Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 52 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: úte 07.08.2018 21:49 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
Zdá se, že toto je podle moderátorů to správné fórum na dotazy o aerodynamice, takže pojďme do toho další negramotnou otázkou:

Krátce: další věc co chci postavit po samokřídle ITA je elektrovětroň, stavěný stejnou technologií (ohýbaná XPS deska s žebry, potažená laminovací fólií). Jakou geometrii křídla zvolit a proč?

Podrobněji: Chtěl bych něco co bude mít lepší klouzavost než Sky Surfer, co bude líp držet ve větru, co bude mít _daleko_ větší manévrovatelnost než Sky Surfer. Rozpětí bych chtěl cca 1200 mm (možná o kousek víc, určitě ne víc než 1500 mm). Nějaké projekty, které zhruba směřují podobným směrem, kam bych chtěl směřovat já:

Fusion DLG: https://www.rcgroups.com/forums/showthr ... ider-plans
Le Fish: http://lefish.org/
DreamFlight Ahi: https://dream-flight.com/products/ahi-kit a Libelle: https://dream-flight.com/products/libelle-dlg
Aroso ST: https://sebald-modellbau.de/index.php/aroso

Protože tady v okolí nemám moc vhodných svahů, asi nezbude než svah nahradit nevelkým motorem.

Jedna z otázek je, jak zvolit geometrii křídla - hloubku profilu u kořene/u špičky, šípovitost, rozměry křidélek, tvar konce křídel, atd.

Z konstrukčních důvodů bych asi chtěl uhlíkovou trubku v nejvyšším místě profilu. Tím je asi daná šípovitost. Profil bych zvolil AG-38 (má například Fusion DLG v3), poláry vypadají docela dobře a plochý spodek usnadní výrobu.

Výše uvedené modely mají hloubku křídla u kořene cca 20-25 cm, poměr špička/kořen cca 60-70 %. Na aspect ratio (štíhlost? poměr střední hloubka:rozpětí) to vychází cca 1:7, možná o trochu méně. Já jsem si přečetl tento článek, kde pro rozpětí 1500 mm vychází, že klouzavost už neklesá u AR pod 1:8, takže si dovolím extrapolovat, že pro 1200 mm to bude ještě o kousek víc, možná těch 1:6: http://www.rc-soar.com/tech/perfanal.htm

Křidélka bych dal asi po skoro celém profilu. Ahi má na šířku VOP křídlo bez křidélek, křidélka začínají až dál od středu. Toto zřejmě má za cíl neovlivňvoat VOP úplavem křidélek. Ale asi to zase snižuje použitelnost křidélek v roli flaperonů.

Le Fish má konce křídel pravoúhlé, Ahi a Libelle zakulacené. Křidélka se mírně absolutně zužují od kořene ke konci křídel, ale relativně vůči hloubce profilu v příslušném místě se rozšiřují.

Chtěl bych mít plovoucí výškovku s rozsahem +- 90° a plovoucí směrovku s rozsahem cca +- 45° (to už mám rozmyšlené a z velké části vyrobené). U trupu váhám mezi minimálním čelním profilem ve stylu Fusion DLG, anebo větším bočním profilem pro různé vylomeniny (Le Fish, Aroso ST).

Vzepětí bych chtěl minimální - Le Fish má nulové, já jsem uvažoval o tom, že dám průběžnou uhlíkovou trubku podél horní strany profilu, takže změna tloušťky profilu mezi kořenem a koncem křídel udělá nějaké minimální vzepětí.

Máte k tomuto nějaké praktické zkušenosti? Pokud vám tohle i tak přijde příliš obecné, zkuste se zeptat, co vám chybí. Třeba jsem na nějaké požadavky a vlastnosti zapomněl. Díky.

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Nahoru
 Profil  
 
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 8:38 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 21.6.2008
Příspěvky: 4644
Bydliště: Praha ČR
Já se omlouvám za blbý dotaz, ale nebylo lépe to udělat jako požádnou konstrukci místo té pakárny s XPS? Strašně si tím limituješ možnosti tloušťky profilu a zrovna na tvé požadavky to vidím na něco dost tenkého, maximálně 10mm u kořene...

