Finální upevnění všech vodičů světel bylo jako vždy náročné, opakovaně něco rozpojit, prohodit s jiným vodiči tak aby to mělo trochu logiku. Jednotku NF32 přece jenom nechám u pana Pavelky zkontrolovat. Už před 14 dny nějak zlobila, i když jsem naměřil na konektoru z napájení 12,03V, světla nic. Asi jak jsem s tím manipuloval, najednou to šlo. Takže když jsem k němu jel pro malé spínače pod trup, neviděl jsem důvod to otevírat a řešit. Dnes po zabudování se to zopakovalo...... Až když jsem na jednotku lehce poklepal - šlo to. Představa že to zhasne za letu ve větší tmě a helinu ztratím - ani omylem. I když by mi zbyl kolmý přistávací reflektor, nejsem si jistý že bych podle něj určil spolehlivě orientaci a nahradil pozičky .
Veverka se tedy konečně vrátí celá na poličku, z toho mám opravdu radost. Ještě to musím roztočit bez listů, na to jsem ve spěchu udělat si pár snímků zapomněl.
Postupně a už beze spěchu se pustím do druhé kabiny. Minimálně na bužírku okolo oken se hodně netěším a už abych to měl za sebou.
Díky, zobrazilo se mi to. Něco podobného jsem 2024 kupoval ve dvou třech verzích a zkoušel, asi bych to našel. Bohužel to mělo pár nedostatků. Za prvé hodně subtilní a vyříznout vylisované okno z vivaku se mi nikdy nepovedlo tak přesně, abych neměl problém že se buď vivak vysmekne nebo tam bužírku naopak nedostanu a okno se vyboulí. Taky nevydržela víc jak dvě opravy a začala se trhat, dát tam tolik řídkého prstolepu aby 1/ držel a 2/ nevylezl ven, to bylo o nervy. Teoreticky to mohlo držet i bez zalepení ale stačilo se víc opřít a byla z toho větračka . Stálo mě to dost času, nakonec jsem se vrátil k variantě kterou vymyslel Pavel. I když se mi prstolep na pár míst dostal, při vyšší opatrnosti se to zvládnout dalo. Akorát příprava nože na výrobu z jednotlivého vodiče byla pracnější. Ohnout po zahřátí plamenem z propanbutanu, raději 2-3 kusy. A drát napnout co nejvíc mezi svěrák a zavřené dveře v dílně. Vznikne cca 65% část průřezu bužírky což stačí. Okna se napřed zalepí naplocho zevnitř, pak se postupně vlepuje zvenčí ta bužírka. Na špičkovou maketu pokud by se bodoval i interiér se vším všudy by tohle nešlo.
Ta původní kabina na trupu nesedí dobře, skoro si říkám jestli nemá výrobce víc forem. Lícuje vršek a celkem i spodní část ale ta svislá linie shora je hrozná, je tam víc jak milimetr... Druhá kabina která přišla s trupem je ale lepší a s tou to bude lítat nejvíc.
Pár snímků vedení elektrointalace a založené dvoučlánku dole za šestičlánkem. Dnes večer poprvé na poličce v pracovně, těšil jsem se na to od května .
První roztočení mechaniky bez rotorových listů na stole a zase problémek, odešla kalibrace plynu. Stalo se mi to loni 9. srpna na mechanice opravené po pádu v květnu asi za dva měsíce. Proběhla nová kalibrace s křivkou 0-100, pak zpátky na 40% a OK. Od té doby do 3. října kdy letěla naposled 18 startů, pak se zase něco stalo a dnes tedy nová kalibrace. Snad se to nebude opakovat často, naštěstí na to nemusí mechanika ven z trupu ani oddálit hlavní hnací kolo od pastorku protože heli-mód a pomalý rozeběh se nemůžou samovolně bez připojení programovacího boxu přenastavit. U starších Kontroniků to bylo doporučováno. Pokud by šel motor naráz bez zpomalení i jenom na 40%, bylo by po hnacím kole....
