Toto bylo s vrtulí 8x4.3. Možná teda ještě zkusím 10x4.7, třeba ten motor neupeču (asi ho ale starší měkká baterka ochrání). Je to docela adrenalin, furt se to někde rozhoupává, a jak je to ze všech stran stejné, tak mi mozek občas převrátí strany, a já se divím, kam to vlastně letí. Hmotnost byla 1.5 kg, neměl jsem pocit, že by to proti větru neletělo. Třeba ještě v bezvětří zkusím trochu ubrat. Maximálně jsem si troufl do 47 metrů výšky, pak už jsem se bál že neuvidím, jestli se to někde rozhoupe. Ale třeba si časem zvyknu.
Samorost teda zůstal dneska doma. Ale přistání jak do peřinky, škoda že nemám rovnou plochu, že bych vyzkoušel pojezd. Ještě jsem měl snahu poštelovat o půl centimetru délku řidiček, ale to jsem si dal - asi čtvrt hodiny jsem to rozvazoval a zase zavazoval, a pokaždé mi vyšla délka jinak než jsem chtěl. Jaký používáte pevný, ale snadno posunutelný uzel na uchycení řidičky na páku serva?
. U mne tedy tištěný box na přijímač, sedačka sloužící i jako kryt baterií a držák pro figurku pilota, co tu někdo odkazoval za 69 Kč (už docházejí). 
