no, jsem už poněkud dlouho ze školy pryč, ale snad si něco ze zpracování signálů ještě pamatuju...
V zásadě lze každý signál (výstup ze snímače měřené veličiny) zpracovávat
a) v časové oblasti, tj. to co leze ze snímače za hodnoty
b) ve frekvenční oblasti, tj. frekvenční spektrum signálu
některé úlohy mají snadné řešení v časové oblasti, jiné zase ve frekvenční.
Typickou úlohou v časové oblasti je vlastní
implementace algoritmu digitální filtrace signálů (s nekonečnou impulsní odezvou = obdoba analogové verze s operačními zesilovači a s konečnou impulsní odezvou FIR, tahle úloha v analogové technice nemá náhradu)
Typickou úlohou ve frekvenční oblasti je třeba detekce DTMF signálu (to je to "pípání" co je slyšet když se vytáčí telefonní číslo na mobilu) Ve frekvenční oblasti se pak detekují maxima ve spektru. Vypadá to nějak podobně jako ekvalizér na HiFi věži, takové ty "běhající proužky" když hraje hudba
Transformace z časové do frekvenční oblasti se provádí např. Fourierovou transformací, která se nám ale v originální podobě v digitální technice nehodí, neb je zapotřebí vypočítávat hodnoty goniometrických funkcní sin(x), cos(x),tj.(e^jx} tohle strašně žere čas procesoru. No a tak se hledají způsoby, jak to vhodně implementovat. Navíc digitální technika nezná pojem spojitý signál, ale vždy máme jen vzorky signálu.
DFT je pak skupina různých více či méně optimálních implementací FT na počítačích a při pohledu na výsledný algoritmus pak člověk docela fest přemýšlí, co tahle konstrukce vlastně počítá...
ale jo, funguje to...
Další úlohou ve frekvenční oblasti jsou mp3 přehrávače resp. obrázky JPEG. Třeba JPEG používá DCT (Discrete Cosine Transform.), eliminujeme imaginární složku signálu... Laicky řečeno - části o velikosti tuším 8x8 pixlů se aproximuji plochami (resp. koeficienty pro výpočet ploch) Kvalita komprese pak závísí v podstatě na počtu koeficientů - při dekompresi pak generujeme plochy (bod na ose Z představuje hodnotu barvy).
Dekomprese funguje asi takto: v prvním kroku vygenerujeme plochu č.1, na obrazovce vidíme jakési barvy, v kroku č.2 do původní plochy vygenerujeme další plochu (některé barvy se přičtou, některé odečtou) a vidíme pořád prd, ale už vidíme alespoň že dole to zelené bude asi tráva a ten modrý flek nahoře asi obloha atd atd... čím víc ploch tím to více zpřesňujeme a na konci dostaneme obrázek, se kterým si oko poradí...
takže k tomu to je a DFT, resp. DCT najdete snad ve všem digitálním všude sebe...