Uncle Google mi sice něco našel, ale všechno to byly cizokrajné weby, byť byly velmi dobře přeloženy do češtiny.

_________________
Hitec Aurora 9X

Zavolej si do Mitolu, určitě ti poradí kterej je na štětkování nejlepší a kam to dodávaj. Jenže koukám, jen velký balení, dřív byl v 0,75 pixlách.
https://www.mitol.si/cs/brands/parketolit/
Ale asi to není složením ten původní, ten nebyl dvousložkovej, bylo to snad tekutý plexisklo.

Původní Parketolit byl lak polystyrénový. "Štětkový" proto, že se nedal stříkat, tahalo to takové pavučiny. Ale byl levný a dokonale čirý.

Pamatuji v 70. letech jsem ním natřel svého prvního upoutance Galaxii. Byla to taková odporná tahavá hmota a štětce od toho nešlo ničím pořádně vymýt. A kvůli značné viskozitě to nešlo dobře rozetřít, takže na povrchu zůstaly od štětce čmouhy. Navíc Parketolit časem dál vysýchal a tvrdnul až do stavu křehkosti skla. Takže to bych rozhodně nedoporučoval, jedině pokud se opravdu vyrábí a vlastnosti toho současného jsou jiné, lepší.

Pak mi ale kamarád donesl jednosložkový polyuretanový lak na korkové podlahy (prý od nějaké jeho rodiny ze Švédska). Ten byl řídký, vysýchal pomaleji a dovedl se pěkně roztékat po povrchu, takže i štětcem natřený model vypadal jako by byl lakem stříkaný. Ten byl fakt super. Poslední zbytky toho původního jsem spotřeboval při stavbě 2-plošníku někdy začátkem 80. let. Pak prišla moje 25-letá modelářská pauza. A v roce 2010, když jsem opět začal modelařit, tak jsem začal pátrat po podobném laku a objevil lak značky PROFILAK, který je taky určen na lakování korkových podlah. https://www.colorcompany.sk/sk/produkt/profilak První mnou zakoupené balení mělo vlastnosti prakticky stejné jako ten neznámý PU lak z 80. let. Tedy výborná roztíratelnost a roztékavost a dokonalá odolnost vůči nitrovanému metylovému palivu. A taky dobrá snášenlivost s nastříkanými vrstvami nitrocelulózových barev. No ale to jedno balení se mi spotřebovalo a cca za 5 let jsem koupil druhé, na pohled stejné, ale bohužel zřejmě mírně pozměněného složení. Problém nastal právě v reakci se spodními vrstvami nitrocelulózových nátěrů. Při zasýchání se ve vrstvě PU Profilaku vytvářely jemné bublinky, no hrůza. Při opravě modelu jsem měnil pohyblivou plochu směrovky, kterou jsem nakonec musel vyhodit a kvůli těm bublinkám vyrobit nanovo Jak je to s jeho současnými šaržemi - nevím , už jsem to radši ani nezkoušel. Tento lak jsem už na model nepoužil a spotřeboval jsem jeho zbytky jen na takové nedůležité věci, jako stojanový box na model, zabíhací stojan na motory a pod. Hlavne na čisté dřevo, bez barevných nátěrů.
Takže já vidím řešení buď v rodině EPOLEXu (to je asi levnější řešení) nebo v dvousložkových autolacích používaných na metalízu (i když proti tomu Profilaku a Epolexu jsou šíleně drahé).

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Ja bych ten Profilak přece jen úplně nezatracoval, třeba jsem měl jen smůlu a koupil nějakou vadnou šarži. Lak není moc drahý a tu kompatibilitu se spodními vrstvami nátěrů je prostě potřeba vyzkoušet.
Jeho nespornou výhodou je snadná zpracovatelnost a skvělý hladký povrch i po nanesení štětcem. Navíc se rozlévá do velmi tenké vrstvy, takže jen málo zvyšuje hmotnost modelu. A třeba jsou na trhu i jiné jednosložkové laky na PU bázi.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Nějaký jednosložkový polyuretan Profilak polomatný mám na jednom modelu (dostal jsem zbytek od kamaráda po natření podlahy), ale nevím přesně typ. Odolný palivu je dobře, ale podobně jako ten ve spreji nesnáší následně aceton.
A původní parketolit se ředil toluenem, šlo to dobře a pak se i slušně natíral. Stříkat to nešlo, protože jak už jsem zmínil, dělalo to takové pavučiny. No a pravda je, že časem tvrdnul až do stavu plexiskla.