Jinak z těch odkazu bych celkem pozitivně viděl Fusion, to mi přijde navržené celkem inteligentně a slušně realizovatelné i doma - stačí když ti někdo řízne jádra křídla, zbytek už je celkem snadný.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 10:03 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 31.3.2005
Příspěvky: 912
Bydliště: Val.Mez.
Já bych nad tím zas tak nebednil, zamotáváš se do zbytečných komplikací. Technologie, kterou jsi zvolil bych nedoporučoval, kvůli přesnosti dodržení profilu, o prachbídné odolnosti zvoleného materiálu nemluvě. Zbytečně tě jeho (ne)použitelnost svazuje. Šel bych když už, tak do XPS řezaným odporem a vyztužit uhlíkem, nebo konstrukční(smrk, balsa). Plánů je na netu dost...

_________________
www.rckozmodrom.com


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 10:34 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
tomashr píše:
Já se omlouvám za blbý dotaz, ale nebylo lépe to udělat jako požádnou konstrukci místo té pakárny s XPS? Strašně si tím limituješ možnosti tloušťky profilu a zrovna na tvé požadavky to vidím na něco dost tenkého, maximálně 10mm u kořene...

Jinak z těch odkazu bych celkem pozitivně viděl Fusion, to mi přijde navržené celkem inteligentně a slušně realizovatelné i doma - stačí když ti někdo řízne jádra křídla, zbytek už je celkem snadný.


Nojo, ale na to se teď neptám. Přijde mi, že moje technologie má docela pěknou hmotnostní výhodu proti plnému XPS, a na tom samokřídle to docela funguje - z hlediska pevnosti určitě, jak s dodržením profilu nevím. Teď je prostě v plánu vyzkoušet tuto technologii i na letadle s ocasem. Až mě to přestane bavit a budu chtít vyzkoušet něco dalšího, zkusím si nechat někde říznout ta plná křídla. Zatím mi přijde, že to není ono (jakože to už můžu koupit celý hotový model). Třeba časem.

AG-38 má tloušťku 7 %, čili u křídla s hloubkou 240 mm u kořene je to skoro 17 mm, pokud bych chtěl mít u konce křídel 160 mm a rozpětí 1200 mm, tak půl metru od kořene křídel je tloušťka 12 mm. Po odečtení 2x 3mm XPS zbyde 6 mm mezera, právě na to, abych do celého 1200mm křídla zabudoval metrovou karbonovou trubku o vnějším průměru 6 mm a směrem ke kořeni ji víc a víc vypodložil. Ale možná to ani nebude nutné, to samokřídlo (rozpětí 1000 mm) je tuhé dost. Větroň s trupem bude teda mít větší páku a centroplán bude tím pádem víc namáhaný. Uvidíme.

Ale fakt bych rád viděl spíš rady ohledně té geometrie, než ohledně metody stavby a ohledně profilu. Díky za pochopení.

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 13:09 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 21.6.2008
Příspěvky: 4644
Bydliště: Praha ČR
Hloubka křídla u kořene 240mm pro letadlo s rozpětím 120cm s požadavkem na dobrý kluz je ale děsné zvěrstvo. Už těch 220mm u Fusion, který má rozpětí 1500mm je celkem hodně, ale s přimhouřením oka budiž, ale ta tvá představa je prostě moc.
Poletí ti nahoru indukovaný odpor, naroste i přímý čelný odpor (17mm tloušťka u kořene je prostě zbytečné) - výsledek naprd.

Přijde mi, že zase máš "dobrý nápad", kolem kterého budeš dlouze teoretizovat a výsledkem bude hluboce podprůměrného.

Položím zcela natvrdo přímý dotaz - chceš pořádně létající model anebo si chceš dokázat, že to dokážeš i z XPS???
V druhém případě bych opravdu doporučil když už nic jiného, tak aspoň přidej rozpětí na 1500-1600mm, ať máš rozumnější štíhlost...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 13:15 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 21.6.2008
Příspěvky: 4644
Bydliště: Praha ČR
YenyaKas píše:
Ale fakt bych rád viděl spíš rady ohledně té geometrie, než ohledně metody stavby a ohledně profilu.


