Používate pal.pumpu?

[Lark]

Se syntetikou by problém být neměl. Jestli si dobře pamatuju, tak rozebiratelná ta pumpa není, což je dost problém. Pokud chceš zůstat u stávajícího paliva, tak ti asi nezbyde, než před uložením pumpu propláchnout a nechat naplněnou metylem. Nebo jak jsi psal hodit jí celou do lahvičky s metylem. Nebo mít trochu paliva jen se syntetikou a před uložením to na něj proběhnout, aby se vyplavil ricín. Já míval s ricinovým palivem problémy při delší odstávce i se zalepenýma jehlama karburátoru. Co jsem přešel na syntetiku, nevím co to je.

[VTjr]

To jsem si myslel taky, jenže...

I hotová paliva (jako např. to Tornádo, nebo možná i Rapicon a jiná) nejsou jen čistá syntetika, ale mají v sobě jisté malé procento ricínu. Pokud bych si palivo míchal úplně sám, tak vím co do něj dávám, ale takhle mohu jen hádat jaké je jejich složení. Tedy nikde jsem se nedopátral jaké mají skutečné receptury (pochopitelně to asi tají).

Nakládání pumpy do lahvičky s metylem sice problém s delším odstavením řeší, nicméně je to opatření velmi nepraktické. Pokud bych chtěl jít létat, tak strávím nejmíň hodinu její zpětnou montáží do modelu a navíc to časté rozebírání hadiček taky nepřispívá spolehlivosti instalace.

Pumpa není pro našince zrovna levná věc. Předpokládám, že Američan, ji prostě vyhodí a koupí novou, já si ale takový luxus nemohu dovolit. Taky mě napadlo, jestli dělám dobře když model věším za vrtuli na hák v garáži na strop, jestli bych ho neměl radši odkládat v normální poloze naležato. Protože pumpa je pod motorem, tam by se to palivo mohlo držet, ale když visí, tak asi steče zpět do nádrže.

[VTjr]

Další věcí je, že někteří výrobci (konkrétně MVVS) v návodu doslova nedoporučují mazání čistou syntetikou. Je sice pravda, že dnešní syntetika je asi mnohem lepší než ze začátku 90. let, ale stejné doporučení jsem četl i v návodu k motoru OS FS-120 SP, kde připouštějí pouze mix syntetiky a ricínu 1:1. Ale i to je staršího data. Tak opravdu nevím jestli to dnes mohu brát s rezervou. Protože se mi před časem dostal do rukou bouraný 4-takt ASP FS-61, který jsem repasoval a kde jsem při demontáži zjistil viditelnou kavitaci povrchu vaček. No a spolehlivě vím, že ten motor běhal pouze na prakticky čistou syntetiku.

[Lark]

Jo to ukládání v normální poloze by snad mohlo taky pomoci. Jinak mám zkušenost, že i když používám Tornádo, ve kterém trochu ricinu určitě je, nikdy mi, ani při dlouhé odstávce motor nezatuhne. Možná nějaká aditiva zabraňují, aby ricin vyschnul. Nevím, je to jen moje doměnka a nikdy jsem to nezkoumal. Jinak dřív, když jsem si míchal palivo sám jen s 11% Aerosynthu II, tak s 2T MVVS 7,5ccm jsem neměl žádný problém. Motor prošel několik modelů a šel dřív z domu i s modelem, než jsem ho stačil uhonit Nový majitel ho stihnul během jedné sezóny zlikvidovat na šrot.

[VTjr]

Tak dnes jsem dal 3 starty.
Jelikož jsem lítal i včera, tak po jednodenní pauze nebyly problémy žádné.
Z nedostatku času jsem ale neměl namíchané to své 5% nitrované ricínové palivo, jen malý zbytek v lahvi na 1 start. Proto jsem další dva starty dal na originální Rapicon s 10% nitra. Čili ty zbytky ricínového maziva jsem v převážné míře asi odstranil jak z motoru tak i z palivové soustavy. Vlastně spíš jen jejich valnou část, protože po každém letu v nádrži zůstává asi 1/4 paliva a to pochopitelně před dalším tankováním nevyčerpávám ale pouze doplňuji novým. A taky ten finální zbytek paliva v nádrži, který normálně před odchodem z letiště pokaždé vyčerpávám, jsem nechal v nádrži. No a model jsem uložil v garáži vodorovně.
Tak uvidíme co to udělá.

