1ondra9 píše:Troll píše:........... jenomže to co jsi tak pečlivě popsal je něco úplně jiného než vírový prstenec. ...............
Aha dík za vysvětlení .........
vím že mě asi nemáš moc v lásce ale mohl bych tě o něco porosit?
.......... mohl bys nějak popsat i třeba složitějc situaci toho rozkmitání stroje při změně úhlu ofukování (obtékání ) rotorového disku ?
To se mýlíš, Tvoje nadšení pro věc je mi docela sympatické, jenom bys měl trochu víc používat mozek a než něco napíšeš, tak si to promyslet a jestli o daném tématu moc nevíš, radši se zdrž komentářů. Nakonec z toho máš jenom ostudu. Zeptat se na to, co nevím je naprosto v pořádku, ba dokonce velice žádoucí a užitečné, tvrdit hlouposti už v pořádku není . To je jediný problém.Já se jenom pokouším napravovat Tvoje omyly.Nic jiného v tom není. A někdy si neberu servítky, to když jsi moc tvrdohlavý.
.
Já to šikmé obtékání popíšu úplně jednoduše. Možná až moc, kdo to chce detailně, ať si přečte materiál od zdzd, tam to je popsáno super srozumitelně a kompletně, líp než bych to dokázal já.
Takže: ve visu rotor vrtulníku nasává vzduch nad rotorem a žene ho přes rotorový disk pod vrtulník. Tím vzniká tah. Tah musí být stejný jako je hmotnost aby to viselo. Ve visu vzduch proudí kolmo na rotor - kolmé obtékání. Pokud se rovnováha tahu poruší, vrtulník stoupá nebo klesá. Takže ve visu máme nastaven nějaký konstantní výkon motoru.Rotor ten výkon spotřebovává a fouká vzduch pod heli. Na to se spotřebuje větší část výkonu motoru. Ale i na nasávání vzduchu z prostoru nad rotorem je třeba nějaký výkon, a na to se spotřebuje zbytek ( menší část) našeho konstantně na motoru nastaveného výkonu. Pokud se vrtulník začne pohybovat, tak jedině protože rotor už není vodorovně ale šikmo k zemi ( vítr proteď neberu v úvahu ) a protože je rotor šikmo a pohybuje se, tak do rotoru tím pohybem shora proudí vzduch. A když do rotoru vzduch proudí, ( šikmo shora- šikmé obtékání) nemusí ho nasávat a tím se ušetří ta malá část výkonu motoru, která byla použita pro sání. Takže pokud necháme stejný výkon, heli bude stoupat. Pokud nechceme aby stoupal, musíme ubrat výkon. Při přistávání je to opačně. Pokud heli letí rychlostí když vzduch do rotoru proudí, stačí na to menší výkon jako když visí. Proto při zabrždění do režimu visu a přechodu z režimu šikmého obtékání na kolmé musíme výkon přidávat
. Rychlost kdy se to obtékání mění z kolmého na šikmé a opačně je je cca 20-40 km/h. Je to mírně odlišné dle konkrétního typu. Typicky se tento jev projeví při vzletu tak, že při dosažení přechodové rychlosti se heli lehce zatřese ( lehce ! ) a pokud pilot nic neudělá, tak má tendenci ke stoupání.Na let stačí menší výkon jako na vis. Při přistání zase při přechodu pod rychlost šikmého obtékání trošku zatřese ( u některých heli je tento jev dobře poznat, u jiných to laik vůbec nepozná) a je třeba přidat výkon , kolik výkonu záleží na tom, jak rychle pilot brzdil, čím rychlejší let a agresivnější brždění, tím bude rozdíl výkonu pro let a vis vyšší a bude třeba víc přidat .Doporučjui všem co tento jev neznají vyzkoušet, teď když víte co se děje, snadno to rozpoznáte. Tento jev je taky příčinou , proč se nesmí baterka vylétat až dosucha. Na let ještě výkon stačí, na vis už ne. Takže na přistání spomalíte a spadnete protože baterka už nemá na to, aby vrtulník dokázal viset i když ještě v pohodě letí.
...)
