F45 - Vše o tomto vrtulníčku II.

[OrDa]

Dám si do vratidla trojku závitník, a zkusím vyřazat závit tak, že budu vratidlem otáčet jenom tlakem na jednu jeho stranu. Pravděpodobně ten závitník zlomím, protože se mi to bude celé naklánět.
Bez ohledu na to, že "kroutící moment nemá rovinu" bych řekl že ho zlomím proto, že rovina, ve které na závitníku vytvářím kroutící moment je na ose závitníku úplně jinde, než rovina ve které musím překonávat odpor materiálu, takže se to celé jaksi naklání šejdrem.

A koaxiál? Vezmu to vratidlo pěkně za oba konce, a přestane se mi to naklánět.

Hezký příklad, ale s vrtulníkem nemá zhola nic společného. Když zapíchnu závitník do vrtulníku a zatlačím na jednu stranu vratidla, především ho odstrkám. Aby došlo k nějaké rotaci, musím mít dvojici sil. A kde vezmu opačně orientovanou sílu rovnoběžnou se silou tlačící na vratidlo?

[Troll]

Kluci, já bych se s OrDa moc nehádal a raději pozorně četl a přemýšlel nad tím, co píše . Jsou zde jisté známky, že on tomu rozumí moc dobře .
No a úplně nejlepší by bylo trochu si něco přečíst o vrtulnících. Není to nijak extra složité. Ale pak by tady zase nebyla taková sranda .
Pro začátek mrkněte třeba sem, http://skolenipilotu.cz/ sice tam moc aerodynamiky heli není, ale pro začátek je to alespoň zajímavé. Doporučuji shlédnout i to počasí, může vám to rozšířit obzor. Něco docela dobrého se dá najít i tady http://zd.wwwcity.cz/zd/TeorieLetuHeli.htm Existují i učebnice kde se dá dočíst jak je to s těmi závitníky.
No a pro ty , co nechtějí studovat jenom velmi krátce : vrtulník ve visu musí splňovat rovnováhu šesti rovnic. Tří silových a tří momentových. Součet sil a momentů se musí rovnat nule aby to nehnutě viselo. Pro každou osu ( X,Y,Z) je jedna rovnice silová a jedna momentová. No a pro školáky, moment je síla krát rameno. Zrovínka jako ten závitník. Co je síla snad ví každý. Namalujte si vrtulník, udělejte šipky co kam táhne a hned bude jasno.Síly malujte tam, kde je rotor ( i ten ocasní) připojen k vrtulníku. Když není hřídel vrtulky stejně vysoko jako střed rotoru, taky nezapomeňte na rameno a moment. Připomínám ještě polohu těžiště ( když není přesně pod rotorem, máme tady rameno a taky moment ) až budete malovat gravitaci. Hoďte na to oko taky jak to vypadá nejenom při pohledu z boku, ale taky shora a třeba zezadu. No a po chvilce bádání bude jasno. Nic na tom není.

[nyknyk]

Kluci, já bych se s OrDa moc nehádal a raději pozorně četl a přemýšlel nad tím, co píše . Jsou zde jisté známky, že on tomu rozumí moc dobře .
No a úplně nejlepší by bylo trochu si něco přečíst o vrtulnících. Není to nijak extra složité. Ale pak by tady zase nebyla taková sranda .
Pro začátek mrkněte třeba sem, http://skolenipilotu.cz/ sice tam moc aerodynamiky heli není, ale pro začátek je to alespoň zajímavé. Doporučuji shlédnout i to počasí, může vám to rozšířit obzor. Něco docela dobrého se dá najít i tady http://zd.wwwcity.cz/zd/TeorieLetuHeli.htm Existují i učebnice kde se dá dočíst jak je to s těmi závitníky.
No a pro ty , co nechtějí studovat jenom velmi krátce : vrtulník ve visu musí splňovat rovnováhu šesti rovnic. Tří silových a tří momentových. Součet sil a momentů se musí rovnat nule aby to nehnutě viselo. Pro každou osu ( X,Y,Z) je jedna rovnice silová a jedna momentová. No a pro školáky, moment je síla krát rameno. Zrovínka jako ten závitník. Co je síla snad ví každý. Namalujte si vrtulník, udělejte šipky co kam táhne a hned bude jasno.Síly malujte tam, kde je rotor ( i ten ocasní) připojen k vrtulníku. Když není hřídel vrtulky stejně vysoko jako střed rotoru, taky nezapomeňte na rameno a moment. Připomínám ještě polohu těžiště ( když není přesně pod rotorem, máme tady rameno a taky moment ) až budete malovat gravitaci. Hoďte na to oko taky jak to vypadá nejenom při pohledu z boku, ale taky shora a třeba zezadu. No a po chvilce bádání bude jasno. Nic na tom není.

