Mechanika TREX550/600 v trupu AS350 Funkey od Jettech Models

[Relax]

Díky za radu ! Syntetiku určitě dám, lze ji slušně rozpracovat i menším štětcem.

[Relax]

Prozatím jsem ve fázi teorie, sbírání dat a přijde skizzování 1:1, data od Pavla nejsou zrovna super. On má parádní ASko provozované na 6S a jenom kabina s kokpitem a pilotem ( 3D tisk ) váží 590 gramů, sám byl možná překvapený když mi to na požádání zvážil.

Mechaniku budeme mít stejnou a na milimetr ve stejné pozici, já tam musím dostat ještě další dvoučlánek. Dát ho dopředu na 6S je z pohledu těžiště naprostý nesmysl, navíc už tak baterka vytváří nerealistický monoblok mezi sedačkama. S dvoučlánkem se musím dostat co nejblíž hlavní hřídeli kde je ovšem systém ovládání háku. A taky kolize s upevněním mechaniky.

Pavel má mechaniku na tenké překližce, vepředu je jenom pár milimetrů nad originální konstrukční podlahou trupu ( 3,5mm letecká překližka ). Kdežto já jí zvedám o čtyři centimetry výš. Teoreticky se tam vejde naplocho dvoučlánek ale to bych ho musel dát pod předek mechaniky a pod její mezidesku aby to mělo dobrý efekt na těžiště. Vzadu končí konstrukční podlaha trupu asi 50mm před koncem bočnic mechanik, bude to dost improvizace na volné téma. Něco mě napadá, chce to dobře rozměřit a nakreslit. Vzadu nelze pracovat se šroubovákem shora, musí tam být možnost přišroubovat to pořádně dlouhým nástavcem s bitem zepředu a nikoliv shora aniž bych udělal díry do trupu podobně jako to měly dole trupy Hughesů od Thunder Tiger.

Ještě je další možnost, zopakovat netradiční řešení nasunutí zadní části mezidesky s mechanikou na kovové trny jako to je u obou Hughesů, pak by stačilo ji přišroubovat pouze vepředu. V mezidesce měl být otvor kudy by se protáhl konec hokejky ovládající bambi vak a hák. S mechanikou jsem se dostal tak vysoko že mám naopak 10mm místa navíc.

Prodloužení trubky s kardanem vyšlo úplně přesně, hliníkový třmen s kotvením zadního domku se bude muset hodně upravit aby se vešel pod kryt prostoru se směrovkou, to řešil i Pavel. Baterka bude přece jenom na čtvercových hliníkových profilech 10/10, protáhnu je skrz dva otvory pod konstrukční podlahou které jsou tam úplně ideální.

[Relax]

Po zvětšení prořezů v hlavní přepážce a vyříznutí prostoru pro odhazovací systém šlo vyměřit přední podpěry i jak budou vypadat. Použil jsem dubový masiv tl. 15,5mm, lehce ho odlehčil. Oba díly budou nalepené epoxidem plus zajištění dvěma vruty. Jako pilíře jsou propojené hliníkovým L profilem 15/25 tl. 1,5mm, na něm bude ležet mezi deska v kvalitní letecké překližky tl. 6mm. Spojení vruty M4 se samo jistící matkou přístupnou velmi dobře zepředu.

Po finalizaci zadního domku vrtulky a simulaci konečného upevnění se vyměří výška pod mezi deskou vzadu. Tam dám jeden centrální pilíř, do něj zezadu širší hliníkový profil se špičatými čepy vyrobenými ze šroubů M4. Čepy budou zavedené při zasouvání mechaniky do L profilů v mezi desce s mechanikou. Přesné vycentrování udělám napřed s profily z polykarbonátu, tam uvidím skrz na hroty čepů a středy snadno překreslím. Po vyvrtání a kontrole udělám jejich kovové masivnější kopie.

[Relax]

Konečně trochu posun, chtělo to víc času najednou což nevychází často.

Postupně montáž, doměřování zadního kotvení na trny vyrobené ze šroubů M4, na které se nasune mezideska s mechanikou podobně jako u Hughesů.
S tím rozdílem, že trny jsou napevno v trupu a nikoliv součástí mezidesky. Nejtěžší je trefit přesně osu, záměrně jsem použil U profil abych měl vrták k vyznačení zápichu do plechu v trupu přesně vystředěný, přestože ve finále se používá jenom jeho zadní část.

Nápad dát dvou článek co nejblíž těžišti a tedy pod mezidesku se ukázal jako prozíravý a úspěšný, na druhou stranu nejít do verze vysunutí celé mechaniky o 44 milimetrů vzhůru nad základnu, nic takového bych plánovat nemohl.

