Mechanika TREX550/600 v trupu AS350 Funkey od Jettech Models

[Relax]

Trup dorazí po neděli, Česká pošta už si vyžádala fakturu, doklad o zaplacení a další informace k proclení. Když si porovnám timing v lednu a únoru 2023 tak to doručí někdy začátkem příštího týdne. Procházel jsem fotky ze stavby abych si osvěžil co všechno mě čeká znova, i když tam byly zajímavější etapy tak celkově je to značný objem práce. O to víc se mi vrací obrovská chyba kterou jsem udělal s oddalováním nedobrovolného přistání kdy jsem propásl řešit to relativně blízko s kontrolou vyklesání, vypnutí motoru a řízené ztráty vztlaku s měkkým přistáním do žluté trampolíny a trup s listama jsem si úplně nesmyslně a zbytečně rozbil. Kdyby to byla první maketa a první pád tak ok ale já tohle nezažil poprvé, minimálně Helisika 2023 byly taky rozbité převody a i když to bylo neřiditelné a s určitým štěstím to neskončilo na stromě, nadto jsem poslední fázi letu přes vysoké křoviny neviděl, nic jsem neprodlužoval tak jako teď. Nechat to vzdálit 300 metrů když bylo jasné že v té řepce skončím tak jako tak a holt to budu dlouho hledat, no prostě úsudek na betla.

Zkoušel jsem přijít na příčinu protože ten sesmeknutý kloubek mi spát moc nedal. Našroubkovat jde docela volně, rozhodně volněji než to bývá obvykle. Vzal jsem origo trubku a táhlo z 550 abych si porovnal jestli nebylo na zkrácené 700 což je úplný atyp krátké. A je, je kratší o 3mm což na druhou stranu není nic jednoznačně špatného. U 550 je trubka 549mm a táhlo 576mm takže rozdíl +27mm. U AS350 jsem potřeboval trubku 639mm a táhlo udělal 663mm - ten poměr ala 550 mě ovšem nenapadl a tak mi vyšel rozdíl +24mm. Objevil jsem ale něco dalšího a sice ještě o něco volnější byť nesesmeknutý kloubek na straně serva. Což mi přijde jako argument že k sesmeknutí za letu a tím piruetě ( možná ) by došlo spíš u serva a nikoliv u smykátka takže k tomu došlo spíš až nárazem na zem.

Takže to budou primárně ty převody v předním domku. Vrtulce jsem podceněním zrychlení v couvačce a větrem naložil příliš. Holt vím čeho se vyvarovat, nevěřím že by se druhá verze chovala jinak. Prostě "necouvat" . I když nevím proč to tak je a zajímalo by mě to, oba Hughesy střihnou couvanou osmu jako nic i poměrně rychle.

Dnes dorazily listy Helitec, zbývá objednat krátké příčné hřídele na třílistou hlavu, protože stav v jakém skončily rotorové listy nedává prostor zkoušet tam ty stávající nechat. Trochu doufám že bude rovná hlavní kalená 10mm hřídel. Vrtat znova ten druhý otvor pro hlavu rozhodně netoužím.

Pak ještě vyměním snížen výškovkové servo SAVOX, ulomená páka Mikado taky signalizuje perspektivní možnost budoucího selhání.

[Relax]

Našel jsem fotku jak vypadaly převody v předním domku po selhání a piruetě s pádem do pole v roce 2023, srovnání s převodama na AS350 je velmi vypovídající - téměř identický "výsledek" nezvládnuté energie na listech ze sice trochu jiných důvodů ale se stejným malérem. 2023 to byl moc velký úhel kolektivu plus vysoké otáčky, teď couvání na příliš vysoké rychlosti kterou jsem výškovkou včas nezkrotil. Na srovnávacím snímku je AS350 vlevo, je vidět že lišej rzi kterou jsem našel na hlavní hřídeli je i na hřídelce převodů. Nechápu od čeho se to tam udělalo.

Našel jsem čtvrtou rezervní a tím pádem k náhradě na výškovkové servo páku Futaba, alespoň něco nemusím shánět.

[dagx]

Když koukám na tu fotku převodů ,vzpomínám jak jsme někteří tenkrát řešili vůli která byla u některých nových stavebnic posunutím domečku vpřed. Já s tím nakonec nic nedělal a problém jsem neměl. Tys to podle fotek co máš na straně 5 vlákna posouval.Nemohlo dojít během těch všech ůprav k nějakému posunu? Možná ne domku ale třeba šikmého kola na kardanu při jeho prodlužování. Nedostatečné domáčknutí do ložiska které se po čase takhle projeví? Chápu- velká váha modelu,vysoké otáčky záchrany plus kolektiv ,takže ten nápor je extrem. Jen mi přijdou ty převody "málo ohoblované". Jen špičky. Není někde po obvodu nějaká větší ploška? Nebo výměna těch original bílých za červené- není tam něco jinak? Možná jsou měkčí? Jediné řešení je asi lítat s maketou POUZE MAKETOVĚ

Lišej rzi- Vlhkost nasbíraná při lítání s postřikem? Skladování modelu? Jinde na modelu není? Já mám dost modelů v chodbě pod stropem kam se asi lehce dostanou výpary z kuchyně a vlastně přímo z koupelny a nic se neděje. Ty červené převody jsme kupovali společně. Já je ješte nerozbalil ale kouknu jak vypadají ty hřídelky.

