lze z vývoje za posledních cca 25 let vypozorovat jak to probíhá a jaké to má všechny důsledky, tedy jak klady, tak i zápory. Ne všechno se dá snadno extrapolovat, ne všechno v malém může stejnĕ dobře fungovat i ve velkém, na to se musí pamatovat. Nepochybnĕ dnes vrtulové modely pohánĕné elektrikou dosahují lepších výsledků než se spalováky, ale proudový motor elektrika jen tak snadno nenahradí. Raketový už vúbec ne. Pokud se lidstvo spokojí s návratem k rychlostem od M0.9 do cca M0.5, tak se může vzdát reaktivního pohonu a ekologických škod, které spůsobuje. Zapomíná se ale na to, že efektivita dnešních proudových motorů proti tĕm z konce 40. let vzrostla o řád a stále dál se zdokonalují. I to umožnilo zlevnĕní letenek a masový nárůst cestování. Nevím jestli se toho bez odporu bude chtít lidstvo vzdát, myslím, že ani ti "ekoteroristé ne".

Co se týče psaní knih - no já už párkrát uvažoval spíš o tom, nĕjak to utřídit, vyhodit balast a vytvořit nejaký svůj informační web, kde by bylo všechno podstatné pohromadĕ. Jenže, to by bylo jen opakování toho, co už existuje. Podobný web má už mnoho z Vás, diskutérů (třeba Kolman, Zdzd a d.). Navíc bych musel se prokousat svými >5000 ne zrovna krátkými příspĕvky, ale i příspĕvky jiných a vycucnout z nich stručnou podstatu, taky to doplnit ovĕřenými informacemi z jiných zdrojů - na to j můj život asi opravdu krátký. I dnes, když nĕco hledám z toho, co jsem napsal, tak mnohdy nepoznávám vlastní texty. Třeba o nĕco výše, když jsem hledal odkazy na ta paliva, karbonování a j.
Takže, já bych spíš bych vidĕl reálnĕjší vznik kolektivního díla, na způsob wikipedie, když by naše "hobbypedie" vznikala jaksi zezdola. Jenže jen tak přetavit do ní všechny užitečné informace z tohoto fóra, to prostĕ nejde. Je tu 90% balastu. Nakonec i tyto naše poslední příspĕvky jsou ve vztahu k původnímu tématu balast. Napsat je ale jinam, bez původních souvislostí - to by ale asi ztratilo nit a čtenáři by se zamýšlely proč to píšeme.

Jak nazvat člověka, který mi, s různou formou násilí, vnucuje svůj pohled na svět? Stejně tak slovo aktivista dostává postupem doby spíše pejorativní význam. Myslím, že pro zlepšení životního prostředí se už udělalo mnoho. Zlepšilo se např prostředí v Jizerkách, pamatuju smrad na magistrále (stávali jsme tam jako pionýři u pomníčku vedle hasičů). Dnes to sice není horský vánek, ale dá se tam normálně dýchat. Tak by se dalo pokračovat. Tyhle skupinky se organizují, zakládají různé neziskovky, sahají po dotacích, aby se mohli dál rozvíjet. V rámci politické a mediální korektnosti se jim dostává více sluchu. Nikoho zatím nenapadlo založit "Stranu mírného ekologického rozvoje v mezích rozumu". A ještě jednu poznámku k lidem typu Gréta, víš jaký je rozdíl mezi optimistou a pesimistou? Optimista nemá dostatek informací. I my máme svého Gréťáka, viděl jsem ho v TV, organizuje ty pátky. Strašně se rozčiloval, že ty smradlavé uhelné elektrárny nechce nikdo zavřít. Bohužel proti němu seděl tydýt, který se nad ním rozplýval, ale nebyl schopen se ho zeptá na alternativu. Ale i jemu se dostává mediálnímu sluchu.

DAFe, bude už lepši přejít na SZ nebo e-mail , vzdálili jsme se už natolik od tématu, že pokud budeme v tom tady pokračovat, tak si koledujeme, že nás už moderátoři nebo admin asi vyčistí.
I když i ten pohled z druhé strany by snad mĕl být slyšet, ale už jme tu řekli víc než dost a my dva se ve svých názorech nemusíme veřejnĕ utvrzovat. Stejnĕ nikdo jiný do toho nevstupuje.

Oba pánové: Vaše názory naprosto sdílím a jsem přesvědčený, že to není jen naším podobným ročníkem. Nepřidal jsem se jen proto, že jsem se už od pátku různě potuloval.

Já odklon od spalováků k elektrice v modelařině shledávám i v prosté pohodlnosti. Je samozřejmě jednodušší "zapnout vypínač" než nastartovat a seřídit motor. Ale kvůli jednoduchosti úkonů jsem nikdy nemodelařil. Je zajímavé, že dokud k elektrolétání nebyly technické prostředky a celý svět se o to usilovně snažil, docela jsem na to pomýšlel. Dnes, kdy je to pohodlnější variantou, mě to už vůbec neláká.

