G přetížení v akrobatických modelech

[Peppy]

POdla mna v roku 2001 boli radi ked spravili harrier preto sa nelietalo cez 10g... pri skutocnych lecinach su Gcka pri akrobatoch letoch do cca 6G ked lietaju premety a tak preto neverim ze ked to rozbehnes na plne gule a das kopac do visu ze nepriesahnes 10G a lietadla to vydrzia lebo je to popularny prvok, ktory sa casto vyskytuje v zostavah lietanych s 3m

[JMalik]

Nemám to číslo časopisu. Můžeš to ve stručnosti vysvětlit proč ne.

[steno1883]

Taky by mě to docela zajímalo. Pokud můžeš, tak nám hoď scan. Dík za všechny.

[mirak]

Kdo chce scan toho článku ať mi pošle mail. Už ho jdu skenovat.

[dandik182]

Ja bych chtel dandik182@seznam.cz ,predem dík

[mirak]

odesláno

[JMalik]

jana.ivachnukova@seznam.cz
Dík

[mirak]

odesláno

[steno1883]

Tady je i můj: steno1883@seznam.cz. A dík.

[JMalik]

odesláno

Moc dík.
Autor toho článku uvažuje prakticky o přetížení počítaném v přemetu, ustálené zatáčce...
Bude to trochu jinak . Skutečně ty násobky budou podstatně vyšší a nemusí být rozhodující rychlost, ale to úhlové zrychlení v autorotačních prvkách. Jednoduše se to snad dá přirovnat k centrifúze. Když ta kabina posviští 200km /h na kilometrovém ramenu, tak se nic neděje. Když to bude 200km/h na metrovém poloměru nepůjde to přežít.
K destrukci dnešního subtilního 3D akrobata, dojde na vysoké rychlosti dříve z důvodu namáhání flutterem, kroucením křídla...., než překročením "G" při vybírání. Naproti tomu budou vysoké násobky "G" při nižších rychlostech, ale rychlejších obratech, rotacích, kopaných prvcích.

[mirak]

Osobně si myslím, že pokud použiješ osvědčené konstrukční řešení (s torzní skříní u dřevěných konstrukcí), tak namáhání krutem, nebo fluteru se bát nemusíš. Ono je řád menší než namáhání na ohyb křídla. Líbí se mi že v článku je popsán případ kdy letíš kolmo dolů na maximální rychlosti (kterou před tím odvodil) a "zarveš" za to. Prakticky postavíš křídla kolmo na směr letu. Toto je popsání autorotačního obratu. Protože přemet se lítá trochu jinak. Jestli někdo u akrobatu naměřil +-25G tak si podle mně akorát změřil vybrace od motoru a měl by se zamyslet nad upevněním G metru v modelu. U těch elektropylonů bych těm "Géčkám" zase věřil. Oni ty mršky lítají podle videoklipu strašně rychle.

[JMalik]

Osobně si myslím, že pokud použiješ osvědčené konstrukční řešení (s torzní skříní u dřevěných konstrukcí), tak namáhání krutem, nebo fluteru se bát nemusíš. Ono je řád menší než namáhání na ohyb křídla..............

Toho flutteru je třeba se bát nejvíc.
To je v podstatě nevypočitatelná věc, má na to vliv spousta jiných záležitostí než pevnostní dimenzování.....
Při vysokých rychlostech je to častější příčina destrukce než namáhání křídla ohybem při +, nebo - násobkách.

[radi5]

Někde jsem četl o přetížení u pylonů (F3D). Už si nepamatuji, kolik to tenkrát bylo, ale to číslo bylo ohromující.....

[OrDa]

(poměr rychlosti maximální a pádové) na druhou

[TomasC]

Tak to je velmi "orientační". Toto bude fungovat u pomalých letadel, rozhodně ne u pylonů. U modelu, který letí rychlostí kolem 300km/h je značně znát zda letí rovně, nebo zatáčí. Pokles rychlosti v zatáčce je i 20km/h.
Podrobil jsem toto intenzivnímu studiu a došel jsem k závěru, že se vyplatí zatáčet s větším poloměrem, na menším vztlaku a tím menším odporu, ale neztratit tolik rychlosti. Výsledný čas je kratší.

Ohledně přetížení v zatáčce u pyloňáku. Můj odhad je výrazně přes 20G.