RX MF trafa zapojení primárního vinutí

[VTjr]

A jak jsem to hledal v tom sklepě, tak se mi podařilo náhodou najít hotový plošný spoj mé 4-kanálové WP23. Zde je náhled:

A taky 2ks plošáku jednokanálového Davida:

Kdyby zakladatel vlákna chtěl stavět tu 4-kanálovou WP23 podle mé již odzkoušené konstrukce, tak zde je schéma, klišé, rozpis a rozložení součástek.

Sch150dpi.pdf

(663.18 KiB) Staženo 35 x

[VTjr]

Pro bastlíře jsem našel ještě jeden velmi jednoduchý návod jednopovelové spupravy:

AR-A-05-1980.pdf

(287.25 KiB) Staženo 47 x

Vysílač je přímo primitivní, pouze klíčuje nosnou bez modulace a přijímač jen rozlišuje zda je tam superreakční šum, či ticho při nosné.
Ale vůbec nechápu k čemu je tam potom v přijímači ten vyhodnocovací LC obvod. V článku se o tom nedočtu ani slovo, snad mi to tu někdo vysvětlí.

[Honza323]

Díky VTjr za nabídku, ale v tuto chvíli jsem už trochu dál, doma kompletní sada součástek na 2-kanál WP-23 , navržená DPS na vysílač a přijímač (foto v příloze) a teď zvažuji , jestli ty desky zkusit vyrobit doma, nebo si je radši nechat vyrobit. A pak přijde to, na co se tak těším a to kalafůna a 60/40 a oživování. Dám nějaké fotky ze stavby, ale to už je na nové vlákno asi.

[VTjr]

Pokud si vyrábím DPS (už dlouho ne) tak dávám přednost návrhu s dělícími čarami, aby tam zbylo co nejvíc mědi. To se pak ocení hlavně při oživování. Protože ty návrhy s malými kulatými pady a tenkými spoji moc opakovaného pájení nevydrží, však to pak poznáš.
Ty moje návrhy sice vypadají trochu amatérsky, ale rozhodující je funkčnost. Návrhy s tenkými spoji samozřejmě nevadí, když jde o sériové opakování již fungujícího zapojení, které se nemusí už nijak dodatečně oživovat. I takových jsem navrhl stovky, schemata v OrCADu a spoje v CadStaru. Na doaldění postprocesů je pak dobrý ještě i Gerber Tool. To jsou moje oblíbené nástroje. Možná nejsou nejlepší na světě, ale na ty jsem zvyklý.
Ale tu desku pro 4-kanálový WP23, to jsem navrhoval ještě v době před nástupem PC, tužkou/gumou na papír a pak dělící čáry tuší na pauzák. Jelikož fotocitlivá hmota používaná na cuprextitu reaguje negativně, tak to co je na pauzáku černé se odleptalo a bílé zůstalo. Ideální a nejlevnější způsob právě pro vývoj, večer jsem načnáral pauzák, ráno cestou do školy zanesl do výrobny, kde ten pauzák bez nutnosti přefocování plácli rovno pod UV osvit a odpoledne, po vyučování jsem si už odnesl hotovou desku.
Léta to takhle fungovalo a leptáním doma jsem se nemusel zabývat. Pak se to trochu zadrhlo, výrobnu přestěhovali z centra na kraj města, to už nebylo tak po cestě, tak jsem si začal malovat cestičky trubičkovým perem a acetonovou barvou v spreji a leptal si to doma sám. FeCl3 jsem neměl možnost sehnat, ale používal jsem směs HCl a H2O2, tyto chemikálie se daly běžně koupit v každé drogerii. Jinak ta směs kyseliny solné a peroxidu (ale musí být technický, koncentrovaný aspoň 10%) leptá rychleji než chlorid železitý. Kyselina se moc nevyčerpává ale peroxid se musí do lázně dolévat a musí se dávat pozor na podleptání, které u chloridu tak moc nehrozí.
A taky jsem používal i metodu dělících čar, to se deska pomocí žehličky pokryla vrstvou odolného adhézního vosku (v AR byl takový návod, pamatuji, že se to vařilo ze svíček, krému na boty a voskových pastelek) a do něj se pak pletací jehlicí vyškrábaly dělící čáry, které se pak odleptaly.

Ještě jsem se díval jak si dodržel polaritu cívek v MF trafech, zdá se mi že dobře. Kolektory tranzistorů napájíš konec LC obvodu primáru a odbočku vedeš na plus, a na sekundáru to máš asi správně prohozeno, horní konec na AVC a dolný budí bázi dalšího stupně. To by asi mělo fungovat.

