RCMANIA.cz

blesk píše:Tady k tomu jsem se taky na Googlu doklikal, ale nechce mi to načíst na žádném PC co jsem zkoušel...

Ten excelovský soubor z výpočtového strediska otevřeš třeba v LibreOffice Calc (obdoba excelu).

Pak třeba pro spojku křídla lze použít tohle: https://e-konstrukter.cz/technicke-vypocty/164-vypocet-napeti/168-vypocet-napeti-v-ohybu. Třeba by se tam našlo i něco pro nosník.

Celeron píše: Kdo z Vás je třeba vybavenej na změření základních pevnostních hodnot konkrétní smrkový nebo borový lišty ze který se pak bude stavět?

Myslím, že já jo! :-). Teda asi. Ohyb jde snadno:
Vycházel bych ze vzorců pro výpočet napětí v ohybu. Jsou tam 3 neznámé:
kvadratický modul průřezu: na to stačí šuplera a tohle https://e-konstrukter.cz/technicke-vypocty/14-kvadraticky-moment-a-moment-prurezu-v-ohybu/93-kvadraticky-moment-prurezu-modul-prurezu-v-ohybu-ctverce
koeficient bezpečnosti: konst. 1
síla, která lištu zlomí:
Vzal bych tu lištu, podepřel v určité vzdálenosti knížkama postavenýma na židlích. Uprostřed bych to zatížil kyblíkem zavěšeným na provázku a přidával zátěž (vodu?) a čekal, až to rupne. Pak bych pomocí gravitační konstanty vypočet sílu, která tu lištu zlomila :-)

Pak už by měl jít vypočítat konkrétní údaj mezního napětí v ohybu pro danou lištu, potažmo konkrétní dřevo, co mám doma.

Tlak a tah...pravda, to už by bylo horší. Muselo by se to zatěžovat a natahovat přes nějakou pořádnou páku.

Ale jasně. Různá vlhkost, různé řezy, to všechno může výsledek ovlivnit. Ale pokud by do toho chtěl někdo zabřednout, tak zlomit pár kousků dřeva nemusí stát moc peněz a určitou představu o pevnosti to dá. Výsledky (a jejich rozptyl) pak lze použít při návrhu. Ale je mi jasný, že se pletu a že laboratoř to nenahradí :-).

Osobně bych ale vycházel z tabulkových hodnot a vůbec se tim netrápil. Použil bych tu více pesimistickou hodnotu, z těch co bych našel.

semo píše:Ten excelovský soubor z výpočtového strediska otevřeš třeba v LibreOffice Calc (obdoba excelu).

Pak třeba pro spojku křídla lze použít tohle: https://e-konstrukter.cz/technicke-vypocty/164-vypocet-napeti/168-vypocet-napeti-v-ohybu. Třeba by se tam našlo i něco pro nosník.


Myslím, že já jo! . Teda asi. Ohyb jde snadno:
Vycházel bych ze vzorců pro výpočet napětí v ohybu. Jsou tam 3 neznámé:
kvadratický modul průřezu: na to stačí šuplera a tohle https://e-konstrukter.cz/technicke-vypocty/14-kvadraticky-moment-a-moment-prurezu-v-ohybu/93-kvadraticky-moment-prurezu-modul-prurezu-v-ohybu-ctverce
koeficient bezpečnosti: konst. 1
síla, která lištu zlomí:
Vzal bych tu lištu, podepřel v určité vzdálenosti knížkama postavenýma na židlích. Uprostřed bych to zatížil kyblíkem zavěšeným na provázku a přidával zátěž (vodu?) a čekal, až to rupne. Pak bych pomocí gravitační konstanty vypočet sílu, která tu lištu zlomila

Pak už by měl jít vypočítat konkrétní údaj mezního napětí v ohybu pro danou lištu, potažmo konkrétní dřevo, co mám doma.

Tlak a tah...pravda, to už by bylo horší. Muselo by se to zatěžovat a natahovat přes nějakou pořádnou páku.

Ale jasně. Různá vlhkost, různé řezy, to všechno může výsledek ovlivnit. Ale pokud by do toho chtěl někdo zabřednout, tak zlomit pár kousků dřeva nemusí stát moc peněz a určitou představu o pevnosti to dá. Výsledky (a jejich rozptyl) pak lze použít při návrhu. Ale je mi jasný, že se pletu a že laboratoř to nenahradí .

Osobně bych ale vycházel z tabulkových hodnot a vůbec se tim netrápil. Použil bych tu více pesimistickou hodnotu, z těch co bych našel.

ad1) Nechce mi to načíst webovou adresu.

ad2) ten tvůj pokus by šel, ale... chtělo by to měřit jako vetknutý nosník, ale máš pravdu, že spočítat Wo a Mo (změřit + dopočítat ze síly a ramene) není problém a následné stanovení napětí v ohybu již je hračkou.

ad3) Trochu problémem je potom ale stanovení místa kde působí zatěžující síla (z důvodu rozložení vztlaku na křídle není v těžišti plochy), respektive spojité zatížení.

re 1) Kterou? :) proklikal jsem je a jedou (Firefox).

re 3) Pro ten pokus to nepotřebuješ. Tam si zvolíš jakou vzdálenost chceš a dáš buďto více, nebo méně zátěže. Výsledek by měl být stejný.
U výpočtů (spojky) křídla, co jsem viděl třeba v těch excelech, se považuje působiště vztlaku právě v tom geometrickým středu. To ale nevadí, protože to je ten horší případ - ve skutečnosti je trochu blíž k trupu a výpočet ti tedy dá tu pesimističtější hodnotu (= postavíš to pevnější). Kdyby tě zajímalo přesnější umístění, tak to chce nějakou analýzu. Pro představu třeba tohle: http://www.aerodynamics4students.com/llsolver.php. Pak obkreslit výsledek (modré vztlakové čáry) a spočítat jejich geometrický střed - tim bys získal nějakou lepší vzdálenost. :-). Ale už je potřeba znát správný hodnoty koeficientů vztlaku včetně překroucení křídla. Myslím, že výsledek je k ničemu. Teda mě se to kdysi hodilo pro výpočty při programování fyziky, ale na model bych se tim netrápil.