Učebnice a praxe je veliký rozdíl. 45ka po veškerých ůpravách , zaleží na použitém materiálu, váží 650g . Z použitím aku 2200 Ah a novou ciklikou. Ale o tom je tohle forum. Aby jsme dali MJX na prdel vis pružinová metoda mistra TLAVELZY.
Letu zdar.

[nyknyk]

Už jsi někdy seděl v nějakém vzducholetu a měl knipl mezi nohama?
Jestli ano tak je rozdíl váhového rozdílu a vztlatu.
Letu zdar.

[Troll]

Moc Tvém příspěvku nerozumím, ale pokud se ptáš mne, tak ano. Seděl jsem v několika vzducholetech s kniplem mezi nohama. A i přesto že jsem seděl ( prosím neplést s jiným druhým sedění, s takovou zkušeností posloužit nemohu ) a to poměrně často , tak nevím co je rozdíl váhového rozdílu a vztlaku. Mohl bys to prosím nějak upřesnit ? Jestli teda stojíš o nějakou konstruktivní debatu, zbytečně mlít pantem nehodlám. No a nakonec, ty modýlky se chovají přesně dle učebnic. Tak přesně , až mne to někdy zaráží.

[OrDa]

Jak říkával profesor Hajn - není nic praktičtějšího, než dobrá teorie.
Mimochodem, byl to "H" ve značce letadel BH.

[Vladimír]

Opravdu jsem se několik hodin hodně snažil najít něco, co by moje tvrzení vyvracelo nebo potvrzovalo, ale nic takového se mi najít nepodařilo. A štve mě to. Nejde mi o to mít pravdu, ale mít v tom jasno. Čekám, že mi brzo příjde z googlu email ať už se na to vykašlu, že tady nejsou jenom kvůli mě..

Taky jsem počmáral spoustu papíru ve snaze správně vyřešit rozložení sil. Chvilkama jsem z toho měl pocit, že se začínám motat v kruhu a nikam to nevede. Na základě těch malůvek bych ale dnes svoje tvrzení opravil v tom smyslu, že vyrovnávací vrtulku bych teď už neumístil do roviny otáčení hlavního rotoru, ale do roviny procházející kolmo na osu hlavního rotoru těžištěm vrtulníku.

I po pročtení všeho co jsem našel jsem ale dál přesvědčený, že ten zde zmíněný náklon u jednorotorového vrtulníku (lhostejno zda modelu nebo skutečného stroje, za letu i ve visu) nevzniká v důsledku tahu vyrovnávací vrtulky (bez ohledu na to jak vysoko je umístěna), ale je to výsledek úmyslného zásahu do cyklického řízení (ať už vyvolávaného pilotem, nebo nějakým stabilizačním zařízením) jehož účelem je zabránít bočnímu posunu (akceleraci) ve směru tahu ocasní vrtulky.
Můžete mi tuto teorii nějak srozumitelně vyvrátit?
(V nějakých materiálech jsem i našel, že při delších cestách se z důvodu pohodlí posádky může pilot na ten náklon vykašlat, a letí pak natočen mírně bokem ke směru letu, ale bez náklonu.)

[Vladimír]

...Aby došlo k nějaké rotaci, musím mít dvojici sil. A kde vezmu opačně orientovanou sílu rovnoběžnou se silou tlačící na vratidlo?

No, tady možná je ten zakopaný pes. Když jsem si maloval ty obrázky s rozložením sil, a žádnou opačně orientovanou sílu jsem tam nenašel, tak můj předpoklad byl že pokud nepůsobí žádná síla proti, začne se otáčet heli ve směru působení té síly kolem těžiště.
Když si k tomu přimyslím nějaké setrvačnosti, představím si, že to bude tak napůl. Trochu ji odstrčím, a trochu pootočím.
Dělám ve svých úvahách tu chybu tady?