[Relax]

Sestavoval jsem to dost pečlivě ale chybička se může vloudit vždycky, případně vznikne nějaká vůle časem a já mívám obecně hodně startů a tím i šanci se něčeho nemilého "dočkat" relativně brzy.

Pavel z toho má dojem že ty převody moc nevydrží, přitom je to dělané na 3D lítání. Vložením podložek jsem se vždycky snažil docílit co nejlepší vzájemné polohy autorotačního a předlohového kola na hřídelce v předním domku. Mají sice rozdílnou výšku ale korigovat se to trochu dá. Viz čerstvý snímek z AS350. Problém je trochu to že hnací kolo 118T s šikmými převody je zkombinované s V1 autorotací 180T tak abych udržel poměr 1 : 4,5 a vrtulka nebyla proti tří a hlavně pětilistu úplně na betla, to se opakovaně potvrdilo. Jeden čas jsem se kvůli tomu vrátil k V1 včetně hnacího kola a pastorků, nakoupil toho dost a pak objevil že to lze naproti všem návodům zkombinovat i takto. Ale přídavnou podložkou jsem pak vyladil vzájemnou pozici s autorotačním kolem. Mnohem jednodušší to je s rovnou hřídelí se stavěcím kroužkem, originál s manžetou tohle neumožňuje.

Přední domek jsem lehce posouval, to máš pravdu. Protože předtím se mi ještě u motyk to přímé kolo ohoblovalo. Jenomže tohle nemá vliv na kuželová kola dál, na křídelce ani na kardanu. Tam byl vždycky naopak problém aby se to točilo volně a ze tří kusů fungoval bez zásahů někdy jeden, jindy žádný. Nezbylo než snížit o nějakou desetinku vystouplou manžetu, která je před zadním ložiskem, to zpravidla pomohlo.

Z hlediska provozu to podle mě má několik podmínek které nezbývá než respektovat a od teď se tím budu striktně řídit. Jaksi pozdě ale budu.

Nápor na převody vzniká za těchto podmínek :

1) příliš nebo zbytečně velkým úhlem na rotorových listech ( víc jak +10º ) narůstá reakční moment rotoru. Tento moment se snaží gyro kompenzovat maximálním úhlem na vrtulce ( krajní polohy jsou 35º ) což logicky generuje velký kroutící moment na trase od autorotace přes převody směrem dozadu. Nepovolí kardan, nepovolí čelní ozubení ale povolí kuželové převody vepředu. A nestalo se to zdaleka poprvé.

2) Rescue nastavení používá vysoké otáčky. Což už dva roky od pádu Helisiky nedělám. Vím že stačí o něco menší než maximální úhel, například 8º a regl nikoliv na 80= ale třeba 70%. Na srovnání a zastavení ztráty výšky to bohatě stačí, maketa neletí jako 3D motyka který se může valit dolů a k záchraně potřebuje opravdu maximum. Tím že je mnohem lehčí tak to ale převody vydrží.

3) S maketou raději necouvat a když už tak zásadně velmi pomalu. Tam je to trochu zvláštní. Oba Hughesy s VBarem NEO couvají perfektně, nepamatuju se že by to vrtulka nestíhala i na rychlosti a to mají pětilist. Naproti tomu AS350 se neřídí moc dobře, i když jsem sui těžiště pohlídal tak má tendenci stále zrychlovat, častěji musím korigovat rychlost výškovkou plus méně kolektivu abych nenastoupal a udržel stejnou výšku. Přitom je to třílist, který má mnohem blíž ke dvoulistu který se řídí jednoznačně nejlíp. Tady bych dal požadí dva, pět a tři listy což je nelogické. Několikrát jsem si říkal že v tom může jet Demon a jeho nastavení jenomže to nedává úplně smysl. VBar NEO už nekoupím protože se nedělá, je tam nějaký nástupce VBar GEO V.7xx nebo tak nějak a z inovací nejsem nikdy moc nadšený. Ještě by byla možnost dát tam záložního Spirita, toho jsem v maketě ještě nikdy neměl.

4) Pokud možno nedávat prudce plný kolektiv, hlavně z visu. Za dopředného letu takový problém s vrtulkou nenastává, běží v optimálnějším režimu.

Všemu by pomohlo zvýšení otáček na vrtulce ale to s touhle mechanikou není realizovatelné.

Na závěr se to musí asi víc kontrolovat což nemůžu úplně napsat. Jak se to dá do trupu kam není vidět, jediná cesta je jak to dnes napadlo Pavla malá kamerka na tyčce, stačilo by i malé zrcátko a baterka. Nebo tam možná vychází ty malé otvory imitující stupačky pro mechanika rotoru, uvidím. AS350 má navíc proti Hughesům zakapotované i zadní převody což je ještě horší.