Postupně jsem upevnil co šlo ale není to ještě definitivní montáž, někde pak budou kvalitnější šrouby s imbusovou hlavou apod. Nakonec jsem se rozhodl osadit i podvozek abych mohl namontovat ovládání háku a taky viděl kolik místa pod ním zůstane. Je to výrazně míň než u Hughese, možná až o 30mm a ještě si promyslím jestli s tím nepůjdu aspoň 5mm výš. Třmen bambi vaku nemá rád extrémně šikmé náklony vpřed což tady hrozí.

Mezideska se taky bude ještě upravovat kvůli kolmo vzhůru vedeným silovým vodičům u Hardcase verzí dvoučlánků. Kurtování dvoučlánků musím ještě promyslet, možná nějaký pěnový U obal a fixace podle typů baterky.

[Relax]

Po sestavení jsem začal řešit těžiště. Do trupu vložil VOP a páskou přilepil bokem SOP, do kabiny přišlo půlkilové závaží čímž jsem se hodně přiblížil Pavlově hodnotě 690 gramů protože holá kabina má 170gr. Pavel si myslí že to udělám lehčí, moc tomu nevěřím. Pilota vytiskneme z lehčího filamentu, to by pomoct mohlo. Helina padala bez závaží a 6S baterky intenzivně dozadu ale čumák je od hřídele hodně daleko takže už po vložení toho závaží bylo všechno jinak a tušil jsem že s 6S to poletí opačně což se stalo.

Pokud se dá těžký 6S 5800mAh podélně v ose a celek se podrží na imbusovém šroubováku skrz horní otvor pro rotorovou třílistou hlavu, digiměrka zafixovaná na vršek kabiny ukáže 7 stupňů náklon na čumák. To by možná šlo u AH64 ve fázi útoku . Takto musí vzniknout v kokpitu falešný, poměrně vysoký kanál, který skryje baterku.

Vyzkoušel jsem dát baterku napříč, de facto stejně jako dvou článek. Malinko se to zlepší na 5,4 stupně, to je pořád hodně ale víc se zatím vymyslet nedá.

V obou případech jsem chtěl dostat na střed ještě jedno kotvení mezidesky protože kvůli dvou článku je fixovaná až 80mm od předního okraje což se mi úplně nelíbí. Řešení naštěstí mám.

Na poličce je vidět jak je ASko delší než Hughes, dělá to asi 140mm. Zase bude nižší, odhadem o 50mm.

[Relax]

Zapomněl jsem na vrtulkové listy, i takový detail udělá něco přes jeden stupeň k lepšímu. Klíčové je bude seškrtit váhu kokpitu na minimum, nesmí to jenom vibrovat.

Vzorek nýtů od Michala je trochu problém, přenosná folie funguje tak na 30% a zůstane na ní zlomek nýtů, zkusím ještě poslední folii od Spandexu pro Hughese, ta je celkem nová. Chci vidět co to udělá s přilnavostí folie než se do toho uvrtám. Jak je helina větší každý detail je dobrý. Naštěstí už v základu má trup od Funkey hodně plastických detailů a pokud by se nýty + folie neosvědčily, trága to nebude a ušetřím pár dlouhých hodin času.

[Relax]

Minimum času, pouze přípravy na výrobu delší hřídele, očištění rotorové hlavy s kompenzátorem a gripů, vyříznutí otvoru pro vodítko výškovky co bude trčet ven. Zvažoval jsem udělat vodítko ze silného polykarbonátu což by mohlo rušit míň než tohle ve světle šedé barvě jakou bude mít hlava a deska cykliky komplet. Jenomže neodhadnu jaké jsou tam energie a kdyby to prasklo, model jde na zem a je po něm.

Při osazování mezidesky jsem úplně zapomněl pohlídat stranovou polohu a teď zjistil že hřídel letí milimetr doprava. Než zvětšovat výřez s tím že nebude na středu, deska cykliky bude taky lehce mimo, nezbylo než propilovat oválné otvory v mezidesce, dva hlavní vepředu i dvě dvojice na vodítka na trny vzadu. Finální pozice těch vepředu bude daná kovovými pásky se dvěma vruty přímo do mezidesky.

Hlava zbavená šedé barvy co moc nedržela má nějaké jemné škrábance, ty zmizí stopro pod novou barvou.

[pavel123]

Zapomněl jsem na vrtulkové listy, i takový detail udělá něco přes jeden stupeň k lepšímu. Klíčové je bude seškrtit váhu kokpitu na minimum, nesmí to jenom vibrovat.

