MVVS 2,5 D7 detonační motor

[Wormsnake]

Díky pánové za rady.

Mám se motoru při startovaní bát že mě sekne přes prsty? Mám si vzít třeba rukavici?

[igorb]

Mám se motoru při startovaní bát že mě sekne přes prsty? Mám si vzít třeba rukavici?

Tak toho sa vobec nemusis bat, ber to ako sucast hry s dizlami :- ))) ... proste ta sekne, o tom to je :- ))

co sa tyka orientacie tej vlozky, zaznelo tu ze to mensie ma ist dopredu a to vecsie je vyfuk ... no ... on ten vyfuk je v skutocnosti mensi, ale je VYSSI urovnou hornej hrany, cize v zmysle casu otvorenia (casovania) je vecsi ... cize ked sa na zlozenom motore pohybuje piest nahor, tak sa skorej zavrie ten predny kanal a az potom vyfuk - v tom zmysle je vecsi

orientuj sa radsej podla toho ze vyfuk ma hrany kolme, a preplach ma hrany zosikmene, cize kanal je orientovany nahor

pokial ide o ten protipiest, tak ten vecsinou (na behanom motore) lahsie zasunies z tej strany odkial ide piest, tam je vlozka sirsia, cize vecsinou (pokial nie je extremne tesna vlazka) ide lahko vlozit ... na svoje miesto sa potom dostane tlakom piesta

este ma napada, ak si vymontoval trysku, daj pozor aby diera bola orientovana k difuzoru, vecsinou na nej bola znacka na 6 hrane

[VTjr]

Bolo povedané takmer všetko, ale mám k tomu ešte pár poznámok:

- Rukavicu určite , preplavený detoňák dokáže švihnúť neuveriteľne rýchlo, a to tak, že často ani skúsený harcovník nestihne včas vytiahnuť prst. Ale ako už povedal IgorB, je to súčasť hry

- S tým súvisí aj poloha vrtule pri štarte, teda v začiatku fázy stlačenia by mala byť u detoňáka cca na 11 hodinách, zatiaľ či u žhavíka ju dávam bežne na 2 až 3 hodinách (teda takmer vodorovne). Takto skôr vyberieš prst z jej dosahu. Ak potrebuješ aby po zastavení bola vrtuľa vodorovne, tak pri štarte nech pomocník trochu natočí celý model.

- Samozrejme dá sa použiť aj elektrický štartér, ale motor musí mať dobre prednastavenú kompresiu, nesme byť preplavený a štartér musí byť dostatočne silný, 2-krát silnejší než pre rovnako veľký žhavík. le medzi používateľmi detoňákov sa používanie štartéra pokladá prim za neslušnosť - len pri ručnom štartovaní sa dá dobre cítiť, čo motor potrebuje. Napriek tomu ja ho občas používam a ešte som kvôli štartéru motoru nikdy neublížil.

- Vrtuľa 250x100mm je skutočne príliš ťažká a zlomenie kľukovky pri nej naozaj hrozí. Moje D7-čky dobre chodili na 220x100-120mm a dokonca aj na 200x100mm.

- Zloženie paliva tu už niekto napísal, ale ja s tým celkom nesúhlasím , pretože 20% éteru je málo a bude zbytočne zaťažovať kľukový mechanizmus. Podľa mňa 33% je rozumné minimum, pričom výrobca MVVS doporučoval dokonca 40-45%.

- Ako mazivo sa dá použiť buď čistý ricínový olej alebo aj zmes ricínového oleja a minerálneho pre dvojtakty M2T alebo podobného (napr. takého čo sa používa do 2T krovinorezov a motorových píl). Teda riacín + minerálny olej v pomere cca pol na pol. Ale to až u dobre zabehaného motora.

- Na zábeh jednoznačne tretinkové palivo v pomere éter:petrolej:olej 1:1:1 alebo 34%:33%:33%, možno lepšie aj 40%:30%:30%. Potom v prevádzke je možné obsah oleja trochu znížiť a pridať petroleja napr 40%:35%:25% prípadne u oleja deliť na 15% ricínového a 10% M2T.

- Namiesto petroleja v palive sa dá s rovnakým výsledkom použiť aj motorová nafta.

- Prísadu AmylNitridu som osobne nikdy nepoužil (nezohnal som) ale viem, že sa dáva 1 až 2%, nie viac.