[OrDa]

Potěšila mne Tvá poctivá snaha prokousat se problémem (to se moc nevidí). Výsledkem bylo správné odhalení toho, že letící objekt řešíme ve vztahu k těžišti (a ne nějaké rovině nějakých kloubů některého rotoru).
A teď dál, k rovnováze visícího jednorotorového vrtulníku. Zjednodušený ideální případ:
Osa nosného rotoru prochází těžištěm, tah nosného rotoru prochází těžištěm (rotor táhne přesně ve své ose), vyrovnávací rotor je v rovině kolmé na osu nosného rotoru ve výšce těžiště.
Osa nosného rotoru je svisle, rotory se netočí. Když roztočím nosný rotor, roztočí se trup v protisměru. Pokud budu mít vyrovnávací rotory dva, jeden vzadu a jeden vpředu a potáhnou opačně, mohu elegantně vyrovnat kroutící moment nosného rotoru, bez náklonu a jiných komplikací.
Pokud mám jen jeden vyrovnávací rotor, je jeho síla sama a potřebuji ještě jednu v opačném směru v nějaké vzdálenosti. Jediné další síly, které mám k dispozici je tíha a tah nosného rotoru. Obě působí v těžišti a proti sobě a vyrovnávají se.
Když ale nakloním nosný rotor vpravo (na druhou stranu, než táhne vyrovnávací rotor), táhne nosný rotor nahoru, ale i vpravo. Tah nahoru se maličko snížil, přidám tedy o o pár procent plyn, aby svislá složka tahu vyrovnala tíhu.
Pokud bude náklon takový, že boční složka tahu nosného rotoru bude odpovídat tahu vyrovnávacího rotoru a kroutící moment této dvojice sil bude stejný, jako kroutící moment nosného rotoru, je všechno v rovnováze a vrtulník visí.

[Ital]

Chlapi, asi není dobré to s těmi vědeckými rozbory příliš přehánět, abychom nedopadli jako ten čmelák, co po prostudování zákonů aerodynamiky začal strachy chodit raději pěšky. Až budete chtít pořádně vědět, jak se má létat, zajděte do přírody, vážky vám to předvedou, chodím je tam točit a zjistil jsem, že naše technika může jít totálně do pr.... a to mají mozek možná tak 1mm krychlový.

[OrDa]

Až když letectví opustilo pozorování přírody a nastoupilo cestu teoretizování, dosáhlo dostatečných pokroků, aby bylo prakticky použitelné.

[Troll]

OrDa - skvěle vysvětleno. Vladimíre pokud Tě to opravdu zajímá, nabízím Ti exkurzi ke mně do práce. Musel by sis ale udělat výlet do Olomouce, Brna nebo Jihlavy. Ledaccos uvidíš a takový pokec z očí do očí s obrázkama nahradí mnoho hodin těžkého samostudia a mnoho dnů neplodných debat

[Ital]

Je fakt, že v přírodě jsem u ničeho létajícího vrtuli neobjevil, u ryb vodní šroub taky ne. Trochu bych se poopravil, např. kolibřík něco podobného vrtuli používá úspěšně, jen netočí křídly kolem dokola, jen o 180°, ale zato umí vtipně v každé úvrati přestavit profil na levo, nebo pravotočivý. A jede to symetricky, takže kroutící moment odpadá, chová se to, jako 2 protiběžné vrtule, kde je účel podobný.

[Troll]

Chlapi, asi není dobré to s těmi vědeckými rozbory příliš přehánět, abychom nedopadli jako ten čmelák, co po prostudování zákonů aerodynamiky začal strachy chodit raději pěšky. Až budete chtít pořádně vědět, jak se má létat, zajděte do přírody, vážky vám to předvedou, chodím je tam točit a zjistil jsem, že naše technika může jít totálně do pr.... a to mají mozek možná tak 1mm krychlový.

Kdyby nebylo vědeckých rozborů, dnes bys psal klackem do hlíny před chatrčí a ne do PC. Příroda je mocná, ale ani ona nedokáže obcházet fyzikální zákony. A ty zákony můžeš smysluplně využívat pouze pokud je znáš.
P.S: omlouvám se za offtopic, už budu zticha.

[Ital]

Máš pravdu, ale často nám příroda ukazuje směr, jako příklad dám známé profily Jedelského, napodobující dost věrně profil ptačího křídla, nebo autostabilní profily Horten s esovitou střední křivkou, používané pro různá samokřídla. V porovnání třeba s člověkem vytvořeným profilem trojúhelníkového tvaru na neviditelných érech F-117 a pod., které jsou účelové a éra se s nimi bez počítačové stabilizace nedají uřídit.
Ze symetrických profilů uvedu např. profily NACA 00.. , typický profil ryb a těles pohybujících se jak ve vzduchu, tak ve vodě. Ještě bych připomněl windglety, které asi vymyslel sup a jemu podobní dravci, které dlouho vypadaly směšně, než se přišlo na to, že umí vyrovnat tlaky na křídlech pod a nad profilem konců, aby zde nevznikal indukovaný odpor. Dnes to mají i moderní dopravní letadla v trochu upravené podobě, dalo by se pokračovat asi do nekonečna.