Včera jsem poněkolikáté procházel web jestli nenajdu nějakou další zajímavou verzi AS350, čas se krátí a po plniči už se budu muset rozhodnout definitivně. Nic nového se neobjevilo, zůstávám u HELIBERNINA a pokud bych se chtěl za každou cenu podívat jinam, líbí se mi jenom Pavlův červenobílý Air Glaciers . Je to zvláštní, u Hughese jsem se rozhodoval resp. bych byl schopný si vybrat z více mašin, u AS350 je to z valné většiny velká nuda, málo nápadů a možná je to dané i tvarem trupu. Kromě několika hodně extravagantních verzí v povícero příšerných barvách se to jenom opakuje dokola s malou obměnou. Tak jsem nakonec za tu HELIBERNINA rád.
Narazil jsem jenom na inovovanou verzi pravé strany u pilota tak aby měl co nejlepší výhled pod stroj při obsluze podvěšených břemen. Něco jsem zaregistroval už dřív ale přišlo mi to zvláštní, tady už je to detailnější. Dělat to nebudu, byl by to obrovský zásah do trupu a hlavně se mi to nelíbí, je to ještě horší než obří prosklená bublina ve dveřích. Zůstanu u spodního bočního okénka ve dveřích na straně pilota které tam není a další průhledové lichoběžníkové pětistranné okno pod ním.
Čepy pro spojení kabiny jsou hotové, k přepáskování hliníkových futer proužkem jemné skelné tkaniny jsem použil pásky igelitu kterým se dobře promačká epoxid skrz tkaninu a zajistí v poloze vyschnutí. Všechno je dělané rychlým 5minutovým epoxidem, tady se nic nebrousí a stačí to.
Čepy fungují pěkně ale sesmeknout kabinu zpátky tak jednoduché není. Teď bez oken se to dá vepředu chytit dobře zevnitř, po zasklení zbývá jenom horní lem okolo mechaniky rotoru a dole bude muset být nějaký hodně pevný bod, za který se bude moct pořádně zatáhnout. Vybavuju si, že i Pavel se na to musel naučit určitý postup. Původně jsem tam chtěl přidat ještě dvojici magnetů, teď váhám. Abych to pak vůbec dostal od sebe . Na druhou stranu držet to musí festovně, běda pokud by se kabina sesmekla a šla ven....
Dnes jsem od Pavla dostal vytištěného pilota, z materiálu LW-PLA-HT z něhož má nový trup váží kompletní pilot pouze 50,12 gramu což je skvělé.
Ještě dva pracovní snímky z druhého tisku přístrojové desky technikou SLA. Kvůli rozměrům to lze vytisknout pouze ve svislé poloze od kratší strany pod úhlem asi 75 stupňů. Z horní desky na kterou se UV světlem přilepí první vrstva jsou nezbytné pomocné stalaktity ve formě průběžně vzájemně propojených vláken. S ohledem na minimální sílu samotné přístrojové desky je spotřeba pryskyřice na tenhle pomocný systém poměrně vysoká, ne -li dvojnásobná. Je to ale extrémní záležitost daná tím tvarem, navíc se to tiskne 13 hodin protože počet ultra-jemných vrstev je obrovský.
U kniplů a dalších drobnějších věcí to bude výrazně rychlejší a podpůrných částí nebude muset být tolik.
Relax píše:Na druhou stranu držet to musí festovně, běda pokud by se kabina sesmekla a šla ven....
Z toho čtu: Bude to maketa ale výkon a nastavení tam bude i pro nějaký ten loping. Při lítání rotorem nahoru se může kabina bez nějakého mechanického zámečku sesmeknout pouze z jediného důvodu.Masivní vibrace.Což znamená.špatně je něco jiného než upevnění kabiny.
