Profil křídla

[Kiwira]

Tak přemýšlím nad profilem křídla , který pro můj budoucí větroň (rozpětí 2,6 m ) použít . Má to ale cenu dělat přesný profil např. E 387 na křídle , které má balsový potah pouze náběžné hrany křídla, tedy pouze do jedné třetiny hloubky a potom 2/3 je potaženo Modelspanem . Vypnutý Modelspan na vrchní straně křídla v prostoru mezi žebry bude jakoby trochu " propadlý " a na spodní straně zase " vypouklý . " Nebylo by vhodné použít spíše nějaký profil s rovnou spodní stranou ??

[kocour]

Myslím, že naprostá většina modelů s tím profilem E- 387 byla postavena způsobem, o kterém máš pochybnosti. Máš určitě pravdu a křídla vyrobená třeba z kompozitů v kompozitové formě jsou přesnější a výkonnější. Ale pro normální lítání to určitě stačí, je tam spousta dalších nepřesností než jenom propadlý potah z papíru. Trochu tomu pomůže protáhnout horní potah z balzy až dozadu za nejvyšší bod profilu, lepit na žebra v zadní části širší pásky balzy atd. V době, kdy se stavěly výkonné soutěžní větroně (F3B, F3F) klasicky z balzy (tak před 30 lety), měla křídla balzový potah po celém povrchu, potah se dobrušoval podle šablon, mnohokrát brousil a lakoval, ale pro normálního modeláře by to přineslo jen malé zvýšení výkonů, ale zato několikanásobnou pracnost.

[Pti]

Ahoj, domnívám se, že při klasické stavbě nemá smysl řešit nějakou přesnost tvaru profilu. Pokud budeš pečlivý, stejně se těžko dostaneš k přesnosti lepší něž nějaké 0,2 - 0,3 mm. Profil 387 je osvědčený, žádné zázraky od něj ale nečekej.
S ohledem na stavbu je opravdu výhodné použít profil s rovnou spodní hranou. Já mám ověřený S7055. Díky rovné spodní hraně se křídlo dá postavit lépe a jednodušeji, má to i poněkud "silnější" část profilu před odtokovkou, takže i tato část pak staví lépe naž u profilů, kde to je moc tenké. myslím, že S7055 tě určitě uspokojí.

[OrDa]

Vůbec bych se klasické stavby nebál. Obávám se, že pro modelo-větroňová Reynoldsova čísla neexistují věrohodná měření a tedy není vážný důvod, proč striktně dodržovat vypočtený tvar, obzvlášť dolní strany.
Mimochodem, asi jediný opravdu dobrý Epplerův profil - 385 má horní stranu neuvěřitelně podobnou prastarému Clark-Y.

[Lněnička]

S tím nelze úplně souhlasit.
1. Věrohodná měření, jež zaujaly i prof.Epplera a trochu jsme tím jeho tým zaskočili, protože zpoza železné opony nečekal takovou iniciativu, jsme uskutečnili již v roce 1974. A výsledky můžete najít i v zahraniční literatuře té doby. A z toho mimo jiné vyplynulo:

2. Když bude pokud možno, a tak by to mělo být vždy, co nejpřesněji zhotovena přední část nosné plochy a potažena do cca 30% hloubky tuhým potahem(balza 1mm je málo) a rozteč žeber v romto případě nebude větší než asi 35-40mm, pak lze očekávat dobré výsledky.

Správně, to jest tvarově co nejpřesněji, musí být zhotovena především přední část křídla - cca 5% hloubky. Pokud tomu tak není, pak je celkem jedno jaký profil(y) bude(ou) použit(y). Za předpokladu, že maximální tloušťka nepřesáhne 8,5% a maximální prohnutí nebude větší než cca 3%.
To jsou hrubé geometrické parametry profilů kluzáků takobvýchto velikostí pro poletování v běžných atmosférických podmínkách, t.j. do rychlosti větru cca 8 m/s. A s přidáním dodatečné zátěže až do 12 m/s.

Netuhý, obvykle papírový nebo textilní potah křídla se sice na horní straně prověsí, ale podtlak nad ní to trochu vykompenzuje.

J.Lněnička

[OrDa]

S tím nelze úplně souhlasit...

Omlouvám se, napsal jsem to nepřesně. Neexistují spolehlivá měření potvrzující že Epplerovy výpočty fungovaly i pro Re kolem nějakých 60 000. Pokud nefungují, je otázka, zda se jich držet za každou cenu.

[Lněnička]

Okolnosti související s měřeními v tunelech vždy komplikují dosažení těch správných výsledků. Měli jsme s tím také potíže. Ale i ostatní laboratoře jinde.
My jsme se navíc prokousávali podkritickými a kritickými podmínkami proudění. Ale podařilo se nám je pochopit, když jsme porovnali výsledky z tunelu s výkony a letovými vlastnostmi kluzáku F1A s týmž profilem.
Mimochodem ví se, že třeba nadměrný hluk z proudění, který vznikne snadno v uzavřených tunelech, nemluvě o turbulenci proudu, dokáže pokřivit výsledky nemálo?
J.Lněnička

[jeremi]

Vůbec bych se klasické stavby nebál. Obávám se, že pro modelo-větroňová Reynoldsova čísla neexistují věrohodná měření a tedy není vážný důvod, proč striktně dodržovat vypočtený tvar, obzvlášť dolní strany.
Mimochodem, asi jediný opravdu dobrý Epplerův profil - 385 má horní stranu neuvěřitelně podobnou prastarému Clark-Y.

No samozřejmě je to věc názoru, ale E385 je dobrý tak akorát do klidu, ajk to začne trošku foukat, tak to prostě neletí. E387 mi přijde mnohem lepší