RCMANIA.cz

● @Honza323 Měřit napětí E - C na tranzistoru lze. Pro NPN bych dal přednost měření U1 (mínus vůči C) a U2 (plus vůči E), napětí U3 (C E) je pak rozdílem těchto hodnot U3 = U1 - U2.
● Pokud se měří napětí E - C napřímo, tak hrozí, že když neopatrností škrtnu hrotem na C o hrot na B tak tam projde proud, který utaví přechody nebo přívody k nim.
● Výhodou Ge tranzistorů pro spínaní koncového stupně vysílačů je menší saturační napětí na přechodu cca 0.3V, u Si tranzistorů cca 0.6V. Nicméně ten vyšší úbytek sníží výkon nepatrně. Naproti tomu velkým přínosem je větší teplotní stabilita (menší zbytkové proudy). Takže u mne tak kde nešlo o zcela věrné kopie retro originálů, jsem původně použité Ge tranzistory nahrazoval vhodnými Si tranzistory s přihlédnutí k typické hodnotě proudového činitele h21e (β) v použitém zapojení se společným emitorem.
● Pro spínání se dnes používají elektrickým polem řízené unipolární (MOSFET) tranzistory. Nevýhodou je citlivost na statickou elektřinu, pokud nejsou v obvodu kde mají zajištěnu potřebnou ochranu. Jejich klasickou doménou v RC oblasti jsou ESC. Kde pro minimální vnitřní odpor se jich řadí potřebný počet paralelně, proudy řádu stovky ampér. Tam je pak každý miliOhm (0.000 001 Ω) podstatný.
P-MOSFET tranzistor IRF5305 -55V/-31A/0.06Ω /-/ BSP316PH6327XTSA1 - MOSFET, Kanál P, -100V, 680mA, SOT-223
Tajemství tranzistorů kapitola 5: https://pctuning.cz/article/od-pisku-k- ... ?chapter=5

● Edit02 Pro bastlení je výhodné používat regulovatelný zdroj, s rychlou elektronickou pojistkou. Při použití 3S1P LiPo je vhodné do plus nebo mínus větve zařadit polovodičovou pojistku která napájení obnoví až resetem. Modul by měl jít koupit. Případně najít schéma (a návod) pro DIY zhotovení. Moduly jsou součástí BMS (Battery Management System) pro baterie sestavené z Li článků. Ty však bývají napecno nastavené.

Tvrdý zdroj by na závadu vůbec nemněl být. To by mě musely odejít dva Taranise, které napájím každý dvěma Lionkama. Dokonce než jsem dal do Taranise QX7 ty dvě Lionky, tak jsem jej napájel pohonným dvoučlánkem Lipolek. A vše OK.
Takže těžko říct, kde jsi udělal chybu. Přeju Ti, aby stavba toho druhého totožného vysílače byla už bez problémů.

Vidím, že než jsem to sesmolil, tak už Ti dal odborné vysvětlení guchar.

Honza323 píše:@Janek - No, já jsem raději oba (kSY62B i KSY34D) preventivně vyndal, a oba na měřáku vypadají v pořádku. Každopádně je nahradím novými, to je to nejmenší, co můžu udělat.
Myslíš tedy , že to ten multimetr nemůže způsobit? Taky si nejsem jistý, jestli byl dobrý nápad napájet desku ze 3S LiPo, ale tvrdý zdroj snad nemůže být na závadu, nebo jo?

No, pokud chceš mít jistotu, že v případě nějakého problému dojde k úniků kouře z součástek, či rovnou se projekt použije jako zdroj světla, jsou ty baterky natvrdo rozhodně nejlepší volbou.
Pro oživování nebo opravování čehokoli je vždy rozumné použít vhodný zdtroj, u něhož je viditelný napětí a proud co dodává a hlavně má nastavitelnou (a opravdu fungující) proudovou ochranu.
Pak nastavíš pro oživování proud těsně nad to, co by to mělo brát a když je problém, tak okamžitě vidíš, že spadlo napětí, tudíž, že je někde problém - že to žere víc než má. Kdežto u těch baterek to uvidíš taky, ale přímo v zařízení, nevratně a o dost dráž.