Lopingy už mě docela pustily, to není v plánu a AS350 není Bölkow který to lítá v základu. Při normálním letu se kabina podle mě dolů dostat nemůže, už teď mám problém to sundat což jsem nečekal. Trny jsou dlouhé 10mm a konec do špičky, je jich šest a jakmile se při nasazování nebo sundávání jakákoliv strana dostane dřív jinam, okamžitě se to kousne takže to chce tahat za všechno najednou, to je právě problém. Ideální by bylo mít na čumáku nějaké očko a kroužek . Což nejde, světlo jsem zaslepil a nebude tam nic. I když možná vyrobím hrazdu se zpětnými zrcátky, za tu to tahat nejde. Nevydržela by to a opět je pouze na jedné straně. Je to trochu paradox. U Hughesů je pakárna stále vyndávat a nasazovat přední okna abych tam dostal baterky, tady to vypadalo easy luxusně a kdepak. Dalo by se to zlepšovat zkracováním zalepených uhlíkových trnů, jsou ale zalepené takže když to přeženu budu vrtat a poškodil bych hliníková futra. Pokud by byly čepy hodně krátké, třeba 5mm max tak by to bylo asi lepší ale budu se o to víc bát aby se to nesesmeklo. Taky se to dá hnát do extrému, dát je opravdu velmi krátké kdy se pak eliminuje nárok na souběžné spojování a rozpojování v ose, a naopak přidat dvojici magnetů. Nejhorší je začít, spára je minimální a ještě ke všemu trup dole úplně dokonale nesedí s čímž nešlo moc nic dělat, vyřešil jsem alespoň levý bok kde byl milimetr zub. Boky jsou pružné, dole je hodně materiálu a žádná možnost korekce.
Letos jsem někde zaregistroval info že se kabina právě oddělila, nevím sice jak byla upevněná ale bylo to na náročnou opravu kdy se naštěstí model dostal na zem relativně vcelku. Když si vzpomenu jak mi odešly převody na vrtulce na Hughesovi a ten snad půl minuty nebo déle klesal v dost šílené piruetě na zem, přesně tahle situace by mohla teoreticky k sesmeknutí kabiny vést. Taky hraje roli že teď ještě nic neváží ale se zasklením a vnitřkem to bude jiné, u Pavla váží kabina snad 690 gramů nebo tak nějak a to už je v takové situaci pořádná odstředivá energie.
Pomohlo by zvětšit lehce futra v kabině pilníkem ale je to dvojí riziko. Přestane to dobře lícovat a může to být generátor vibrací. Asi by bylo nejlepší mít na trávě nějakou na obou koncích zakotvenou překážku - hranol jako nárazník. O něj opřít předek lyžin, kabinu vzít s obou stran a zatáhnout.
Teď se pustím do zaslepení dna a vyrobím delší táhla od serv, pak mechaniku osadím a budu postupně zvětšovat prořezy v trupu nahoře tak jak se ukáže maximální rozsah táhel a pák na servech. Asi budu muset znova a víc řezat do horních magnetů, posledně to byl pěkný ohňostroj .
To je zajímavá informace, díky. Zatím jsem dole ubral dejme tomu dva čtvereční milimetry z růžku což je minimum, možná se to ani neprojivilo protože magnety táhnou jako čert.
Předpokládám že budu muset sebrat víc. Nevím kam dal nahoru čepy Pavel, s deskou cykliky uvnitř nebyl ničím limitovaný. Mě se pohybují táhla nahoře hodně blízko až skrz rovinu spojení obou částí a futro s čepem by tam být vůbec nemohlo. Tím pádem se úplný vršek kabiny nepatrně hýbe, první čepy jsou hned jak to šlo.
Magnety jsou překryté vrstvou tkaniny, pokud bych je chtěl vyndat tak bych jí musel odbrousit což jistě lze. Akorát si Pavel myslí že i tak tam budou hodně držet a při snaze je podebrat můžu zničit už tak velmi tenkou vrstvu laminátu. Je to pravděpodobné a nechce se mi do toho. Až vyrobím táhla a rozchodím to, uvidím přesně kolik a jestli budu muset kde řezat. Abych to kuchal preventivně a pak si zbytečně nadával nedává smysl.
Táhla jsou tl. 2,5mm, všechno pravý závit, nic složitého. Potřebuju přesně +10mm na délku.
Moc nechybělo a odpálil jsem si servo výškovky. Včera jsem osadil nová táhla a vypadalo to jako v pohodě. Dnes jsem mechaniku namontoval do trupu, nasadil kabinu a naštěstí jsem neudělal dvě věci. Nedal plný kolektiv nebo záchranu kdy vystřelí všechno vzhůru a k tomu ještě třeba plná výškovka na potlačení kdy jde zadní oska výškovky úplně nejvýš. Zničil bych převody protože tak jako jsem prodloužil táhla od serv na desku cykliky, nedošlo mi že vodítko té prodloužené osky výškovky bude krátké, oska se zasekne a je vymalováno. Podobně odpálil kdysi na Sobínce jeden známý když klábosil, nedával bacha, po zapnutí vysílače připojil baterku a jak to naběhlo dvoulist složený nazad znamená že deska cykliky není v rovině ale je poměrně dost zakloněná nazad. Držák listů na trubce nepovolil, serva zaječela a hotovo. Nadával, prý už se mu to jednou stalo....