- Inak detonačný motor s dobrou kompresiou, teda tesnosťou piestu vo vložke, dokáže pracovať aj na palivo bez éteru, ktoré je len zmesou petroleja a oleja (napr 70%:30%), lenže potom ide na extrémne vysoké kompresné pomery (20-25:1), čo nadmerne zaťažuje jeho kľukový mechanizmus. Na rozdiel od veľkých dieselov, ktoré skutočne pracujú len na čistú naftu, nie sú modelárske motory na toto konštruované a potom skutočne hrozí deštrukcia či nadmerné optrebovanie. Modelárske motory sú stavané na max. kompresný pomer cca 16:1.

- Na to si treba dať pozor pri skladovaní paliva a pri používaní dlho skladovaného paliva. Éter sa totiž veľmi ľahko vyparuje a jeho percento sa tak môže značne znížiť - to bolo v minulosti aj hlavnou, skutočnou príčinou, prečo sa nám občas lámali ojnica a kľukovky. Pamätám sa, že niekedy sme dostali z obchodu palivo (to sa kedysi bežne predávalo), kde vo fľaštičkách bolo akosi menej paliva než malo byť. Nie preto, že by sa vylialo, ale preto, že sa z neho odparila podstatná časť éteru.

- Éter sa dokáže odparovať aj z dobre uzatvorených fliaš, pretože dokonca preniká aj cez niektoré plasty. Dobré sú flaže z PET a Polykarbonátu, nevhodný je polyethylén. Najlepšie sú sklenené fľaše s bakelitovou alebo kovovou zátkou s dobrým tesnením. Už len samotná polyethylénová zátka spôsobuje jeho úbytok. Z vlastnej skúsenosti viem, že mi takto z dvojdecovej sklenenej fľašky za rok ubudla celá 1/3 obsahu éteru, po výmene za bakelitovú sa úbytok zastavil. Vzhľadom na to ako sa éter ťažko zháňa, je to naozaj škoda, takto on prísť.

[Wormsnake]

Šel by eter v palivové směsi něčím nahradit?

[Celeron]

Šel by eter v palivové směsi něčím nahradit?

Jestli umíš rusky, tak se podívej na jejich weby, nějaký pokusy rusáci dělali ale jak to dopadlo netuším. Musí to být kapalina s vysokým odparem a nízkým bodem varu a vzplanutí. Étér vlastně zapaluje petrolej, kterej dává většinu výkonu detonačního paliva. Včera jsem byl v Jinu a zrovna se tam někdo ptal na D2 palivo. Novotný se mu koukal do nabídky a našel 0,2L za 190 kaček. To je nesmysl provozovat detoňáka. Jeden let cca 5 minut 100 kaček.
Jirka

[Wormsnake]

Toluen? Nizkootanovy benzin?

[Celeron]

Toluen? Nizkootanovy benzin?

Proč asi benzín potřebuje svíčku?
Jirka

[Wormsnake]

Proc zacne moderni motor na nizkootanovy benzin klepat?
Ale nechcu rejpat jen me to napadlo.

[VTjr]

Ano, nízkooktanový benzín je asi jediná rozumná a levná náhrada. I když startovací schopnosti motoru s ním budou asi horší než s éterem, protože teplota samozapálení směsi je u nízkooktánového leteckého benzínu cca >420°C, zatím co éter se zapaluje už při <400°C. Navíc bez složky éteru nebude možno v palivu použít ricínový olej, ale pouze minerální nebo nějaký syntetický.
Problémem provozu na bez-éterové směsi je taky to, že se motor víc hřeje.

Na ruských fórech toto opravdu hodně často řešili. Dost často se zabývali využitím různých startovacích přípravků pro diesely ve vysokých mrazech, ale vždy to vycházelo velmi draho a navíc ty přípravky jsou sice na bázi éteru, ale nikdy se nejedná o čistý éter, v lepším případě je ho tam 50%, čili to ještě víc palivo prodražuje. Samozřejmě nabízí se možnost použití medicínského nebo laboratorního éteru. Jenže ten je zbytečně čistý pro použití v palivu a taky enormně drahý (cca 40€/litr) a navíc se nedá běžně koupit. Nám by postačil technický, ale ten nevím kde sehnat. Vzpomínám, že Na ruském fóru jeden tvrdil, že se to dá sehnat v Německu a poměrně levně. Ale ten odkaz už nenajdu.

