RCMANIA.cz

hary13 píše:Mám takový možná související dotaz. Dá se dural řezat laserem nebo vodním paprskem?

hary 13

bez problému dá.

a nebo nějaký podnik kde mají CNC vysekávací lis

blesk píše:a nebo nějaký podnik kde mají CNC vysekávací lis

No... na tak maly kousek to vhodne moc neni... sekal jsem kolegovi podvozky, ale vetsi, z 3-5mm a s pridavkem, aby si ty oknafane hrany mohl obrousit.
Navic to postupne osekani tam vnese takove pnuti, ze se to prohne o pekny kus, musel jsem tam v rozich nechat velke mustky.

Mám dojem, že vhodný postup výroby určuje právě ta sériovost. Pár kousků pro vlastní potřebu není problém vyřezat a dopilovat, nebo případně nějaký CNC systém a ruční naohýbání. Pro velké série už se vyplatí lisovací nástroje. Ale pro malé série jsou asi všechny postupy pomalé a drahé.

jyrry píše:No... kdyz mas u laseru ten spravny plyn...
A jak resis smes Fe a Al prachu?

Neřeším řeší to obsluha toho Trumpfu.
Nějak nechápu v čem je problém.
Zeptám se: umíte 424201?
odpověď : Ano/ne
Pokud ano, pošlu dxf a okotovaný pdf
No rocket science

VTjr píše:Eště poradím ako sme kedysi určovali tu správnu teplotu.
Plech sme hriali až kým sa po ňom nedalo "písať" balzovou lištou (alebo špáradlom), teda tak, že to na povrchu vytváralo uhľovú stopu. Nechá sa to prudko vychladnúť (namočením do vody) a potom je pár minút dural v mäkkom tvárnom stave. Ale pozor, on aj pri izbovej teplote pomerne rýchlo rekryštalizuje a stáva sa opäť tvrdým a krehkým. Tiež sa to s tou teplotou nesmie prehnať, lebo kdesi nad 400°C sa zrazu len jednoducho rozpadne na kúsky (už sa mi stalo, že som hrial plechový diel nad plynom, držal v kombinačkách, prehrial ho a zostal mi len ten kúsok, čo bol stisnutý medzi čeľusťami, ostatok sa doslova rozpadol na viacero kusov). Treba si to najprv nacvičiť na odrezku plechu! Ale uisťujem, že potom to už nie je nič zložité, len treba mať pred zahrievaním na to ohýbanie všetko presne nachystané, lebo na ten ohyb je naozaj dosť málo času. Špekulovať sa musí predtým, po ohreve a vychladnutí treba konať rýchlo a naisto, na špekulovanie ako a kde už niet času.
Keby náhodou dural nechcel späť vytvrdnúť samovoľne pri izbovej teplote, tak je možné ho zase zahriať na tú istú teplotu a nechať pomaly voľne vychladnúť. Dural sa totiž správa presne naopak než oceľ pri kalení/popúšťaní.

Tohle napsat (s těma 400°C) mi připadá neuvěřitelně odvážné .-
V prvé řadě - ohřev by měl být tak vysoko, aby se rozpustilo CuAl2, a to u třeba 424201 bude při 400 °C více než obtížné.
Typický interval u duralů je 470 - 530 přičemž je bezpodmínečně nutné dodržet vhodnou teplotu pro konkrétní slitinu - takže obvykle je nutné, aby pec držela v cca 10 - 20 (maximálně) stupních.
Takže třeba pro tu 01 505°/15 min.
Pokud to někdo ohřeje na 400 °, tak v prvé řadě to nezměkne, v druhé to bude mizerné po vytvrzení.
Všechno totálně špatně.

Hezká mašinka. Kolik to stálo? Jakou má ta kočička produktivitu?

Ty Win-XP jsou snad v pohodě. Alespoň to pořád neotravuje s aktualizacemi. To nám v době W7 koupili od italů CNC kopírky JOBS ještě s Win-3.1, i když ostatní mašiny běhaly pod unixem. To teprve byl zážitek. Jednou to dokonce při přejezdu samo "zahodilo" 300kg úhlovou hlavu. Naštěstí v pracovním prostoru nikdo nebyl.
Ta produktivita mě zajímala u té dvounohé kočičky. Není to trochu o prstíky? Při některých operacích mi ten její způsob držení kusu moc bezpečný nepřipadá. Ten zelený paprsek předpokládám hlídá jen na kterých čelistech je založený kus, ale prsty jí při ohybu nehlídá. Nebo je to jinak?

MPml píše:Tohle napsat (s těma 400°C) mi připadá neuvěřitelně odvážné ...
Všechno totálně špatně.

Všechno ne , ten postup s psaním dřevěnou tyčkou mi vždy spolehlivě fungoval a k tomu přehřátí a "rozsypání" kusu u mne taky jednou opravdu došlo. Pravdou je, že teplotu jsem přitom neměřil, ani když to bylo správné, a ani když se to nepovedlo. Bylo to dost dávno a měřit teplotu nebylo čím. Ty bezdotykové teploměry tenkrát (za totáče) za rozumné ceny, nebo i vůbec dostupné, prostě nebyly.
Ale naposledy (asi před 5 lety) jsem úspěšně ohýbal 2ks 6mm tyček, když jsem si vyráběl 2 držáky k pultu pro vysílač. Použil jsem metodu s psaním dřevěnou třískou a ty 6mm tyčky, z opravdu velmi tvrdého duralu (normu si už teď nevzpomenu), jsem úspěšně ohnul s poměrně malým rádiusem (asi 5mm) až do pravého úhlu. Už 5 let na nich nosím vysílač a dosud to drží.