Vzorek nýtů od Michala je trochu problém, přenosná folie funguje tak na 30% a zůstane na ní zlomek nýtů, zkusím ještě poslední folii od Spandexu pro Hughese, ta je celkem nová. Chci vidět co to udělá s přilnavostí folie než se do toho uvrtám. Jak je helina větší každý detail je dobrý. Naštěstí už v základu má trup od Funkey hodně plastických detailů a pokud by se nýty + folie neosvědčily, trága to nebude a ušetřím pár dlouhých hodin času.

Ahoj,
s nýtama nemám velký zkušenosti, ale aspoň malou mám. Zkusil jsem si vyřezat nýty o dvou průměrech, co se mi tak od oka zdály že by mohly pasovat na mého trochu většího Hughese (viz vlákno Stavba trochu většího Hughese 500).
Takže - několik zkušebních nýtů, to bylo super. 100% úspěšnosti v přenesení nýtů o průměru cca 1 a 1.5mm. Takže jsem si myslel, že to bude jen velká radost.
Ale s odstupem nějaké doby jsem si vyřezal z téže folie tentýž průměr nýtů s tím, že je aplikuju na AS 350 (ještě podotýkám, že trup byl nastříkán stejným plničem). A najednou nic, úspěšnost možná 5%, prostě bída, představa, že bych nýty chtěl aplikovat na celou maketu, to by bylo naprosto nereálný. Tím jsem s nýtama aspoň na tomhle modelu skončil
P.

[Relax]

Ten trup od Funkey má na rozdíl od Hughesů Thunder Tiger mraky detailů takže se i bez nýtů stále jedná o moc pěkný model viz Tvůj výsledek. Tím že je to poslední maketa co stavím, napadlo mě dát tomu ještě něco navíc a to jsou asi právě jenom nýty. Michal mi poslal zbytek nýtů od pana Adámka, je vidět že je to řezané na plotteru, dokonce asi použil opakovaně stejnou silikonovanou podložku protože vedle finálních stříbrných nýtů jsou jasné stopy po předchozím řezání téhož. To by jinak nevzniklo. Dnes jsem zkusil svojí přenosnou folii Spandex ( z května 2023 ), doufaje že s ní nýty v pohodě přenesu. Ani omylem, ani jeden nýt se na ní nechytí . Příliš dobře drží na základní ploše. Čekal bych, že čím budou starší ( a tyhle jsou minimálně rok nebo rok a půl staré ) tím se budou oddělovat snadněji ale taky nebudou dostatečně chytat na nový povrch protože vyšší přilnavost bude na přenosnou folii.

Muselo by se to vyladit, optimální síla a typ folie + přenosná folie. Než to bude aktuální tzn. po finálním vybroušení plniče mám dost času se rozmyslet nebo testovat. Ono už jenom situace že se přenese pouze část je totální pakárna . Prozatím jsem si nastahoval fotky kde jsou nýty vidět, i tak se jedná max. o 70% povrchu takže to nebude přesné, v lepším případě se budu opakovat na protilehlé straně modelu.

[Relax]

Dávám do kupy detaily kokpitu který zabere hodně moc času ale bez fotek nebo videí by to bylo ještě horší a pomalejší.

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=OJRDjY7kxX8[/youtube]

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=dceJsScETTg[/youtube]

Od stroje Helibernina toho moc není, stačí to tak tak na poskládání konfigurace přístrojů. Není tam moc MFD, hlavní část tvoří klasika.

Vymýšlím jak je udělat podsvícené jako bonus používaný spíš staticky než na lítání.

[Relax]

Pokud bych měřil hřídele pečlivě, věděl bych hned že výroba delší nové hřídele je úplně zbytečná. Originální hřídel pro třílist s názvem 550L má nahoře dva otvory. Skrze horní se kotví kámen hlavy a o 8 milimetrů níž je křížem druhý otvor opět o průměru 3mm, ten je na úrovni kompenzátoru. Já těch 8 milimetrů zahrnul do maximální délky nad zúžení ve volnoběžce.....

Při sestavení s hřídelí 550L mi vyšlo nad hrb těch 65mm a tím poměr 1 : 1,625. S tím, že potřebuju mít 1,8 až 1,9. Podle některých fotek dokonce 2, tam už se mohlo jednat o perspektivní zkreslení.