K tomu palivu Rapicon 10%. Přece jen jeden malý rozdíl jsem zaznamenal. Tedy krom toho, že jsem musel dost přivřít volnoběžnou jehlu a trochu i tu hlavní, aby byly přechody s ním opět dobré (je to asi tím, že je tam víc hořlavin a míň maziva), zaznamenal jsem to, že motor začíná "čtyřtaktovat" při mnohem nižších otáčkách. Tedy i s dost zaškrceným karburátorem je jeho chod pravidelnější. Sice z hlediska letového projevu mi je to vlastně jedno, ale asi to životnosti motoru víc prospívá. Ale co ušetřím na motoru, to asi prodělám na ceně paliva, tak to nebudu řešit. Výkon motoru možná taky trochu vzrostl (ale sotva poznatelně - spíš jen takový dojem), ale přechody jsem měl naopak horší, protože zapadalo slunce a už nebylo moc času to precizně nastavit. Většinou jsou na to potřeba alespoň 2 zkušební lety, protože navzdory přítomnosti čerpadla to co je dobré na zemi ve vzduchu tak úplně neplatí a musí se dělat opakovaná mezipřistání a malé korekce.

[Lark]

Obdivuju tvou trpělivost při výzkumech.

[VTjr]

Ještě jedna poznámka tak trochu mimo téma.
Na fóru jsem četl spoustu nářků jak jsou motory MVVS choulostivé na nastavení a naopak jak jsou čínská ASP bezproblémová. Tedy ja s to 7,5kou mám ty nejlepší zkušenosti. I když není motor nastaven zcela optimálně, stejně se mi nestalo, že by třeba zhasl sám ve volnoběhu (dokonce ani v tom sníženém). Tedy stalo se mi víckrát, že za letu zhasl, ale příčinou byla vždy přerušená dodávka paliva. Buď to bylo v důsledku těch mých prvotních problémů s pumpou, mírou obtoku, nebo i polohou nádrže, ale častěji jsem prostě jen prošvihl letový čas. Naopak, když se stane, že ke konci letové doby v nějakém stoupavém obratu motor nasaje vzduch a začne umírat, spolehlivě pomáhá stáhnutí plynu na volnoběh, co minimalizuje spotřebu tak, že se motor udrží v chodu a v normální poloze je možné opět přidat a bezpečně jít na přistání.
Ty jsi měl taky tu sedmapůlku a z Tvých reakcí cítím, že s dobrými zkušenostmi. Tak nechápu v čem mají Ti ostatní s MVVSkama problém?

[Lark]

Pravda je, že seřízení, hlavně volnoběhu, je u MVVS podstatně ostřejší než u ASP, nebo OS MAXe, ale asi je to hlavně o zkušenostech a citu pro seřízení. Já si na MVVS nikdy nestěžoval, měl jsem ze začátku problém jen s povolováním volnoběžné jehly. Úpravy pružinky nepomáhaly, tak jsem to vyřešil nepatrným zdeformováním závitové trubičky na jehle. Pak už to chodilo stabilně.

[VTjr]

Obdivuju tvou trpělivost při výzkumech.

No v první řadě furt létám kdykoli mi to čas, rodina a počasí dovolí. S tim modelem jsem jen za tohle léto dal cca 150 startů. Jen za poslední 3 dny jich bylo 9 a to jen proto, že nebylo dost času, jinak bývaly týdny a víkendy, kdy jsem jich měl i 25 a mým rekordem je 10 startů za jednu neděli - pak už došlo palivo A ty výzkumy jdou jaksi paralelně a nezatěžují mě (pak je analyzuji večer ve sprše ). Já si těch věcí spíš pouze všímám, pozoruji a jen trochu málo experimentuji. Jiný možná i když dělá úplně to samé, tak se spokojí s doporučenými postupy a taky si ty různé projevy nevšímá, neřeší je a nehledá jejich příčinu - bere to prostě jako fakt. Je to tak určitě pro mnohé pohodlnější, ale na druhé straně já v tom žádné nepohodlí necítím, naopak mě to baví a vůbec nezatěžuje (tedy snad jen to psaní o tom )
Asi před 3 lety, to bylo těsně po mém návratu na modelářské nebe po 25-leté pauze, jsem se ptal jednoho kamaráda, co začal létat s velkým benzínovým akrobatickým modelem, jestli by mi nevysvětlil jak funguje, v čem je podstata a v čem je výhodný karburátor Walbroo (ty před 20-30 lety nebyly a já o nich nevěděl prakticky nic). K mému údivu ani on nevěděl o jeho funkci naprosto nic. Prostě mu to dobře chodí a on nic neřeší. Tenhle přístup v poslední době bohužel dominuje. I když si nejsem tak docela jist, jestli je to dobře nebo špatně. Holt, dnešní doba je jiná, než byla před tou moji velkou pauzou. Tak jsem si ty věci nastudoval z netu a pak nabyl i praktických zkušeností, ale s křoviňákem a motorovou pilou. I když pravdou je, že mi to taky bez problémů chodí a nic neřeším. Je to prostě normální nuda.