Došlo mi že mám další drobnou komplikaci a sice nastavení vodítka. Namontovat ho výš o potřebných 7 mm nejde, naštěstí je dost místa za kloubkem na osce takže eloxovaný páskový hliník a hodina práce. Chvíli jsem váhal jestli nevzít 4mm pásovinu ale přišlo mi to dost nadbytečné, jedinou výhodou by byla delší životnost. Kroutící moment rotoru způsobuje opotřebování na jedné straně, hliníková vodítka na motyce 550 měla po pár stovkách startů skutečně nepatrný oblouček, možná 3-4 desetiny milimetru navíc tam kde se to pohybuje za letu nejčastěji.
Vodítko bude sice trčet vzhůru dalších 7mm výš, jiné řešení není.
Po dalším osazení mechaniky bylo jasné že páky serv drhnou o spodek magnetů na kabině, na několikrát jsem tak pracoval uhlíkovým kotoučkem ale hlavně brusným zeleným kotoučem PROXXON, který přece jenom zvládl odebrat potřebné části magnetu mnohem rychleji. Zkoušel jsem jestli se bude snižovat magnetismus, přišlo mi že nikoliv nebo pokud pak pouze v poměru odebrané části což je asi jedna pětina magnetu. Možná ještě trochu uberu, chci tam dát rezervu pro případ že by se za letu trup nějak kroutil a hrozilo omezení pohybu serv se všemi neblahými důsledky.
Teď to chodí pěkně nicméně se objevil další problém. Vyříznutím rohové části kvůli pákám serv se oslabila tuhost horní části hrbu a přestože tam jsou ty zdola odbroušené magnety, magnety nefungují jako čepy a úplný vršek se lehce pohybuje do stran. Vůbec se mi to nelíbilo a protože vedle táhel na křidélka bylo ještě dost místa s rezervou na čepy, udělal jsem je tam resp. začal s nimi.
Sundávání kabiny je tedy poměrně nechutná záležitost. Pokud se to netahá za těžiště resp. pomyslný střed mezi čepy po obvodu, kouše se to a nakonec nezbude než za to pořádně trhnout. Teď můžu vzít za spodní lem předního okna což cca funguje ale po zasklení mám smůlu. Zkřížení by asi pomohly delší trubičky aby to jelo do poslední chvíle souběžně i když kdoví, těch 10mm futer co tam mám ( vzadu je 20mm ) by stačit mělo, není to tak. Možná že až bude kabina zasklená bude tužší a půjde sundat o něco líp. Zablokování lyžin podvozku každopádně funguje dobře.
Teď už se hrb nepohybuje, vyřešeno. Díval jsem se ještě na detaily Pavlova AS350. Vypadá to že ty čepy má delší a hlavné lehce kónické, to by mohlo fungovat jako malá pojistka proti zakousnutí kabiny. Plný průměr stačí na prvních 3-4 milimetrech aby to drželo na střih pěkně osu, pak už je to jedno.
Dokončil jsem osazení zadního domku vrtulky kde se musí hodně oříznout a zredukovat boční díl který domek stáhne na trubce tak aby se vešel pod laminátový kryt se směrovkou. Výřezy pro náboj s ložiskem na levé straně a smykátko na pravé nevyšel dokonale, spára okolo ložiska je nepatrně větší a u smykátka jsem taky mohl být s volným prostorem méně velkorysý. Pavel má zřejmě jiný domek, výřez se opticky liší hlavně vzadu za smykátkem.
Teď musí mechanika zase ven, vyřešit výřez pro táhlo na smykátko kde to chce zalepit o něco níž pevné spojení z překližky a hlavně další překližkové pásky, tak aby se kryt podélně nevyboulil, to nemají moc vymyšlené. Pavel to musel řešit taky. Jenom dva vruty na začátku a na konci ani omylem, musí jich tam být mnohem víc a protože není do čeho, chce to tu překližku navíc a maličké vruty.
Další nedotažení je upevnění kloubku na smykátko. Jistě půjde nacvaknout nějakým zahnutým šroubovákem nebo kovovým profilem s vidličkou ale sundat ho bude velký oříšek, tohle kloubek přežije jenom párkrát. Protože se tam nedají dát kleště k tomu určené, tohle má Hughes mnohem jednodušší.
