Stavba letadla pro mapování, autonomní řízení, 120min

[HavelAircraft]

Tak mi vychází rychlost pádu okolo 45-50km/h
To je docela slušná rána
Počítáno to bylo z plošného zatížení 100g/dm.
Nevím jak by tomu odolávalo letadlo o váze 5kg

[jyrry]

...
Nevím jak by tomu odolávalo letadlo o váze 5kg

No však o tom jsem psal.... zkušenosti s volňásky a lehouši jsou samozřejmě jiné...
Viděl bych to na řádný (dostatečně velký a fungující) padák, některé UAV mají myslím i nafukovací lehátko pod sebou...

[veka1]

Tak mi vychází rychlost pádu okolo 45-50km/h
To je docela slušná rána
Počítáno to bylo z plošného zatížení 100g/dm.
Nevím jak by tomu odolávalo letadlo o váze 5kg

Muze se to zdat hodne, ale obavy mi prijdou zcela zbytecne. Pokud pristavam normalne mam podobnou rychlost a navic zaverecny usek letu probiha vodorovne s drahou ... riziko poskozeni stroje mi prijde nasobne vyssi tj. pohyb v kriticke vysce probiha dele, na vetsi draze.
Pokud predpokladam provoz typu : start z ruky , nebo pomoci gumipraku a pristani na neupravene plochy , pak mi ten kopackovy system prijde vuci stroji setrnejsi.

Vychazim ze zkusenosti z provozu mych modelu a Sojky,kera mela plosne zatizeni v rozmezi 200-400g/dm2, minimalku 100km/h , povoleny nasobek pri pristani na padaku n max =10. Padak byl navrzen na max 4,5m/s svisleho klesani a 6m /s dopredne rychlosti ( za idealnich podminek v luftu) . Fotky z predchoziho prispevku ukazuji jak muze vypadat vysledek padakoveveho pristani. Ale obcas se i povedlo, jen se clovek nachodil. . Jini provozovaele muzou mit jine zkusenosti a jine nazory o tom zadna.

Myslim v realu lze s diskutovanym systemem vyklesat v temer svislem pretazenem priblizeni na minimalni vysku, lehce vrknout vrtulkou a lehce bacit strojem o povrch planety.... neco jako tohle.

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=QFllgHbjnlU[/youtube]

veka1

[Lark]

Nj, jenže takové přistání jako ve videu, jde udělat jen když je dostatečná protivítr, aby měla křídla vztlak.

[veka1]

Nj, jenže takové přistání jako ve videu, jde udělat jen když je dostatečná protivítr, aby měla křídla vztlak.

... myslim ,ze s vhodne navrzenym modelem kdykoli. Resime tu stroj ( cca 3-4m rozpeti,klidne fest oklapkovany ) , kery ma obletet zemplacku po zahozeni z ruky a pak pristat na mytince v lese. Na mytince pod urovni hradby stromu byva zcela jine pocasi, takze s nejakym protiveterm bych nepocital... to musi dat eroplan sam.

Pozn. mam takovou mytinku na dohled z okna kuchyne, sedaj tam kluci s M i2,Mi 17 toz obcas se chodim koukat co tam vyvadi.

Nemuzu se zbavit pocitu, ze pro kridlatou masinu vzhledem k zadani neni lepsiho zpusobu pristani, nez rizeny sestup v pretazenem rezimu (cely stabilizator na 45 st). Vysledkem by mel byt sesup skoro naplocho s mirnym doprednim posunem, pak lehce primotorovat (jako u 3D akrobatu v Harieru ) a nechat to spadnout na tlumic. Vsecho ostatni mi na neupravenych plchach prijde vice riskantni.

PS. skuste nebyt jako moji byvali sefove , keri nas se Sojkou furt strkali do lesa a vykrikovali ze vsak muzeme pristat na padaku .... jako by to bylo letadelko pro letani v hale, tj. ze ho s vetvi setresem a nic se mu nestane. Hadky a vysvetlovani , ze tudy ,nebraly konce Nakonec jsme absolvovali jak drevorubecky, tak lezecky vycvik a soupravy byly dodatecne vybaveny patricnym naradim ( motorove pily, ...) a lezeckou vystroji

veka1

[OrDa]

K tomu vyklápění VOP - je to možné řešení, ale není nutné. Pokud má výškovka cca 50% plochy VOP, funguje to s pořádnou výchylkou taky. Jen bych doporučoval otestovat vlastnosti profilu a křídla při přechodu do přetažení. A to při řízení pilotem a to zkušeným a ve větší výšce. Vývrtka nepatří k oblíbeným kouskům autopilotů. A třeba s jen nějakým náhradním trupem.

[veka1]

K tomu vyklápění VOP - je to možné řešení, ale není nutné. Pokud má výškovka cca 50% plochy VOP, funguje to s pořádnou výchylkou taky. Jen bych doporučoval otestovat vlastnosti profilu a křídla při přechodu do přetažení. A to při řízení pilotem a to zkušeným a ve větší výšce. Vývrtka nepatří k oblíbeným kouskům autopilotů. A třeba s jen nějakým náhradním trupem.