[VTjr]

...měl jsem ze začátku problém jen s povolováním volnoběžné jehly. Úpravy pružinky nepomáhaly, tak jsem to vyřešil nepatrným zdeformováním závitové trubičky na jehle...

Jj, to je fakt, někdy stačí příliš omotat hadr kolem motoru a už je nastavení v háji. Já nemám ale pocit, že by se sama povolovala za chodu vlivem vibraci, ale spíš při té manipulaci. ASP ji mají na šroubováček, jde značně ztuha a hned tak snadno ji nerozladíš. Já zase uvažoval, že bych tam vyrobil podobné pérko jako má hlavní jehla. Deformace je asi účinná, ale mne se takový drsný zásah prostě nelíbí. Ono to má i své výhody, totiž zejména to, že jde snadno štelovat i bez šroubováku pohlazením prstem z horní strany. Zvlášť když je k ní velice špatný přístup, protože je mezi točící se vrtulí a horkým expanzním tlumičem.

[Lark]

Jo, je to tak. Taky znám pár lidí, kteří si všechno nechají udělat a seřídit, pak jen létají. A pokud něco nejde, tak jsou v pytli a jen nadávaj jaký je to krám Já mám nejradši, když vím co a proč musím udělat, aby to chodilo tak jak si představuju a tak někdy trávím spousty času hledáním informací, ale baví mě to, a to je důležitý.
O tom pérku jako na hlavní jehle jsem taky uvažoval, ale muselo by být delší a vyrábět ho z planžety by dalo dost práce, tak jsem použil hrubou sílu

[JardaRůžička]

Na fóru jsem četl spoustu nářků jak jsou motory MVVS choulostivé na nastavení

Také jsem to četl - ale já jsem to nepsal! Prošlo mi rukama mnoho žhavíků MVVS, většina typů, které se od 70. let minulého století vyráběly, od 1,5 ccm po boxera 2 x 12,7. S každým se dalo vyjít a nikdy jsem nepoužíval startér. Když motor zlobí (a moc se to nestávalo), chce to najít příčinu a ne nadávat na značku. Připadá mi, že (nejen v našem oboru) se takhle papouškováním jen přečtených tvrzení (tím rozhodně nemyslím kolegu VTjr ) úspěšně šíří fámy.

[VTjr]

Taky většinou, a rád, startuji motor rukou - mám s ním jaksi lepší kontakt a přesně cítím co motor potřebuje. Ale i startér mám ve své výbavě, kterou nosím na letiště. A občas ho i používám, zejména v případech kdy jsou nějaké problémy a já nemám moc času abych se s motorem mazlil. No a teď když jsem si v sobotu trochu rozsekl kůži na prstu jsem radši točil startérem, než se ten ukazovák zahojí. Při té příležitosti jsem taky zjistil, že by potřeboval už asi dobít baterky. Ale já blbec jsem ho včera na nabíječku nedal.

[VTjr]

Tak, teď poslední dny jsem létal výhradně na palivo Tornádo 5% nitra (tedy kupované 1% nitra, které ale doplňuji dalšími 4% nitrometanu na 5%, protože 1% je málo). Mazivo je tam asi ta syntetika a nějaký malý mix ricínu. Model odkládám vodorovně a zbytek paliva nechávám v nádrži. Perryho čerpadlo pracuje bez problémů, i když pravda, že největší pauza v létáni byla v poslední době jen v délce 4 dní.
Motor chytá rukou max na 5. protočení v polovině případů hned na první. Asi je momentálně v nejlepší kondici co se týče životnosti (odhaduji asi 35 hodin chodu). Spolehlivost chodu je vynikající, přechody taky, pokud se nepovolí a nerozšteluje jehla volnoběhu. Už se taky pohrávám s myšlenkou, že stejně jako Lark ji drsně zdeformuji.

Takže v téhle konfiguraci mohu Perryho čerpadlo, po odlétáni už asi stovky bezproblémových letů, každému doporučit.

[JardaRůžička]

Tedy jestli Ti něco závidím, tak čas na létání. Poslední dobou létám málo a jen smutně sleduji končící léto.