No Toluén jsem tenkrát neměl, ale v C6000 tvoří podstatnou složku. Takže jsme to řešili pomocí C6000, ale nešlo to tak snadno jako u nitrocelulózových barev a laků.
Jinak k tomu PU Profilaku, acetón nevadí, ten z výfuku naštěstí neleze.
Mé modely, které jsem před 37 lety natřel PU lakem navzdory dlouholetému provozu dodnes vypadají jako nové a žádní mastnota se pod ten nátěr do dřeva nedostala. A to je velmi velký rozdíl třeba od mého již zrušeného ale 10 let provozovaného Diablotina-Mini, kde pod folii všude ty mastné fleky byly a v mnoha místech se odlepovala a už nešla ničím pořadně přilepit, protože pod tím to bylo prosáklé mastnotou. Já to porůznu se snažil odmastit a přelepoval jsem to lepící páskou, nebo prolíval CA-čkem. Samozřejmě to bylo na úkor vzhledu, ale ani funkčnost neměla dlouhého trvání. Prakticky po každém létání se objevovala nová a nová místa kde folie odstávala a při letu plápolala. Takže ten Diablo byl stále těžší a těžší kvůli desítkám gramů nových záplat z fólie nebo lepící pásky.
Nažehlovací fólie je skvělý vynález pro výrobce modelů, ale pro uživatele je to cesta do pekel.
Mám podezření, že je to přímo záměrné tzv. "kurvítko" aby byl zákazník co nejdřív donucen si koupit model druhý.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Mám Atlase (plánek 12 S řady) potaženýho Mikelantou, nalakovanýho nitrolakama a přes to Epolex od roku 1981. Původně v tom bylo Tono 3,5, pak MVVS 3,5, teď ASP 32. Přežil procezení stromem , zaflastrování náběžky a potahumezi žebry a ten Epolex stále drží.

A propo, ten plánek Atlas M2 sháním v přijatelným stavu. Nebo kopii. Nemáte prosím někdo?
Díky

Vlies u me vyhrava naprosto vsude upne me fascinuje jeho mira smrstitelnosti teplem. Jeste musim vyzkouset a prijit na technologii potahovani jim ve dvou vrstvach. Na spodni dily kridla.
Mikelantu pamatuju a lepil jsem ji skrobovou mouckou rozmichanou ve vode.
Nicmene modelspan orginal to byl matros na lehouse. Uz nemam ani pruh.

Já byl nedávno z poslední várky Vliesu malinko namíchnutej. Potahoval jsem s ním jako jindy, vypínal se pistolí a žehličkou jako jindy ale lak nějak nechtěl plnit podélný póry. Štětkoval jsem to 5 x a při stříkání Celoxem stále byly vidět né úplně zaplněný póry. Porovnával jsem zbytky staršího s tím novým a přišlo mi, že má nižší gramáž a je na pohled víc "jednosměrnej" a póréznější. Že by taky ohlodávání kostí?
Je to na elektriku, na spalovák by to byl dost problém.

To se divím , škrobové lepidlo + Mikelanta - to nejde dohromady.
Mikelanta přímo nesnášela vodu a lepila se zásadně lepícím nitrolakem.
Bohužel, jak jsem tu už psal, návody ve stavebnicích výrobce IGRA k tomu bohužel naváděly, ba co horší, přibalovaly tam kaseinové lepidlo, které Mikelantu ničilo ještě víc, navíc ním lepená místa získavala takovou žlutozelenou odpornou barvu. Nebyl jsem první ani poslední co na tyto návody naletěl a až v kroužku mi zkušení modeláři vysvětlili, jak se správně s Mikelantou pracuje.
Mám pocit, že ty lidi v firmě IGRA, co ty návody psali, si nikdy nevyzkoušeli zda to podle nich i dobře funguje. Potahování kostry je finální operace kterou lze všechnu tu balzovou nádheru dokonale pokazit.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Presne s tým som sa stretol pri poťahovaní krídla Marabu XL. Doteraz som si myslel, že sa mi medzi vlies zamiešalo niečo, čo sa naňho podobalo, ale teraz pozerám, že pravdepodobne som taktiež kúpil nejakú vadnú šaržu. Vyriešil som to tak, že som cez to prilakoval ešte mikalentu. Išlo o spodnú stranu krídla a nechcelo sa mi to strhávať a poťahovať nanovo a navyše, občas sa dvojitý poťah na spodnej strane krídla hodí. Pri výbere vliesu na vrchnú stranu, chvostovky a na trup, som si už dal pozor. Ten riedky som napokon, pre istotu, vyhodil.

Mám podobné pocity. V první řadě se Vlies dodával v šířce cca 70 cm, nyní jsem dostal 1m širokou roli (koupeno v 06/2022 u Reicharda),
při práci s ním se jeví pocitově tenčí. Při lakování stejné výsledky jako "macil"
Navíc při lakování snadno "zbělá", musel jsem čekat, až konečně bude venku hodně pekelná teplota, současná víc než 30°C, a už to nebělalo. Ale víc, jak 3 vrstvy laku nepoužiji.

Na tý fotce je přesně ten problém, co jsem měl já. Dost na to pomáhá lakování přes zbytek vliesu cca 20 x 30 cm. Chvíli počkám až vyprchá ředidlo a pak ten zbytek vliesu pomalu popotahuju kolmo na vlákna (nebo spíš směr válcování) a tím se póry zahoustlým lakem z velký části zatáhnou. Pauzu je potřeba odzkoušet podle typu laku, naředění, teploty a tím rychlosti zasychání. Někdy jsem to musel dělat i u druhý a třetí vrstvy. Taky jsem přemejšlel nad vrchní mikelantou ale moje křídlo je "3D" tvar a mikelantou by to bez nastřihování a faldů asi nešlo.

Lakoval som to cez pruh vliesu, ale možno som robil krátke pauzy. Tým, že ten vlies, alebo čo to je, bol taký riedky, zdal sa mi poťah aj krehkejší. Vrstva mikalenty bola istota. Ona aj farba po lakovaní bola akási iná, viac do žlta a povrch bol chlpatejší. Bolo nemožné rozoznať rub a líc. Preto som si myslel, že to nie je vlies.