Můžu pomalu začít tmelit a brousit, hlavně u zaslepení dna to bude dost práce protože zalepení se úplně nepovedlo. Příliš pozdě mě napadlo provrtat po obvodu po 20mm díry 3mm průměr a osadit tam šroubky s matkou a větší podložkou což by obě roviny vystředilo. Škoda, přidělal jsem si práci ale trhat to ven a sundávat vrstvy epoxidu se mi nechce.
Pomalu se dostávám do bodu kdy mě začnou brzdit světla a vyrazím do Nightfly, třeba zalepit výškovku aniž bych tam už neměl kablíky poziček moc nejde, pak bych to tam těžko dostával. Aby nelítaly sem a tam, budu muset zalepit na vnitřní stěnu nějakou lehkou trubičku, na každou stranu jednu, na spodek potom další pro červený záblesk na vrcholu směrovky a koncovou bílou. Pak vyříznout dolní okno vpravo. Spodní okno pod sedačkou jsem chtěl udělat až do nastříkaného trupu abych mohl řešit kokpit později ale není to moc chytré. Radši bych měl mít dané základní rozmístění a udělat to společně s tím bočním oknem. Po nastříkání dvousložkového plniče přijdou na řady nýty, pak barva ale bez laku. Stejně jako u maďarské Policie tam chci udělat z folie spáry mezi dveřmi a otevíracími díly, možná i popisky které jsou na každém stroji, až potom lak. Na závěr osazení oken a imitaci černého gumového těsnění, na to se vůbec netěším protože to nedrží dobře. To už moc předbíhám....
Chápu správně nebo spíš chci se zeptat na to rámování dveří a "paneláž" jak to nyzývají kitaři.Na nastříkaný model vyznačíš linky folií a to pak přestříkáš lakem? Já zkusil na papíře dělat linky na zaschlý sprej lihovým fixem ale po následném nastříkání lakem se to někde rozpilo.Linky jsem nevyfotil ale příklad na fotce.
MSP má hezké linky lihovým fixem na žlutém povrchu ale zatím nelakoval. viewtopic.php?f=113&t=91041&start=15 Proto jsem to zkoušel aplikovat a následně přelakovat a spokojený nejsem.Tohle nebudu riskovat.
Se spreji jsem objednal speciální linkovač tak zkusím jak se bude chovat...
Párkrát jsem už zjistil že dělat jakékoli značky na laminátový polotovar lihovým fixem není dobré.Jakákoli barva ho nebokáže zakrýt a lihový fix se dere na povrch přes barvu.
Já zatím linky vždy řešil proužky samolepící folie až na hotový nalakovaný model a zatím nevidím schůdnou náhradu nebo volbu. Taky čekám jak bude řešit tohle PAVEL123 na jeho 3D tisku.Jestli bude tmelit tak mu ta paneláž zmizí ne?
Jakou folii cheš použít? A drží na tom pak lak? Asi nelakuješ sám,takže mají na tohle lakýrníci nějaké požadavky? Jen zlouším hledat jak to udělat jinak.
Tu paneláž budu řešit úplně stejně jako u policejního Hughese. U Helisiky jsem to prošvihnul ale zbytky žlábků tam zůstaly a na světlé se uplatní, naopak na tmavé metalíze Maďara nebyly skoro vidět a hlavně, ten trup jsem brousil dvakrát takže něco jsem vybrousil moc, něco zatmelil a výsledek byl triskní. Žlábek dva centimetry, pak tři centimetry nic, všechno do ztracena. Kdyby to byly rovné linie ale vajíčko má až na spodek dveří všechno oválné linie. Navíc kdybych se pokusil to prohloubit mikrofrézkou podle nějakého pravítka / vodítka, i kdybych neujel, na víc zbroušených místech bych šel do tkaniny nebo skrz. Proto jsem zvolil folii Oracal 751 kterou používám nejvíc, lesklou černou, stejně jde pod lak. Ona drží pěkně i na laku ale pokud to tam stejně zůstane i kdybych předělával základní barevný marking, imatrikulaci, pruhy apod., je lepší to zalakovat. Vystupovat bude stejně ale lak je poměrně silný a hranka ztratí ostrý chatrakter. U Maďara to vypadá celkem dobře, pouze jsem nedořešil paneláž velkého krytu motoru kde linka sice byla ale přes ní jsou dva široké bílé bruhy které linku schovaly, je jenom lehce plastická ale bílá. Možná tam dám linku na navrch, minimálně na zkoušku. Je to vidět na fotce v příloze.
