WP-23 po 46 letech

[Honza323]

@Celeron - Ty trimry mám keramické (viz.foto), ale s těmi svitky si nejsem jistý, koupil jsem miniaturní radiální (viz.foto), ten 100n je na 63V, 47n a 4n7 na 100V. Myslíš, že by tam šly použít? Nebo to mám změnit na TC205/206. DPSku jsem pro jistotu navrhl variantně i pro válcové, protože jsem nevěděl, co koupit, takže je ještě čas to změnit.

[warhawk]

@Celeron - Ty trimry mám keramické (viz.foto), ale s těmi svitky si nejsem jistý, koupil jsem miniaturní radiální (viz.foto), ten 100n je na 63V, 47n a 4n7 na 100V. Myslíš, že by tam šly použít? Nebo to mám změnit na TC205/206. DPSku jsem pro jistotu navrhl variantně i pro válcové, protože jsem nevěděl, co koupit, takže je ještě čas to změnit.

Trimry, svitkové radiální miniaturní kondenzátory.jpg

Mám se zeptat táty jestli má stále ty originální součástky? Byla toho doma krabice, co tehdy porůznu sehnal.

[Celeron]

Ty trimry jsou v pořádku. U těch kondíků jde o teplotní stabilitu, jak jsou na tom ty hranatý polštářky by se muselo dohledat v datašítech. Nojo, jenže přesnej typ toho kondíku z maloprodejce nevyrazíš. Jen tak orientačně, TC205 je při stejný kapacitě a napětí asi 5 x větší. Proč asi?
Ty 100n do multivibrátoru je celkem vuřt, jestli bude cestovat rámec mezi 18 až 22 ms ale ty časovací 47n pro jednotlivý kanály dej co nejstabilnější. Z těch 4N7 se moc nestřílí. Ve Svíčkovi byly ještě v každým kanálu 10N TC235 do diodovýho součinu a 680p nějaký dederónský polyesterový TGL na blokování šumu. Lovím to z paměti, WP jsem nikdy nedělal. Ty kondy v tvým kodéru nejsou?
Odpory, co dělají časovou konstantu v bázích kanálových trandů jej metalízy 0,6W, teslácký uhlíkáče určitě ne.

[Honza323]

@Celeron Začínám Tě mít trochu nerad, pěkně si mě to překopal (ne, to je legrace, moc si vážím Tvých rad, jak jsi jistě poznal, jsem v radiotechnice dost amatér, ale neznalost se snažím nahradit vytrvalostí).
Přikládám schéma mého TX WP-23 (mohlo mě napadnout, že to každý nenosí 24 hodin v hlavě jako já), upravil jsem si ho pro max. zjednodušení jako 2-kanál a taky jsem vypustil signalizaci napětí - tu mohu vždycky doplnit na samostatné destičce.
Pokud máš se mnou ještě trpělivost vezmu to po pořádku:
1) Pí článek vers.keramika - trochu jsem musel googlit, abych zjistil , co to je ,a předpokládám, že se jedná o tyto kondenzátory z přiloženého schématu: C4,C5 a C6?
2) Rezistory jsem koupil všechny v provedení TR191 - jsou sice metalizované, ale všechny na 0,125W, mám tedy ty "kanálové" vyměnit za 0,6W, nebo to vyhovuje - vycházel jsem z toho, že pan Valenta tam navrhoval všechny jako TR112a, a ty byly, jestli se nepletu, taky jen 0,125W. Jo, a když jsme u toho , které odpory dělají časovou konstantu - jsou to tyto odpory - R16,R17 a R23,R24?
3) Co se týká těch styroflexů , ty TC205/206 jsou hrozný bakule, ale s tou stabilitou máš určitě pravdu, bohužel datasheet na ty moje nejde vyhledat, mám jen hodnotu a rozměry a to je málo. Musím se v tom ještě trochu prohrabat, ale jen na první nástřel k mání jsou 47n jak TC235 tak i TC206 a ještě TC216 (všechno polyester) a 100n,47n a 4n7 TC343, TC344 impulzní radiální polypropylen.

[VTjr]

...U těch kondíků jde o teplotní stabilitu, jak jsou na tom ty hranatý polštářky by se muselo dohledat v datašítech. Nojo, jenže přesnej typ toho kondíku z maloprodejce nevyrazíš. Jen tak orientačně, TC205 je při stejný kapacitě a napětí asi 5 x větší. Proč asi?

