Opravy defektů odlitků pomoci laserového svařování

[VTjr]

Zdravím všechny milovníky modelářských spalováčků a zejména restaurátory starších spalovacích motorů.
Občas se stane, že člověk získá nějaký starší motor v bezútěšném stavu po haváriích a podobně. Většinou s odlomenými kousky patek, zlomenou ojnicí proraženými karteru, odlomenými žebry a pod. Možností je hodit to do šrotu, ale taky existuje možnost jak to opravit. Ovšem cena není zrovna levná, tak je na zvážení jestli vůbec a u jakého motoru se to vyplatí.

Zabývám se už téměř 35 let laserovým gravírováním. Často gravíruji různé texty do ocelových dílů vstřikovacích forem na plasty. Většinou se jedná o formy nové, ale nezřídka formy používané, kde potřebují jen změnit nějaká označení s tím, že to staré vyvařili a vybrousili. Na to mají některé firmy laserovou svářečku, kde do daného místa prskají laserové impulsy a přidávají tam stejný materiál, který mají ve formě tenkého drátu, buď v návinu, nebo ve formě tyček (sily 0,3 až 1mm). Do místa svaru se fouká z dýzy argon. Napadlo mne zeptat se zda umí tím vyvařovat taky Al slitiny. Řekli, že jó a že i odlitky, na které mají tyčky s obsahem křemíku. Tak jsem na zkoušku dal vyvařit přírubu výfuku pro připojení rezonanční roury od ruského motoru MDS-3,5 Marine, který jsem získal v dost žalostném stavu. Zde je bohužel dost nekvalitní foto motoru

a zde trojpohled na tu přírubu, do které bývalý majitel dost humpolácky vyvrtal několik 4mm děr (asi aby pojistil připojení roury - no dělá se to samozřejmě jinak).

Tu výfukovou přírubu jsem zvolil jen kvůli zkoušce, jako díl, který bu mi moc nevadilo zničit. Tady je pak foto po vyvaření a opracování povrchu na soustruhu. Kdo neví, ten si ta vyvařená místa ani nevšimne, je tam trochu drsnější povrch.

Já tedy takový typ laserového stroje nemám (bohužel, to bych si mohl takové věci opravovat ve vlastní režii). Protože ty firmy si za podobné práce řeknou i 40€/hod, tedy dá se i kamarádsky dohodnout cena nižší, ale stále se to vyplatí jen u vzácných kousků. U toho MDS rozhodně ne. Tak to berte spíš jako informaci, že i taková možnost existuje.

[VTjr]

No a pak jsem získal maďarskou detonační jedničku FOK-10, u které bývalý majitel z nepochopitelného důvodu začal řezat patku.

zde je detail

No hrůza!
Tak to mi nedal a do opravy tohoto motoru jsem zainvestoval. Takhle mi to vyvařili

zde jsou 2 detailní záběry

Zbývá ten svar zabrousit a povrch začistit, aby to nebylo vidět.

Měl jsem sice původně v plánu dát vyvařovat i další motory, ale mnohé nejsou natolik hodnotné, takže cena svařování mne nakonec od toho odradila.
Snad jedině na opravu patky nedávno získaného MVVS5,6/A ještě obětuji pár €:

detail:

U něj by to snad ještě stálo za to.

Tak to jen pro informaci.

Jinak já ale už vážně uvažuji, že si takový laserový svařovací stroj postavím.

[JardaRůžička]

No - jestli máš co svařovat...

[VTjr]

Pro sebe a taky by z toho mohl být kšeft. Ono, laserem se dají některé časti přímo i vybudovat, např. odlomené chladící žebro a pod, třeba i ten roh patky. Potíž je ale v tom, že to trvá dlouho a těm, kteří se tím živí, se za to draze platí. Když vydražíš motor jen za <5 stovek, tak je Ti líto dát co i jen 20€ za opravu nějakého otvoru. Zvlášť když to není žádný sběratelský unikát. Např. včera se na Aukru prodal v držbě originální Brown Junior v zachovalém stavu. No, vyletěl na cca 7500 Kč (to jsem radši ani nezkoušel se do toho zapojit). Takže, kdyby bylo třeba něco drobného opravovat na něm, to by asi stálo za to.
I když otázkou je, jak se na to dívají sběratelé , protože někteří jakoukoli renovaci neuznávají, jedině čištění.

[VTjr]

Já prvoplánově sběratel nejsem (i když při počtu 70 motorů, by mne už asi většina za něj považovala ).
Jenže pravý sběratel motor vyčistí a dá do vitrínky, kde se na něj pouze dívá. Já je startuji, na mnohé i lítám (ale to už dnes většinou ty velké kubatury). Ty malé jsou už asi fakt spíš sbírka.