A ještě poznámka - to ti fakt nedochází, jak neskutečná pitomost je tahle věta??? Ona jaksi geometrie musí odpovídat použitému profilu i technologie stavby, pokud ti napíšu geniální návrh, který ale z XPS neuděláš, tak je k ničemu a musí se změnit buď technologie anebo návrh. Tohle je takový leitmotiv v těch několika posledních vášnivých debatách (nejen od tebe) - pochopte prosím, že návrh modelu je vždy komplexní!!!! Musí se udržet v rovnováze všechno - požadovaný výkon, velikost, možnosti použité technologie atd. A do toho se pak dá rozumně radit... Dotaz, kde cíleně vytrhneš jen něco a komentáře k souvisejícím bodům odmítáš je ale naprosto k ničemu.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 13:26 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
tomashr píše:
A ještě poznámka - to ti fakt nedochází, jak neskutečná pitomost je tahle věta??? Ona jaksi geometrie musí odpovídat použitému profilu i technologie stavby, pokud ti napíšu geniální návrh, který ale z XPS neuděláš, tak je k ničemu a musí se změnit buď technologie anebo návrh. Tohle je takový leitmotiv v těch několika posledních vášnivých debatách (nejen od tebe) - pochopte prosím, že návrh modelu je vždy komplexní!!!! Musí se udržet v rovnováze všechno - požadovaný výkon, velikost, možnosti použité technologie atd. A do toho se pak dá rozumně radit... Dotaz, kde cíleně vytrhneš jen něco a komentáře k souvisejícím bodům odmítáš je ale naprosto k ničemu.


Tak já už fakt nevím jak se ptát. Ano, snažil jsem se co nejvíc věcí prozkoumat sám a co nejvíc konkretizovat, aby mě zase někdo nenařkl, že pokládám příliš obecné dotazy. Našel jsem podobně vypadající fungující modely, našel jsem článek o vlivu AR na klouzavost, ale holt k některým aspektům jsem nenašel nic použitelného, tak jsem se zeptal.

Taky nečekám "geniální návrh" od A do Z, spíš diskusi typu "křidélka na celé rozpětí jsou nesmysl, aspoň pár cm pevného křídla na konci nech kvůli XXX", "60 % u špičky je málo, pro toto rozpětí raději 70 %", a podobně. Tvoje rada "co největší rozpětí" je samozřejmě plně k věci a v intencích toho, co od tohoto vlákna tak čekám.

Ano, jsem si vědom, že návrh letadla je kompromis vedle kompromisu, proto jsem se snažil ty stupně volnosti aspoň nějak omezit. Ano, vím že geometrie musí odpovídat profilu a technologii stavby, proto jsem taky zamýšlený profil a technologii stavby napsal. Protože jinak jsem se bál odpovědi typu "chceš dobrou klouzavost? postav si karbonovou/vakuovanou čtyřmetrovku". A byl bych v háji, protože na něco takového nemám ani dílnu, ani vybavení. Takže na tvou otázku natvrdo je odpověď: ano, chtěl bych použít tu technologii jako píšu shora, a zkusit s její pomocí dosáhnout maximum výkonu - ještě pořád vidím spoustu dalších stupňů volnosti, které můžu teda stanovit pohledem z okna (nebo pohledem na ostatní modely), ale u kterých by mi pomohlo, kdyby někdo dal nějakou odůvodněnou radu.

Díky za radu ohledně rozpětí, popřemýšlím nad tím. Sky Surfer 1400 se mně tak akorát vejde do kufru auta úhlopříčně, proto jsem nechtěl jít výš. A to Ahi nebo Aroso zřejmě nějak létají i při rozpětí 1200 mm, tak jsem měl za to, že i 1200 bude únosných, pokud zhruba dodržím i plochu a hmotnost. OK, zkusím uvažovat směrem k většímu rozpětí a menší hloubce u kořene.

