Když už je tady to téma LION, mám otázku ohledně profilu. Jaký je tam opravdu profil?
Někde v Modeláři (tuším po roce 1989) byl článek - snad rozhovor s panem Haškovcem - kde se psalo, že Lionů bylo víc, s různými profily. Ten, co vyšel jako plánek má E387, ale nakreslený na větší hloubku s uříznutou odtokovkou. Že to je E387 - bez záruky.
Liona mi jako asi 14ti letému klukovi půjčil jeden starší modelář - tedy dal mi do rukou vysílač se slovy "a lítej". To bylo moje první seznámení s pilotáží.
Nejlépe létal s Clark-Y sníženým na 9%
Vysvětloval jsem si to malou hloubkou křídla pro ten původní profil, porovnáváním to bylo něco mezi E385 a E387.
Co se týká profilu, tak pokud bude křídlo z žeber a nosníků a potah nějakým pružným materiálem deformovatelným (papír, folie, monofil atd) je skoro bezpředmětné hovořit o profilu. Možná tak je vidět rozdíl mezi profilem MVA 301 a Clark Y, ale u profilu hloubky cca 200 mm a tloušťce cca 20 mm typu Clark Y nebo Selig, NACA nebo Epler s rovnou nebo minimálně prohnutou spodní stranou je to skoro zbytečné bádat nad profilem. Důležitější je hladkost povrchu, úhel náběhu křídla, různé deformace na povrchu např způsobené vystupujícím nosníkem, hrubostí potahu atd atd. Mám Liona třetí generace celý je potažený folií Oracover povrch je velice hladký a řekl bych, neklouže tak dobře jako jeho předchůdce potažený Modelspanem. Je to jen subjektivní dojem, protože mezi oběma letadly je rozdíl skoro 50 let. Další takové srovnání bylo s Asterixem (větroň 2 m tuzemský materiál potah Mikelanta na náběžné části profilu 2 pomocné nosníky, profil E 205) Perfektní větroň slušná klouzavost, velké rozpětí rychlostí. Když se po revoluci objevila potahová folie tak jsem Asterixe potáhl folií, létal skvěle, ale když jsem ho chtěl "dojit" na minimálce, abych přistál na cíl propadl se po křídle, zkrátka musel být na rychlosti jinak nelétal, pak jsem udělal křídlo ze "Sagity" (taky dvoumetrovka profil Selig) na Asterixe pokud bylo potažené papírem OK pokud bylo potažené folií muselo to být na rychlosti jinak to padalo po křídle potom jsem manželce znárodnil entlovací nůžky a na uši jsem nalepil z isolepy turbulátory to mnoho problémů s pádem po křídle vyřešilo.
Závěrem - že skoro nezáleží na profilu - pokud je z nejaké rodiny podobných profilů důležitější je celkové seřízení větroně (letadla) a jeho vyvážení tak, aby vzduchem "plynulo" a né aby vzduch hrnulo před sebou a nebo aby se se vzduchem rvalo silou.
Re: „Co se týká profilu, tak pokud bude křídlo z žeber a nosníků a potah nějakým pružným materiálem deformovatelným (papír, folie, monofil atd.) je skoro bezpředmětné hovořit o profilu.“
Jen doplním:
Současné profily křídel generované počítači a následná křídla vyrobená „ve formě“ jsou svým způsobem dokonalé.
Bohužel jsou tyto profily pro běžnou modelářskou praxi obtížně použitelné. (musí být vyrobeny co nejpřesněji)
Během své praxe jsem se naučil používat staré profily vytvořené kolem a po 2 sv válce.
Nejsou dokonalé, ale umožňují vyrobení křídla s vysokou chybovostí profilu při více méně zachování stejných letových vlastností.
(NACA, Gö, Žukovskyj atd.)
Z vyprávění pana Lněničky mám informaci (neumím ji ověřit), že při spouštění větrného tunelu tuším někde u Brna
byl přítomen prvním testům profesor Eppler.
Jako jeden ze zkušebních profilů křídla byl Gö 795 (cca rok 1950).
Eppler byl prý z vlastností tohoto profilu křídla úplně paf.
Prý nečekal, že tak starý profil může mít tak dobré vlastnosti.
Pokud tvořím nějaký model pro kroužky, vycházím z těchto prověřených profilů,
protože to co dokáží vytvořit dnešní děcka (do cca 30 let) je kolikrát obecně nedefinovatelné.
Při použití starších profilů vím, že do diference profilu do cca 20% bude ještě éro ještě létat docela slušně a stabilně.
Přeji hezký den rh
Mám jí na velké Sagittě, postavené před 43 lety, potažené fólií z DDR. Mezitím asi 15 let ležela na patře v dílně, před pár lety jsem jí vyndal, vyměnil gumu co táhne k sobě křídla, zalepil páskou pevnou část SOP, která byla potažená jen papírem, dal do ní nějaký 2.4 přijímač a o dovolené s ní lítám na kopci. Krásný autobus (264 cm rozpětí), i s tou fólií minimálka opravdu pomalá.Serva jsou tam pořád původní Tuzexová Acoms .
Símův axiom: Každý signál se zlepší, připojíme - li anténu
tondas2 píše: stř 08.01.2025 7:40
Přikláním se také k tomu že bude motor v čumáku, kdysi jsem ho měl se spalovacím motorem na pylonu. Jenže to bylo v době kdy elektrické motory jako pohon ještě neexistovaly.
Ahoj,
provozuji několik let s motorem v čumáku. Viz https://www.rcalbum.cz/model/10652-lion.html
Lítá skvěle, dokonce byl se mnou i v Alpách.
Ovšem musím říct, že až tak moc místa pro osazení baterky, regulátoru a přijímače tam moc není.
Zdravím.
Pavel
Motor v čumáku je OK, i když by ho šlo více schovat. Ale ty křidélka - nevím, nakolik to v případě Liona s poměrně velkým vzepětím do W pomůže, ale od původní makety je to hodně daleko.
Símův axiom: Každý signál se zlepší, připojíme - li anténu
Jiri píše: čtv 16.01.2025 8:20
Motor v čumáku je OK, i když by ho šlo více schovat. Ale ty křidélka - nevím, nakolik to v případě Liona s poměrně velkým vzepětím do W pomůže, ale od původní makety je to hodně daleko.
Ahoj,
motor mám takto jednoduše i na podobných modelech. A křidélka - vzepětí uší jsem podstatně zmenšil, a křidélka osadil i přesto, že nebudou moc účinná. Na srovnání náklonu to stačí.
Ovšem pamatuju doby, kdy Lionci brázdili nebe jen se špagomatikem na směrovce.
kocispavel píše: čtv 16.01.2025 17:31
Ovšem pamatuju doby, kdy Lionci brázdili nebe jen se špagomatikem na směrovce.
Pavel
Originál měl magnet ne špagomatik. Ten jsem tehdy koupil, vyrašploval jsem žebra, vyřezal přepážky a pak nějak nebyly lišty, pak balza, pak čas a tak. No, prostě, ty připravené věci tu mám už 45 let.
