WP-23 po 46 letech

[Honza323]

@Celeron - Ne , štípnul jsem určitě S, na to jsem si dával velký pozor. Jak to říkáš zní to logicky. Problém je , že v mém návrhu desky byly nohy u tranzistorů na pozicích tranzistorů KF... porůznu prohozené (KiCad nezná KF524 a když jsem volil podobné pouzdro, tak jsem asi zvolil špatně- no byl to můj první návrh desky), proto jsem taky potřeboval drátěné (kovové tranzistory), abych mohl nohy při patřičném odizolování bužírkou proházet. No a protože jsem tranzistoru KF 524 na pozici T4 odstřihl ten praporek Báze tak pečlivě, že shora není poznat, kde byl, tak teď nevím odkud počítat, v tom je ten problém.
Tak mně napadlo, že bych testerem diod, který na svém digitálu samozřejmě mám, rozlišil ty tři nohy klasickým testem - nejdřív najít bázi a pak měřit úbytky proti bázi a tak rozeznat emitor od kolektoru, ale proč Ti to tu popisuju, to určitě znáš.
Otázka zní, co bych vlastně mohl odpálit, určitě nějaký tantal pokud by se k němu dostalo obrácené napětí, taky nevím co z toho testeru leze (tedy myslím napětí - přístroj je napájený 9V a orientace +/-) a manuál už dávno nemám, pokud by tam taková informace byla vůbec obsažená.
No radši zkusím nějakým úlomkem zrcátka kouknout se mu pod kabátek, abych nenadělal víc škody než užitku. Nakonec dával jsem si velký pozor při instalaci těchto tranzistorů, ale jak už jsem říkal byla už půlnoc a splést se může každý. Proto jsem to začal ráno kontrolovat, všech zbývajících sedm trandů v pořádku , ale u tohoto T4 si nemůžu být jistý, než do toho pustím napětí a nechce se mi "shořet " na takové ptákovině.

[VTjr]

@VTjr Když je to třeba (je nutná zručnost a cvik) výkon (teplotu smyčky) trafo pájedla reguluji PWM mačkání vypínače ukazováčkem na "spoušti".

Samozřejmě, já taky tak.
Ale to chce ty zkušenosti a cvik a ti co ho mají, tim se to vysvětlovat nemusí. Můj rozsáhlý příspěvek tedy nebyl určen těm co maji PWM v ruce (tedy např. Tobě), ale tem začinajícím.

[VTjr]

Proč jsi tam nedal LS-ko? Tohle žere jak tank. Argument, že to chceš mít dobový neobstojí, v tý době už byly SN74LS74 na západ od hranic zcela běžný. Jestli to jsou tantaly z Lanškrouna, tak jsi je měl po tý době naformovat polovičním napětím a pak zkusit na jmenovitý. Aby ses nedožil překvápka. Ale jinak dobrý, jen do letadla bych to bez izolace všech vývodů nedal.

Na LS-ko se ale musí snížit kapacita toho rámcoveho nulovacího kondenzátoru C12 tuším na 0.68uF! Jinak sa za těch 20ms nestihne nabít a dekodér nebude fungovat. Ale Valenta o tom v textu píše, nebo když ne on, tak určitě Svíčka nebo Veit.
Jde o to, že standartní TTL obvody mají na vstupech mnohoemitorový tranzistor, kterého báze je napájena přes vnitřní rezistor 4 kOhm na plus. Ale L-kove a LS-kové TTL obvody ho maji větši, teď nevím přesně, ale snad cca 20 kOhm. V konstrukci se počítá s tím, že C12 se nabíjí právě tím vstupem D od TTL-koveho obvodu, jenže větší impedance vstupu se projeví nárůstem časové konstanty RC. Aby dekodér fungoval, tak časová konstanta musi byt menši nez je perioda rámce 20ms, tedy s rezervou kolem 13÷15ms.

[guchar]

● @Honza323 Pokud ta KF524 (KF525) není už zapájená, je to snadné. Určí se vodivé nevodivé páry nožiček. V desce to už je horší. Byly i testery pro tranzistory zapájené do desky. Ale bylo třeba vědět který vývod je který a zda NPN nebo PNP.
● Jestli jsi měl kliku a ty stranové štípačky měly zoubkované ostří mělo by být vidět místo po odstřiženém výstupku. A pod lupou i deformace po odstřižení výstupku kleštěmi s hladkou čelistí. Ne pohled shora, ale z boku.
● "úlomkem zrcátka kouknout se mu pod kabátek" Pokud jsi si na pouzdru nebo na zátavu fixkou neudělal značku, tak nevím. Ze zdola je zátav a v něm 4 stejné a naprosto symetrické vývody. Leda, že jsi s výstupkem odstřihnul i 4. vývod stínění - spojený s kloboučkem tranzistoru.
● Pokud máš zdroj, kde jde nastavit omezení max. proudu, formováním tantalů bych se nezabýval. Buď se naformují, nebo ne.
● Jestli jde jen o možnost prohození vývodů C Kolektor - Emitor, tak to poznáš z téměř plného napětí na kolektoru. Ony ty tranzistory nějak fungují, jen mají hodně malé Beta (zesilovací činitel) Tím pádem budicí proud do přechodu B - E/prohozený C/ (DC nastavení pracovního proudu) vyvolá jen malý proud z + do - přes tranzistor.
● Kdysi (pokud nevadila mizerná β) a byl třeba nízký zbytkový proud, tak jsem to v pokusech použil u historických Ge NPN Tesla, 103NU70.