Při porovnání hřídelí mi dnes vyšlo pro tu delší nitrohřídel ( používanou na Hughesech ) o 9mm navíc což mělo bohatě stačit, plánoval jsem prodloužení o cca 10mm. Sestavil jsem to a je vyřešeno, mám poměr 1,85 což je pohoda. Vyfrézoval jsem prostor pro táhla na desku cykliky, prozatím nezbytné minimum. Problém je umístění magnetů v lemu kabiny, tam jsem musel zajet uhlíkovým kotoučkem. Poloha pák serv na fotkách falíruje, snažil jsem se o nulu na gripech abych viděl kde bude základní poloha desky cykliky. Vychází pěkně nad hrbem což byl cíl. V nule to neletí, ve visu a letu bude DC ještě o něco výš což je dobře. Potřebuju vyrobit nová táhla mezi serva a DC, toť vše.

Do dílny kde měli vyrobit novou hřídel tak pojedu pouze s požadavkem na vyvrtání dalšího otvoru do té stávající nitro, na to si netroufám. Jednak je to kalený materiál ale hlavně nejsem vybavený tak abych to vyvrtal zcela přesně.

[Relax]

Dopočítal jsem znova přesně měřítko, vím že Hughes vychází o dost jinak, to je jenom problém obou periferií, bambi vaku a rozmetadla.

AS350 od Funkey je v měřítku 1 : 7,56. Hughesy od Thunder Tiger jsou v měřítku 1 : 5,8. Pokud bych to měl mít jednotné, buď bych musel mít Hughes kratší o 27,5cm nebo naopak AS350 delší o 43cm, tam je to hodně vidět.

U rozmetadla jsem cca na měřítku 1 : 6,7 s tím že Heli-Spread vyrábí velikosti 300 až 1200.

Kvůli váze se udělá pilot z lehkého materiálu LW-PLA-HT ze kterého tiskne trup Pavel. Zbytek klasika PLA, asi z černého filamentu. Na stránkách UltiMaker Thingverze je uvedené měřítko 1 : 8 což je v pohodě. Kromě pilota tak vzniknou sedačky, řízení kolektivu, řízení cykliky, spodní část přístrojové části, hlavní přístrojová deska s MFD displeji, posuvné rámečky větraček oken a možná i klec závěsného rámu, po nějaké úpravě by mohla být okolo háku s posuvnou hokejkou včetně závěsných maketových nerezových táhel s vidličkama.

[Relax]

První sada výtisků ze strunovky je díky expresní nabídce doma, vypadá to pěkně. SLA tisk z pryskyřice je zajištěný někdy mezi svátky, koupil jsem na to černou pryskyřici. Je to mnohem pomalejší, nevoňavé, náročnější na čištění vaničky isopropylem, zato přesnější. Pravděpodobně pak neodolám použít pryskyřičnou verzi aniž bych musel tmelit ale třeba to přehodnotím a hlavně mám už díly na rozložení a jak přijdou od sebe daleko.

Pavel začal tisknout pilota, tělo bude z bílé odlehčené struny, hlava bude z téhož materiálu i z pryskyřice, schválně o kolik bude lepší.

Palubní deska zapadne do laminátového krytu kokpitu dokonale na šířku, linie oblouku nahoře už je špatná a nezbude než improvizovat. Uříznout vršek by znamenalo přijít o jeden budík a nějaké detaily, spíš se bude muset v rozích oblouku nastavit pár milimetrů.

Do sedaček se pustím až bude pilot aby dobře kopírovali sedací část .

[Relax]

Pkotatko neviděl ve vrtání zásadní problém, kromě povrchové tvrzené úpravy je to zpracovatelný materiál. Tak jsem to vyzkoušel, povedlo se mi to na druhý pokus. Tvrzený povrch jsem v místě vrtání lehce zploštil jemným pilníkem do roviny aby se vrták udržel v ose i bez zápichu důlčíkem, na kulaté ploše to nebylo reálné.

Nevěřil jsem si že to důlčíkem trefím přesně. Rozměření šuplerou, křížek tenkým permanentním fixem, vystředěný nový vrták 2,5mm a první pokus na starší testovací hřídeli. Vrták zvládl malý důlek, tím skončil. Nepomohlo mazání olejem ani snížení už tak nižších otáček ani větší tlak. Vykašlal jsem se na to s tím že to pojede do profi dílny.

