RCMANIA.cz

Používám tento http://openaltimeter.org/ a zdá se v pohodě V pc pěkně prohlídneš a vyhodotíš data. Hlásí nízký napětí aku, výška po hodu se nechá vypípat přepínačem na vysílačce a navíc může sloužit jako regulátor pro lipo. Komár ho má taky. Dokonce pomáhá (nebo pomáhal, nevím) s vývojem sw.

Jirka

Polynom píše:

jpika píše:
je něco podobně malého, co umí zaznamanávat výšku průběžně?

přece každý výškoměr ze kterého jdou natáhnout data do počítače... tvoje myšlenka je sice správná, ale jak jsem psal ty trupy nejsou rozhodně vzchuchotěsný a tlak se rychle vyrovná. nějaká data má na stránkách Komár nebo Lomcovák, tam vidíš, že max. výšky dosáhneš třeba až po 3s (u f3k) takže ne inhed po hodu

Myslim ze je vsem jasne ze gondola neni vzduchotesna a prave proto ten barometricky vyskomer měří. A taky prave proto do merenych dat leze i ta chyba. Myslim ze to je docela jasne z meho prispevku. Zajimalo by mne kolik to ukaze kdyz se to stejne silne hodi jednou standardne a podruhe tak aby ero moc nestoupalo...

Diky za tip na ten logujici meric.

jpika píše:pokud se v klidu zkalibruje na zemi na 0 a pak se to hodí, tak při maximální rychlosti (těsně po vypuštění z ruky) je díky proudění kolem letadla značně nižší tlak, ten se přenáší i do gondoly a výškoměr si myslí že je vysoko (a já bych řekl že to je ten okamžik, kdy si myslí že je nejvýše). Zaznamenané maximum podle mne pak není nejnižší tlak vlivem výšky ale nejnižší tlak vlivem proudění.

je něco podobně malého, co umí zaznamanávat výšku průběžně? - v normálním letu chyba vlivem proudění ta chyba nebude tak vysoká a z průběžně zaznamenaného výškového profilu by se to už dalo odečíst.

Je paráda, že se nad tím někdo tak hluboko zamýšlí!
Prováděl jsem měření s 10Hz tlakovým záznamníkem od ToMase (výrobce LoLa) a z logů grafů vycházelo, že naopak při hodu je kolem trupu přetlak, což vlastně posouvá výšku vypuštění do mínusu. Pokud si to výškoměr nemumí přechroustat a bere jen rozdíl min a max tlaku je to zatížené chybou, taková chyba při těch 10Hz byla i 15m!
Osobně nikdy neberu vážně řeči o tom, jak to někdo háže do 60m, pokud nevidím seriózní záznam!

[quote="chuan]

Je paráda, že se nad tím někdo tak hluboko zamýšlí!
Prováděl jsem měření s 10Hz tlakovým záznamníkem od ToMase (výrobce LoLa) a z logů grafů vycházelo, že naopak při hodu je kolem trupu přetlak, což vlastně posouvá výšku vypuštění do mínusu. Pokud si to výškoměr nemumí přechroustat a bere jen rozdíl min a max tlaku je to zatížené chybou, taková chyba při těch 10Hz byla i 15m!
Osobně nikdy neberu vážně řeči o tom, jak to někdo háže do 60m, pokud nevidím seriózní záznam![/quote]


skoro bych řekl že ten přetlak by chtělo trochu vysvětlit, případně zjistit kde byla chyba měření či chyba interpretace výseldků.
Pokud by kolem letadla byl přetlak, pak by nelétalo a asi ani neplatila Bernoulliho rovnice. A to nejde.

S tímto výškoměrem už létám rok a naprostá spokojenost. Hlavně oceňuji PC program, ve srovnání s ostatními je je tento jednička. Můžu ti ho jen vřele doporučit.

Maximo píše:nemáte náhodou zkušenosti s tímto výškoměrem?

děkuji, třeba ten z openaltimeter.org mi přijde jako dodělej si sám a to by u mě asi nedopadlo dobře zkusím tedy tento.......

jpika píše:skoro bych řekl že ten přetlak by chtělo trochu vysvětlit, případně zjistit kde byla chyba měření či chyba interpretace výseldků.
Pokud by kolem letadla byl přetlak, pak by nelétalo a asi ani neplatila Bernoulliho rovnice. A to nejde.

Letadlo, aby letělo má křídlo, kde se vztlak vytvoří rozdílným tlakem pod a nad křídlem. Trup letadla je na rozdíl tomu pro přepravu užitečného zatížení a rozhodně né jako tvořič vztlaku. Na přední trupové části, kde se trup rozšiřuje je pozitivní tlakový gradient a právě v těchto místech má většina letadel umístěnou kabinku. Nehledě na dynamický tlak, který do trup a k čidlu vstupuje netěstnostmi kolem kabinky.
Výsledky byly vyčísleny barometrickou rovnicí a validovány úvahou, že pokud tlak klesá, barometrická výška (BV) roste a pokud tlak roste, BV klesá.
Podchytit se ty špičky dají tím, že si výškoměr pamatuje hodnotu BV, na které byl spuštěn a hodnoty tlaku vyšší ignoruje. K tomu jsou dobré výškoměry s grafem (LOLO) nebo ty, co si je člověk může naprogramovat (openaltimeter).