Jediné co se pak dá sledovat je přidržet rotorovou hlavu a otáčet vrtulkou na obě strany. Lze vidět a kontrolovat jestli a jak velkou zubovou vůli tam najdeme. Myslím že u lehce "načatých" převodů by tam šance na včasný warning byla. Z motyk a doby kdy jsem s nimi lítal mnohem víc a hlavně ostřeji než dnes to tak fungovalo, například zuby kuželových převodů postupně ztrácely stejný poměr obou stran ale zuby se zmenšovaly směrem záběru a vrchol zubů nebyl na středu základny. Jednou se mi nevyplatila nechuť to měnit, zachrčelo to v piroflipu nad haldou a přistál jsem v borovicích. Větve pád zbrzdily, kromě ulomených plastových M3 šroubkůl podvozku které letěl pár metrů bokem heli nic nebylo.


vysloveně maketovém lítání to nehrozí nebo nastane po značně dlouhé době což jsem nerespektoval a nedodržel. Fakt mě sere jak jsem si mohl myslet že oddalováním dostat to na zem hned když je řepka až ke zdi a stromům cokoliv vyřeším . Za těch možná 20-30 vteřin jsem přišel o trup, listy a bude mě to stát šilené peníze i čas. Jako debil....

Vrtulníky couvají běžně, jsou to ta vystoupení na leteckých dnech a při každém startu mimo vojenské mašiny. Zaručuje to bezpečný návrat na heliport kdyžvse něco posere. Já to lítal taky ale chce to furt trénovat . Stejně jako přistání čumákem k sobě.

Takovy couvani jo, ale asi ne couvany osmicky. Nebo i tak? Ale rekl bych ze kdyby byly prevody spravne sesazeny, coz je u trexe spatne ovlivnitelny, tak ze by couvani nevadilo. Nejak nevim proc by to couvani melo byt pro prevody o tolik narocnejsi. Ty prevody maji vydrzet 3D akrobacii.

U couvání rozhoduje zřejmě rychlost a vítr. Jakmile s tímhle vrtulka začne "bojovat" tj. přetlačit snahu modelu se díky aerodynamice, odporu trupu a reakčnímu momentu rotoru, narůstá síla kterou představuje odpor proti náhonu přes převody a kardan. No a jako ve všem selže nejslabší článek řetězu. Když dáš velké úhly na listy, otáčky nebo příliš kolektivu tak se určitě totéž děje i u rotoru kde t jde proti hnacím kolům, volnoběžce a ve finále to musí ustát motor a govenor, regl.

Ano, jak Píšeš lítat POUZE MAKETOVÉ je řešení celého problému.....

S tou rzí mě napadá jedině pár dní nebo do dvou týdnů ve sklepě kde jsem něco dokončoval a v období dešťů tam bývá skoro 70% vlhkost. Z ostřiku to není. Jednak je to jiný model a druhak voda se do modelu nedostane, za letu to silný proud vzduchu na model vůbec nepustí .

[Relax]

Z věcí co mi chybí byl problém najít ulomenou páku serva výškovky, nenašel jsem odkaz ze kterého jsem je objednával a Hughesy mají kratší páky Mikado z benovoletadylka. Naštěstí jsem ten čtvrtý kus nakonec našel a nemusel procházet znova vlákno.

U tří maket je to už tolik informací že to neudržím v hlavě a zpravidla postupuju tak že sáhnu do databáze vložených ( nebo ostatních ) fotek, tam najdu datum vytvoření kdy vím kam v konkrétním vlákně hledat a najít jako jsem to řešil, co kde objednal apod. Tvorba tolika někdy až zbytečně podrobných textů i fotek z každé fáze stavby nebo řešení problémů i oprav má záměrně charakter jakéhosi stavebního deníku kam se mohu vrátit a značně urychlit nebo najít co potřebuji. Využívám to stále častěji .

Zbývá objednat příčné hřídele a snížené servo na výškovku. Mechaniku AS350 rozlítám někdy v létě opět nejprve s dvoulistem. Stavbu druhého trupu si nechám na zimní období kdy už se nedá lítat, lakovně to nevadí a nelítací doba uteče tvůrčím způsobem. Těšil jsem se na malování, takhle mě čeká hodně hodin práce. Asi to půjde víc od ruky, leccos jenom přenesu čísla ale i tak to bude dlouhé.

[Relax]

Trup je tady, na podzim můžu začít - pokud vydržím na to do té doby nesáhnout . S Pavlem jsme dnes probírali jak vyzrát na to osazení čepů podle kabiny, myslím že má dobrý nápad se šablonou a jak se vyhnout vyndání zalepených oken kudy se lepily trubičky pouzder poprvé. Chce to kvalitní šablonu a snad to dopadne.

Hotová kabina vypadá s trupem v gelcoatu legračně, na druhou stranu co do pracnosti která mě čeká znovu mám hotové tři pětiny .

V širším počtu jsem probírali ty převody, znova jsem kontroloval jak je na tom zadní domek protože se klukům nezdálo jak je možné že odešla pouze část vepředu a jinde nic. No, ono to tak úplně není. Při pořádném nasvícení je viděl prachový povlak jak se zuby jemně obrušovaly, možná dlouhodoběji, možná při tom posledním letu. Každopádně platí a to jsem podcenil že při couvání dostávají převody hodně zabrat, makety nemá takové otáčky a dynamiku jako motyka při 3D lítání na 2000 nebo 2400 a víc otáček. Gyro musí reagovat větší výchylkou a tam je to celé zakopané. Řešení to má, couvání vynechat nebo omezit na kratší úseky. Třeba při startu, kdy se i ve skutečnosti primárně couvá od heliportu tak aby na něj pilot neustále viděl. A měl tak dobrou možnost se tam případně vrátit pokud by nastal nějaký problém. Až ve chvíli kdy má jistotu že je v dostatečné výšce a vše je v pořádku tak zastaví a zahájí zatáčku nebo dopředný let k cíli. Vojenské vrtulníky to nemají tak striktní ale trénují to taky.