[Honza323]

Nakonec jsem ten pahýl nahmatal takovou hokejkou z drátku, i ten osmý T4 KF524 je zapojený správně.

Tak jsem se odhodlal a připojil přijímač ze začátku raději na 1,5V baterii přes ampérmetr, RX odebíral asi 3,5mA. Tak jsem ho dal na 4xNimh nabité na 5,6V a RX odebíral 35 mA. Valenta v návodu píše , že má brát 20-30 mA podle baterie. Mám se bát nebo radovat?

[Honza323]

Jako druhé jsem měřil napětí na Zenerově diodě, a je po radosti. Podle návodu má být 3,6V, já naměřil 2,6V.

[Honza323]

Takže tady je komplet měření ve srovnání s přepokládanými údaji z návodu:

Zdroj 4x NiMh napětí 5,52 V
Měřák UNI-T DT93A

odběr v klidu 35mA , má být 20 až 30 mA podle napětí zdroje v rozmezí 4,5V až 6 V
napětí na katodě Zenerovy diody 2,6V - má být 3,5-3,7V (použil jsem diodu Zenerovu diodu BZX85C 3,6V)
napětí na emitorech T1 a T2 0,14V - má být 0,2V
napětí na emitorech T3 a T4 0,09V - má být 0,4V
napětí kolektoru T5 je 2,45V - má být jako napětí Zenerovy diody, max. o 0,1V menší
napětí kolektoru T6 4,59V - má být na potenciálu zdroje, tedy 5,5V
napětí kolektoru T7 0,12V - má být nulové

Podle mého odhadu je nejspíš špatná ta Zenerovka, co si o tom myslíte?

[VTjr]

Ono se ZD je to tak, že maji to správné zenerové napěti jen při správně nastaveném proudu.
Tedy se musí přizpůsobit velikost předřadného rezistoru R9+R18 tak aby pro daný rozdíl napětí (zdroje a toho stabilizovaného) tekl proud >= katalogovému Iz. Pokud se použije výkonnější ZD, tak proud navržený pro slabší ZD nemusí stačit na to aby se její pracovní bod dostal za to koleno na VA charakteristice. No a právě Valentou použitá KZ140 patří mezi ty slabší ZD. Jaká je ta BZX... bez katalogu nevím.
Řešením je buď najít jinou slabší ZD, nebo zapojení upravit na tuto zmenšením předřadného odporu R9.
Počítá se to snadno, když podělíme hodnotu rozdílu napětí, při kterém má ještě stabilizace fungovat hodnotou zenerového proudu. Čili uvažujme téměř vybitou 4-člankovou baterii s napětím U=4,4 V a kupř. Iz=10 mA=0.01 A. Regulační rozdíl dU=4.4-3,7=0,7 V, pak dU/Iz=0,7/0,01=70 Ohm, nejbližši hodnota je 68 Ohm, to je ale souhrnna hodnota Ŕ9+R18. Při takovém nastavení však musíme počítat s tím, že při plně nabité baterii o napětí až 6 V bude dU=2,3 V a diodou poteče Iz=2,3/68=33 mA a na ZD bude výkonová ztráta 122mW. Což je pro napájení VF/MF stupně asi zbytečné. Velikost Iz, a tedy i volba správně dimenzované ZD závisí od velikosti požadovaného odběru spotřebiče, tedy té stabilizované části. Pokud má VF/MF část odběr jen pár mA, tak je potřeba použit i ZD pro tak maly Iz, dejme tomu jen 3÷5 mA. Osobně si myslím, že na ten ůčel bude nejlepši těch 5ks KA501 v sérii, nebo KZ140+KA501, anebo tu stabilizaci posílit jednim tranzistorem KC507 tak, jako je řešena stabilizace kodéru ve vysílači.