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 14:00 
Zkušený debatér
Zkušený debatér

Registrován: 8.7.2015
Příspěvky: 371
Létají i modely s tebou udavaným rozpětím.
Měřil jsem teď orientačně hloubku křídla svého Vertexe E . 16,7cm ?
Pravda naprosto odlišná konstrukce .Já vždycky koukám jak to mají navrženo druzí , to mi hodně pomáhá a dá se to navrhnout alespoň podobně.
Na stránkách v odkazu jsou i technická data modelů i jejich profily ,ale vždy s dovětkem mod. A plno dalších užitečných informací .
http://lsmodel.cz/index.php?page=model& ... i-vertex-e
http://lsmodel.cz/index.php?page=technicka_data


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 14:56 
Mecenáš serveru
Mecenáš serveru
Uživatelský avatar

Registrován: 9.2.2010
Příspěvky: 4801
Bydliště: Žilina SR
Ja se předem omlouvám za tvrdá slova :oops:, ale Tvé závěry v tomhle odstavci považuji za naprostý blábol 8O
YenyaKas píše:
Výše uvedené modely mají hloubku křídla u kořene cca 20-25 cm, poměr špička/kořen cca 60-70 %. Na aspect ratio (štíhlost? poměr střední hloubka:rozpětí) to vychází cca 1:7, možná o trochu méně. Já jsem si přečetl tento článek, kde pro rozpětí 1500 mm vychází, že klouzavost už neklesá u AR pod 1:8, takže si dovolím extrapolovat, že pro 1200 mm to bude ještě o kousek víc, možná těch 1:6: http://www.rc-soar.com/tech/perfanal.htm

Pro termický větroň je třeba volit štíhlost co největší, tedy to, co ještě technologie stavby umožňuje. :P
YenyaKas píše:
Křidélka bych dal asi po skoro celém profilu. Ahi má na šířku VOP křídlo bez křidélek, křidélka začínají až dál od středu. Toto zřejmě má za cíl neovlivňvoat VOP úplavem křidélek. Ale asi to zase snižuje použitelnost křidélek v roli flaperonů.

Používat křidélka po celé délce rozpětí v roli flaperonů je nesmysl, ta musí být dělená a jako flaperony používat jen ty části u středu. Nedělená by jako flaperony, při jejich spuštění dolu jednak ztrácela na účinnosti ve funkci křidélek a taky by se stávalo, že by se na konci křídla při nižších rychlostech a větších úhlech náběhu trhaly proudnice a pak by model mohl na vychýlení křidélek nečekaně zareagovat obráceně, co by celkem jistě skončilo havárií. Navíc z hlediska účinnosti otáčení modelu kolem podélné osy nemají křidélka po celém rozpětí žádný význam, pokud jsou jen v délce vnější 1/2, tak jejich účinnost je snížena jen cca na 94% a pokud jsou v délce vnější 1/3 tak na 80%. Přínosem je ale větší čistota a menší odpor zbylé části křídla.
A s vlivem jejich úplavu na výškovku to nemá moc společného, ten úplav od křídla na ni působítak či tak a řeší se to tím, že se výškovka posadí výš nebo zvolí motýlkové uspořádání.
YenyaKas píše:
Chtěl bych mít plovoucí výškovku s rozsahem +- 90° a plovoucí směrovku s rozsahem cca +- 45° (to už mám rozmyšlené a z velké části vyrobené). U trupu váhám mezi minimálním čelním profilem ve stylu Fusion DLG, anebo větším bočním profilem pro různé vylomeniny (Le Fish, Aroso ST).

+- 90° 8O to myslíš vážně, nebo je to překlep? :lol:
Plovoucí výškovku má smysl vyklánět tak +/-10°, no dejme tomu 15° - to je už až až. Ale točit ji do pravého úhlu nemá žádny praktický význam. Smerovku stačí taky tak +/-30°, pokud bude mít nahoře aerodynamické vyvážení, tedy bude částečně plovoucí, tak ještě méně, i 20° bude bohatě stačit.
YenyaKas píše:
Vzepětí bych chtěl minimální - Le Fish má nulové, já jsem uvažoval o tom, že dám průběžnou uhlíkovou trubku podél horní strany profilu, takže změna tloušťky profilu mezi kořenem a koncem křídel udělá nějaké minimální vzepětí.