Trup jsem kompletně odstrojil, vyndal diody, maketové antény a podvozek, kromě jediné nohy a třmene je zcela v pořádku, další plus. Kotvení mezidesky musím co překopírovat rozměrově co nejlépe aby mi vyšla mechanika pak stejně. Táhla v desku cykliky mají v kabině i trupu přesná vybrání, které musím dodržet.

[Relax]

Trochu vázne dodání serva na výškovku které preventivně vyměním a převody na vrtulku zase kvůli čepům na gripy třílistu Align které nebyly na skladě. Jinak už je mechanika připravená na kompletaci, zkrácená trubka, kardan byl v pohodě. Nakonec možná vyměním i osku vrtulky a převod na kardan kde byly stopy prachu a opotřebení na bočnicích zadního domku. Viděl tam bez úplné demontáže směrovky není, je to doslova nesledovatelné místo. A vůle tam je asi 5 stupňů, na druhou stranu dělají to převody na Hughesech, akorát na notyce 550 je to lepší, možná o 50%.

Když je horko tak se mi nikdy moc do ničeho nechtělo a letos to není jiné. I lítání nemá drive a zpravidla radši nejdu když vidím že hlava moc "nejede" . Začal jsem aspoň pozvolna se stavbou nového trupu a zatím je to ve fázi kdy zjišťuju že to bude mnohem víc práce než jsem odhadoval. První odhad že bez kabiny s kokpitem je to brnkačka je ta tam, už jenom s fotkama a ujasněním kde začít a hlavně co musí být hotové abych to mohl dát do plniče byl mírně řečeno nesmyslně pozitivní.

Nakonec jsem se rozhodl postavit i druhou kabinu. V první fázi se hodila na překopírování os spojovacích čepů kde už se to trochu rýsuje a taky jsem dospěl k názoru že pracná pouzdra v kabině jsou de facto zbytečná protože kabina drží "na střih". Bude stačit podlepit osm míst 3mm překližkou a přelaminovat je, nic víc. Teď hlavně abych trefil čepy tak aby na nich seděly obě kabiny. Nakonec tam asi přece jenom nějaké jednoduché mechanické zajištění proti sesmeknutí kabiny udělám, bude to postavené na neodymových magnetech které ocelové pojistky podrží na místě. Základní neodymové magnety tam ale jako základ budou.

Postupně nacházím další detaily toho karambolu a vypadá to že kabina ulítla směrem doleva protože se vylomilo a zmizelo futro na levé straně. Když si vezmu co k tomu říká fyzika ( Reakční moment rotoru je síla, která působí proti otáčení rotoru vrtulníku a snaží se ho roztočit do opačného směru. Je to důsledek akce a reakce – rotor se otáčí, ale zároveň generuje sílu, která se snaží otáčet celý vrtulník opačným směrem. U běžných vrtulníků se tento moment vyrovnává ocasním rotorem, který generuje opačný tah ) tak to zrovna nesedí ale bůhví co se tam dělo . Taky záhadně zmizely dva M3 šroubky co drží pouzdra kotvení čepů mechaniky do trupu, možná jsem zapomněl na Loctite... Sice to drželo ale je otázka jak dlouho a časem z toho mohly být nějaké vibrace nebo riziko že se šroubky ú matky dostanou tam kam nemají. I když loping jsem s tím lítat nechtěl. Přestože jsem s tím nechtěl a nelítal víc věcí co dělám s Hughesama, model odrovnalo pitomé couvání.

Spodní obdélné zaslepení otvoru v trupu ( na spalovák ) 2mm plastem se žárem od vzplanuvšího dvoučlánku pěkně zvlnilo, to jsem předtím nezaregistroval.

Druhá ( nová ) kabina bude jako "provozní", tu původní s osvětleným kokpitem a zrcadly si nechám jako sváteční nebo na nějakou akci. Kokpit zjednoduším i když pilot tam sedět bude ale sedačky a detaily nebudu prožívat, prostě to co je za letu cca vidět. Na zrcadla se vykašlu, stejně tak na spodní okno pod pilotem. S novou stavebnicí dorazily i stěrače které tam minule chyběly a mohl jsem si o ně napsat, stroj HB-ZHY je nicméně na žádné z fotek nemá. Abych to mohl dát na plnič musím udělat znovu i dost pracné střihače lan a pár detailů. Druhou kabinu můžu pak dokončovat přes zimu.

