Makety - Triky, napady, postupy, informace

[pkotatko]

Na SRCH se objevilo toto video, Takhle bych si asi predstavoval maketovy let.
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=o_mxz8w1LLg[/youtube]

[Michael Gulyj]

Konečně jsem měl čas v klidu pročíst Trollovu instruktáž a jsem taky o dost bohatší. Takže i já moc díky za obsáhlý článek.

[Screwball671]

Když tady Troll zmiňoval rozsahy kolektivu, tak jsem se chtěl zeptat jaké rozsahy používají skutečné vrtulníky. Nedávno jsem na leteckým dnu vlezl do MI8 a měl jsem několik otázek na pilota. Jedna z nich mě právě překvapila, rozsah kolektivu nemají do mínusu ale končí někde plus dva až tři stupně. Když jsem se zeptal na autorotaci, tak mi vysvětlili, že to stačí. Rotor neztácí ani při plus dva stupně otáčky a autorotaci lze s takto nastaveným kolektivem dělat. No, nějak mi to hlava nebere ale asi platí jiná fyzika u těch opravdovejch.

[pkotatko]

Ano, presne tuhle otazku jsem mel na Mi 171 simulatoru. Rozsah +2 az +14 pokud si dobre pamatuju. Autorotaci jsme zkouseli. Slo to dobre az do kontaktu se zemi. Uff, nastesti jen simulator...
Ale dali jsme s tou bednou vykrut

[Relax]

Perfektně zvolené vlákno a příspěvky, po návratu domů se to krásně čte a plánuje na další měsíce. Makety jsou úplně jiná kategorie, tedy letově. Zbavit se návyků z letadel nebo 3D lítání je přitom hodně těžké, hlavně pokud jsou to roky podvědomých reakcí. Nastavit si správně heli je základ, v tomhle směru jsou tady ohromné poznatky a náměty k zamyšlení, to bezesporu. Většina věcí je přitom hodně nová resp. z jiného pohledu než by to člověka napadlo automaticky a návykově. Vrtulka Normal místo HL asi nejvíc. Mínus na kolektivu mám a to -5. Hughes v něm zřejmě dokáže viset v invertu, aspoň při pomalém lopingu v výdrží mi to tak přišlo. Jak člověk začal na 3D a Akro tak mu to nedá občas nevyzkoušet. Lítání s prvním Hughesem mi po prvních pár desítkách startů začalo připadat nudné a až teď s fungující heli mě to začalo bavit mnohem víc. Navíc "natřásající se a ječící 3D stroj" mě až tak nebere a tudíž nemám kam jít dál s výukou prvků. Naopak s maketou je to výzva a možnost se předlouho učit zdánlivě jednoduché ale o to záludnější a těžší prvky, přestože má člověk dlouho pocit že to snad ani nezaletí .

U většího modelu s váhou 4,5kg a víc už je potřeba pracovat právě s tou hmotností a maximálně jí využívat, některé věci jdou zdánlivě samy tím líp čím míň se do toho ale v pravou chvíli jemně zasáhne. U maket ve velikosti 450 - 500 to je mnohem horší, dost možná i nereálné a tak jako v ukázce videa letí obrovská turbínová heli takžka k nerozeznání od skutečné předlohy, být to ve 450, těžko by se to dalo zvládnout i za naprostého bezvětří. Na 550 jsem si loni schválně nastavil maketovější režim shodný s Hughesem ( úhly na listech a otáčky ) a i když je tam na váze rozdíl jenom 1100 gramů, už to letí jinak a nechal jsem toho.

Často jsem slyšel, že u heli je lepší lítat mód 2 resp. když začínat s heli tak s módem 2. Já si vybírat nemohl, jednička co modelařím. Tak to neposoudím ale něco na tom třeba je.

Makety jsou hodně odlišné ale zase průprava na normální heli dává možnost naučit se rychle a správně reagovat, s modelem "srůst" a řešit neustále se měnící situace naprosto automaticky. Jedna věc je postavit nebo pořídit drahou a pracnou maketu, druhá si jí v klidu užít a nestrachovat se že jí moc pod kontrolou nemám. Asi je lepší se zklidňovat a přeučovat na maketu než se na maketě víceméně učit lítat.