Kokpit v realizaci, tisk z petg Aurapol je kvalitní ale ty sedačky váží holt víc a když porovnám oba kokpity vyjmuté z kabiny, je ten nový o 61 gramů těžší. Snad to nebude znát na těžišti, něco ubere absence rámu zrcadel. V nejhorších by se musely vytisknout znova u Pavla z toho lehkého materiálu co je z něj pilot ( snad krasten,,,, ?? ). A nastříkat, tady to zůstalo ve filamentu, pouze černý sedák a stříbrný lem. Pilot bude mít žluté plexi dole, kontrastněji provedená malba obličeje se tím zjemní.
Popisky na palubní desce jsem trochu přepálil tak uberu. Penízkové lino je poskládané ze zbytků, drobné nepřesnosti nikdo nepostřehne. Na sedačky jsem udělal náznak madel / opěrek které zároveň maskují navíjení pásů.
Přílohy
Naposledy upravil(a) Relax dne stř 14.01.2026 14:26, celkem upraveno 1 x.
Chvilka volna - zalepení oken po přípravě se zkoušením čím to lepit. První kabina byl dvousložkový 5min epoxid ze spojitých stříkaček od Hnízdila který jinak drží celkem pěkně, akorát to trvá pár dní než zcela vytvrdne a zmizí gumovitost, přilnavost je dobrá. Bohužel Vivak je PET-G a to se lepí špatně, takže minimálně u dvou oken kabiny na levé straně je to hodně odlepené a musím ta zalepit znovu. Jakmile se to načne, jede to dál a dál.
Zkoušel jsem dva typy od Ceys. ULTRA UNICK což je vteřinovka, ta drží slušně ale utrhnout se dá. Problém je trochu rastrově zrnitý pvrch kabiny kde se propisuje skelná tkanina a lepidla se musí dát víc aby se póry vyplnily, jinak by to prakticky nedrželo. To epoxid splňoval. Druhý Ceys TriAction je víc na gelovém principu, držel o něco míň jak Ultra a obával jsem se že při i nechtěném tlaku nebo mírném úderu se sklo odtrhne. Třetí pokus byl sklenářský silikon opět z Hornbachu. Spojení slušné, schne velmi dlouho.
Pavel mi poradil vyzkoušet Spesiální silikon B-7000 na lepení displejů do elektroniky a ten nakonec vyhrál. Je v tom i nějaká těkavá složky, připomíná to dávné čikuli nebo Kanagom, i konzistence je podobná, aplikátor perfektní. I v testu to vyšlo pěkně, jenom to chtělo nechat 24H nebo déle. Úzký pásek se utrhne snáz, jakmile je to fixované po celém obvodu je to jiná liga a věřím že takto okna vydrží. .
Nalepil jsem všechno kromě nově vyřezaného spodního okna ve dveřích které výrobce asi přehlédl a musel jsem na něj tehdy dělat novou sádrovou formu. Okna jsou zajištěná 3M páskou z lakovny z obou stran, Na začátku jsem bohužel zapomněl odmát lihem značky pro přesnou polohu při lepení abych nemusel nic korigovat a nepotřísnil tak vivak. Na druhou stranu to vypadá že lze lepidlo opatrně mechanicky dostat dolů což by bylo skvělé. Při použití prstolepu je to konečná, párkrát se mi to 2024 stalo.
Ještě zbývá vyrobit modrá sluneční stropní okna kde je problém to vytáhnout za tepla, ten materiál má sice skvělou barvu ale minimální roztažnost. Naštěstí stačí to udělat přibližně a vzniklé zploštění nikdo nezaregistruje.
Konečně hotové lemy oken a čelní okno, během zítřka bude kabina kompletně dokončená a zbude jí dovážit tak aby neovlivnila těžiště heli - tedy pokud nebude kvůli PET-G sedačkám těžší.
Bužírka lepená střední vteřinovkou, okna jsem převentivně vymaskoval krepovkou a i když jsem se netrefil nikde mimo a okna bych tím pádem nevratně nepotřísnil, mohl jsme být víc v klidu. 2024 mi to trvalo tři hodiny byť bylo o jedno okno víc ( průhled kolmo dolů skrz podlahu ), tentokrát jsem měl za hoďku a čtvrt hotovo.
Čelní okno jsem vzal rezervní, jsou na něm už maličké kazy ale pořád v pohodě. Měl jsem ještě jeden kus, bohužel tam jsem tehdy zajel nůžkama dovnitř a tím ho zničil.