Pro akrobatický větroň to tak může být, ale pro létání v termice je vzepětí výhodné, udržuje to příčnou stabilitu. :wink: Totiž drak bez vzepětí se musí křidélky stále udržovat v potřebném horizontu. To lze, když se s tím létá v malých výškách, ale ve větších, dejme tomu nad 50-100m (podle velikosti modelu) se už poloha špatně kontroluje zrakem a je lepší, když si model horizont svou stabilitou zabezpečí sám. Proto bych určitě doporučoval vzepětí buď do V, nebo lepší do W, tedy s ušima, případne do U, tedy centroplán rovný a uši nahoru - to umožní mít tu spojku křídel rovnou.
Krom toho právě existence vzepětí umožňuje točit zatáčku i jen směrovkou a výškovkou bez použití křidélek (to je dobré v těch větších výškach), zatím co bez vzepětí dobrou zatáčku je směrovkou neuděláš. :roll:

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 15:07 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
Plovoucí výškovka s rozsahy +- 90° je například na tom Fusion DLG nebo na Le Fish:



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz

Konkrétní použití je například okolo 3:16.

A tady je detail jedné z možných konstrukcí:



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Naposledy upravil YenyaKas dne stř 08.08.2018 15:31, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 15:25 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
VTjr píše:
Ja se předem omlouvám za tvrdá slova :oops:, ale Tvé závěry v tomhle odstavci považuji za naprostý blábol 8O


OK, zkus prosím vysvětlit, jak jinak tento článek interpretovat: http://www.rc-soar.com/tech/perfanal.htm.
VTjr píše:
Pro termický větroň je třeba volit štíhlost co největší, tedy to, co ještě technologie stavby umožňuje. :P

Ano, a ten článek ukazuje, kam až je rozumné jít, a odkud dál už to moc nepomůže (trochu to pomůže vždycky, ale tam jsou pak ty limity technologie stavby, kufru auta, rozumných Re, atd).

No a teda já úplně nestavím echt termický větroň, na řádově 120-150 g se s tím nedostanu.

VTjr píše:
Používat křidélka po celé délce rozpětí v roli flaperonů je nesmysl, ta musí být dělená a jako flaperony používat jen ty části u středu. Nedělená by jako flaperony, při jejich spuštění dolu jednak ztrácela na účinnosti ve funkci křidélek a taky by se stávalo, že by se na konci křídla při nižších rychlostech a větších úhlech náběhu trhaly proudnice a pak by model mohl na vychýlení křidélek nečekaně zareagovat obráceně, co by celkem jistě skončilo havárií.


Možná si pleteš pojem "klapky" (flaps) a "flaperony" (flaps + aileron v jednom servu a jedné ovládané ploše). Flaperony maj í v postatě všechny mnou jmenované modely, i ten Mini Vertex-E, co posílal HONZIK 22. Vlastnosti tohoto řešení oproti čtyřservovému křídlu jsou mi známy. Pokud tomu dobře rozumím, tak flaperony používají třeba v kombinaci s extrémními výchylkami té výškovky na takové ty přemety na místě, jak jsem odkazoval výše. Dokonce si to u bezmotorových verzí dávají na samostatné ovládání místo kniplu plynu: http://www.slopeaerobatics.com/articles/how-to/an-introduction-to-4-axis-slope-aerobatics/.