MPml píše:
"Pak nastavíš pro oživování proud těsně nad to, co by to mělo brát a když je problém, tak okamžitě vidíš, že spadlo napětí, tudíž, že je někde problém - že to žere víc než má. Kdežto u těch baterek to uvidíš taky, ale přímo v zařízení, nevratně a o dost dráž."

Ano, tak to při oživování používám i já. Ale ptal se mě, jestli je ten tvrdý zdroj na závadu, tak jsem napsal, že by být neměl. Tím jsem myslel, že už na trvalé napájení vysílače. Možná jsem Honzu323 trochu blbě pochopil. Bohužel i to se někdy stává.

Kluci neperte se o slovíčka, dohromady tomu všichni rozumíte asi 100x líp než, já, to si není třeba dokazovat, to je zřejmé, a díky za názory.
Podle mojí (začátečnické) analýzy:

1) Zdroj sám to přímo nezpůsobil, protože několik hodin jsem si s tím hrál na osciloskopu při nastavování impulzní části (a taky osciloskopu-proto ty hodiny) se stejným zdrojem a deska byla naprosto v klidu, všude v impulzní části to, co tam mělo být, nic se nehřálo.

2)Protože po následné rozborce VF části shořel jen ten GC508. KSY34 a KSY62B po vyjmutí naprosto v pořádku (stejně je raději oba vyměním), rezistory všechny přežily, keramika nemá zkrat (víc zjistit neumím), zapojení naprosto korektní, kontroloval jsem všechny uzly, už asi po 10- tý , tak buď odešel sám GC 508 (je to možné?) a nebo jsem si někde škrtl, jak píše guchar, myslím.

3) Zdroj 3S LiPo sám o sobě je riziko, to jsem si uvědomoval od začátku, proto jsem se taky ptal, tak nějak jsem doufal, že to pojede na první dobrou. Tady má 100% pravdu MPml, kdybych použil 8x1,5V, určitě by se ten GC tak "nerozsvítil". Ale zřejmě by odešel stejně, pokud šlo o zkrat mnou zaviněný.

Nyní čekám na náhradní součástky a alespoň jsem všechno v klidu přezkoušel. Jen na okraj - zajímavé (pro mně) je , že impulzní část funguje i bez všech tří VF tranzistorů, které jsem odstranil.

Jen se ještě, dokud je čas, chci zeptat, zda je ten postup oživování VF části z návodu korektní (popsal jsem to v příspěvku o něco výše). Cituji " zkratujeme kolektor s emitorem T5", při slově zkrat se mírně vždy zpotím- to se tak opravdu dělá a proč ? Tím zkratem simuluji co ? Taky to přemostění C7 rezistorem 1W/120 ohmů mně není docela jasné, co se tím dosahuje? Vím, že bych měl asi začít studovat víc elektroniku, bohužel na to už v mém věku není jaksi čas. Budu vděčný za jakékoli objasnění výše uvedené problematiky.

Honza323 píše:Kluci neperte se o slovíčka, dohromady tomu všichni rozumíte asi 100x líp než, já, to si není třeba dokazovat, to je zřejmé, a díky za názory.
Podle mojí (začátečnické) analýzy:

1) Zdroj sám to přímo nezpůsobil, protože několik hodin jsem si s tím hrál na osciloskopu při nastavování impulzní části (a taky osciloskopu-proto ty hodiny) se stejným zdrojem a deska byla naprosto v klidu, všude v impulzní části to, co tam mělo být, nic se nehřálo.

2)Protože po následné rozborce VF části shořel jen ten GC508. KSY34 a KSY62B po vyjmutí naprosto v pořádku (stejně je raději oba vyměním), rezistory všechny přežily, keramika nemá zkrat (víc zjistit neumím), zapojení naprosto korektní, kontroloval jsem všechny uzly, už asi po 10- tý , tak buď odešel sám GC 508 (je to možné?) a nebo jsem si někde škrtl, jak píše guchar, myslím.

