Medzi "obyčajnou" a "germániovou" diodou je rozdiel v tom, že germániová má menší spätný prúd.
Ach můj bóže můj bóže, už budu už budu...
To je zase jednou snůška nepravd a diletantství. proč píšeš o něčem o čem nic nevíš??
1. Germaniovou diodu budeš dneska hledat tak v muzeu nebo na hřbitově hodně staré elektroniky. I tak nenajdeš germaniovou diodu dimenzovanou na použitelný proud, jejich aplikace se omezovala prakticky výhradně na vysokofrekvenční aplikace (amplitudové detektory atd.), do usměrňovačů se Ge diody parametrově moc nehodily (nízké napětí v závěrném směru, nízká teplotní odolnost, vysoký závěrný proud)
2. "spätný", tedy závěrný proud, tj. zbytkový proud v závěrném směru je u Ge diod naopak řádově vyšší než u Si diod.
To, co se pro uvedené aplikace používá dnes a je běžně dostupné, je Schottkyho dioda - místo polovodičového PN přechodu se v ní využívá přechod polovodiče vodivosti N a kov. Vlastnosti oproti normální Si diodě s přechodem PN jsou výrazně nižší úbytek napětí v propustném směru (menší než 0,45V oproti 0,6V a více u Si diod) a výrazně vyšší rychlost, proto se používají ve spínaných zdrojích na vyšších kmitočtech. Oproti Si diodám ale mají opět vyšší závěrný proud a nižší dosažitelné mezní napětí v závěrném směru (cca do 50V, modernější Schottky diody využívající přechod polovodič-karbid křemíku až do 200V, zatímco Si diody běžně bez problémů dosahují závěrné napětí přes 1000V).