zdzd píše:Helinu musíš řídit úplně podvědomě. Když se přistihneš s myšlenkou "Abych letěl tak a tak, musím s kniply udělat to a to.", tak rychle přistaň. Jinak budeš za několik desítek vteřin sbírat a třídit trosky. Na myšlení totiž není čas.
Tak ono je to dobrý i u letadel řídit je podvědomě. To chce jen trenink, trénik a trénink, nic víc. Pak se to najednou dostavi samo. To znám a ani jsem pořádne nezaregistroval ten moment, kdy se to stalo. Prostě najednou ten jeden článek zpracování informací z mozgu vypadl (asi to celé přebrala pravá hemisféra, či co
).zdzd píše:Je to sice kravina, ale dost to pomáhá a není to nuda. V PHOENIXU je režim, ve kterém modelem srážíš náhodně se vyskytující balonky. Chce to střídat. Jedno kolo v dopředném letu, druhé na couvačku, třetí na zádech, čtvrté záda na couvačku... Musíš sledovat balonky, odhadovat výšku a vzdálenost, dostat se na dané místo daným pohybem. Relativně zábavně se naučíš řízení ve všech režimech. Drilovat osmičky totiž je příšerná pakárna...
Jó, ty balónky jsou fajn i pro trénink s 3D akrobaty-plošníky. Nějaký čas jsem se s tím dost hrál. Ale můj problém v simu byl v tom, že právě tu jejich vzdálenost jsem nedovedl dobře odhadnout. Ale to má asi každý, na monitoru prostě není stereovidění, zatím co v reálu je, protože máš dvě oči. Oč těžší je to na simu o to lehčí to asi bude pak v reálu, což není zlé. Vždy je lepší, když je na cvičišti hůř než pak v boji
Ale nezkoušel jsem tuhle disciplínu nikdy s vrtulníkem (asi to budu muset zkusit). Možná, že právě na toto je ten vrtulník i lepší, protože dovede letět i velice pomalu, couvat, letět do boku či počkat ve visu. Letadlo má svou rychlost a když se netrefíš, musíš nálet opakovat. Nemůžeš počkat a pomalu se k balónku přiblížit jako s vrtulníkem. I když ani to zřejmě není snadné.
zdzd píše:A proč střídat? Jeden čas jsem dřel soustavně couvačky, abych potom zjisti, že pro změnu už neumím letět normálně.
Taky pravda. Ja jednu dobu neustále trénoval lety na zádech a všechny obraty v nich a pak jsem se najednou přistihl v tom, že v normálním letu zase začínám uvažovat o tom, zda mám přitáhnout nebo potlačit. Musí se to pořád střídat. Oč lehčí to mají v tomhle ohledu skuteční piloti, když v tom letadle sedí a nahoru/dolu či doleva/doprava je u nich pořád stejně. Jen oni mají zase tu Zem pokaždé někde jinde
a o co rychleji posunulo v kvalitě. 
A opravdu velice obdivuji ty průkopníky, co začali stavět a létat s helinami v dobách kdy ještě simulátory nebyly. Protože dnes začít létat s helinou a vynechat trénink na simulátoru je přinejmenším mrháním času a prostředků neli přímo nezodpovědností a hazardem. 
, protože na samotné řízení v podstatě stačí 4 + ovládání motoru ať už přímé, tedy vysílačem přes křivky, nebo governorem. No tam asi přistupuje ještě jeden kanál na nastavování režimu governoru. A pak je tu jeden kanál kterým se zas nastavuje režim gyra vyvažovací vrtulky. To by bylo těch 6, nebo s governorem dokonce 7. 