3) Zdroj 3S LiPo sám o sobě je riziko, to jsem si uvědomoval od začátku, proto jsem se taky ptal, tak nějak jsem doufal, že to pojede na první dobrou. Tady má 100% pravdu MPml, kdybych použil 8x1,5V, určitě by se ten GC tak "nerozsvítil". Ale zřejmě by odešel stejně, pokud šlo o zkrat mnou zaviněný.

Nyní čekám na náhradní součástky a alespoň jsem všechno v klidu přezkoušel. Jen na okraj - zajímavé (pro mně) je , že impulzní část funguje i bez všech tří VF tranzistorů, které jsem odstranil.

Jen se ještě, dokud je čas, chci zeptat, zda je ten postup oživování VF části z návodu korektní (popsal jsem to v příspěvku o něco výše). Cituji " zkratujeme kolektor s emitorem T5", při slově zkrat se mírně vždy zpotím- to se tak opravdu dělá a proč ? Tím zkratem simuluji co ? Taky to přemostění C7 rezistorem 1W/120 ohmů mně není docela jasné, co se tím dosahuje? Vím, že bych měl asi začít studovat víc elektroniku, bohužel na to už v mém věku není jaksi čas. Budu vděčný za jakékoli objasnění výše uvedené problematiky.

No, jestli něco pojede na první dobrou obvykle závisí na štěstí a odvaze testera.
Chvilku vážně - pokud všechny součástky skutečně změříš a máš absolutní jistotu, že je to zaletovaný správně a že tišťák taky neobsahuje chybu, tak není důvod, aby to neběželo. Ale protože vždy funguje teorie pravděpodobnosti, tak bývá dobré takto neuvažovat - proto se taky věci zprovozňují po krocích a proto taky na věcech bývají měřící body v nichž se má naměřit cosi a proto taky často (spíš obvykle) existují postupy pro zprovoznění a postupy pro opravy.
Jestli je takový přijímač s součástkama z doby před půl stoletím natolik jednoduchý a bezproblémový, že ho lze hned od začátku provozovat na tvrdým zdroji je otázka pohledu na věc - někdo je odvážný, jí bych to teda nedělal - použil bych stabilizovaný zdroj s ochranama (nastavitelný proud i napětí). Pokud umí při nadproudu pískat a svítit (obvykle ledka), podle mě o to líp - lépe a rychleji se reaguje.
------
K tomu proč to odešlo - to se asi po ynternetu fakt s jistotou už nezjistí - mohl odejít ten GC, mohl jsi někde škrtnout, můžeš mít blbý cokoli, co způsobí, že tam teče tolik až se ta noha rozsvítí - třeba ty kondíky.
Já bych to nehrotil, změřil všechno, co umím (jestli to je dobrý) a zaletoval ten nový tranzistor a s proudovým omezením zkusil co to dělá.

@MPml - jsem si 100% jistý, že tišťák je v pořádku, nikde zkrat ani špatné propojení, fakt jsem to kontroloval snad už 10x (ne že bych na to spoléhal, ale on by mě ani KiCad nepustil dál, kdybych tam měl nějakou minelu). Po "havárii" jsem odstranil všechny tři tranzistory ve VF části (ten GC... se odstranil sám, takže jsem měl vlastně půl práce) , a zkontroloval všechny rezistory. U keramiky si nemůžu být 100% jistý hodnotou, ale na zkrat je taky kontrolovaná. Potud kontrola desky. Taky znovu připomínám, že deska běžela několik hodin na LiPo 3S při nastavování impulzní části bez jakýkoli závad.

Ad)zdroj Já sice stabilizovaný zdroj mám, dokonce dost kvalitní (Germany production-žádná čí..a), bohužel má jen nastavitelné napětí, ampéry na něm nenastavím, a protože je do 40A, tak bych na tom byl jako s těmi LiPolkami. Nedá se to nějak nějak obejít , např. proudovou pojistkou v přívodu ap.?
Nebo je snadnější cesta 8x1,5V sucháče - ty snad ani tolik ampér, aby něco odpravily, nemůžou dát , ne ?