Tak hodně zdaru. Moje destička si tedy počká na někoho jiného.

[Honza323]

Pro VTjr: Díky za reakci a za to, že jsi si dal práci s kontrolou připojení těch MF Traf, cením si toho. Rozhodně jsem nechtěl nějak znevažovat tvoje desky, jen jsem chtěl ukázat, že už jsem dál a v tuto chvíli se mi Tvé desky už nehodí.
S těmi cestami máš naprostou pravdu, ještě to nejsou finální návrhy na výrobu, ještě budu cesty zesilovat tam kde to jde, ale zejména v přijímači moc místa není. Tyto návrhy slouží hlavně ke kontrole, lépe je vidět , jestli jsem něco nezapomněl propojit. On to sice KiCad umí ukázat, porovnává schéma zapojení s deskou, ale někdy je zmatený, jde-li např. o nepřipojené konce cest ( přívody k cívkám a právě na ty trafa ap.)
Jasně taky jsem to dělal s deskami v dřevních dobách jako Ty, pak je v kůlně leptal chloridem železitým a všechno mi tam pěkně zrezivělo, ale tyhle desky dám vyrobit, cena za výrobu i s postříbřením je nižší, než kdybych dneska nakupoval všechno potřebné a patlal se s tím doma s nejistým výsledkem.
Jinak s těmi MF Trafy jsme tady již asi hotovi a aby to tady nezačalo být trochu "off topic" , založím nové vlákno s průběhem stavby. Jakékoli připomínky ke stavbě budou samozřejmě opět vítány.

[Celeron]

Nedávno jsem odzkoušel pro mě "novou" technologii výroby plošáků. Na řezacím ploteru Sihuete Cameo vyříznu do reklamkový fólie motiv, to co se má vyleptat, vytrhám a přenašečkou přenesu na plošák a vyleptám. Dělící čáry jsou naprosto v pohodě, ale i spoje 0,8 mm široký s tím jdou. Dokonce to dokáže vyřezat i 0,8 ďubky na vrtání. Teda ty ďubky pak špendlíkem vyďoubat fólii je strašná pakárna ale jde to, viz vzorek. Je na tom DIL40 a čtyři sedmisegmentovky. I průchod spije mezi dvěma padama s šířkou 2,54mm to jak vidno zvládá.

[guchar]

● @Celeron Použity spoje typu čáry. Pokud to není tajné, co je na straně součástek (2 velké + jeden menší IO)? Jsou tam i spoje? Schéma? Vedení zemí GND a + Ucc? Užívaný SW pro a) návrh zapojení b) pro návrh PCB? Čím leptáš? Čím vrtáš? Kdy použiješ vlastní výrobu PCB? Kdy si PCB necháš vyrobit %PCB s nepokovenými a % pokovenými otvory. Jaké Pájecí péro? Jaký (přikládaný?) trubičkový cín? Případně založ nové vlákno: DIY moje postupy zhotovení a osazení PCB (zkušenosti).
● V letech mého dětského modelářského bastlení se cuprex přelepil izolepou, a plochy bez mědi se, po obtažení skalpelem, slouply. Nejvíc to vyhovovalo u spojů typu "dělící čáry" vedené mezi plochami s mědí.

[Celeron]

Je to teploměr s ICL7107 a displejema HDSP-5501. Doporučený zapojení z datašítu. Ten malej šváb je 4049, gener -5V. Zbytečnost, to samý umí jeden tranzistor. Všecko ostatní je zcela normální, proč bych na to měl zakládat vlákno?

[VTjr]

Můj plošák je na úrovni končícího gymnazistu, který ještě neuměl pořádně kreslit tuší na pauzák. Proto bylo nutno při stavbě mnoha součástkám "narovnávat" nohy, někdy i za pomocí dávkovaného násilí. Takže jisté znevažování, tedy spíš kritiku, si to i zaslouží.

...cena za výrobu i s postříbřením je nižší, než kdybych dneska nakupoval všechno potřebné a patlal se s tím doma s nejistým výsledkem.