[Relax]

Z Rc profi volali že servo nemají skladem ( na stránkách byly ve chvíli objednání a zaplacení dva kusy ). Dodavatel ho taky nemá, musel bych počkat na další kontejner cca měsíc. Spěch není ale přece jenom jsem nabil čtyř článek, vzal Jetibox, na servo nasadil křížovou páku a dal tomu 400 cyklů maximálního rozsahu, různé rychlosti a rukou se snažil to co nejvíc brzdit. Ne s cílem převody za každou cenu odrovnat což by se možná povedlo ale hodně. Kromě toho že bylo servo na konci teplejší ani jeden problém a tak jsem nalomený ho tam přece jenom dát zpátky. Když se páka ulomila byla tom krátká ostrá rána a pokud by převody nevydržely praskly by asi hned. Navíc je servo relativně nové, absolvovalo 80 startů z toho 29 v trupu, předtím testování s menší váhou na rotoru kdy se cyklika a kolektiv tak nenadřou. Při průměru 6 minut na jeden let je to 480 minut což je osm hodin, to zase tolik není ve srovnání s obvyklým počtem 1500 a víc startů na jednu sadu serv. Což je 150 hodin chodu.

Začínám laminovat dvě zaslepení trupu v čumáku kabiny ( reflektor u starších verzí ) a na spodku kde je to mnohem otravnější. Mírné čočkovité vyboulení v obou osách se dělá mizerně, minule jsem použil plast který se moc nepovedl a požár baterky ho totálně zdeformoval. Zkusím leteckou překližku a vybrousit to co nejvíc před zalepením a zalaminováním abych pak nešel skrz skořepinu trupu vedle. Zkoušel jsem měkký plast jenomže tam se udělá vryp jako nic a ještě mě teď napadla tvrdší balsa prosycený po vybroušení lakem.

Šablony na rezáky lan jsem bohužel vyhodil tak musím odměřit a vyrobit nové.

[Relax]

Zaslepení většího otvoru v trupu dole jsem tentokrát udělal z tvrdší balsy, po prosycení nitrolakem přijde tmelení PES tmelem UNIFLEX. Postupně dotáhnu ještě kotvení obou kabin, stále nevidím jistotu že to bude pro obě dvě vyhovovat dokonale ale třeba se mi to povede.

Opravil jsem mechaniku, zkrátil trubku 700, kardan byl luxusně rovný. Hodně jsem si vyhrál s převody v předním domku, opět v jenom místě vázly, zarazit ten horizontální pro náhon vrtulky nešla tak přišel do hry opět skalpel a zkrácení manžety, pak už to bylo ok a vzájemné sesazení perfektní, minimální vůle. Pak nastal problém s náhonem. Přestože je trubka zkrácená na úplně stejnou délku, protikus s čepem pro ukotvení zadního domku neseděl a chyběly skoro dva milimetry. K vzteku. Nakonec jsem vzal pilník a zkrátil zadní úkos na konci náhonu, pak už to bylo OK.

Nastavení dvoulistu s kolektivem +10,5 až -5,4 stejně jako dřív, při záchraně se úhel snižuje na +8,4 a otáčky nejdou na maximum aby neodešly příliš velkým náporem opět převody v předním domku. To na co jsem záhy zapomněl bohužel hrálo roli při třetím startu na chalupě o pár dní později, částečně dost kuriózním způsobem.

[Relax]

Mechaniku plus tréninkovou 550 jsem si s sebou vzal na chalupu v lokalitě Hronov - Broumov. Pár kilometrů autem mám pěkné místo kde jsem v roce 2011 úplně poprvé odstartoval se 450 s tréninkovým křížem . Na dohled jsou krásné tabulové hory Ostaš a Obě Hejšoviny v Gorách Stolowych v Polsku.

Po čtyřech startech s 550 a pohodovým 3D lítáním protože jsem neměl 5 týdnů rádio v ruce přišla na řadu mechanika AS350. První start byl v pohodě, pouze mi přišlo že se heli trochu pohupuje přes výškovku, podobně jako dokáže komíhat ocas pokud vázne smykátko. Při zvýšení otáček to zmizelo a pak už se to nevrátilo takže dobrý. Přehodil jsem souměrné 600mm laminátové listy za uhlíkové 550mm Torsion Blades od Petra Novotného, vrtulka zůstala polosouměrná Spin Blades 105mm. Druhý start byl v pohodě, udělal jsem jeden loping a jednu pomalou couvanou osmičku. Vypadalo to dobře, zbyly tři sady 6+2S. Zapojím třetí sadu, v plánu byl test záchrany z pozitivu a preventivně i z invertu. Stačí jednou, maketa v invertu nikdy záměrně nepoletí ale jistota je jistota. První záchrana byla v pohodě, zbyl ten invert. Najednou se přihnal roj chroustů, které známe i tady z Prahy. Mají v tuhle dobu rojení a je lepší zmizet jak jsou dotěrní. Zásadně nalítávají na hlavu a když je neodeženete, máte je ve vlasech. Takový malý Hitchkok a i když mi nevadí tak jako většině lidí co znám, když držíte vysílač a model ve zduchu, je to naprostá dokonalost .