VTjr píše:
Pro akrobatický větroň to tak může být, ale pro létání v termice je vzepětí výhodné, udržuje to příčnou stabilitu. :wink: Totiž drak bez vzepětí se musí křidélky stále udržovat v potřebném horizontu. To lze, když se s tím létá v malých výškách, ale ve větších, dejme tomu nad 50-100m (podle velikosti modelu) se už poloha špatně kontroluje zrakem a je lepší, když si model horizont svou stabilitou zabezpečí sám. Proto bych určitě doporučoval vzepětí buď do V, nebo lepší do W, tedy s ušima, případne do U, tedy centroplán rovný a uši nahoru - to umožní mít tu spojku křídel rovnou.
Krom toho právě existence vzepětí umožňuje točit zatáčku i jen směrovkou a výškovkou bez použití křidélek (to je dobré v těch větších výškach), zatím co bez vzepětí dobrou zatáčku je směrovkou neuděláš. :roll:


Jasně, proto bych tam nějaké vzepětí mít chtěl, ale pokud možno minimální možné, zase kvůli lepší stabilitě ve větru. Zvlášť ty uši nejspíš dělají ve větru neplechu, aspoň co tak sleduju, jak se chová Sky Surfer. Já asi nehodlám točit nějaké extrémní výšky - se Sky Surferem jsem byl nejvíc tak 200 m, a víc si (zatím?) netroufám. Pokud si můžu vybrat, tak spíš k té manévrovatelnosti. Jaké vzepětí bys teda doporučoval?

Díky.

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Naposledy upravil YenyaKas dne stř 08.08.2018 15:32, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 15:31 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 21.6.2008
Příspěvky: 4644
Bydliště: Praha ČR
Tak si už fakt ujasni, co chceš - píšeš, že nemáš svah, tak budeš elektrifikovat, ale argumentuješ pak videem z luxusního svahu, kde v jistém smyslu opadání nemusíš řešit?

To jsme zase u toho, o čem jsem psal - je nutné komplexní zamyšlení a nepostupovat stylem "tohle se mi líbí, tak to vytrhnu z kontextu a určitě to bude super". Ony ty svahové speciály jsou fakt specifické a na rovině zas tak moc efektivní nejsou (ani s elektromotorem).

Abych ale jen nekritizoval, tak v jednom se tě proti VTJr zastanu - křidélek po celém rozpětí se není třeba bát, viz třeba skoro všechny F3K. Využití podle modelu - u termického lze použít jako klapky, u akrobata pak jako flaperony zmixované s výškovkou, tohle je zcela normální.

A naopak rýpnutí k té hloubce křídla - pro mne je 250-260mm rozumná hloubka křídla pro rozpětí 3,5-4 metry a neberu to jako superštíhlé :-)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 15:38 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 29.4.2011
Příspěvky: 2717
Bydliště: Praha Letňany
YenyaKas píše:
... je elektrovětroň, stavěný stejnou technologií (ohýbaná XPS deska s žebry, potažená laminovací fólií)..
a
...Po odečtení 2x 3mm XPS zbyde 6 mm mezera, ...


Jen poznámku ke zvolené tecnologii výroby křídel. Tímhle jsem si prošel před pár lety, kdy se ještě létal Depron Cup. Většina mých modelů měla křídlo podobné konstrukce - žebra (taky z XPS 4 mm)+ nosník (balsový)+ potah 3 mm XPS. U několika modelů všechno celkem fungovalo, než jsem dostal podobný nápad jako ty - křídlo s poměrně velkou štíhlostí, u kořene tlustší profil, na konci rozpětí profil o tloušťce, jako uvažuješ (tj těch 10-12 mm). A po svých zkušenostech s tímhle experimentem myslím, že nebudeš schopný udělat to tak, aby se ti ten profil na konci křídel nezhroutil. Těch 6 mm výška koncového žebra v kombinaci s uvažovanou hloubkou profilu na konci křídla je s ohledem na potah z 3 mm XPS prostě málo. Abys neměl tlustou odtokovku, tak budeš muset potahové XPS brousit do klínu a o ten klín se ti zmenšíí "hloubka" koncového žebra, což tomu, abys předešel zhroucení profilu taky nepřispěje. Pokud bys udělal např. obdélníkové křídlo s tloušťkou stejnou po celém profilu (třeba s takovou, jakou máš uvažovanou u kořene), tak OK.

_________________
Wind Dragon slow 2,4 GHz byl první...


Nahoru
 Profil {RCalbum.cz}  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 15:49 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
Argumentuju pravda s videem z luxusního svahu, ale všimni si k čemu - k údivu VTjr, že výchylka +- 90° na výškovce je nesmysl a nikdy to neviděl. No a o požadavku lepší manévrovatelnosti jsem psal.