JJ to by melo byt samozrejmosti... vsak uvidime ,jak zareaguje zakladatel vlakna , az ho propusti indiani ze zajeti.Bo se s nama nejak prestl bavit , nebo co.

veka1

[OrDa]

Ještě bych se vrátil k projektu samému. Stejně, jako je dobře zformulovaná otázka polovinou dobré odpovědi, je i správné zadání polovinou úspěchu projektu.
Kdybych měl zadání brát vážně, probral bych základní parametry. Např.:

Jakou hmotnost má náklad (Není jiná varianta?)
Jaký tvar a rozměry má náklad?
Lze ho vestavět nebo musí čučet?
Je drahý a je třeba ho při startu a přistání nějak zvlášť chránit?
Potřebuje napájení?
Náklad vysílá, ruší?
Potřebuje stabilizaci letadla?
V jaké výšce nad terénem má létat? (Nahoře fouká a vydrápat se do kilometru stojí něco baterky či paliva a stojí za to režim stoupání trochu zoptimalizovat.)
V jaké nadmořské výšce se má létat?
Je nějaké omezení rychlosti vůči terénu? (Nevadí rychlost nebo naopak pomalost?)
Jsou nějaká omezení z hlediska času?
Je omezena délka provádění práce? (Musí se nutně stihnout najednou v nějakém omezeném čase? Není možné rozdělit práci na víc letů, vyměnit akumulátory, stáhnout data, zkontrolovat počasí a situaci obecně?)
Je nějak omezeno kdy se bude práce provádět? (Rozhoduje nějaké povolení nebo mohu podle vhodného počasí?)
Jaké jsou orografické a klimatické podmínky v místě působení? (Hory a tedy turbulence, horko.)
Bude k dispozici pilot nebo to musí být autonomní včetně startu a přistání?
Jsou omezení z hlediska hlučnosti, emisí apod.?
Vztah mezi kvalitou možné vzletové a přistávací plochy k vzdálenosti od "pracoviště". (Není lépe obětovat pár minut letu a bezpečně přistát na slušném "letišti" ?)
Bude v místě k dispozici nějaká mobilní síť? (Možnost posílat ze stroje minimálně aktuální GPS souřadnice, či do stroje instrukce se hodí.)
Jak moc chci riskovat použití materiálů nebezpečných při kolizi s letadly či na zemi?
...
Různé odpovědi na takové otázky mohou znamenat dvouřádový rozdíl v ceně. Případně i možnost nerealizace zkrzeva neprotažení nebezpečně vypadající obludy přes některé hranice. (Ono pár tyček a kus hadru na rogalo je rybářské či turistické vybavení, dvoumetrový bublinkolet je hračka, ale čtyřmetrové křídlo s titanovým nosníkem je dost nápadné.)

[Bizon17]

Ještě bych se vrátil k projektu samému. Stejně, jako je dobře zformulovaná otázka polovinou dobré odpovědi, je i správné zadání polovinou úspěchu projektu.
Kdybych měl zadání brát vážně, probral bych základní parametry. Např.:

Jakou hmotnost má náklad (Není jiná varianta?)
Jaký tvar a rozměry má náklad?
Lze ho vestavět nebo musí čučet?
Je drahý a je třeba ho při startu a přistání nějak zvlášť chránit?
Potřebuje napájení?
Náklad vysílá, ruší?
Potřebuje stabilizaci letadla?
V jaké výšce nad terénem má létat? (Nahoře fouká a vydrápat se do kilometru stojí něco baterky či paliva a stojí za to režim stoupání trochu zoptimalizovat.)
V jaké nadmořské výšce se má létat?
Je nějaké omezení rychlosti vůči terénu? (Nevadí rychlost nebo naopak pomalost?)
Jsou nějaká omezení z hlediska času?
Je omezena délka provádění práce? (Musí se nutně stihnout najednou v nějakém omezeném čase? Není možné rozdělit práci na víc letů, vyměnit akumulátory, stáhnout data, zkontrolovat počasí a situaci obecně?)
Je nějak omezeno kdy se bude práce provádět? (Rozhoduje nějaké povolení nebo mohu podle vhodného počasí?)
Jaké jsou orografické a klimatické podmínky v místě působení? (Hory a tedy turbulence, horko.)
Bude k dispozici pilot nebo to musí být autonomní včetně startu a přistání?
Jsou omezení z hlediska hlučnosti, emisí apod.?
Vztah mezi kvalitou možné vzletové a přistávací plochy k vzdálenosti od "pracoviště". (Není lépe obětovat pár minut letu a bezpečně přistát na slušném "letišti" ?)
Bude v místě k dispozici nějaká mobilní síť? (Možnost posílat ze stroje minimálně aktuální GPS souřadnice, či do stroje instrukce se hodí.)
Jak moc chci riskovat použití materiálů nebezpečných při kolizi s letadly či na zemi?
...
Různé odpovědi na takové otázky mohou znamenat dvouřádový rozdíl v ceně. Případně i možnost nerealizace zkrzeva neprotažení nebezpečně vypadající obludy přes některé hranice. (Ono pár tyček a kus hadru na rogalo je rybářské či turistické vybavení, dvoumetrový bublinkolet je hračka, ale čtyřmetrové křídlo s titanovým nosníkem je dost nápadné.)