Kdysi jsem měl choutky elektrifikovat jednoho upoutance. Stínový trup, deska křídlo a hotovo. Byl to plánek snad na COXe nula osmičku. Chtěl jsem tam dát (tehdy) 380 Mabuchi a vrtuli jsem vzal z nějakého gumáka, odpovídala průměru asi 7", stoupání už nevím, asi tak 6". Skončil jsem v podstatě na zdroji a drátech. Sehnat nějaký rozumně velký zdroj a k tomu dráty, které by šly použít zároveň jako lanka byl, tehdy problém. Bavíme se o druhé polovině 80 let. Dnes jsou už rozumné baterky, dokonce se to dá také nějak ovládat (buď přes vysílačku, nebo časovačem, tipuju, nestavím je). Právě kvůli jednoduchosti ovládání stavíme elektry na kroužku, ale doma budu čuďáky držet dokud to půjde. Jen začíná být problém s prckama, kteří mají kluzná ložiska. Standardní palivo 80/20 začíná být více než nedostatkové. Příležitostně, až dojdou zásoby, vyzkouším mix syntetiky s ricínem, viz poznámky VTjr.

DAF píše:...Jen začíná být problém s prckama, kteří mají kluzná ložiska. Standardní palivo 80/20 začíná být více než nedostatkové. Příležitostně, až dojdou zásoby, vyzkouším mix syntetiky s ricínem, viz poznámky VTjr.

Toho bych se nebál. Kluzné ložisko klikového hřídele je většinou dobře promazáváno přetlakem z klikové skříně při pohybu pístu směrem dolu. Navíc je to velká plocha. A pokud to není jen v Al odlitku, ale je tam i bronzové pouzdro, tak se to jen málokdy zadře.
Tam spíš vadí odkapáváni oleje z unašeče vrtule. A taky, že se to po delším provozu vymačká do větší vůle - to už je pak problém, ale tomu asi žádne lepší mazání nezabrání. Dokonce jsem někde četl, že prý se bronzová pouzdra vymačkávají rychleji než povrch odlitku z Al tvrdé křemíkové slitiny.
Takže pokud koupíš palivo, kde je dejme tomu 16% maziva (ať už čistě syntetického nebo směsi s ricínem), tak určitě nic nepokazíš, když tam doleješ čistý ricínový olej do celkových 20%, a pro záběh 25%. Navíc FAI palivo se dá snadno namíchat, koupíš metyl a ricín. To na Slovensku není problém (v ČR tuším metyl jen na živnostenský list, co ale asi taky lze snadno překonat). Horší je to s nitromethanem. Jak už jsem psal, prodej čistého byl zakázán, jen směsí kde je ho do 30%. Tím mne dost nasrali, že já slušný občan kvůli nějakým teroristům, kteří si ho stejně seženou, když budou chtít, mám teď problém. Navíc, jak koukám, ani ty paliva s 30% nitra taky moc nejsou. Pro přípravu leteckých paliv s 5% nitra (to pro 2T většinou stačí) doporučuji koupit bandasku 30% paliva. Když ji zředíš metylem 6:1, tak dostaneš 24l směsi s 5% nitra, doplníš cca 12% maziva a lítáš. Pokud seženeš metyl a olej levně, tak se to vyplatí. Jinak asi ne.

Měl jsem odkaz na metyl 10 l a než jsem se rozhoupal ke koupi, položka zmizela. 200 l sud je až moc velký, to by se muselo vzít na díly. Ti prckové žerou nula, nula ho...prd, ta jednička na cca 25 kubíků maká dost přes deset minut (12 - 14, podle toho, jak se tahá za plyn). ASP .15 s 110 ml bandaskou vydrží cca 20 minut. Po třeba 3 letech jsem ani nepoznal, že něco z kanystru ubylo (3 letech ve vzduchu, ne kalendářích, aby to někdo nepřekrucoval). První čínskou jedničku jsem vykloktal, má bronzové pouzdro. GO výměnou karteru a ojnice, zatím funguje. Vysvětluju si to používáním nitra, byť v malém množství (pokud si pamatuju, podložky jsem tam nechával). Druhá jednička chodí čistě na FAI 80/20, bez nitra, má odlétáno zhruba stejně a zatím bez znatelného opotřebení. Ale mám doma ještě dva motory Modela Junior 2.0 G, tam je Al pouzdro, nic víc. Jen si nepamatuju, co má za ložiska MP Jet .061 RC. U dvou motorů nevím, jak to mají udělané, jsou kluzné, ale nějak jsem neměl důvod je pitvat. Ale ty jsou už větší - .20. a .25 (Thunder Tiger a OS Max, jen si nepamatuju, který je který). Tam by mix syntetiky s ricínem nemusel vadit. Taky z nich nechci tahat výkony jako z F1, spíše rekre poletování.