U nového trupu kde jsou rýhy paneláže dokonale provedené, nezatmelené a neprobroušené by měl být výsledek mnohem lepší. Hlavní je nepřehnat to s šířkou linky, raději o něco slabší než širokou. Dvousložkový plnič a poměrně slabá vrstva barvy sice zlomek paneláže zalije, nicméně je dost hluboká na to aby pak linka z folie zůstala když ne uvnitř tak zároveň a to bude působit líp jak na Hughesovi.
Na Helisice jsem linky i zkoušel ale kombinace nedůvěry že se to začne časem uvolňovat plus problém že aby to drželo musí mít linka nějakou minimální šířku a to už působilo moc mohutně. Takže jsem to vyzkoušel, nelíbilo se mi to a šlo to dolů viz fotka.
Fixy a podobné věci bych neriskoval dokud se zkouškou neukáže že konkrétní zpravidla dvousložkový nebo jiný lak nezpůsobí defekt, rozpití a podobně. Představa že je to hotové, já se ještě budu mořit s nýtama a pak to takhle zničím je mizerná.
Konečně jsem rozměřil sedačku pod pilota, zase tak malá nebude. Z fotek které mám jsem vydedukoval minimálně tři typy, Helibernina má bohužel ten nejsložitější původní, který inovacemi zjednodušovali. Ale zase to bude vypadat zajímavě, tedy až to nějak vyrobím a poskládám. Každá sedačka má po stranách madla, je prolamovaná, musím částečně předělat upevnění pásů na pilotovi. Primárně to bude z lehčených plastů GUTTA tl. 3mm, podklad vlastního sedáku z pěnového kaučuku tl. 7mm bude z milimetrového hliníkového plechu. Konečně mi docvaklo čím to budu řezat, jenom zlomek dílů má nějakou rovnou stranu, všechno elipsy, ovály, peklo. Na broušení skalpelů používám roky malou brusku ATAS Náchod od Vaňoucha z Korunovační, tehdy jsem prozíravě koupil i nástavec - pilku 2-2113 do které se vkládají 35mm kousky pilových listů do lupenkové obloukové pilky. Zdvih je 4,4mm, zkoušel jsem všechny materiály včetně hliníku a myslím že to zvládne. Něco musím řezat dvojmo aby to bylo silnější, tam si užiju a bude i dost pilování, začišťování.
K nýtům jsem objevil jedno zajímavé video rakouského stroje v polomatné černé barvě kde jsou všechny plastické detaily mnohem líp čitelné, navíc je video i v 4K kvalitě a screeny jsou pěkné. Jeto sice jedna z posledních verzí s vyboulenými dveřmi na straně pilota což jsem tu popsal ale myslím že většina partií je u všech strojů hodně podobná až shodná. Musím si nechat vyřezat jak typ jedné řady nýtů v ose, tak pilovitě přesazené do dvou řad těsně vedle sebe. Hlavní bude jestli se sladí přenos přes přenosnou folii aniž by se část vynechala a pak se naopak nýty udržely na dokonale vybroušeném plniči, jinak je to celé na betla.
Lakýra byl napřed hodně skeptický, řekl že za to neručí. Už jenom moment že si odnesu věc s nastříkanou barvou a hrozí zamaštění nebo něco podobného se mu těžce nelíbil. Je fakt že jsem si častěji myl ruce aby se na povrch nedostal pot nebo nějaká mastnota, v rukavicích to dělat nešlo. U fotografických se na proužek folie mohla dostat vlákna z látky a nedržet, u polyetylenových rukavic by na nich zase ulpěla linka a zničil bych jí. Každopádně na laku drží folie ještě líp protože je dokonale lesklý, musí se pokládat na jarovou vodu, jinak se chytne a už s ní nehneš. Naopak modrá metalíza byla polomatná jemná krupička, tam jsem musel folii naopak pořádně přitlačit a nebyl problém ji sundat, po nalakování je definitivně v pasti. Ale nikde se nezkrabatila, neuvolnila.
U fixu jsem u Helisiky zažil rozpití do plniče, naštěstí už to pak nešlo do hrubého stříbra pod lazurní oranžovou. Obávali jsme se toho dost. Od té doby si nic fixem nevyznačuji a když tak to pak lihem odstraním.
dagx píše:Chápu správně nebo spíš chci se zeptat na to rámování dveří a "paneláž" jak to nyzývají kitaři.Na nastříkaný model vyznačíš linky folií a to pak přestříkáš lakem? Já zkusil na papíře dělat linky na zaschlý sprej lihovým fixem ale po následném nastříkání lakem se to někde rozpilo.Linky jsem nevyfotil ale příklad na fotce.