Jak správně zmiňuješ, je to celé o kompromisech. Proto jsem psal, že chci lepší klouzavost a lepší manévrovatelnost než má Sky Surfer, ale vůbec nic jsem nepsal o tom, že bych snad chtěl stavět termický speciál jako si myslí VTjr, ani svahový akrobat, jak naznačuješ ty.

Ke hloubce křídla - já to beru, nemusíš to furt opakovat :-). Třeba Sky Surfer má asi 22 cm na 1400 mm rozpětí. A u samokřídel je to zase ještě něco jiného. Já zase nechci aby ten model měl rozumnou klouzavost, kterou bych ale dosáhl třeba při 25 m/s. Zas tak dobrý pilot nejsem :-). Menší hloubka profilu znamená zase menší Re při stejné rychlosti, žeano. Představoval bych si "lepšího Sky Surfera" z hlediska manévrovatelnosti a klouzavosti, asi i umím udělat lehčího, ale nepotřebuju nutně lepšího nebo i tak dobrého z hlediska autostability. Toto bych naopak rád vyměnil za lepší imunitu proti poryvům větru.

Já jako zhruba vím co od toho chci, ale samozřejmě je to těžké formulovat a předat.

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Geometrie křídla elektrovětroně
PříspěvekNapsal: stř 08.08.2018 15:56 
Mazák
Mazák
Uživatelský avatar

Registrován: 17.1.2017
Příspěvky: 773
Bydliště: Brno
kope píše:
Jen poznámku ke zvolené tecnologii výroby křídel. Tímhle jsem si prošel před pár lety, kdy se ještě létal Depron Cup. Většina mých modelů měla křídlo podobné konstrukce - žebra (taky z XPS 4 mm)+ nosník (balsový)+ potah 3 mm XPS. U několika modelů všechno celkem fungovalo, než jsem dostal podobný nápad jako ty - křídlo s poměrně velkou štíhlostí, u kořene tlustší profil, na konci rozpětí profil o tloušťce, jako uvažuješ (tj těch 10-12 mm). A po svých zkušenostech s tímhle experimentem myslím, že nebudeš schopný udělat to tak, aby se ti ten profil na konci křídel nezhroutil. Těch 6 mm výška koncového žebra v kombinaci s uvažovanou hloubkou profilu na konci křídla je s ohledem na potah z 3 mm XPS prostě málo. Abys neměl tlustou odtokovku, tak budeš muset potahové XPS brousit do klínu a o ten klín se ti zmenšíí "hloubka" koncového žebra, což tomu, abys předešel zhroucení profilu taky nepřispěje. Pokud bys udělal např. obdélníkové křídlo s tloušťkou stejnou po celém profilu (třeba s takovou, jakou máš uvažovanou u kořene), tak OK.


Díky. Já přesně nerozumím tomu, co myslíš tím, že by se "profil zhroutil". Jakože ho u špičky nedodržím? Asi ano, s tím počítám. Stejně u špičky bývají různé winglety a jiné nestandardní tvary. Na samokřídle ITA jsem to dělal tak, že jsem si řekl, že na vnějších cca 6 cm (od posledního žebra dál) profil neřeším, a prostě jsem ten "potah" trochu podbrousil, ať úplný konec nemá 2x 3 mm ale třeba 2x 1mm, slepil k sobě, a zabrousil do kulata. A překvapivě se to chová výborně - v podstatě se mi nepovedlo dosáhnout pádu po křídle - při přetažení nebo při malé rychlosti se prostě čumák sklopí dolů a letí se dál.

Jo, odtokovku zbroušenou "do klínu" a potah laminovací fólií přesahující ještě tak o 3 mm, čímž se udělá odtokovka v podstatě "do ztracena".

_________________
Sky Surfer 1400, samokřídlo Ita, FT Mini Scout, Hydrofoam, FlySky i6


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 52 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4  Další

 


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

 

  Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group  Český překlad – phpBB.cz 

 

NAVRCHOLU.cz