● @ Honza323: "oživování VF části dle návodu" (Uvidím, co stihnu. Při mé "rychlosti".)
● Honza323, cituje: " zkratujeme kolektor s emitorem T5". Výklad: Tím spojím bázi T3, NPN (horní vývod R8 s plus vývodem baterek (na bázi je proti + nulové napětí) do báze neteče žádný budicí proud (= teče nulový). To způsobí úplné uzavření T3. Koncový T2 je odpojen od napájení (od plus pólu). Z vf části TX má napájení jen oscilátor T1.
● "přemostění C7 rezistorem 1W/120 ohmů" Proud odporem (13.5V) děleno (R12) = cca 0.110 A Nahrazuje odběr z baterky, vzniklý vyřazením koncového stupně T2. Opravdu až puntičkářská důkladnost.
● Otázkou je jak návod pokračuje. Z logiky věci bych čekal nastavení pracovního bodu oscilátoru T1. Velikost kolektorového proudu. Ten ovlivňuje proud do báze, dělič z R1 a R2, a předpětí na emitoru, hodnota R3.
● S tvým vypůjčeným vybavením (velmi slušný osciloskop, a potřebnou mírou znalostí a praxe) by se slušelo ten pracovní bod (kolektorový proud) nastavit tak, aby střídavé napětí na L1 (C1) mělo sinusový průběh blízký ideálnímu (co nejmenší zkreslení). Tím pádem předpoklad minimálního rušení (a s tím související ztrátou výkonu) mimo požadovaný (krystalem daný) kmitočet.
● Dost silně mi tam chybí keramický kondenzátor 10 až 22nF (jeden nebo dva) poblíž T1 a T2 zapojený mezi pls minus ploškami tišňáku. Možná jej zastupuje C9 nakreslený na schématu u stalilizátoru.
● T1, T2 a amplitudový modulátor (AM) T3 jsou napájeny přímo z 13.5V baterie. Napájecí napětí pro modulátor je bráno ze stalilizátoru. Emitor T11, ZD = D1, a C9 i když principiálně pro stabilizaci není nezbytný. Spíš bych řešil potlačení možného šumu ZD k ní zapojeným vhodným kondenzátorem. Jednou z výhod tehdejších pionýrských časů byla snaha neřešit nepodstatné. Zbytné věci vynechat a použít jen vskutku nezbytné. Pokud se smůla nešťastně nakumulovala, tak se to řešilo, až když vyplavala na povrch. Způsobem: Případ od případu. Dle gramotnosti hledače záhad.

@guchar - To, co píšeš, je velmi zasvěcené, zřejmě, ale pro mně je to, jako kdybys řekl dítěti, "je to jednoduché, vezmi 20m dlouhou trubku, naplň jí palivem, zapal to a za dvacet minut seš na orbitě " Já vím, máš málo času ,a není tvůj problém, že tomu nerozumím. Já jsem si z Tvého objasnění vzal pro mně jedinou užitečnou informaci, a o , že v té části návodu, kterou jsem zmínil, není nějaká minela . Pokud budeš mít chvilku, mrkni na návod oživování TX WP-23 celý, přikládám snímek stránky z modeláře.

Teď mě napadlo, že já mám vlastně stažený ještě z "Uložto" celý ročník Modeláře 1978. Tak jsem do něj nahlédl a v čísle 8 je na straně č.6 dokonce jednoduché schéma pomocného zdroje k nastavení vysílače. Napětí je regulovatelné. O tom jsem se tady zatím nedočetl. Možná jsem to přehlédl. Honzo323, asi jsi jej nepoužil, nebo jo?
Možná, kdyby jsi jej použil, tak by Ti to nastavení šlo líp a nemusel by jsi nic "odprásknůt".
No já si za sebe myslím, že toho "polemizování" kolem jednoho vysílače už tady bylo dost. Teď si počkáme na druhé pokračování , až to Honza dá znovu dohromady a bude znovu nastavovat vysílač.
Honzo323 doufám, že jsem se Tě nijak nedotkl. To víš aj trochu humoru mosí být. A jestli ano, tak se Ti tady předem a předevšema omlůvám.