MSP má hezké linky lihovým fixem na žlutém povrchu ale zatím nelakoval. http://www.rcmania.cz/viewtopic.php?f=1 ... 1&start=15 Proto jsem to zkoušel aplikovat a následně přelakovat a spokojený nejsem.Tohle nebudu riskovat.
Se spreji jsem objednal speciální linkovač tak zkusím jak se bude chovat...
Párkrát jsem už zjistil že dělat jakékoli značky na laminátový polotovar lihovým fixem není dobré.Jakákoli barva ho nebokáže zakrýt a lihový fix se dere na povrch přes barvu.
Já zatím linky vždy řešil proužky samolepící folie až na hotový nalakovaný model a zatím nevidím schůdnou náhradu nebo volbu. Taky čekám jak bude řešit tohle PAVEL123 na jeho 3D tisku.Jestli bude tmelit tak mu ta paneláž zmizí ne?
Jakou folii cheš použít? A drží na tom pak lak? Asi nelakuješ sám,takže mají na tohle lakýrníci nějaké požadavky? Jen zlouším hledat jak to udělat jinak.
Ahoj, linky vyznačující obrys dveří a rozhraní plechů na trupu jsem vyznačil linkou ze samolepky, nějaký obyčejný Oracal. Na plotru jsem si nařezal proužky šířky myslím asi 1mm a na obrys dveře o něco širší a nalepil jsem do drážek, které jsou na trupu už z výroby. Bohužel jsem to udělal až po nástriku bezbarvým lakem, ale drží to dostatečně.
Na trupu z d tisku nevím jak co budu řešit. Zatím tištěný trup beru spíš jako experiment, chtěl jsem dokázat vytisknout trup a realizovat vlastně všechny díly i pro upevnění mechaniky taky tiskem, což se podařilo, výjimka jsou jen hliníkové jekly a ližiny. Ale možná dovyrobím ještě nohy z Al trubky, tištěné jsou poměrně měkké a zadní nohy z materiálu ASA. se po delším stání hotové heli mírně prohnuly. Ale ještě to neletělo, takže dál uvidím, zatím nepředbíhám.
Ale obecně - když na vytištěním trupu jsou vyznačené dveře zahloubenou linkou o šířce cca mm, tak ty tmelením nezanikne. Stěrkový tmel do ní nepřijde a stříkací tmel ji nezaplní.
Pilka a volba toho plastu gutta z Hornbachu se celkem osvědčila, akorát lepení prstolepem na hliník totálně selhalo, nedrží to. Vzal jsem tedy pětiminutový epoxid od CEYS, ten má podle specifikace lepit plasty i kov a zdá se že to drží.
Rozkres podle fotek a 3D pilota, dodržet pokud možno proporce a úhly, nakonec stejně dojde na to na co si vzpomněl dnes Pavel a sice že ho rozříznul v pánevní oblasti a napřímil. Dává to smysl protože pokud musím mít boty takřka na podlaze a dodržet výšku sedáku nad podlahou, pilot je nepřirozeně v předklonu. Po rozříznutí jsem našel něco jako "nervovou soustavu" . Kompletně jsem to mechanicky vyčistil.
Sedačka má zjednodušenou konstrukci, hlavní díly jsou zdvojené, chvíli jsem zvažoval udělat u vnějšku ty odlehčené prořezy ale to už je kravina a nikdo to neuvidí. Hlavní nosný díl z milimetrového hliníku zvládla pilka ATAS taky, teď už jsou na něm zezadu charakteristická madla která ještě trochu dobrousím a vyhladím, dozadu ještě přijde kotvení horních pásů, potom už základ a černá matná barva. Až potom sestavení se spodní konstrukcí, ta dostane světle šedou barvu, pod ní černá nefunkční imitace pojezdu sedaček. Na hliníkovou sedačku nalepím černou pěnovou plochu ze staré podložky na myš o síle 4,5mm. Teoreticky tam mohla zůstat na střední části i jemná látka ale jednak není nová a hlavně by byla vidět jenom na volné sedačce vlevo. Napodobím to jinak.
. Je to zvláštní, u Hughese jsem se rozhodoval resp. bych byl schopný si vybrat z více mašin, u AS350 je to z valné většiny velká nuda, málo nápadů a možná je to dané i tvarem trupu. Kromě několika hodně extravagantních verzí v povícero příšerných barvách se to jenom opakuje dokola s malou obměnou. Tak jsem nakonec za tu HELIBERNINA rád. 