[MPml]

Takže tady je komplet měření ve srovnání s přepokládanými údaji z návodu:

Zdroj 4x NiMh napětí 5,52 V
Měřák UNI-T DT93A

odběr v klidu 35mA , má být 20 až 30 mA podle napětí zdroje v rozmezí 4,5V až 6 V
napětí na katodě Zenerovy diody 2,6V - má být 3,5-3,7V (použil jsem diodu Zenerovu diodu BZX85C 3,6V)
napětí na emitorech T1 a T2 0,14V - má být 0,2V
napětí na emitorech T3 a T4 0,09V - má být 0,4V
napětí kolektoru T5 je 2,45V - má být jako napětí Zenerovy diody, max. o 0,1V menší
napětí kolektoru T6 4,59V - má být na potenciálu zdroje, tedy 5,5V
napětí kolektoru T7 0,12V - má být nulové

Podle mého odhadu je nejspíš špatná ta Zenerovka, co si o tom myslíte?

Špatná nebude dioda ale její výběr.
KZ140 je 0.4W/5mA
https://teslakatalog.cz/KZ140.html
https://www.barts.cz/domains/barts.cz/i ... -paralelni
Náhradou KZ140 je tuším BZX55 ne BZX85 - první je 0.5W, druhá 1.3W

[Honza323]

@MPml - No, právě na to koukám a nevím , jak jsem tu BZX55 přehlédl. Ta moje je skutečně 1,3W. Zkusím vyměnit a uvidíme, jestli to pomůže.

[Honza323]

@VTjr - R9+R18??? - promiň, ale nemyslel jsi R9+R17 ?
Asi nejsnažší cesta pro mně v současné situaci by byla náhrada R9 a zachování té BZX85 3V6. Přikládám Data té BZX85 3V6. Mohl bys na to mrknout, zda to má šanci?
Další možnost je náhrada za BZX85 3V6 1,3W diodou BZX55 3V6 0,6W, a nebo KZ140+1xKA501. Pět KA501 se mi tam nyní už nevejde , s touto variantou jsem v návrhu DPS nepočítal.

[Honza323]

@VTjr Ještě jsem našel tuto Zenerku 3V6 : BZX83 0,5W Iz 5mA . Data přikládám

[Celeron]

Na LS-ko se ale musí snížit kapacita toho rámcoveho nulovacího kondenzátoru C12 tuším na 0.68uF! Jinak sa za těch 20ms nestihne nabít a dekodér nebude fungovat.

Zajímavý, Svíčků jsem udělal celkem dost s dvěma 7474, 74LS74, taky to samý se čtyřma (osmikanál), kdy dva byly na prcíře na spodních a taky 74164 a 74LS164 a ve všech byl na D-čko připojenej 1M5. Jinej jsem totiž neměl. A makalo to zcela normálně.

[igorb]

Mikropáječka s regulací teploty a špičatým hrotem je asi to nejlepší.

a stoji par supov, plus ak pouzijes bezolovo, tak to inak skoro nejde, bud ho neroztavis a nezatecie, alebo prepalis a este ti aj "odtecie" ... zistis to tak ze mas hrot bez cinu


ale pisem sem kvoli inemu:

Dalši nevýhodou je to, že smyčka produkuje dost velké střidavé magnetické pole a taky napěťové impulsy, kterými může poškodit některé citlivé součastky. Obecně náchylne jsou MOS FETy, zejména starší nemající integrované ochranné diody

Svojho casu ked zacali fety sme roboli vyskum okolo trafopajok ktore ich spolahlivo odpalovali ... vysledok bol ze uzemnenie pomoze skorej klasickemu vyboju zo satov stola, plastoveho krytu pistolky ako samotnemu impulzu od vypinaca. Ten impulz vznika pri vypnuti, nie zapnuti, ten pri zapnuti je skoro neskodny. Uplne spolahlivo sa fet odpalil ked bola pistolka v kontakte s fetom a vypinac sa vypol. Ten impulz vznika v primare, nie sekundare, takze uzemnenie sekundaru ho len ciastocne eliminuje. Takze pokial robim s cmosmi, a potrebujem vypnut, treba hrot oddialit a vypnut az potom, pripadne zase vratit. VYsledkom tych merani bolo ze sme urobili elektronicky vypinac ktory zapinal/vypinal v case ked bola faza na nule, takze ziadny impulz nevznikal. Dobre fungoval aj tyristorovy spinac ktory VYPINAL v nule prudu.

Takze robit rucne PWM moze fungovat u klasickych suciastok, ale u unipolarov by som to nerobil ani ked maju ochrany ... kto by sa s tym zdubal ked si moze kupit tenku pajku s regulaciou za par supov a uz s priamo uzemnenym hrotom

[VTjr]

Ja pri CMOS-och odďaľujem od spoja aj pri zapínaní aj pri vypínaní. Ten spínač v nule je zrejme veľmi dobré riešenie, pouvažujem o tom, či si svoje spájkovačky takto nevylepším (len musím pohľadať nejaké šikovné zapojenie v starých AmáRach).
Samozrejme to ručné PWM pri FET-och je priama cesta do pekla.
Ale tie magnetické javy, ktoré BFR/BFQ evidentne škodia, to sa nedá nijako obalamutiť. Na ne jednoducho trafospajkovačku nepoužívať.