VTjr píše:No a teraz sľúbené fotky motora MARZ-2,5D v originálnom balení. Je tam vrtuľa 200/100, tyčka na zaťahovanie kužeľa, montážne skrutky M3 s matičkami (v zabalené v papieri, nevidno ich) a náhradný obstrekový difuzér s väčším priemerom 3,5mm (na motore je 3mm) a rozsiahly návod (ak by bol záujem môžem celý oskenovať a spraviť PDF).
Krabička zvonka
Vnútri - motor v pôvodnom sáčku
Vnútri - motor vybalený
A ešte z návodu dvojstrana, kde je rez motorom a fázový diagram.
Ak ten rez porovnáme s rezom MK-17, tak každý vidí, že konštrukčne sa motor MARZ od MK-17 značne líši.
nějak mi není úplně jasné, proč by měly být stejné
Marz je totiž špatně obtáhlá Webra Mach 1, Mk.17 je pro změnu pajc ED Fury (zadní víko a šoupátko) a Allen Mercury (A.M) - výbrus - ten je dokonce mám pocit zaměnitelný - pasuje jako xxxxx na hrnec.
Ovšem na první pohled jednotné černé eloxování a přední sáni, jistě svádi k tomu, že jde jen o jakési zvětšeniny. 
Vždyť dokonce i MVVS se při vývoji MVVS 6,5F asi hodně inspirovala motorem Webra Speed.40, kterému je dosti podobná a i rozměrově takřka shodná (nijak se to nezastíralo a dokonce se o tom i psalo v Modeláři, že jsou si dost podobné). A kolik motorů má třeba vratné vyplachování Schnürle, nebo je jím jen inspirováno - to by s pak všechny mohl označit za pajcy? 
V podstatě tomu přebíráni a často i zdokonalovaní cizích konstrukcí nic nebrání, pokud ta řešení nejsou patentově chráněna. Často nejsou a někdy je to pro rozvoj techniky i lepší. 
(ale očíslována jsou obráceně, dvojka je začátek a asi to mělo i nějaké další pokračování, jelikož tam chybí karburátor pro 6,5cm3). Nicméně toto asi vystihuje celý sortiment MVVS počítám tak z let 1983-84. Totiž, právě tehdy vznikla a byla dána do prodeje třiapůlka MVVS-3,5GFS/GFR s tím prvním typem frézovaného karburátoru na rovné podélné okno spodní části karteru. Ale prohledal jsem obsahy ročníků Modeláře od r 1981-1985 a nenasel žádnou recenzi na ni, pouze v ročníku 1984 zmínku o úpravě karburátoru a hlavy pro auta. To už v prodeji nesporně byla, ja jsem si ji totiž v létě 1984 koupil jako dárek k promoci, takže to vím naprosto přesně. Ale jak je vidět z Tvých PDF, šestapůlky ještě pořád nesly první označení 6,5F a 6,5R a dvaapůlky DR, GR, GF, s výjimkou GRR (tedy v rozporu s tou pomůckou na horní části stránky MVVS_2.pdf, definující nové označování), i když už je tam uvedena i 6,5GRRT. Ty obtahy z MVVS webu, co jsem sem dal já, ale v jiném vláknu, se už týkají sortimentu na přelomu milenia.
(tu používali U-čkáři k MVVS 5,6A) a začal startovat. 
Motor se kupodivu podařilo nastartovat a v tomto "přetaženém" režimu vytrval s tou obrovskou vrtulí (asi jen díky její setrvačnosti) předepsaných 20 minut záběhu. 
Motor šel na bohatou směs, ale velmi těžce, tvrdě - ale jak jsem to mohl jako začátečník vědět, že je něco v nepořádku. 
Jednak měl šíleně těsný protipíst i píst ve vložce (to ale v obchodě bez vrtule a v stavu zaschlého konzervačního maziva asi ani moc poznat nešlo). Ten motor se protáčel i s palivem jen stěží a protipíst neodskakoval po povolení šroubu ani za chodu. Při pokusu o zabíhání se vyšlochtalo spodní oko ojnice. Záhy jsem zjistil, že to bylo nejen přílišnou těsností, ale i tím, že ojniční čep byl nedokonale obroušen, asi na 1/3 jeho obvodu byly zřetelné nedobroušené černé rýhy po soustružení. Odhodlal jsem se opatrně obrousit protipíst na brusném kameni a z kusu duralu jsem vypižlal novou ojnici. Kliku jsem použil z prvního motoru. Po této opravě už se motor podařilo zaběhnout (to už jsem měl i více zkušeností s provozem MK-16 a těm prvním chybám s nadměrnou kompresí jsem se už vyvaroval). Ale i tak jsem ten motor pak záhy komusi prodal za 80 Kčs, plně funkční.