Výborné jsou ty články, které odkazoval HavelAircraft na webu wekamodel.

web rcmodely.sk, ten mi prostě v IE10 a Chrome nejede :-/ za soubor co tu dával tuším LV děkuji, ten samozřejmě jede, ale mám pocit že jsem viděl ještě něco podobného, trochu víc sofistikovanějšího, ale už je to nějaký ten rok...

Ano, počítat s těžištěm plochy dává pesimističtější výsledek, pokud teda nemá rozložení vztlaku nějaký šílený průběh.

Musíš použít prohlížeč, co umí Hatmatilku 5. IE11, Maxthon 5, a pod.
IE10 umí jen Hatmatilku 4 a weby novějšího data se na něm nezobrazí korektně nebo vůbec.

blesk píše:Něco takového... vím že žebra "netvoří" pevnost křídla a přenášejí síly od potahu, ale toto řešení se mi líbí hlavně z důvodu jakéhosi usnadnění stavby křídla (i když udělat takto nosník bude opruz)

Takovýhle nosník je asi to nejhorší možné řešení.
Spojeni stojiny s pásnicí je špatné. Nevymýšlej složtosti udělej normální nosník se dvěma stojinami lepenými z boku k pásnici.
Vše je to z důvodu namáhání lepeného spoje na střih.

Usnadnění stavby to není.
Složitý nosník a lepení žeber to nijak neusnadní.

K výpočtům a materiálu.
Borovicové dřevo má pevnost v tahu 70Mpa a v tlaku 40Mpa.

V té knipžce je i výpočet stojiny a kování.

Doporučuji také knihu Olšanský Matějček - Konstrukce a výpočet ultralehkých letounů

HavelAircraft píše:Takovýhle nosník je asi to nejhorší možné řešení.
Spojeni stojiny s pásnicí je špatné. Nevymýšlej složtosti udělej normální nosník se dvěma stojinami lepenými z boku k pásnici.
Vše je to z důvodu namáhání lepeného spoje na střih.
.

Dufam, ze to nemyslis vazne s tymi stojinami z boku? To ich tam ani nemusi lepit.
Asi si neuvedomujes, ze to bude mat v mierke 1:3 rozpatie 6,3m a hmotnost 12-15kg.

LV píše:Dufam, ze to nemyslis vazne s tymi stojinami z boku? To ich tam ani nemusi lepit.
Asi si neuvedomujes, ze to bude mat v mierke 1:3 rozpatie 6,3m a hmotnost 12-15kg.

Uvědomuji si že je to trochu malé , ale proč neudělat nosník pořádně.
Ale teď vážně.
Myslím na konstrukci standartního nosníku pro dřevěné samonosné křídlo.
Nevím jak lepíš nosníky ty ale na tupo se stojina s pásnicí vážně nespojuje. Viz odkaz.
http://www.slavetind.cz/stavba/konstrukce/kridlo/Konstr_nosniku.aspx
Podívej se jak jsou lepené dřevěné nosníky.

To LV: a ty to nelepís z boku?? Nebo je to jen tak nezřetelně vidět na tvých instruktaznich fotkách že stavby?? Nerejpu, jen mi to fakt připadá prilepeny z boku, tak se ptám, chci se něco naucit. Marek

Lv. Tady ti přikládám obrázek pokud by se ti nechtělo odkaz otvírat.
Nosník dvě pásnice. A na bokách přilepené stojiny.
Mezi stojinami jsou výztuhy pro udržení stability ale ty v modelovém měřítku nejsou nutné. O to se postará síla stojiny. V modelovém měřítku dostatečně dimenzovaná.
V křídlech malých letadel jsou dost často stojiny z 1-2mm silné překližky.
Navíc pro eliminování kroucení musí mít alespoň D skříň.

Predsa zalezi z coho ta stojina je, ak to bude klasicka balzova stojina tak tu lepit zboku je naozaj zbytocne, ta musi ist medzi pasnice aby sa prelepili vsetky vlakna (ktore su kolmo na pasnicu) prilepena zboku sa proste utrhne

naopak tenka preglejka s vysokou mernou pevnostou sa prilepi zboku kvoli ploche spoja

Igorb- a fakt by jsi dělal stojinu na 6m větroň z balsy?? To jsem naposledy použil na metrovym dvouplochu.

Ako robim nosnik ja je vidiet tu:
https://elektromodely.rajce.idnes.cz/LF-107_Lunak_5m/

V roce 1979, byl v časopise Modelář, seriál od p. Krajči : Jsou vaše křídla dost pevná - výpočty a nákresy, jak má hlavní nosník křídla vypadat, a jak vypadat nemá, a popis proč to tak má být - tato literatůra se dá stáhnout se stránek od veka ..........