na FB sa objavil clanok o ww2 mopede, vid obrazok
je nakres vadny alebo to naozaj nemalo kridelka?

alebo to malo nezavisle vyskovky? vedelo by to s nimi letiet?

alebo ako inak by to mohlo drzat horizontalnu polohu?

https://www.zenza.se/vw/gh%20bilder/gh215a_b.jpg
zbytek technických obrázků ohledně řízení:
https://www.zenza.se/vw/v1_navigation.html
jo a ještě jsem zapomněl - technický popis a popis fce a schemata a kresby jednotlivých agregátů
http://www.zenza.se/vw/

jo a pokud by to snad nestačilo (zvídavý čtenář by chtěl více technických, konstrukčních a provozních detailů)
tak provozní manuál
http://www.zenza.se/vw/gh/gh.pdf

jedna technicka poznamka.. asi bych strely v1 nenazyval uplne "moped" - predpokladam, ze je to asi narazka na iranske strely co pouzivaji soveti k ostrelovani ukrajiny, ale to jsou opravdu celkem primitivni "mopedy" s nizkou rychlosti, kdezto strela v1 byla celkem pekelne rychla a jakozto prvni de facto rizena strela s plochou drahou letu i dost inovativni vyrobek.

jinak kridelka to fakt nemelo, skopcaci pred startem peclive dovazovali kridla jak je napsano napriklad zde https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... enstvi_pka
a dusledek toho, ze to kridelka nemelo bylo i vynalezeni zpusobu boje proti nim - narusenim aerodynamickeho obtekani nebo lehkym podebranim za kridlo zpusobili spojenecti piloti pricnou nestabilitu, kterou strela nedokazala vyrovnat a spadla. kdyby mela kridelka a rizeni ve vice osach, asi by ji to tak nevadilo, ale asi to bylo tehda prilis slozite nebo drahe.

Byla vyjimka - Fieseler Fi.103R Reichenberg. ta kridelka mela.

zaujimave informacie!

niekde som sa docital, ze roll to dokazalo vyrovnavat pomocou smerovky, zrejme to ale malo limity, urcite by to nedokazalo preletiet 200km bez potreby dorovnat horizontalnu rovinu pocas letu

asi preto ze smerovka je cela nad pozdlznou osou otacania mala teda aj vplyv na rotaciu okolo pozdlznej osi aj ked nechceny dosledok bol aj vybocenie z kurzu? mozno prevazovalo otacanie okolo pozdlznej osi nad zmenou kurzu?

inymi slovami, ak sa vychylila smerovka doprava tak sa zacala v1 otacat dolava okolo pozdlznej osi? a naopak?

vedel by letiet model s kridlami akrobata (ziadne V ako Cessna) iba s podporou smerovky na vyrovnavanie roll?

ak ano, ako by to muselo byt namixovane s vyskovkou aby to fungovalo?

vedel by letiet model s kridlami akrobata (ziadne V ako Cessna) iba s podporou smerovky na vyrovnavanie roll?
nu, nezbyva ti nez to vyzkouset

na nasem modelarskem letisti ma kolega takovou jakobypolomaketu fi-103, malou, z EPP, ale i s kridylkama to ma co delat aby se to udrzelo ve vzduchu a je to dost zive. chce to rychlost. sance ze by to ridil jen smerovkou a vyskovkou nula.

věřit "článkům" (typickým výplodům ) od Kasíka, mi nepřipadá jako příliš dobrý nápad
https://www.zenza.se/vw/v1_adjust.html
zbytek - viz původní provozní dokumentace

Představ si, že i hornoplošník s Clarkem, s vzepětím, bez křidélek a s pouze směrovkou, výškovkou a plynem (konkrétně třeba původní "starý" Taxík od Graupnera) je schopen nějakou dobu ustáleně letět na zádech (!) (teda není to vůbec jednoduché - ale jde to).
A šlo to i s Terrym (na O.S Peta) a to všechno v dobách, kdy žádný radio nemělo žádný mixy a dokonce ani ne rerversy.

No dobre, ale dokazala by V1 preletiet stovky km a nemala by moznost korekcie roll, ze by letela stale v tej rovine ako ju odpalili z rampy? Ja osobne neverim

Fakt som cital ze to mala udajne dokazat smerovka, ale potom musi byt jasny mix v dnesnom ponimani s vyskoukou tak aby to nahradilo kridelka.

Ale aj ak to funguje, tak to ma nejake limity a lahko to vypadne z ustaleneho rezimu, horizontalneho letu, ake su tie limity a cim su dane?

no evidentne to dokazala, doletet az do londyna a trefit ho a to vice nez 3000x. To ze tomu neveris je hezky, ale myslim ze pomerne dost londynanu se o tom presvedcilo tenkrat na vlastni oci (a obcas na vlastni zivoty).

Nemyslim, ze by se tu na rcmanii vyskytoval nejaky odbornik z vyvoje v1, pravdepodobne se stejne jako ty i my ostatni musime spolehnout na to, ponorit se do hlubin internetu a dumat, jestli tuto otazku stabilizace v1 jiz nekdo rozebiral hloubeji. Ale fakt je ten, ze kridelka to nemelo (az na zminovany Liberec, tam by do toho vlezl bez kridelek jen totalni sebevrah), jen ocastni plochy a gyroskop stabilizoval jen tyto osy.