Říkal jsem si rychle ten invert a na zem, znova sem nepojedu. Nebo přistát a schovat se do auta než odtáhnou ? Slunce akorát zmizelo za horizontrem, dostatečné světlo na lítání bez diod mohlo být tak 30 minut. Nakonec jsem se rozhodl pro první variantu, jenomže jsem pospíchal jak jsem pořád uhýbal dalším atakům těch živých vrtulníků. Místo co bych nastoupal jako obvykle do třiceti metrů, otočil jsem heli přes křidélka doprava v patnácti metrech s tím že jí krátce zavisím a pak cvaknu záchranu. Jenomže jsem to neřídil úplně precizně, sáhl jsem asi trochu do směrovky a výškovky a abych heli srovnal do směru kde líp uvidím siluetu mechaniky tak jsem to znovu korigoval jenomže heli se pomalu rozletěla v invertu dopředu. Invert umím vpřed i vzad dobře jenomže mi došlo, že jsem nějak nízko a na listech mám k dispozici pouze těch 5,4 stupnů. S váhou 8S to heli úplně neuvisí a v dopředném letu začne klesat byť pod malým úhlem. K tomu jsem letěl proti mírnému svahu pole, velmi rychle jsem byl tak tak nad 10 metrů. Začal jsem tušit že je zle a musím okamžitě něco dělat jinak skončím na zemi.

Vymstilo se mi že jsem si v Praze vyzměřil jestli si záchrana sáhne na víc jak těch 5,4 nebo ne, někdy v roce 2022 to neudělala a havaroval jsem v naprosto stejné situaci jako teď, akorát ve velké rychlosti. Takže jsem předpokládal že se to opět nepovede přes záchranu a musím to zkusit bez něj. Teoreticky lepší je výkrut přes křidélka jenomže ten moc v oblibě nemám, snad nikdy ho nezaletím čistě v ose a je trochu sudovitý, u země to může dopadnou špatně. Přišlo mi že mám pořád ještě rezervu jít do toho naplno přes výškovku a s listy v invertu plus přehození za polovinou oblouku by mohlo vyjít. Na nic jsem nečekal, heli se otočila dolů a do hry se dostaly dva špatné faktory. Za prvé vyšší váha než u motyky a skutečnost že dvoulist nemá motor 1000KV ale jenom 670KV takže točí 1370 otáček které jsem měl před zahájením zvednout a neudělal to. Ve třech metrech už jsem tušil že to nedám a bude tvrdé přistání. Podvozek nabral nějaké drny, helina udělala ukázkový kotrmelec. Naštěstí se nárazem sesmekly utažené suché zipy, jeden praskl, baterky se vytáhly z 6mm zlacených konektorů od reglu a dvoučlánek vyletěl někam dopředu. Tím se vypnul motor a i když odešla většina převodů v předním a zadním domku vrtulky, hlavní kola zůstala celá. Dokonce i oboje listy. Trubka a kardan ohnuté dolů. Vypnu vysílač, konečně můžu odehnat ty dotěrné potvory. Doběhl jsem asi 80 metrů pro heli a přinesl ji k autu. Pak mi došlo že chybí dvoučlánek tak zpátky, všude stejná tráva ale naštěstí jsem našel kus uhlíkové žluté reflexní směrovky a brzy našel i baterku. Rychle sbalit, vyhnat pár chroustů z auta a odjezd domů.

Na chalupě jsem zjistil že trubku i náhon mají v Plzni skladem, koncem týdne to bude doma. Dnes jsem zkoušel narovnat ten náhon, nevypadá to špatně ale i přes snahu dodržet jednu osu tam průběžná vlnka do strany vznikla a ač má střed konce oscilaci pod 1 mm, při 7 - 9 tisících otáček by i sebemenší zvlnění generovalo vibrace což nemá smysl. Holt zkrácení práce navíc, je to složitější než trubka.

Třešničkou na dortu bylo zjištění že při poloze v invertu listy skočí výrazně dál než těch 5,4 stupně, kolik přesně zjistím pak s digiměrkou. Což znamená že kdybych nezmatkoval a hlavně to věděl z Prahy, neřešil jsem žádnou výškovku nízko nad zemí ale tu záchranu cvaknul a Demon by heli vytáhl nahoru. To naštve. Bohužel opět chyba z nepozornosti.

[Relax]

Aby to bylo úplně dokonalé, druhý den večer jsem si zajel na stejné místo dolítat baterky a taky spravit náladu s tou 550. No a po třiceti vteřinách jsem byl na zemi ! Ze začátku jsem naprosto netušil proč, až pak na chalupě jsme to probírali s Pavlem a něco se rýsuje. Prakticky hned po startu jsem zatočil přes směrovku doprava a letěl rovně. Jenomže helina se začala sama znova pomalu otáčet přes vrtulku i když rychlost nebyla konstantní. Taková pomalá pirueta, pak pauza pár vteřin, pak pro změnu na druhou stranu. Napadlo mě rušení jenomže 2,4GHz v takových končinách daleko mimo města, žádné VN v dohledu, divné. Snažil jsem se heli dostat k sobě a protože nereagovala na směrovku, dal jsem křidélka plus výškovku jako s pyloňákem. nepovedlo se to úplně čistě, heli se naklonila což je společně s piruetou zapeklitá věc na orientaci. Váhal jsem jestli vypnout motor a autorotovat, jenomže jsem byl poblíž nebo možná přímo nad plochou ze starých panelů a mlatové výplně, to by neskončilo dobře. Tak jsem cvakl záchranu, že srovnám rotor do horizontu a hned jí vypnu, pak znova zatočím. Na to už nedošlo. Heli sebou trhla, udělala něco jako piroflip, ozvala se pořádná rána. Hned jsem sice vypnul motor ale z nečitelné polohy se s neovladatelnou heli autorotovat nedá. Spadla podobným směrem jako včera ta mechanika ASka, naštěstí kousek za panely. Hned bylo jasné že ta rána byl list do trubky, tu roztrhl jako plechovku a škrábnul kardan. Ten list má na konci jenom malou prasklinku ale je rozlepený = vyhodit. Vrtulka to schytala až na zemi, listy 90mm taky konečná. Kupodivu převody v pohodě. Takže nové listy, kardan s trubkou a nějaký ten kloubek kde jsou vůle, jeden praskl.