Ještě jednou díky za pěkné čtení

[pkotatko]

Hmm, takze uz i castecne funkcni displeje.....
https://www.youtube.com/watch?v=neQU_sk5fnk

Asi neni daleko doba, kdy budeme ridit helinu pres RC pilota.

[Michael Gulyj]

Tak to za mě ne. To mě příjde vyloženě plejtvání energií a to nezmiňuju finance. Ale každému soudruhu dle jeho potřeb .

[pavel123]

To by mě pak mrzelo, že se do toho sám nevejdu

[Radekkk]

No,( sice je to hlavně o penězích ) ale i tak je to super!

[pkotatko]

Otazka je o jakych penezich. Pise ze si to vyrobil sam. Displeje asi ne, ale ty samy u sobe tolik stat nebudou.

[Relax]

Zase posun..............

nebo takhle :
https://www.youtube.com/watch?v=984tPA7k3yg

[OPR]

Když tady Troll zmiňoval rozsahy kolektivu, tak jsem se chtěl zeptat jaké rozsahy používají skutečné vrtulníky. Nedávno jsem na leteckým dnu vlezl do MI8 a měl jsem několik otázek na pilota. Jedna z nich mě právě překvapila, rozsah kolektivu nemají do mínusu ale končí někde plus dva až tři stupně. Když jsem se zeptal na autorotaci, tak mi vysvětlili, že to stačí. Rotor neztácí ani při plus dva stupně otáčky a autorotaci lze s takto nastaveným kolektivem dělat. No, nějak mi to hlava nebere ale asi platí jiná fyzika u těch opravdovejch.

Těch +3° koliktivu stačí také z jednoho důvodu a to toho, že listy po celé délce namají stejný úhel náběhu ale mívají po jeho délce aerodynmický zkrut. Tzn, že se po délce listu jednotlivými průřezi liší jeho profil, a konstrukční úhel náběhu. Ve výsledku 2/3 délky profilu jsou třeba v nějakém úhli vystavení kdy jsou +1,5° a zbytek listu má +2°-3°.

Proto to pak satčí a autorotace díky autosatbilnímu asymetrickému profilu listu jde zaletět tak jako mi modeláři musíme se souměrným profilem autorotovat okolo 0° - 4° .

[OPR]

Moc povolaný na tohle téma nejsem ale o maketový let s normální koncepcí sportovního vrtulníku / čti splašené koště/ v podání Loga 600 se již chvilku snažím. Velká rozdílnost oproti těžké maketě bude jisto jistě velká, už jen díky vzletovce. Jí jsem na vzletovce někdo okolo 3,4 Kg Zatímco nějaka baculatá maketa bude klíďo píďo přes 10Kg

Nicméně popíši moje nastavení mechaniky a pár záludností, které jsem odpozoroval a nebo na ně přišel studiem mechaniky letu vrtulníku z nějaké literatury.

Takže:
Listy RotorTech 640mm
Létám s VStabi expres bez jakýchkoliv úprav nebo nastavení krom základního nutného.
Kolektiv mám vystvený do plusových úhlů náběhu +11° a do minusových -6°. Je to z toho důvodu, že pokud fouká silnější (nárazový) protivítr a létám cvičné autorotace, při úhlech náběhu okolo -2° vrtulník má špatné vyklesávání a není s ním úplně jednoduché se domluvit kde přistane a často má tendence při nárazech větru nedoletět na požadované místo přistání.