Například i ten MDS-3,5M, co je fotka v úvodu, ten jsem koupil spíš omylem ještě s jednou dvanáctkou Super Tigre, taky v žalostném stavu po havárii. Do sbírky ani jeden z nich nikdy nebude, ale kupodivu oba po jistých opravách mohou být plně funkční.
MDS, když jsem poprvé chytl do ruky a protočil, tak nebyla cítit žádná komprese. Říkám si ABC výbrus je kaput , no prostě čistý šrot. Pak jsem ho ale rozebral a zjistil, že výbrus je absolutně dobrý, jen nebyla dotažena hlava a ani pod hlavou nebylo žádné těsnění. Totiž, oni to vodní chlazení mají vyřešeno špatně, protože těch 6 šroubů co dotahuje kryt hlavy, je omýváno vodou. Nerezové nejsou, takže korodují a seknou se v bloku tak, že dotyčný, když to chtěl rozebrat, tak 5 z nich urval. Takže ve vnitřku odlitku válce zůstaly zalomené zbytky šroubů a závit M2,5 nad nimi je strhnutý. Pokud rezignuji na vodní chlazení, tak to jde opravit. Válec se musí stočit asi 5mm, vyvrtat nových 6 otvorů mezi původní (to už raději M3) a vyrobit novou opěrnou duralovou, teď už žebrovanou hlavu na vzduchové chlazení. A místo setrváku unašeč na vrtuli. Karburátor přizpůsobit od ASP. A bude s toho výkonná třiapůlka. Jen asi časováním přizpůsobená pouze pro laďák. Výfukové okno je dost vysoké, takže i fáze výfuku bude značně rozšířená.

[DAF]

Před relativně krátkou dobou jsme tu řešili opravu prasklého bloku na nějakém ASP 4T (po havárce), který byl jinak v dobré kondici. Vzhledem k pořizovací ceně nového motoru, případně jen jeho bloku, oboje dnes už vlastně nesehnatelné, tam by se oprava za částku cca 40 € by se nejspíš vyplatila. Teď, když klasické čuďáky na trhu už skoro nejsou, a to ani náhradní díly na ně, může podobná technologie prodloužit jejich život.

[VTjr]

Tak oni účtují 40€/hod, ale firmám na fakturu. Kamarádsky bez papíru to šlo sjednat na polovic. Když vyvařoval tu přírubu výfuku (4 velke díry), to jsem u toho celý čas byl a opravdu to zabralo hodinu, teda jsem mu dal dvacku, FOKa jsem tam nechal, že když bude mit čas. No, trvalo to, než se ozval, >2 týdny (maji pry teď toho moc), ale jak rychle to vyvařil - nevim. No, řekl, že jako minule, tedy taky dvacku.
Za tu patku k MVVS 5,6 jsem ochoten obĕtovat taky dvacku. V podstatĕ mĕ to celé napadlo pravĕ v souvislosti s opravou té 5,6-ky. MDS a FOK - to vlastnĕ byla jen zkouška technologie. 5,6-ku bych jim jako první vyvařovat určitĕ nedal.

Kdybych mĕl proražený blok na 4-T, tak bych neváhal.

Jinak v Práglu musí být takových firem hodnĕ. Vždyť jen tady v ZA vím minimálnĕ o třech. Zkus hledat firmy co vyrábĕji/opravují vstřikovací nastroje/formy.

[DAF]

No, něco by se určitě najít dalo - https://narran.cz/aplikace-laseru/laser ... 0WEALw_wcB, třeba jsem našel tuhle firmu. Odkazů ale vyhledávač moc nenašel. Tak ještě se tam s někým seznámit, nejlépe aby to byl také modelář .

[varok]

Nevím proč neustále trváte na svařování laserem, co je podle mě ta nejdražší technologie. Co zkusit oslovit nějakého šikovného svářeče se svářečkou TIG? S tou jde svařovat hliník taky, běžně se tím opravují i bloky motorů aut a motorek, olejové vany apod. Technologie mnohem levnější a zbylo by vám na případné obrábění. Já hliník neumím, jen běžnou ocel, ale jsou i hliníkoví svářeči kteří by to určitě svedli levou zadní.

[DAF]

Protože to je jako jít na lov koroptví s lodním dělem ráže 380 mm. Ten laser bude podstatně přesnější, nebude tolik tepelně ovlivňovat okolní materiál. Celý paprsek bude zjevně lépe zaměřitelný na konkrétní místo. Blok motoru auta je něco jiného, než blok modelářského motoru, byť oba mohou být že stejného materiálu. Budou diametrálně odlišné tloušťky stěn, což je důležité. Tenkou stěnu propálíš, ani nevíš jak. Není to zkušenost s hlinikem, ale oceli.