Takže souhlasím s tím, že uvádět nějaké domnělé stupně Celsia bylo z mé strany skutečně odvážné a nekorektní. Nakonec ale i to, co napsal Plha v 3 příspěvku vlákna, že ohřát na 200°C (a nic o tom prudkém schlazení, aby se "zmrazila" struktura), to by bylo opravdu žalostně málo. Já jsem však chtěl to zejména v této věci doplnit, protože jen ohřát a neschladit prudce, ale jen nechat volně vychladnout - to pak rekrystalizuje prakticky okamžitě a úspěšnému ohýbání by to prakticky nijak nepomohlo. A ohýbat to za tepla, tedy žhavý díl, to zas taky není v domácích podmínkách snadno proveditelné, spíš nemožné.

Krom toho všichni víme, jak taky správně píšeš, že není dural jako dural , slitin takto nazývaných je hodně druhů a pro každou zřejmě platí trochu jiná vhodná teplota a možná i jiný celkový postup. Proto taky radím předtím to vždy vyzkoušet na odřezku konkrétního plechu, ne bo i na více, a nacvičit si postup, než se pustit do finálního polotovaru podvozku.

Ja samozřejmě akceptuji, že se v tom evidentně vyznáš víc. Pokud my ostatní tady napíšeme nějaké nesmysly, tak je samozřejmě třeba na to upozornit, to beru. Takže i já budu rád, když někdo poradí a uvede věci na pravou míru.
Ale taky bych od Tebe očekával, že tedy poradíš i lepší postup, jak to v domácích, kutilských podmínkách úspěšně ohnout. Tedy nejlépe bez nutnosti měření teploty a kupování drahých teploměrů, či používaní průmyslových temperačních pecí.

Lark píše:Ty Win-XP jsou snad v pohodě. Alespoň to pořád neotravuje s aktualizacemi. To nám v době W7 koupili od italů CNC kopírky JOBS ještě s Win-3.1, i když ostatní mašiny běhaly pod unixem. To teprve byl zážitek. ...

Jeden PC s nainstalovaným MS DOS 6.22 a nadstavbovými W3.11 ve firmě mám taky. Na některé věci totiž mohu používat jen obstarožní Corel3, který sice lze bez větších problémů korektně nainstalovat i na 32-bitových W7/8, ale už od WNT4 z něho nejde nic vyexportovat do bitmapových formátů. Takže to lze buď jen ze spuštěných W3.1 pod Virtual Machine, nebo z PC kde je přímo tento systém. Taky mám 2 technologické PC, ovládající stroje, kde je pořád MS DOS 6.22. To všechno je propojeno v LAN s modernějšími PC přes datový server.
Faktem ale je, že jedině u těchto 3 DOSáckých PC mám 99,99999999% jistotu, že je nenapadne žádný virus. Taky je výhodou DOSu to, že při řízení v reálném čase mám jistotu, že PC opravdu dělá přesně to, co mu je naprogramováno, a že operační systém do toho nevstupuje, jako Windows, který se kdykoli rozhodne spustit nějakou svou službu a pak běžící technologický program zpomalí, nebo i pozastaví, co může mít pro technologický proces fatální následky (a to se může stát i tehdy, kdež se mu nastaví nejvyšší priorita). Proto, i když je to řízeno PC pod Windowsy, tak tam stejně většinou bývá nějaký jednočipák-automat, který se stará o nepřerušený technologický proces a s nadstavbou Wwindowsů komunikuje jen když on sám uzná, že má na to časové okno.

Koukám zase technologie jaderné fyziky.
Pilot 205 máš SZ.
Nebudu to tady řešit veřejně ani se vyjadřovat k technologiím. Ale smíchy jsem málem spadl ze židle.

Ale proč to tajit?
Ja bych se taky rád zasmál
I na sobě , když by byl důvod a pokud tady opravdu píšu bláboly .
Nechat všechny v nevědomosti není nejšťastnější postup, ta vlákna přece nejsou určena jen pro konkrétního tazatele, ale stávají se obsahem znalostní databáze, do které může šáhnout kdokoli a kdykoli v budoucnu.

Protožw jsem si tady už párkrát naběhl s tím radit veřejně nebo napsat že se něco dělá jinak.

Mě osobně by to taky docela zajímalo, (i když už nic takového asi dělat nebudu), ale takové "nakousnutí" problématiky mi připadá vůdči ostatním nefér. Pokud to chceš tajit, tak si sem tu poznámku vůbec neměl psát.

Lark. Jednoduché vysvětlení.
Ono je to hodně o citu a o tom si to vyzkoušet. Jenže to tady neudělá asi nikdo. Takže je nutné tomu věnovat třeba 2 odpoledne a půl tabule materiálu, než se naučiš trochu ohnout skutečný dural.
Tady to někdo možná vyzkouší. Udělá jeden pokus kdy materiál zlomí a já zase budu za debila že tímhle postupem to určitě nejde.
Mě to učil letecký klempíř kterého ještě dneska v důchodu zvou do ameriky opravovat letadla a svoji práci dělá 40let.

Jde se to naučit i podle popisu. Jen tě prostě nesmí odradit to že něco vypiluješ 20x a pak to rozlámeš.