Honzo, mas ten narust tlaku nekde nejak exaktneji popsany nebo namodelovany? Idealne pro nejake "standardni" DLG?

jpika píše:Čím v DLG měříte výšku hodu tak, aby nebyla hrubě zkreslena hydrodynamickým paradoxem.
díky

Když se podíváš, čím a jak se měří výška, je jasné, že tato otázka a celá debata okolo, je vhodná spíše do modelářské "Katovny" jestli si pamatuješ pořad na ČT2. Nezlob se prosím na mne ale řešit takovou kravinu, to se nevidí . vezmi letadlo, dej do něho jakýkoli výškoměr a lítej. Zajímá Tě výška hodu po přechodu do kluzu.. tam už se tlak v trupu rychle stabilizuje a data jsou reálná. Stejně všechny systému bodou mít odchylky.. a výsledky více letadel s různými druhy výškoměru v různém počasí se nedají porovnávat. výškoměr vždy slouží k tomu aby sis sám porovnával výšku, jestli se lepšíš.. jinak pokud budeš uvažovat o pořízení výškoměru já za sebe navrhuji systémy které online vidíš na displeji nebo ti hned po přistání ukážou kolik to bylo, bez grafů, PC, kabelů.. to si myslím není důležité. to platí jen pro výškoměry pro naučení se co nejlepších hodů s F3K, pokud budeš chtít pečlivě nastavoval letadlo, výškoměr se záznamem dat je výborný pomocník.. ale jak je asi jasné lépe létat 5x bez výškoměru než 1x s výškoměrem. letu zdar, teoretizování zmar.

jpika píše:Honzo, mas ten narust tlaku nekde nejak exaktneji popsany nebo namodelovany? Idealne pro nejake "standardni" DLG?

Trup F3K namodelovaný nemám, ale ofouknul jsem v ProfiliV2 něco, co přibližně připomíná trup F3K a to symetrického Epplera_426 na Re=125 000 (35ms-1 a char. rozměr 50mm)
Region přetlaku není tak široký, jak jsem očekával, ale je tam vidět alespoň daný trend. Když se k tomu ještě připočte dynamický tlak vnikající do trupu netěstnostmi kabinky, pořád mi z toho vychází, že by tam měl být přetlak.
Podtlak tam z principu být nemůže, protože by to byla špička v kladném smyslu, tedy když po hodu ustálíš model do horizontálního letu, tak by tam musel být výškový propad jako prase, viditelný na grafu a ten tam není.

chuan píše:
Trup F3K namodelovaný nemám, ale ofouknul jsem v ProfiliV2 něco, co přibližně připomíná trup F3K a to symetrického Epplera_426 na Re=125 000 (35ms-1 a char. rozměr 50mm)
Region přetlaku není tak široký, jak jsem očekával, ale je tam vidět alespoň daný trend. Když se k tomu ještě připočte dynamický tlak vnikající do trupu netěstnostmi kabinky, pořád mi z toho vychází, že by tam měl být přetlak.
Podtlak tam z principu být nemůže, protože by to byla špička v kladném smyslu, tedy když po hodu ustálíš model do horizontálního letu, tak by tam musel být výškový propad jako prase, viditelný na grafu a ten tam není.

čauvec Honzo,

předpokládám že tento "jev" bude u všech profilů/objektů že ano? jedná se totiž o přímý odpor působící proti směru letu a "ničící" velice důležitou část profilu..

sKokový pokles neočekávám díky tomu že skok není ani v jedom z nevů, který se při tom sčítají.


Ale zajímavé by bylo vidět jakou výšku koli ten výškoměr naměří třebas ve vysavačové hadici (v závislosti na své orientaci)

jpika píše:sKokový pokles neočekávám díky tomu že skok není ani v jedom z nevů, který se při tom sčítají.
Ale zajímavé by bylo vidět jakou výšku koli ten výškoměr naměří třebas ve vysavačové hadici (v závislosti na své orientaci)

Tak udělal jsem chybu, ale teď jsi sám ukázal, že tomu rozumíš Ten pokles tam není na konci stoupání, ale na začátku po odhodu, kdy je nejvyšší rychlost. Dojde k nárustu tlaku a vytvoří se špička se zápornou výškou ...
Ten vysavač je zajímavý pokus, vyzkoušej a poreferuj nám .

polynom píše:čauvec Honzo,
předpokládám že tento "jev" bude u všech profilů/objektů že ano? jedná se totiž o přímý odpor působící proti směru letu a "ničící" velice důležitou část profilu..

Jo jmenuje se to tlakový odpor a je prakticky na všem, co se pohybuje v nějaké tekutině. Třeba právě tento efekt protalčuje pro výkonné letouny používání tenších a tenších profilů.

JJ ten vysavač bude první experiemt až ten výškoměr pořídím.

To že je rychlost a tedy i rychlost obtékání kabinky největší při hodu jsem psal při zahájení diskuze.
Zdá se, že to jestli jde do kabinky podtlak nebo přetlak bude zřejmě dáno konstrukcí gondoly (převlečná špice nebo klasická "canopy" shora).

V tom ofouknutém modelu je přetlak jen na špici (viz úhel "proudnice" a povrhu). Toto myslím není jev, které se přenáší do výškoměru.

Bohužel, nemám k dispozici data z vlastních měření.

Na odkazu na komárův deníček je graf, kde je na několika hodech vidět ustřelení hodnoty výšky do záporu. (měřeno na SGII)
Na odkazu na jiný graf z komárova deníčku, nejsou špičky žádné -> (Vortex), nejspíš lépe utěsněná kabinka ...
Fyzikálně dělá zápornou výšku přetlak, pokud si chceš vymyslet vlastní fyzikální zákony přeji hodně štěstí. HOWK