Mimochodem, Bachem 349 udajne tez nemel kridelka. A myslim, ze Lotharu Siebertovi by se pri jeho letu setsakra hodily

Bachem's design was simple and easy to build. Semi-skilled labor could construct one in about 1000 man-hours. The wings were plain rectangular wooden slabs without ailerons, flaps, or other control devices. The cruciform tail consisted of four fins and control surfaces. Deflecting these surfaces in various combinations controlled pitch, yaw, and roll, once the Ba 349 had reached sufficient speed to generate adequate airflow.

zdroj: https://airandspace.si.edu/collection-o ... 9600313000

Da se tedy predpokladat, ze nejaky alespon primitivni system mixu smerovka-vyskovka fungoval i u Fi-103. Kdyz u natteru byl autopilot ktery nejake takove mixy pouzival.

Toto je modelářské forum a tak také jako modelář odpovídám. Existuje spousta typů volných modelů, které dokáží přeletět mnoho kilometrů volným neřízeným letem a potom nepoškozené přistanou. Pokud vhodně geometricky zkřížíte křídla tak, aby při náklonu nepadaly do vývrtky, tak potom není nijak složité to řídit pouze směrovkou a výškovkou. Dokonce to jde řídit jenom i směrovkou. Sám jsem takových modelů řízených jenom směrovkou řídíl povícero a ještě jenom jednokanálem. Pokud model odstartujete z rampy pomocí gumového svazku a letadlo se dostane do ustálené letové polohy a dělá minimální změny korekce letu tak není vůbec problém to uřídit jenom směrovkou. Zkusili jste řídit letadlo jenom směrovkou a výkonem motoru? Není to nic obtížného a létá to kupodivu velice stabilně. To jenom v době počítačových souprav si myslíte že neco není možné ale naši předkové měli fyštrón a dokázali překonat lecjaké peripetie. Zkuste si postavit třeba Citabrii od Fary a ovládat ji jenom směrovkou popř. motorem a uvidíte. V současnosti mám větroně Lion konstrukci starou padesát let a ač jej mám ovládaný směrovkou a výškovkou tak pravá pohoda nastane v teplých podvečerech kdy řídím větroně jenom pomocným elektromotorem a směrovkou. Letadlo letí de facto samo a je pouze korigováno, aby neuletělo. Ono jde ledacos jenom vědět jak na to. A jde to i bez počítačů

no, nic proti, ale myslim ze puvodnimu tazateli slo spise o to, ze Lion a Citabria sice bezesporu poleti samy stabilne (neb jsou to hornoplosniky s usima ci velkym veckem a vzepetim, malym plosnym zatizenim a jsou na to konstruovany), tak Fi-103 je v podstate velke tezke rychle torpedo okridlene stredoplosne malymi kridly s velkym plosnym zatizenim a nulovym vzepetim, tedy konstrukce jaksi od pohledu pricnou stabilitou neoplyvajici.

Nějak nechápu obsah těch otázek. Mechanický schémata řízení máš, provozní manuál taky, jak to funguje (fungovalo) je snad z těch vobrázků naprosto jasný. Diskuze o tom, jesli ta V1 byla schopná autonomního letu (než jí timer "shodil" na cíl) považuji za čistě censored.
Mj, když tě jako překvapuje jak to tehdy dokázalo samo tak daleko doletět - tak si můžeš zkusit sám a s současnýma hyperhustýma možnostma to, co dokázal před skoro čtvrt stoletím Maynard Hill - s cca 4 litrama paliva přeletět s modelem bez mezipřistání celý Atlantik (!).
https://www.modelairplanenews.com/model ... ies-at-85/
To je totiž ta pravá technická modelařina - a ne si koupit hotový pryžoplán v hypersuper, ten řídit radiem, co funguje jako autopilot a hned to celý rozstříknout o 50 m vzdálenou mez po 10 sec "letu".
O odhadnutelné následné opravě HiTech tavkou , izolepou a žvýkačkou Pedro ani nemluvě.

To ovšem taky tak nějak nechápu - si jako myslíš, že třeba V2 snad lítala pomalu, měla malý plošný zatížení a nebo oplývala velkou aerodynamickou zásobou stability? A překvapivě taky šla řídit (tema samýma gyrama) tam kam bylo třeba.
-----------
Obě jsou (znova opakuji) řízený a protože to nanavrhoval (po technické stránce) žádný debil, tak to v rámci možností doby, fungovalo víc než dobře - což je mj. vidět i na první pohled - ta koncepce je na tu dobu víc než geniální.
S rychlostí to nijak nesouvisí, s vzepetím a nebo plošným zatížením taky ne.
A ještě jedna obecná poznámka - říkat V1 s pulsačním motorem "moped" - to mi teda hlava nebere - teda pokud autor tohoto "nápadu" není úplně hluchý a je schopný rozeznat dvoutakt od pulsačního motoru.

Jen jsem objasnil motiv puvodniho tazatele.

PS domnivam se, ze u v2 jakozto balisticke rakety plosny zatizeni nehralo zas takovou roli a “litala a ridila” je u strely letici po balisticke krivce ponekud nadneseny termin, rekneme spise ze jeji inercialni navigacni system korigoval behem letu po krivce tak, aby bylo zhruba dodrzeno planovane misto dopadu.

O tom ze obe zarizeni (i ostatni rakety vyvijene nemci za valky), ac se dnes zdaji byt primitivni, byly vrcholem tehdejsi techniky a uzasnym technickym kouskem nejsme ve sporu.