Tu 550 jsem koupil v prosinci 2020 jako svojí v pořadí čtvrtou a asi poslední 550 od jednoho pilota z Ostravy. Byla moc pěkně udržovaná, s uhlíkovým kardanem, Spirit, origo motor 600MX který stále ještě nemá vůli na ložisku, obvyklá to bolest. Regl HW100A. Výškovkové servo SAVOX, vepředu dvě origo. Majitel byl v týmu, který Spirita testoval a uměl velmi dobře lítat. Za pět let co ji mám to byl první pád na 216 startů, pochvaloval jsem si jí. Ale taky jsem vlastně nepřeháněl servis a myslím že se mi to vymstilo. Kardanové táhlo na smykátko chodilo krásně, bohužel jsem trochu zapomněl kontrolovat, jak je na tom smykátko, jestli nevázne. A pře nezbytném sesmeknutí kloubku bych hned zjistil že je volný což je fatální riziko. Na straně serva šlo kloubek sesmeknout až plochým šroubovákem. Na opačném konci byl dole už po pádu, protože jsem na chalupě ani nevyndával kleště. A k jeho nasazení nebylo potřeby prakticky žádné síly, to jsem ještě neviděl. Trubka se sice trochu ohnula i když zdaleka ne tolik jako u ASKA den předtím. A tam se přitom kloubek nesesmekl a drží dobře. Na 550 skoro nedržel, cestoval nahoru a dolů takže pokud bych měl dát na misky vah důvodů toho pádu 1/ rušení, 2/ starší rádio Futaba T8FG které za 9 let ani jednou neselhalo a 3/ ten kloubek, myslím že kloubek vyhraje.

Pokud se sesmekl je to neřiditelné a podle názoru zkušenějšího kolegy z Klecan je jedinou šancí na menší škody autorotovat. To ovšem musí být jasné, že se tohle stalo a já to tak neviděl. Ta záchrana byla bohužel konečná. U 550 mám nastavené poměrně agilní stoupání a zvednutí otáček, nic opatrného jako u maket. 550 je lehká a taky s ní lítám víc nahoru a dolů kdy musí záchrana dokázat překonat vertikální setrvačnost. V situaci, kdy je nefunkční vrtulka odpadá klíčový prvek stabilizace a sice potlačení nárůstu kroutícího momentu rotoru což heli rozkomíhá a listy trefí klidně trubku jak se to i stalo. Zejména pokud se smykátko a vrtulka vydá opačným směrem než je kompenzace, tam dokáže heli doslova explodovat. Zhruba před deseti lety se mi to právě s jednou 550 stalo. Hrabal jsem se asi v rádiu a přehodil směr gyrování. Jenom zázrakem mě nic netrefilo, podvozek letěl 25 metrů až na sousedovic plot. Měnil jsem skoro všechno, taková menší totálka. Tohle opravím za chvilku ale stejně budu doufat že to nebylo něčím jiným, možná udělám aspoň dosahovou zkoušku.

Při zapojení na chalupě jsem ještě zjistil, že deska cykliky směřuje výrazně dolů což bych jinak asi zjistil. Rána tam byla pořádná, mohla přeskočit páka na tisícíhranu Savoxu na výškovce a konec konců dostat ránu převody. Doma jsme Servo zapojil na Jetibox a dal obvyklou zátěžovku 600cyklů různého rozsahu a rychlosti až po brutální maxima, k tomu protitlak rukou. Servo se zdá v pohodě, jenom bylo trochu teplé tak ho nechám.

No, snad jsem si tu smůlu vybral na nějaký čas dopředu a hlavně mám čím se zásadně poučit a nezopakovat stejnou chybu.

[Relax]

Opraveno, zalítáno bez problémů. Krátkou ztrátu siluety za šera nepočítám, ta nemá s technickým stavem nic společného. S maximální opatrností jsem prubnul tu záchranu v invertu asi ze 40 metrů kdyby něco. Stoupá to naprosto vzorně takže si opravdu sáhne mnohem dál než nastavených 5,4 stupně. Kdybych neřešil chrousty a myslel hlavou s tím že to alespoň risknu, v těch Petrovicích jsem neskončil na zemi a ušetřil 1700 korun, pár hodin práce a zbylo by jenom pár řádků o vítězné bitvě s chroustama .

S převodama jsem si opět musel trochu pohrát, když si vezmu starší verze v bílé a pak černé, bývaly kvalitnější ale mám jich už jenom několik. Tady jsem musel nahradit přímá náhon vrtulky na kardanu v zadním domku, červený byl špatný a to jsem měl k dispozici pět kousků. U předního domku opět zakracování manžety do prvního ložiska, poprvé jsem to přehnal.