A teď k létání:

Pracovní otáčky rotoru mám pro maketové létání někde okolo 1300 ot/min pokud je bezvětří a jsou ideální letové podmínky. Pokud ne, mám další tři různé plynové předvolby a přepínám mezi nimi.
Než jdu létat vždy si uvědomím odkud vítr fouká. Je to důležité proto, že si tím ujasním, které zatáčky pro mne budou nebezpečné a budou pro mne představovat riziko prosednutí se vrtulníku při srovnání dopředné rychlosti vrtulníku s rychlostí větru. Což je nehezké a působí to, že stroj není pod úplnou kontrolou pilota. -Vítr je také důležitý v případě pro vyklesávání, při přiblížení na přistání. S větrem v zádech, hrozí obdoba prosednutí a člověk si tak koleduje o malér. Při pomalých rychlostech nad úrovní terénu i takový let vypadá nehezky a při zpomalení dopředného letu během přiblížení to bude zase mít tendence se prosedat. Je to nehezké když tři metry od přistání se vrtulník zhoupne, poskočí, mi ho v ruce musíme natahovat oklikou a kolektivem uvádět dále v dopředný let. Naopak chování vrtulníku je při vyklesávání na přistání proti větru. Aby ono přiblížení se k místu přistání vypadalo co nejvíc maketově, je dobré se naučit zaviset vrtulník bez propadu. Čím pomaleji poletíte k místu přistání, tím je vše pozvolnější a přirozenější a přesnější na přistání. Protože pomalý let se musí řídit mikroskopicky pořád a tudíž nedochází k velkým plotním chybám v řízení, jako při rychlejším příletu a využití držení "zamýšleného směru letu" dopřednou rychlostí. Rozhodně nedoporučuji disciplínu "quick stop" cvičit jako první. Je to sice velice efektní způsob parkování vrtulníku ale pokud se nezvládá prvotní pomalé přiblížení učí se na tom člověk špatné návyky. A ne zcela se od toho pak dokáže odprostit.

pro představu co je "quck stop" : https://www.youtube.com/watch?v=jGMCiDXeCF8


Výborná věc pro nácvik pomalého maketového přesunu nad plochou pro zavisení je si na trávník dát značku a držet vrtulník pár baterek ve visu cca max 40cm nad značkou. Hezky aby stroj seděl na vzduchovém polštáři a byl trošku neposednější. Nácvik visu trénovat ve všech možných polohách a úhlu visení k sobě.


Jiank to co psal Honza a Petr, tedy to že pokud se létá s vrtulníkem po obloze a dopřednou rychlost koriguju HLAVNĚ pomocí korekcí výškovky je si myslím věc, ke které člověk asi časem dojde. Je stupeň jemnosti pilotáže, kdy to pak člověka napadne a začne to zkoušet právě tímto způsobem a pokud u toho vydrží a prolítne pár zatáček s úpravou rychlosti vrtulníku přes výškovku, pár natažených přiblížení na přistání ....... zjistí že takový let vypadá úplně jinak a má velmi blízko k maketovému letu. Takže je to jen otázka kdy se k tomu člověk propracuje.

[Relax]

S tím textem sis dal pěknou práci !

Máš to z dlouholeté praxe a pěkně popořádku, jsou tam dobré postřehy. Při čtení mám možná drobnou výhodu kdy se dlouho známe a ty popisované situace jsem Tě viděl mnohokrát lítat.

Možná většina lidí se snaží primárně o 3D a adrenalinovější lítání, dost často to bývá kopa adrenalinu i pro obecenstvo. Bohužel často přeskočí nudné drilování základů což se stalo i mě a pak se musí vracet "ze střední školy na základku", nadto se zbavovat špatných náviků které potažmo nevidí a upozorní je na ně zkušenější. Některé věci heli neodpustí a u maket to platí dvojnásobně.

[pkotatko]

"Jak na maketovy let" se evidentne neresi jen u nas. Odkaz na nemecke forum, kde je take moc pekne popsano jak s maketou letet a ceho se vyvarovat. Pokud vladnete alespon trochu nemcinou, tak tady (prvni dva prispevky) : https://www.rc-heli.de/board/showthread.php?t=256464

No a pak jsem take nekde cetl hlasku ze "nejrychleji te preciznosti v rizeni nauci podveseny naklad pod helinou". A tomu bych docela veril.