Za dva dny mi to nedalo, vzal jsem rovnou nový 3mm vrták. Po chvíli většího tlaku se i bez oleje chytil a postupně prošel skrz obě 2mm silné stěny hřídele. Při osazení hlavy zkusmo to sedělo úplně dokonale což jsem nečekal. Vzal jsem tedy finální nitro hřídel. I přes maximální pečlivost mi střed stranově ujel asi o 0,3mm. Než odebírat další materiál na novou plošku, rozhodl jsem se lehce pootočit hřídel ve svěráku tak abych i s tou odchylkou trefil na opačné straně střed hřídele což se povedlo. Po nasazení kamene hlavy stačila nepatrná korekce jehlovým pilníkem a je to hotové.

Pilot bude mezi svátky, pak už se postupně pustím do stavby kokpitu. Musím zajet do Nightfly, zadal jsem tam sice detailně set na celou heli ale neozvali se a teď tam budou drobné změny na světla v kokpitu kde jsem neplánoval horní osvětlení.

Obrovskou bublinu v okně na straně pilota tam dělat nebudu. Navíc stroj HB-ZIS létal v obou verzích, s bublinou i bez ní. PVC folie by takový tah nejspíš nezvládla a musel bych sehnat silnější PETG, z něhož je kabina na Helisice, vytažená v MIFERu. Navíc to není až tak úžasné a Pavel by jí tam taky nedělal.

Viděl jsem hodně videí norského pilota s nickem UpsideDownWash co lítá pro firmu PEGASUS. Všechny vertikální přesuny a akce řeší skrz okno v podlaze, je to evidentně mnohem lepší než se vyklánět bokem do nějaké bubliny. Vyrobím tedy další okno plus spodní okno na levé straně co tam chybí a dodělával ho i Pavel. Okna jsou lehce kouřově do hněda probarvená, pro spodní okno do uzavřené šachty pod podlahou to není klíčové protože skrz něj prakticky nebude vidět. HELIBERNINA provozuje víc mašin, na fotkách jsou verze ( i dočasné ) kde úplně chybí sedadlo, knipl a pedály vrtulky na levé straně, je tam pouze sedadlo. To ještě zvážím, ušetřil bych čas a váhu ale ta nesymetrie tam trochu opticky vadí.

[Relax]

Pomaličku se v tom začínám vrtat, to co lze dělat dokud nebudou po kupě tisky pro kokpit. Do některých věcí jako čepy se mi moc nechtělo ale ono když to člověk překousne je veseleji . Pavel používal čepy / futra 4mm uhlík / uhlík, to nemám doma tak jsem vzal čep uhlík 3mm a futra tenkostěnný hliník ze kterého jsem dělal teleskopické vzpěry s gumicukem na ráhno postřiku. Je to subtilnější, je tam maličko vaklík ale nepatrně, mělo by to být dostatečně tuhé.

Nařezal jsem 30mm vajgly hliníku odvrtal nadvakrát středy v obou částech, v trupu je zvětšil na 4mm a malým trikem se svěrkama a dlouhým uhlíkem 3mm zajistil futra tavnou pájkou. Po vychladnutí kulatina ven, podložení a zalepení futer rychlejším epoxidem s balsou, zítra dám přes ně úzký pásek skelné tkaniny aby to bylo fixované ve všech směrech. Pak odříznu uhlíkovým kotoučkem 10mm přesahy futer, zalepím čepy z uhlíku, nasadím kabinu a po slícování zalepím opatrně přesahy futer. Pavel je na styku máznul vazelínou aby se to nepřilepilo a hlavně nepoužít prstolep, to by bylo hotovo.... Takže raději epoxid, balsa a pásek tkaniny jako v trupu.

Čumák kabiny jsem zaslepil připraveným kouskem čirého kouřového karbonátu, zevnitř epoxid a tkanina, zbývá tmelení a broušení. Podobně budu zaslepovat břicho trupu, asi to nebudu moc prožívat protože na rozdíl od Hughese je to téměř dokonale ploché a stěna trupu má sílu okolo 0,6mm.

První tisk přístrojové desky technikou SLA se bude opakovat, praskl jeden růžek. Deska je nepatrně delší než vanička s pryskyřicí nicméně se stejně musí tisknout na svislo, na plocho by se od desky nedala vůbec oddělit a zničila by se. Černá pryskyřice má nahnědlý odstín a je lekce průsvitná, plnič a barva budou pro podsvícení nutné. Tisk je velmi kvalitní i když to není o 100% lepší než ze struny, ten rozdíl je menší než jsem čekal resp. i ze struny je to v pohodě použitelné. Je tam ale výraznější jemný rastr na hladké ploše a spínače na které se budou imitovat znaky a detaily jsou o něco hrubší. Větší přednost SLA tisku se myslím ukáže u dalších dílů, hlavně klece nosného rámu a zpětné zrcátko.