Ještě váhám jestli tam dávat stěrače, na žádné z mašin co Helibernina provozovala a provozuje jsem je neviděl a když projdu databázi několika set stařenývh fotek AS350 z doby kdy jsem vybíral finální předlohu, stěrače má méně než deset procent strojů, spíš tak 5%. Zřejmě v oblastech kde se vyskytují vysoké srážkové úhrny, odpovídá tomu výběr provozovatelů kde stěrače na své stroje instalovali.
Hotovo, model má dvě záměnné kabiny. Nakonec jsem tam stěrače dal, kabinu lehce zpestří a nahradí rampu zrcadel. S vahou jsem se obával naštěstí zbytečně, i s těžšíma sedačkama z PET-G váží pouze o 15 gramů víc než ta první ( 903 vs 888 gramů ) což podle mě nemusím dovažovat vzadu.
Tím pádem je hotovo a doufám že dá mašina víc než 29 startů než poprvé . Zbývá si zařídit pojištění a počkat na pěkné počasí někdy v dubnu.
Lyže tam už měly být na tuhle zimu, o rok se to odkládá. V létě by to vypadalo nelogicky a taky by to byla zbytečná komplikace plus nesmysl na rozmetadlo i bambi vak. Doufám že se nestane další lapálie jako 2024 a těch lyží které jsem vyráběl tři dny se mašina dočká.
Vždycky jsem měl rád Hughesy, o něco víc toho policejního i když oranžová metalická Helisika je prostě umikátní barva. U AS350 jsem nenašel podobnou tutovku a žlutou Heliberninu jsem si vybral spíš proto že se mi vždycky líbila i na letadlech a je dobře vidět. Vlastně až pak ve vzduchu se mizačala líbit mnohem víc než jsem předpokládal a díky mnohem detailnějšímu zpracování ( kokpit, nýty ) nad oběma Hughesy tak trochu vede. S Hughesem ale lítám radši protože je předvídatelnější a ochotněji reaguje na kniply. Myslím že je to dvěma věcma. Za prvé je o půl kila lehčí a za druhé tam hraje roli aerodynamika trupu. AS350 má sice takřka stejnou mechaniku, pouze trubka je o 2,5cm delší. Má i stejné převodové poměry na vrtulku ( 1 : 4,5 ), třílist navíc nemá stejný kroutící moment jako pětilist u Hughese. A přesto proti Hughesovi vrtulka nestíhá. Proto byl od začátku problém s couváním. Ještě tak za bezvětří ale jak trochu foukalo, couvaná osmička byl problém. Konec konců právě při ní loni odešly ty převody a přežila to jenom katapultovaná kabina.
Dnes první čtyři baterky po opravě. Sice k večeru už foukal studený vítr a váhal jsem jestli to neodpískat ale nakonec jsem sebral odvahu a s kamerou na čelovce jsem do toho šel. Dokonce vylezlo u slunce a žlutá se rozzářila naplno . První video jsem neuploadoval, bylo rozkouskované mezipřistáním a lítal jsem hodně opatrně. Myslím že hlavně u tohoto konkrétního reglu HW130A V4 a telemetrického modulu se občas stává, že se po zapnutí hned aktivuje warning na přehřátí reglu. Jednalo se o první start, venku bylo sotva 13 takže nesmysl. Ukazovalo to 107 stupňů, po startu dokonce 120 tak jsem radši přistál jenomže to už tam bylo najednou 25 . Takhle je to vždycky. Člověk neví jestli je chyba v elektronice a reálné omezení výkonu nebo pak vypnutí nehrozí, nebo je to opačně. To na klidu nepřidá. S váhou sedm kilo by šla makety po omezení dolů a obávám se že dost rychle.
Na třetí baterce jsem zkoušel přesuny bokem a tam se malá účinnost vrtulky taky ozvala. A Hughes tohle nedělá.
Každopádně to lítá dobře tak se lze těšit na někdy příště až půjde zima definitivně do háje.
.
?? ). A nastříkat, tady to zůstalo ve filamentu, pouze černý sedák a stříbrný lem. Pilot bude mít žluté plexi dole, kontrastněji provedená malba obličeje se tím zjemní. 