Pročetl jsem diskusi a pokusím se přidat info....

Jakou hmotnost má náklad (Není jiná varianta?) : 400g, jiná vaianta není
Jaký tvar a rozměry má náklad?: krychle cca 10x8x5 cm
Lze ho vestavět nebo musí čučet?: lze vestavět
Je drahý a je třeba ho při startu a přistání nějak zvlášť chránit?: je drahý, nutné neutopit, nespálit atd, snese asi zacházení jako např smartphone
Potřebuje napájení?: nepotřebuje má své vlastní
Náklad vysílá, ruší?: nevysílá, neruší
Potřebuje stabilizaci letadla?: NE
V jaké výšce nad terénem má létat?: čím níž tím líp, ideálně 20-100m
V jaké nadmořské výšce se má létat? do 1km nm
Je nějaké omezení rychlosti vůči terénu? rychlost ani pomalost nevadí
Jsou nějaká omezení z hlediska času? v principu ne, jde spíš o vzdálenost kterou zvládne na jeden vzlet
Je omezena délka provádění práce? není ale ideálně aby stroj udělal 50-100 km na jeden vzlet
Je nějak omezeno kdy se bude práce provádět? NE
Jaké jsou orografické a klimatické podmínky v místě působení? spíše mírné klima,
Bude k dispozici pilot nebo to musí být autonomní včetně startu a přistání? pilot bude
Jsou omezení z hlediska hlučnosti, emisí apod.? NE
Vztah mezi kvalitou možné vzletové a přistávací plochy k vzdálenosti od "pracoviště". (Není lépe obětovat pár minut letu a bezpečně přistát na slušném "letišti" ?) bohužel děláme výzkum v neobydlených lokalitách, vzlet a přistání je dáno přírodními poměry, nicméně plocha o rozměrech cca tenisového kurtu se téměř vždycky najde
Bude v místě k dispozici nějaká mobilní síť? mobilní síť spíš ne,
Jak moc chci riskovat použití materiálů nebezpečných při kolizi s letadly či na zemi? Nehraje roli, místo je bez lidí a létat se má nízko, tam letadla nejsou.


Nemyslím že chceme něco hodně komplikovného, v podstatě nám stačí jakýkoliv éro co se dá odbavit do letadla unese 400g a vydrží létat ideálně dvě hodiny rychlostí alespoň 50km/h. Když vydrží jen hodinu tak se nedá nic dělat budeme se muset přizpůsobit, momentálně máme dron a ten vydrží 12 min. Kdyby byly peníze koupíme hotové řešení, je jich spousta, ale musíme to bohužel řešit takhle.

[oplu]

A jaký je přibližný rozpočet? Potom už by se daly sypat ž rukávu nějaké přesnější typy.

[dudaj]

Já teda nevím, ale viděl bych to na helinu na spalovák. Přistane a odstartuje kde chce, od šestistovky výš těch 400 g nákladu je legrace a dá se tam "flaška od octa" a není důvod, aby to nebylo 2 hodiny ve vzduchu. Sehnat nějakou bazarovou...
Každopádně elektropohon bych naprosto neřešil. Bonus by byl pro přistání o palivo lehčí letadlo.

[oplu]

Dobře, ale je tu požadavek na pokrytí plochy 100km2, a počítalo se s námětem 100km, dá to 600 na litr paliva? Když jsem se díval na UAV od MVVS na postřik, tak tam je spotřeba paliva 3,5 až 4 l/h a rychlost 12m/s, takže na nálet 100km potřebuješ 8 litrů benzínu. Ale je to přerostlá 800 s letovkou až 35kg

[novfra]

Nj, jenže takové přistání jako ve videu, jde udělat jen když je dostatečná protivítr, aby měla křídla vztlak.

Vždycky ne. Ale uznávám, že toto už je extrém

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=Y7Jwde4EAVw[/youtube]

[HavelAircraft]

extrémní stol letadla jsou už hodně scifi.
tohle musí startovat a přistávat i na hodně nezpevněných plochách. navíc letadlo splňující podmínky stol nesplní hlavní požadavek na letovou dobu.
benzínový motor je hezké řešení ale zase dost zvyšuje nároky na obsluhu.

[veka1]

projekt na videu jsem sledoval pred nejakou dobou . Kopackova pristani zacinaji cca kolem 1:30 min

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=efH7SzVbOGI[/youtube]

https://docs.google.com/viewerng/viewer ... a_skat.pdf


Pozn. omlouvam se , nedari se mi pridat video standartnim zpusobem.

veka1