[tuareg]

Tak jednou jsem byl u svářeče s ventilovým víkem k motorce. Byl to tak 2 mm silný materiál. Oni výrobci ty motory k motorkám dělají už téměř nejraději z papíru, šetří každý gram. Klikovka uložená na 2,5 mm silných odlitcích pro šály apodobně. Svářeč to svařil dobře ale nebylo to tak pěkné ani detailní jako má Vtjr na fotce.

Vtjr: prosímtě a jaký asi výkon máš k tomu vybraný? Já budu asi taky objednávat malý gravírovací laser (stačí slabý) a výkon ještě nevím.

[VTjr]

Vykon je sice důležitý parametr, nikoliv však jediný a postačující. To by bylo fakt na dlouhé povídání , protože pro konkrétní aplikaci se musí zvolit dalši parametry laseru, jako vlnová délka záření, impulzní/kontinuálni režim, rozbihavost svazku, provedení laseru (plynový s čerpanim RF nebo VN doutnavým vybojem, pevnolátkový s optickym čerpánim vybojkou kontinuální/impulsní, s čerpanim laserovymi diodami ...), optická soustava, způsob polohování stopy/ohniska (XY plotr, galvanometrická skenovací hlava, pevná poloha ohniska s pllohovánim obrobku, nebo jejich kombinace).
Třeba na to svařování jsou nejvhodnĕjší impulsní lasery s čerpáním zábleskovou Xe vybojkou. Ten bohužel nemám.

[VTjr]

Protože to je jako jít na lov koroptví s lodním dělem ráže 380 mm ...

Přesnĕ.
Třeba ta firma, kde mi to vyvařovali, má jak laserové svařování, tak i TIG. Když kupřikladu na nĕjaké vstřikovací formĕ potřebují vyvařit vĕtší oblast, tak pochopitelnĕ použijí TIG, ale malá písmenka nĕjakého popisu jdou jedinĕ laserem.
A díly modelářských motorů bych s automobilovymi vůbec nesrovnával.

[tuareg]

Tak ta xenonová výbojka mě taky zajímá. Ne na svařování ale kvůli normálnímu svícení (světlo). Je to nejjednodušší způsob jak svítit. Proč ale jsou tak drahé? Já myslím, že by bylo potřeba postavit továrnu na jejich recyklaci. Ty wolframové elektrody se přece nikam z té uzavřené baňky nevypaří. Kdyby se zpětně vykupovaly a ve fabrice zas vyrobily znovu, bylo by to myslím nejlepší řešení jak měnit elektřinu na světlo.

[VTjr]

No, nevim? Ja tedy nesdílim Tvé nadšení pro xenonky.
1. Xenonové výbojky vĕtšinou pracují v impulsnim režimu, tedy jejich svĕtlo tvoří opakované velmi kratké silné výboje a mezi nimi nic. Tedy intensivnĕ blikají. I když je ta frekvence vyšší, takže to oko přímo neregistruje, tak to stejnĕ vadí. Ony blikaji i bĕžné zářivky, ale vzhledem k tomu, že jejich svĕtlo se tvoří na vrstvĕ luminoforu, který má delši dosvit, tak to není tak výrazné, neklesá to na nulu jako u xenonek, ale stejnĕ to očím vadí.
2. Svĕtlo xenonového vyboje ma velmi vysokou teplotu chromatičnosti, obsahuje přiliš hodnĕ modré a fialove složky (bohužel i ultrafialové), to taky očim škodí. Akomodačni schopnost oka na takove svĕtlo je spomalena. Nakonec je to vidĕt na cestách v noci, když Tĕ oslní auto s xenony je to mnohem horší než když s halogenkami.
3. Energetická účinnost promĕny elektrické energie na svĕtlo je při výboji v plynu max 10%. To je sice podstatnĕ víc než u klasických žárovek, ale myslim, že supersvitivé LEDky jsou už dnes účinnĕjší.

Kdysi, dřive než byla vynalezena klasická vlaknova žarovka, tak byla objevena oblouková lampa. I když byla mnohem svitivĕjši a energeticky mnohem účinnĕjši, tak se neujala. Zejména proto, že její svĕtlo bylo přiliš intrnsivní (svitivost nešla regulovat) a mĕlo taky blbé spektrum.

A cena, je však to posledni, co mĕ trapí. Kdyby se opravdu masovĕ použivaly, tak by určitĕ klesla. Stejnĕ, asi nejvĕtši položkou bude jejich startovací obvod.