Nejen o teplotní stabilitu ale i o přesnost.
Jde o to, že tolerance jsou podřízeny i způsobu využití.
Nanofaradové keramické kondenzátory se využívají většinou jako vazební nebo blokovací a tam bývá tolerance běžně -20%/+80%, prostě na přesné kapacitě tam až tak nezáleží a je spíš dobré, když je i trochu vyšší. Navíc tyto keramiky se vyznačují i nelinearitou, zejména ty malé blokovací polštářky jsou vyrobeny z dielektrických destiček s velmi vysokou permitivitou. A ono je to podobné jako i u jader cívek s vysokou permeabilitou, které mají dost zakřivenou a hysterezní magnetizační křivku, podobně i ta vysoce permitivní keramika není lineární. No a každý nelineární člen, když je použit na nesprávném místě, může produkovat nežádoucí vyšší harmonické.
Trochu jinak je to u pikofaradových keramických kondenzátorů - ty jsou primárně určeny do VF stupňů, tam je použito dielektrikum s malou permitivitou a vysokou linearitou. Taky přesnost je vyšší. Čil do Pí článku jednoznačně keramické kondíky.

Ty 100n do multivibrátoru je celkem vuřt, jestli bude cestovat rámec mezi 18 až 22 ms ale ty časovací 47n pro jednotlivý kanály dej co nejstabilnější. Z těch 4N7 se moc nestřílí. Ve Svíčkovi byly ještě v každým kanálu 10N TC235 do diodovýho součinu a 680p nějaký dederónský polyesterový TGL na blokování šumu. Lovím to z paměti, WP jsem nikdy nedělal. Ty kondy v tvým kodéru nejsou?
Odpory, co dělají časovou konstantu v bázích kanálových trandů jej metalízy 0,6W, teslácký uhlíkáče určitě ne.

No, Celeron má pravdu v tom, že časovací kondíky by měly být styroflexové/svitkové. Nakonec i Valenta v rozpisce přesně uvádí které to mají být a toho bych se držel. Tam by případná toleranční úchylka, např. +80% u nějakého keramického polštářku, úplně rozhasila funkci kodéru. Já jsem velmi rád používal svitkáče TC235.

A co se týče rezistorů, tak teslácké metalizované TR191 jsou naprosto v pohodě. Pokud jsou na pozici, kde 0,125W nestačí, tak existují přece i výkonnější řadu TR192, 193, 194 ... Ale myslím si, že ve vysílači nejsou místa, kde by 125mW nestačilo. Snad jedině přes R3, R4 a R5 by mohli téct vyšší proudy, ale i tam nanejvýš, pro jistotu, čtvrtwatové TR192.

[VTjr]

Ty trimry jsou v pořádku.

Keramické, cermetové, odporové trimry jsou samozřejmě super.
Jenže v dobách, kdy jsem stavě svoji soupravu byly neskutečně drahé. Kus stál kolem 20 Kčs, zatím co pertinaxové, tzv. papíráky, s uhlíkovou dráhou vyšly na jednotky korun, a tak jsem z úsporných důvodů tam dal papíráky. Ale i s nimi to bez problémů fungovalo. Ono když se s trimry příliš netočí, tak je celkem jedno jaké jsou. Ve vysílači se při oživování jejich poloha jednou pro vždy nastaví a šmytec.
Jiné to je v případě potenciometrů v křížových ovladačích nebo v servech, tam životnost dráhy hraje významnou roli. Například v servech Futaba FP S-12 byly vevnitř papíráky s uhlíkovou dráhou a ty tedy dostávají pořádný záhul, nicméně ta moje stará serva jsou dodnes funkční. Samozřejmě po těch letech nejprve cukaly/kmitaly, ale když jsem je rozebral a vyčistil lihem dráhy jejich potenciometrů, tak jedou naprosto hladce.

[guchar]

TC235 ano. Polštářky keramika do nf LC nikdy. I kdyby se vybrala potřebná hodnota, tak mají vysokou změnu kapacity s teplotou.

[Honza323]

On pan Valenta psal v návodu , že všechny odpory jsou TR112a, takže také myslím, že by ty TR191 měly všude vyhovět.
Co se týká keramiky a svitkových kondenzátorů, v podstatě jsem dnes raději objednal novou sadu a to:
Keramické do VF části MLCC hmota NP0, ostatní MLCC hmota X7R, vše 50V.
Co se týká těch svitků, tak na dotaz mi prodejce prozradil , že jsou z Číny a žádné bližší údaje k nim nemá. Tak jsem s tou keramikou objednal raději také nové:
47nF polypropylénový kondenzátor od výrobce HITANO, tolerance +/-10%
4,7nF polyesterový kondenzátor od výrobce KEMET , tolerance +/-5%, 63V
100nF polyesterový kondenzátor , tolerance +/-5%, 63V
(přikládám fotky)