@Honza323 Po delším hledání dvě stavebnice Uvst = 15 až 24V Jde napájet z 5S Li baterek 0-30V/2mA-3A STAVEBNICE /-/ 0-30V / 0-3A
Až na prodejní cenu budou stejné https://www.elektrolab.eu/blog_images/celosvetovo-najpredavanejsia-stavebnica-zdroja-30v-3a/Hesai_power_supply_assembly_manual.pdf
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=L2X6bAfmBno[/youtube]
U téhle od fy flajzar jsem se nedopátral typu použitého IO na tišťáku té za 149,- Kč LM317 v pytlíku je míň součástek než u té za 249,- Kč 1,25V až 37V/1,5A /-/ 0-30V/0-1A
Nějaké hotové moduly ještě projdu. U těch nalezených jsem vždy viděl nějaké ale. Často moc stručný popis.

● Poslední tebou vloženou přílohu projdu. A zkusím přebásnit, možná jen do SZ.

● @Honza323 Ten popis (2x .png) je společný pro nějaké dvě varianty (v druhé má kodér asi jiný poměr koncový T2 vysílá/nevysílá nosnou (modulace A1), tím pádem jiné napětí mezi C - E, modulační T3, 0.3V - se zvedne o 0.65V nebo o 0.40V
● Pokud Janek2 ještě sleduje vlákno, a bude tak laskav, tak mi pošle odkaz na něco co mi umožní vidět články, k soupravě, v úplné podobě (texty, schémata a případně obrázky).
● Budeme to probírat po menších, aby jsi mohl vždy potvrdit, že už jsem se pro tebe vyjádřil, tak že tomu rozumíš.
● Zatím v tom mám i já místy potíže. Když v některém místě si udělám představu, tak o kousek dál je text, ze kterého je vidět = něco chápu špatně = ono je to jinak. Jako ty plastové lžičky z NDR. Např. indikátor vybití baterie: "žárovka začne blikat ... bliká s větší frekvencí pro 10.5V při dalším poklesu trvale svítí". Nikde nevidím žádný obvod indikátoru, ba ani nějakou žárovku za otvorem 5.5mm v přední stěně vysílače. I když tohle asi bude ten nejmenší problém.

@guzchar - Nevím zda jsi měl na mysli přesně toto, ale já jsem na začátku tohle vlákna psal (kdo by to ovšem v dnešní uspěchané době četl od začátku), že jsem u vysílače vypustil celý obvod hlídání napětí baterie a Tx stavím jen jako dvoukanál , takže i kodér se zmenšil.
Vedly mně k tomu tři důvody: jednak jsem potřeboval desku trochu zmenšit, aby se vešla do krabice, co už mám léta doma z nějakého pravěkého RC simulátoru (plechové krabice), druhý důvod byl zjednodušení, to se vždycky hodí, a třetí důvod, že s tím opravdu neuvažuji nějak dlouhodobě létat, takže kontrola napájení baterie současně při uvažovaném napájení z 3SLiPo 2300 mAh se mě zdála opravdu nadbytečná. Takže to schéma TX, co jsem v příspěvku výše připojil, bylo již upravené o výše uvedené změny. Omlouvám se , jestli jsem Tě tím nějak spletl. Přikládám, originální schéma z MO 7/1978.
On to v návodu autor sám nabízí (to vypuštění jednoho kanálu a místo 3-kanálu stavět jen dvoukanál i s popisem, které součástky z kodéru vypustit. To odstranění signalizace napětí je moje vlastní "řezničina".

@Janek2 - ten pomocný zdroj by mi asi moc nepomohl, jak jsem psal, mám k dispozici kvalitní stabilizovaný síťový zdroj , který má na výstupu napětí regulovatelné prakticky od 3V do 15,5V, ale nemá omezení proudu a je do 40 A, a to zjevně nemá ani ten pomocný zdroj od autora WP-23.

@guchar - abych Tě dále nepletl nekompletním podkladem, posílám foto všech tří stránek Mo 7/1978 a 8/1978, které se týkají stavby a oživení TX WP-23. Na první straně ve schématu jsem vyznačil, to co jsem z originální konstrukce TX vypustil.