S 550 trochu nervů bylo. Mechanická oprava klasika jenomže pak jsem to zapojil, pro jistotu už na FASST a T16IZ abych vyeliminoval starší rádio. Nedávno mi nešel regl ale problém jsme našel, přijímač nebyl v režimu B ale D což znamenalo že konektor plynu nebyl do 3. ale 11. kanálu. Anténky, kdy se mi nedávno jedna ulomila, jsem upevnil do plastových trubiček zapáskovaných plus tavná pájka na spodní plato. Rutinně to zapojím že zkontroluju jenom úhly na listech a zrada - nešlo vrtulkové servo,,,,, Zkoušel jsem kde co, i zapojit druhého Spirita, přendával konektory, kontroloval všechny kabely, nikde nic. Najednou to šlo a netuším proč, bohužel. Před startem jsem to za víc jak půl dne opakovaně zapínal, všechno OK ale i tak jsem měl nahnáno a nějaký čas mít asi budu. Podle fotek po pádu to táhlo sesmeklé evidentně bylo ale Pavel má pravdu že vyloučit souvislost vypojení až s pádem na 100% nelze.

[Relax]

Trup má drobný výrobní kar, asi jim spadl nebo praskl tak to podlepili a "lehce" vytmelili. Nic závažného, malou stříšku zbrousím a přetmelím.

Začal jsem s revizí třílisté hlavy, k velkému překvapení jsou všechny čepy dokonale rovné ale pro jistotu tam dám stejně nové když už dorazily. Při těchhle příležitost vždycky vyndám, vyčistím a namažu axiální ložiska v gripech, vždycky se divím jak jsou špinavá i když nelítají dlouho. Tady to byl ale trochu šok protože všechny tři axiály jsou na vyhození se značně poškozenými věnečky. Nemám záznam že bych je měnil, před pádem v červnu 2023 měly z nového stavu 84 startů a potom dalších 109 startů což dohromady není málo ale i tak. Třicet startů bylo v maketě s celkovou váhou 7 kilo, jinak to lítalo na 5,5 kilech max, občas bambivak což byla verze s jakou jsem natáčel to hašení ohně pod Lochkovským mostem.

Musím zajet do TOBEXu pro nová, Japonská jsou za 150, Čína za 80. Vezmu rovnou dvě sady Japonců. Poškození je zvláštní, jako by se věnečky dostávaly nad kuličky. Přitom tam je obrovitá frekvence malých otáček střídavě na obě strany, nic jednosměrného pořád okolo. Z Klecan přišla informace že v návodu Align doporučuje kontrolu každých 20 startů, neznám nikoho kdo by tohle dodržoval ale výrobce je z maléru venku .

[dagx]

Tvoje axiální ložiska aspoň vypadají jako ložiska.To co na mě vykouklo při nedávné rozborce bylo jen pár kuliček a trochu špon a hoblin které byly předtím věnečkem.Při běžné kontrole ani při lítání to poznat nebylo.Pravda je že jsem to nerozebíral spoustu let (laheli sniper)

[Relax]

Vida, tak to jsi vyhrál .

V Tobexu měli jenom Čínu, v tomhle rozměru japonská nebyla bohužel skladem. Nebyl tam vedoucí pan Kňažek ale ta starší paní. Jukla do návodu a přinesla Japonská ložiska, na první pohled jsem viděl že něco nehraje. Byl to rozměr 10x18x5,5 což odpovídalo návodu kde je tisková chyba . To by se do gripů nikdy nevešlo.

Ptal jsem se jestli odhadne co tohle poškození způsobilo, řekla že buď špatné sestavení nebo vůle jaká tam být nemá. Včera jsme to probírali s Pavlem. Popsal jsem mu jak se gripy slyšitelně utrhávají během roztáčení rotoru ( takové lupnutí ) do krajní poohy kde pak už odstředivou silou drží celý let. Podle něj z toho plyne že mají tzv. axiální vůli. Kuličky jsou velmi malé, mají průměr 2,02mm. Pokud by byla axiální vůle dejme tomu 0,5mm, ty kuličky a klec ( věneček ) by nebyly sevřené ale kloktaly by v rozmezí té vůle. Takže kuličky by nebyly tlačené každá do své dírky ale mohly by cestovat ze strany na stranu. Pokud by se grip najednou utrhl a ten půl milimetr vůle by poskočil, ložisko by se sevřelo a kuličky by mohly ty svoje dírky pěkně vymlátit. Nebo je to "kvalitou" ložisek, typoval bych tu jeho verzi už podle detailu věnečků.

U Hughesů jsou povolené čtyři gripy a lupnutí tam slyším taky, uvidím v jakém stavu najdu časem ložiska při nějakém servisu. Tam by se to mělo potvrdit. U třílisté hlavy ale nic povoleného nebylo, muselo by to být jako výrobní vada.

Dochází mi mazací tuk tak jsem si nechal poradit a vzal METANOVA F 1,5 Lithiový Hi-TECH tuk z USA. Vypadá jako zubní pasta s barvou jakou má moje oblíbené japonské nářadí Makita . Paní ho chválila. Až budeme mít nějaký sraz nebo se potkáme Tak ho vezmu s sebou s odděleným množstvím v nějakém šikovném obalu, sám to nikdy nevyužiju .