[guchar]

@Honza323 Pokud jsem použil "plastové špunty" KF124 + KF125 a kvůli tišťáku jsem potřeboval drátové vývody, tak jsem prostřední páskový vývod opatrně narovnal plochými kleštičkami s hladkými čelistmi. Ustřihl vývody stranovými štípačkami, hned za prvním výstupkem. Na pahýly pásků připájel drátky ustřižené od součástek, co měly vývody delší než bylo třeba. Polovodičové přechody jsou u Si polovodičů (v praxi) tak odolné, že se mi nikdy (při tomto pájení) nepoškodily teplem od pájení. Teploty cínu a doby pájení, v různých návodech k těmto polovodičům mají hodně velké (pesimistické) rezervy. Možná zděděné po Ge součástkách.

[Honza323]

@guchar - Chápu, že když není po ruce zrovna jiný tranzistor , tak asi člověk zkusí ledacos. Spíš mně ale nenapadá žádná výhoda těch , jak říkáš, plastových špuntů oproti plechovým. Když spočítám plochu, kterou zaberou, tak je to 30,7 mm2 oproti plechovce 20 mm2. Ani ten argument o nutnosti izolovat plechovky silikonovou hadičkou. Pokud to není zrovna odřezek zahradní hadice, tak jsem s plochou u plecháče pořád v minusu, a to nemluvím o tom , proč hadička, když ho stačí ovinout 1 závitem kaptonové pásky bez jakéhokoli dopadu do průměru.
Měly snad ty plastové nějakou jinou výhodu, o které nevím ?

[ellet]

Měly snad ty plastové nějakou jinou výhodu...

Jo, v případě potřeby se daly trochu přibrousit .

[JirkaA]

TR191 byla noční můra servisáků tesláckých radiostanic. Mají pájené vývody a zhusta se v tom spoji vytvořil neviditelnej vakl, schovanej pod lakem. Vyhnul bych se jim, pokud netrváš na dobovém vzhledu.

[Celeron]

Předběhl jsi mě. TR191 byly zhusta používaný v počítadle Sapi1 a tam nikdy nebyly doražený přímo na desku ale byly na tvarovaných nožičkách 4-5 mm nad deskou. Bylo to kvůli tomu, aby se tělísko, tedy dutý váleček příliš při pájení neohřál a nohy neupadly a nebo se v trubičce neslily. Takže na stojáka a nebo nakrátko na desku přijímače nejsou úplně ideál.
to Honza 323:
Ale i ty 112 nebo 211 po těch letech vřele doporučuju vzít nohy před osazením gumou na inkoust nebo lapovacím šmirglem, budou zoxidovaný a studeňák v přijímači je peklo.
Který kondíky mají vliv na teplotní stabilitu jsem už psal, s tím pí článkem to máš správně.
Jo a ještě tip. V pátek mi přišly z TME nějaký krabičky od výrobce Teko a Kradex z ABS. Vzpoměl jsem si na tebe, že by se ti mohla nějaká hodit na přijímač. Koukni tam.

[guchar]

● @(ellet + Honza323) Jo, jo. Šly přibrousit. KF12x (x=4 nebo 5) tam kde pasovaly do desky spojů, a honily se desetiny gramů. jsem je šmirglem ubrousil na obdélníčky síly cca 2mm. A všechny fungovaly. Ceny si už nepamatuji, ale řekl bych že se ty v plastu daly snadněji sehnat. Jinak další výhoda žádná (o žádné nevím). Spíš poněkud kuriózní tvar, v porovnání s těmi ze zahraničí.
● U těch kovových provedení byl kolektor nejen na drátovém vývodu, ale i na pouzdru.
● Pak byly ještě ekvivalenty, které měly (tuším, že mezi bází a kolektorem) čtvrtý stínící vývod. Nepamatuje si někdo jejich katalogové označení? Snad KF173?¨
● Nějaké další? Pouzdro K 507/P 303? 2 KATALOG ELEKTRONICKÝCH SOUČÁSTEK, ... Tesla katalóg 2_Diskrétní součástky polovodičové, optoelektronické a
/1. až 5.: / KF173, KF 272, KF 524, KF 525, 5.: KF 521 N-KANÁL - MOS KF 521 N-KANÁL - MOS PRO SPÍNACÍ APLIKACEAPLIKACE

[Celeron]

● U těch kovových provedení byl kolektor nejen na drátovém vývodu, ale i na pouzdru.

Omyl, na KF524 a 525 bylo pouzdro na čtvrtým vývodu označený jako S.