Nicméně je tu ještě i starší ruská literatura.
V knížce od A. V. Filipičeva z roku 1954 se uvádějí 4 receptury bez-éterových směsí:
1. Letecký benzín 60% a letecký olej 40%
2. Automobilový benzín (nejspíš 66 nebo 72okt, které v té době převažovaly pro pohon náklaďáků) 60-70% a olej pro dvoutakty 40-30%
3. Petrolej 50-70% a letecký olej 50-30%
4. Letecký benzín 15%, petrolej 50% a letecký olej 35%
Oni pak v textu doporučují recepturu č. 4. Já bych ji ještě zkoušel modifikovat tím, že bych dal víc benzínu na úkor petroleje. Ale nutno počítat s tím, že při provozu na tyto paliva (zejména na č. 3) bude výrazně vyšší zátěž klikového mechanismu. Tedy rozhodně bych s tím neexperimentoval na motorech o kterých je známo, že jim klikovky občas praskají i na normální palivo (konkrétně třeba i MVVS2,5D7). Při provozu na směsi 1 a 2 je nutno počítat s přehříváním motoru, tedy je nutno zabezpečit co nejlepší chlazení případně i dodatečné žebrování hlavy válce.

[VTjr]

Proč asi benzín potřebuje svíčku?
Jirka

Protože benzínový motor s jiskrovým zapalováním má kompresní poměr obvykle v rozsahu 7:1 až 9:1, tedy takový, při kterém nesmí za žádných okolností vzniknout samovznícení směsi. Jen tak lze zaručit to, aby se vznícení směsi uskutečnilo v ten správný okamžik, tedy se správným předstihem. Detonační motory však mívají kompresní poměr cca dvojnásobný a správný předstih se docílí právě jemnou regulací toho kompresního poměru. Motor, který takovou regulaci nemá, nelze v bezsvíčkovém provozu optimálně provozovat.

Ale mám taky protiotázky.
Proč asi horké letecké motory i při vypnutém zapalování trpí samozápaly?
To se i ve starých Škodách-120 taky vyskytovalo, když byl porouchaný elektrický ventil zastavující přívod paliva do karburátoru. A taky pamatuji, že hoši, piloti co jezdili na letiště na starých motocyklech, občas kradli letecký benzín a lili jej do nich. Kamarád kdysi říkal, že na zahřátém motoru zkoušel odpojit za chodu fajfku ze svíčky a motor běžel prakticky beze změny dál. Pravdou však je, že oni si vůbec neuvědomovali, že detonačním hořením nízkooktánového paliva v neuzpůsobeného motoru tak výrazně snižují jeho životnost.

[Petr S...]

Až ho budeš startovat, tak sjeť ostré hrany vrtule jemným smirglem, jednou jsem vrulí prořízl rukavici a zastavil se skoro u kosti, ale to platí i u žhavíků. Začínal jsem s detoňákem a po nespočetných stínkách na prstech jsem si do rukavice nad prst dával doktorskou špachtličku do krku nebo klacík ze zmrzliny- docela to funguje a vrtuli nezničíš, ale s tím, že tě párkrát sekne přes ruce musíš u detoňáka počítat- to je odměna pro modeláře . Jinak co se týče ceny paliva ( Hnízdil 215ml-75kč) to je na 3-4 nádrže což mi nepříde zas tak tragické.

[VTjr]

Já ty žhavíky do 10cm3 startuji vždy v pohodě rukou a bez rukavice . Ale na detoňáka i 1,5cm3 si rukavici beru. Bez ní to totiž končí téměř vždy krvákem.

[VTjr]

Ještě malou poznámku k tomu, proč s náhradními palivy neexperimentovat se starou MVVS 2,5D7.
Jde o to, že zlomená klika se dnes už nedá sehnat, nebo jen velmi těžko. Spíš seženeš celý motor.
Já jsem před 2 lety dostal jeden takový s prasklou klikou a novou sháněl rok a půl. Tedy nakonec mi pomohl jeden sběratel a motor se mi podařilo dostat do provozuschopného stavu. Ale vyrábět novou a jej jeden kus - to se fakt nevyplatí, to by se jich musela vyrobit větší série.
Pro experimentování je proto lepší použít novější MVVS 2,5DFR, který se přestal vyrábět relativně nedávno a na který ještě náhradní díly jsou. Navíc v DFRkach se už ty kliky tolik nelámaly. Jeho klika má totiž o 2mm větší průměr té šoupátkové části, je tedy mnohem pevnější, možná je i z lepšího materiálu, nebo lépe termicky opracovaná.
Ono třeba zlomená ojnice se dá relativně snadno vyrobit, ale klika - to je opravdu náročné.

[Ivos_M]

MVVS 2,5D jsme kdysi létali v upoutaných modelech, na startování jsme používali kus zahradní hadice vhodného průměru nasazenou na prst. I tak bylo pěkně bolestivě cítit, když motor kopnul a vrtule člověka sekla. Řekl bych, že dřevěnou to bolelo víc

[Wormsnake]

Panove dik, zacinam mit cim dal vetsi strach o prsty...
Tata taky rikal ze ho ten motor seknul, a taky ho lital v upoutanci.