Ty spoje, jak jsou bílé, nejsou postříbřeny, ale pocínované.
Ten galvanický cín je důsledkem technologie výroby spojů, kde se požaduje vyšší přesnost.
Motiv se nasvítí na film ve fotoploteru, a to tak, že cestičky jsou černé a to co má jít pryč průhledné. V tomto stavu se to nasvítí UV na cuprextit s fotocitlivou maskou. Maska reaguje tak, že to co se osvítí polymerizuje a to co bylo zakryto (černé cestičky) ne. Nepolymerizovaná maska se vymyje a tím pádem máme cuprextitovou desku s odkrytými cestami a zakrytým okolím. Pak se deska dá do lázně, kde se na ta odkrytá místa nanese vrstvička cínu. Nakonec se maska umye nějakým rozpouštědlem a máme desku kde na měděné ploše jsou vykresleny cínové cestičky. No a to se pak dá do leptací lázně s FeCl3, kde se místa nezakrytí cínem odleptají. Cím v tomto případě funguje jako maska. Pak jde deska na tzv HAL, kde se horkým vzduchem za pomoci speciálního tavidla ten cín přetaví aby měl době pájitelný souvislý lesklý povrch. A ještě jde deska na souřadnicouvou vrtačku. Nakonec se na desku síťotiskem vytlačí zelená nepájivá maska a případně bílou barvou potisky s pozicemi a čísly součástek. Technologie má ale řadu odboček, tohle je postup pro obyčejnou jednostrannou DPS, pokud je oboustranná s prokovenými dírami, tak se nejprve provrtá a ješte v neosvíceném stavu jde do prokovovací lázně, kde se galvanicky nechá narůst měď do otvorů, pak se postupuje podobně. Případně když se jedná o vícevrstvé desky, tak se nejprve vyleptají motivy vnitřních vrstev, pak se ty vrstvy slepí a pak se vrtá a prokovuje a nakonec stejným postupem cínuje a leptá.
Ale nevylučuji to, že dnes se postupuje jinými metodami a možná se i opravdu používá to stříbro, nevím kam šel vývoj. Já jsem s poznáním skončil v téhle fázi.

... Jinak s těmi MF Trafy jsme tady již asi hotovi a aby to tady nezačalo být trochu "off topic" , založím nové vlákno s průběhem stavby. Jakékoli připomínky ke stavbě budou samozřejmě opět vítány.

Já bych to nehrotil, ono to zas až tak moc OT není.

[VTjr]

Nedávno jsem odzkoušel pro mě "novou" technologii výroby plošáků. ...

Každý vaří tím co má doma!
Já jsem zas úspěšně odzkoušel technologii výroby Leptací masky pro DPS s využitím CO2 laserového plotru. Cuprextit jsem lehce přebrousil jemným smirkem, řádně odmastil a nastříkal souvisle automobilovou sprejovou barvou. Do Corelu jsem si importoval motiv návrhu z CadStaru. Ten jsem na CO2plotru pak inverzně vypálil do té nabarvené destičky. Laser odpálil pryč barvu a obnažil holou měď. Po umytí zbytku zplodin po pálení barvy lihem šla deska do leptací lázně. Fotku nemám, ale výsledek vypadal docela profi.

[Celeron]

Jo, to rastrování laserem je samozřejmě lepší přesnost a odpadá pakárna s vytrháváním fólie. Ale furt lepší vyřezat, než brečet nad poloprůhlednejma fóliema z laserky tiskárny, který tak akorát zařídí kvalitní podleptání. Ani to přežehlování toneru už nefunguje jako dřív, před asi 10 lety se změnila chemie pudru do toneru a nemá už ty vlastnosti co dřív.
Jo a k těm fabrickejm plošákům. Desky se nejdříve vrtají, pak oboustranky galvanicky prokoví a pak teprve maskují emulzí a dál jak píšeš. Klišé nesmí mít ďubky vrtání, protože se pak osvětlí a podleptávají prokovy a při pájení pak spoje bublají. U jednostranejch by se to nemuselo nejdřív vrtat, ale vzhledem k tomu, že se to dělá vše jednou technologií, tak se pro jednostranný jen některý operace přeskočí. Aspoň v Přelouči, chvíli jsem tam do plošákovny docházel.

[VTjr]

Napsal jsem to narychlo a trochu chaoticky, soustředil jsem se na jednostranku a tam je vcelku jedno kdy se to vrtá.
Při oboustrankách se pochopitelně začne vrtáním, aby se mohlo prokovovat, stejně tak u vícevrstvých, kde ale vrtáni ještě předchází to přesné zlaminování vice vrstev dohromady do jedné desky. Ale vnitřní vrstvy už musí být vyleptané (většinou jen ty měsíčky a kroužky pokud se vevnitř vede pouze napájení).
Ale to jsem přece takhle přesně i napsal.

Ale jak jsem už psal, když improvizace, tak nejlépe s tím co mame po ruce.
Já mám laserové stroje, ale řezací plotr nemám.
Nemohu pak posoudit co je lepší.
Každopádně těm zoufalostem s použitím laserové tiskárny jsem se vyhnul, vždy jsem volil lepší způsoby. Ale i to bylo podřízeno snaze využít to co bylo doma, i když často s pochybným výsledkem.