Dave - díky za ten odkaz, v lednu jsem to četl ale patřičně neuložil v hlavě. Nápadně se to v tom najde, už jenom že jsem sedal většinou s větrem zezadu přičemž lepší je vítr z pravé strany. S OPR to pořešíme časem na místě
.
Ono to při klesání se záporným kolektivem krásně zabere i na poměrně malý nastavení kolektivu nad střed do plusu, pokud k tomu letím dopředu, tím líp. Problém nastával až u země, kde jsem možná mylně čekal něco jako "přízemní efekt" - polštář vytvořený NR ale ono to naopak u země zabírá mnohem pomalejš a musí se za to vzít víc, přitom ta rychlost klesání je už malá. Jako-by najednou trex začal vážit o dost víc, ztratil vztlak - ale ten odkaz je celkem jasná záležitost ....
Nácvik přistání je teď jednak nejdůležitější a taky celkem zábavnej. Lítání základních prvků se polohově rychle vyčerpá a zevšední, maximálně to pilovat do úmoru. Dneska jsem si navodil pěknou skorokrizovku prvním pokusem o výkrut s pocitem že za dost rychlýho dopřednýho letu to bude snazší. Trex se i když moc nefoukalo docela vlní a pak mi při dotočení o 360 stupňů klesnul pár metrů nad zem ..... Klika že ještě dobře vidím a nemám problém s prostorovou orientací, bylo to na rychlý vyhodnocení kam s pákama
Hodně nepříjemný a koledoval jsem si o totálku, hned jsem mazal vyviset zrychlenej tep
Z místa je výkrut celkem jednoduchý, ale za letu se to chová jinak. Lítání bokem jde dobře, dost problematický vidím couvání v kruhu, to mi ještě nejde ani v simu. Tam začínám vnímat hranici proč se necejtím na 3D, jak mizí jistota tak balím kufry
:-):-) Přitom viset v reverzu moc složitý není, jenom sebrat odvahu.
. Nenech se mílit ale o záporném kolektivu/Tvém problému nemůže být řeč.