VTjr píše:.....
Vrtuli je pak třeba zvolit takovou, aby s ní na zemi motor dosahoval otáčky na dolní hranici rozsahu rezonančních otáček, při letu se vrtule odlehčí a motor pak vyjede otáčkama až na horní hranici rezonance.
....

S velkým zájmem jsem si početl. Díky.

Bohužel velká nevýhoda modelářských spalovacích motorů je v tom, že motory nejsou přes veškerou snahu stejné. Každý motor je poněkud jiný a hlavně má jiný průběh výkonu v závislosti na otáčkách. A to je situace ještě zjednodušena jen na použití FAI paliva.
Tam je potřeba alespoň částečně zmapovat tento průběh u každého motoru a tomu se přizpůsobit při naladění motoru před startem a někdy i volbu vrtule.
Samozřejmě, že se často jedná o závodní použití, kdy je potřeba mít záložní model/motor. Za mě je naprosto šokující, když z motoru 6,5ccm vypadne na hřídeli výkon 3kW. (nebo 4 HP). To dává extrémní litrový výkon. Samozřejmě zaplaceno životností motoru.

A bohužel i na mistrovství světa v pylonovém létání, což je místo s extrémní koncentrací lidí, co rozumí spalovacím modelářským motorům se velmi často vidí, že motor nenastartuje nebo za letu chcípe.

To je svatá pravda.
I malé toleranční odchylky v opracování mohou mít značný vliv na chod motoru. Také i drsnost opracování. Taky se stává, že naopak snaha o vyhlazení/vyleštění vnitřku motoru se mine účinkem anebo bude pomáhat jen v nejvyšších otáčkách, ale v provozu na nižších naopak vadit. Vše to je obrovská "duchařina", protože na provoz má vliv mnoho různých parametrů jevů z oblasti mechaniky, termodynamiky, hydro a aerodynamiky, ale taky chemie. V tomto ohledu jsou elektromotory mnohem reprodukovatelnější a i jednodušší, tam si v podstatě vystačíme s mechanikou a eletrotechnikou a samozřejmě pak aerodynamikou při volbě vhodné vrtule k modelu. Ale na druhé straně co se týče akumulátorů - tak tam, myslím, že ta reprodukovatelnost už zas tak jednoznačná není.

Tomuto velmi pomáhá mít možnost záznamu letových dat. Otáčky, teplota, rychlost... K tomu si přidáš teplotu vzduchu, vlhkost, tlak...
A stejně tě to někdy překvapí.

Opakovatelnost je u akumulátorů v pohodě. Alespoň v rámci jednoho nákupu a pak po dobu životnosti. Letošní mistrovství světa jsem odlétal na loňské baterky a věřím, že příští rok ještě vydrží.

Asi by to bylo užitečné, ale já tohle moc neřeším. Srovnávám jen subjektivně letový projev, nanejvýš změřím na zemi otáčky. Vlastně k tomu všemu, co píšeš, bohužel ani nemám potřebné vybavení (moje vysílačky jsou bez telemetrie). A jinak, žhavící motory zásadne neladím při každém létání. Na začátku vše nastavím (maximum, volnoběh, přechody) a pak i celou sezonu nehrábnu do jehel karbu. Nanejvýš při přechodu na zimní létání někdy musím tou hlavní jehlou potočit i to ne vždy. U auta/motorek/motorových pil a kosaček taky přece motor furt nenastavujeme. Tedy mám na mysli staré karburátorové, kde se maximálně použil sytič, nová auta se už dolaďují samy, nebo když ne, tak pak prostě nejedou a voláme servis.

S baterkama jsou mé zkušenosti určitě trochu horší, ale asi to bude tím, že používám spíš levnější, patrně méně kvalitní značky. Nesoutěžím a pro občasné rekreační polétání mi to stačí. A možná je to i tím, že 90% létám se čmouďáky, takže baterky elektroletů se spíš skladují a stárnou. Sice skladuji v skladovacím režimu 3,8V/čl, ale ani tak nevydrží věčně. Možná ani ty moje nabíječky nejsou dokonalé a baterkám víc škodí, než ty nejmodernější.

Ale znám jednu nespornou výhodu spalováků - na rozdil od elektoromotorů se nikdy samy od sebe nenastartují jen tím, když se náhodou zavadí o knipl.
Samozřejme ono je to nejen výhoda, ale i nevýhoda. Za letu by to někdy bylo užitečné motor sem-tam zhasnout a pak zase nastartovat, ale u spalováků se toto řeší dost obtížně. No, prostě každá mince má dvě strany.
Rozhodně však z hlediska bezpečnosti je to spíš výhoda. Nebudu zde citovat známé příhody, jak neodpojením baterek došlo k různým kuriózním nehodám. Ale sám jsem jich několik na vlastní oči viděl. Zrovna nedávno jeden kolega zapomněl odpojit baterky velkého elekrického akrobata a pak na stojánce nechtěne zajel s nim sousedovi do modelu vrtulníku (škoda jen na modelech odhadem asi 250€, naštěstí se jinak nikomu nic nestalo).